Středeční živý stream nabízí ostrý komentář k aktuálnímu sporu vlády a prezidenta Petra Pavla o složení delegace na summit NATO v Ankaře, k výroku zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka o vině liberálních politiků za válku na Ukrajině a k chystanému zrušení televizních a rozhlasových poplatků, na které veřejnoprávní média odpovídají hodinovou stávkou.
Pavel přišel do Strakovky pro NATO, odešel jen s OSN
Prezident Petr Pavel přišel v pondělí osobně na jednání vlády do Strakovky, aby si vyžádal místo v delegaci na červencový summit NATO v Ankaře. Odešel po necelé čtvrthodině s tím, že vláda mu rozhodnutí o Ankaře nesdělila, zato schválila, že povede českou delegaci na zářijovém Valném shromáždění OSN v New Yorku. Vládní strana to čte jako vzkaz: žluťak přišel pro letenku do NATO a odnesl si letenku do OSN. Vláda Andreje Babiše dlouhodobě trvá na tom, že českou delegaci na summit NATO povede premiér s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany — prezident, který opakovaně veřejně kritizuje vlastní vládu v zahraničí, tam podle ní nemá co dělat.
Cestování po vlastní ose: euro, Estonsko, kritika vlády
Hlavu státu článek čte jako prezidenta, který od nástupu Babišovy vlády vystupuje proti jejímu programovému prohlášení — zejména v otázce eura a evropského práva veta. Vláda jasně prohlásila, že euro nepřijímá a bude bránit právo veta v EU; prezident veřejně tlačí opačným směrem a opakovaně v zahraničí kritizuje vládní pozici, ať už při cestě do Estonska, nebo v dalších evropských vystoupeních. Argument, že přijetím eura by Česku stačilo „sedět u stolu blíže Frankfurtu", komentář sestřeluje srovnáním s Itálií a hlavně se Slovenskem: před deseti lety byl Čech v průměru zhruba dvakrát bohatší než Slovák, dnes je rozdíl už víc než trojnásobný, přitom Slovensko platí eurem od roku 2009. Komentátor ekonom Lukáš Kovanda v tomto srovnání mluví o dramatickém slovenském propadu, který euro nezvrátilo.
Turek: za válku na Ukrajině mohou liberální politiky
Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Motoristů Filip Turek v televizní debatě prohlásil, že za válku na Ukrajině mohou liberální politiky a že Petra Pavla nechce vidět na summitu NATO. Článek tuto tezi přebírá s vlastním rozšířením: za eskalací stojí tři aktéři — Ukrajina, která si nebyla schopná stabilně vládnout, Rusko, které Ukrajinu dlouhodobě považuje za svou sféru vlivu, a Západ, který Ukrajinu politicky a vojensky tahal směrem k sobě, dokud konflikt nepřerostl ve válku. Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) Turkův výrok označil za vyjádření „jako z učebnice kremelské propagandy"; část opozice volá po jeho odvolání. V tomto pořadu naopak zaznívá, že Turek jen pojmenoval, o čem se v Česku roky bálo mluvit.
Kdo by Pavla v Ankaře přibral, je podle pořadu naivní
Komentář označuje Petra Pavla za prezidenta, kterému se nedá věřit. Připomíná povolební „rošádu", kdy podle pořadu Pavel slíbil motoristům, že jmenuje Petra Macinku ministrem zahraničí a Filipa Turka ministrem životního prostředí — slib ale po návratu na Hrad podle vyprávění nedodržel a Turka odmítl jmenovat. Stejně tak měl prezident vládě slíbit, že na zahraničních cestách bude prezentovat vládní politiku a kritiku si nechá doma; po pár dnech ale podle pořadu kritizoval vládu v Estonsku, čímž z pohledu komentáře otevřel cestu k tomu, aby ho vláda na summit NATO nepustila. Žádný premiér, který takto opakovaně dostal od prezidenta veřejnou ránu doma i venku, prý nemůže Pavla zařadit do delegace s důvěrou, že tam bude obhajovat českou vládní pozici.
Babiš osekává neziskovky a úřad vlády
Pořad oceňuje, že ministerstvo zahraničí pod Petrem Macinkou (Motoristé) nepošle korunu Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) ani spolku Evropské hodnoty, který v komentáři zazněl jako organizace Jakuba Jandy. Z perspektivy pořadu jde o „odřezávání pijavic", tedy o uťatí veřejných peněz organizacím, které podle něj fungují jako propagandistický nástroj jednoho politického proudu. Současně premiér Andrej Babiš provádí reorganizaci úřadu vlády a podle komentáře sklízí stejný „řev" opozice a opozičních médií, jaký provází škrty u neziskovek — což si vykládá jako důkaz, že je tato agenda správná. Vládě vzkazuje: nelekat se, jít dál.
Vláda chce zrušit poplatky, ČT chystá stávku
Premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda projedná zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas příští týden. Návrh nového mediálního zákona připravuje znovu ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé), poté co jeho dřívější verze padla pod stovkami připomínek. Cílem je zrušit poplatky pro domácnosti a převést financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet — to, čemu vláda říká narovnání, opozice a vedení ČT i ČRo označují za zestátnění a útok na nezávislost. Veřejnoprávní média si nechala zpracovat průzkum agentury Resolution, podle kterého většina veřejnosti návrh ministra kultury nepodporuje. Komentář to čte jako klasickou „nezávislou kontraanalýzu" placenou z veřejných peněz, která vyšla v zájmu zadavatele.
Sankce pro Moravce a hodinová stávka 22. června
Česká televize uplatnila vůči svému bývalému moderátorovi Václavu Moravcovi sankci za porušení konkurenční doložky a zastavila mu pravidelné měsíční výplaty z této doložky. Vedení televize to oznámilo radě ČT začátkem června. Moravec po odchodu z ČT spustil placený mediální projekt a doložku považuje za neplatnou; ČT trvá na opaku. Z komentáře zaznívá, že je to jen symbolická tečka za více než dvacetiletým působením v ČT. Současně zaměstnanci České televize vyhlásili na 22. června hodinovou výstražnou stávku v poledne, kterou chtějí vyjádřit nesouhlas se změnou financování. Vedení ČT stávce bránit nebude. Komentář by si přál, aby protest neskončil u hodiny — a aby se obě budovy „daly do soukromých rukou", což je samozřejmě polemická nadsázka, ne reálný návrh vlády.
Eva Decroix, kauza bitcoiny a Ústavní soud
Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) podle pořadu v nedělní televizní debatě působila nervózně — komentář to spojuje s vývojem bitcoinové kauzy, v níž současné vedení ministerstva spravedlnosti za ANO podalo trestní oznámení a policie obvinila bývalého ministra Pavla Blažka a další osoby. Decroix sama o vyšetřování mluví jako o „honu na čarodějnice" a tvrdí, že politika justici svazuje ruce. Pořad jde dál a kritizuje předsedu Ústavního soudu Josefa Baxu, který podle něj veřejně podporuje aktivistu Mikuláše Mináře a chodí na jeho demonstrace proti současné vládě. Z toho komentář vyvozuje, že čekat od něj apolitický postoj k vládním sporům s opozicí je naivní; opírá to o veřejně známé soudní procesy, které vzbudily kontroverzi (Andrej Babiš a kauza Čapí hnízdo, případ učitelky Martiny Bednářové).
Vašáryová o „méně inteligentních" Češích
Slovenská diplomatka a herečka Magda Vašáryová v Česku znovu prohlásila, že ji mrzí, jak Češi a Moraváci, „které na Slovensku považujeme za inteligentnější", v posledních volbách volili — výsledek podle ní uškodil i Slovákům. V dalších rozhovorech přidala, že Češi nemají ambice a místo využití dědictví Masaryka, Patočky a Havla raději jezdí v pátek pěstovat mrkve a sedí u ohně, jako by byli v Texasu. Komentář to čte jako urážlivý paternalismus a logický rozpor — buď je Češi inteligentní národ, anebo jsou „bezambiciózní pěstitelé mrkve". Volání po tom, aby lidé volili tak, jak si přeje právě paní Vašáryová, označuje za bolševické pojetí demokracie.
Veřejný intelektuál Fiala, emisní povolenky a propad mezd
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) se podle pořadu po odchodu z čela vlády prezentuje jako „veřejný intelektuál" a tvrdí, že jeho vláda Česku zajistila prosperitu. Komentář to konfrontuje s konkrétními čísly: Češi patří mezi obyvatele, kteří v EU platí nejvíc za emisní povolenky (až 7 tisíc korun na osobu ročně), v poměru ke kupní síle máme jedny z nejdražších energií i bydlení v EU a podle dat Českého statistického úřadu, citovaných i v ČT24, hodinová mzda v Česku loni dosahovala 57 procent průměru EU a byla sedmá nejnižší ze sedmadvaceti států. To je z perspektivy pořadu měřítko, podle kterého má hodnotit prezentaci „nadprůměrného" Česka.
Závěr
Středeční komentář spojuje pět rovin sporu: prezident, který se Babišově vládě snaží vnutit do delegace na summit NATO, je odsouván stranou a místo Ankary dostává OSN; Turkův výrok o liberální spoluvině na válce v Ukrajině je v pořadu prezentován jako pojmenování dlouho zamlčovaného; vláda chystá zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování ČT a ČRo na státní rozpočet, na což zaměstnanci ČT odpovídají hodinovou stávkou 22. června; bitcoinová kauza pokračuje obviněním bývalého ministra Blažka a politickými výměnami mezi exministryní Decroix a ministrem Tejcem; a do toho zaznívají slovenské mentorské soudy Magdy Vašáryové o tom, že Češi „špatně volili". Z perspektivy pořadu je to týden, kdy vláda drží linii a opozice s prezidentem a veřejnoprávními médii zvyšují tón.
