Den po jednání koaliční rady představilo hnutí SPD na tiskové konferenci dlouhý seznam úkolů, které podle něj prosadilo nebo chce urychlit: od snížení dávek pro Ukrajince přes zákon o zahraničním financování politických neziskových organizací až po jednorázový příspěvek důchodcům. Hlavní slovo měl předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura, své oblasti doplnili poslanci Radek Koten, Jindřich Rajchl a Libor Vondráček. Na závěr zbyl prostor na dotazy jedné novinářky.
Koaliční rada: inkluze, mír na Ukrajině a emisní povolenky
Na koaliční radě podle Okamury padlo rozhodnutí zrušit stávající formu inkluze a zásadně ji revidovat. Z vlády byl proto stažen návrh, který označil za polovičaté kroky; dopracovaná verze má celou věc urychlit.
Druhým bodem bylo jednání Evropské rady, kde Česko zastupuje premiér. Okamura na koaliční radě požádal, aby česká pozice k Ukrajině zněla jasně: odmítáme podporu války a vyzýváme Evropskou unii, aby začala s Ruskem a Ukrajinou jednat o míru.
Ke stejnému summitu se váže i spor o emisní povolenky ETS2. Vládě se podle Okamury podařilo prosadit odklad na rok 2028, což ovšem považuje za „úplně nedostatečné“. Povolenky by podle něj zdražily vytápění i pohonné hmoty, které jsou už teď drahé. Koalice se proto domluvila, že bude usilovat o odklad do roku 2030; SPD jde dál a chce povolenky pro Česko úplně zrušit. Jde podle Okamury o dědictví Fialovy vlády, která ETS2 odsouhlasila a tím „neuvěřitelně poškodila“ občany i průmysl.
Dávky Ukrajincům: kompromis na polovinu
SPD by dávky Ukrajincům zrušila úplně, hnutí ANO ani Motoristé to ale nechtějí. Výsledkem koaličního jednání je kompromis: o čtyři miliardy méně, tedy na polovinu. Pozměňovací návrh zpracuje ministerstvo práce a sociálních věcí a předložen má být do 2. prosince, než Sněmovna ve třetím čtení hlasuje o státním rozpočtu. Kdyby SPD vládla sama, zrušila by je podle Okamury okamžitě a úplně.
Totéž zopakoval i u zákona, který zpřísňuje podmínky pobytu Ukrajinců a míří do závěrečného čtení. Kdyby to bylo jen na něm, zrušil by dočasnou ochranu i všechny dávky. „Nejsme v koalici sami,“ připomněl, podmínky se tedy budou zpřísňovat na maximum, které koalice unese.
Zákon o zahraničním financování politických neziskovek
Okamura otevřel na koaliční radě také zákon, který má zprůhlednit financování politických neziskových organizací ze zahraničí. Koalice se shodla na tom, že je potřeba práci urychlit, a ministra spravedlnosti o to Okamura osobně požádal. Předlohou má být americký zákon FARA: veřejnost má vědět, odkud mají peníze organizace s politickým programem, které ovlivňují veřejné dění. Okamura to označil za férové vůči občanům.
Automatické vyhoštění cizinců, kteří páchají trestnou činnost
Ve Sněmovně už leží dva zákony, které zpřísňují podmínky pobytu Ukrajinců i dalších cizinců. Okamurovi to ale nestačí a na koaliční radě znovu tlačil na rychlejší přípravu zákona o automatickém vyhoštění cizinců, kteří v Česku páchají trestnou činnost. Dnes podle něj soud volbu má, vyhostit může, ale nemusí.
Otevřel i debatu, zda by k automatickému vyhoštění nemělo stačit třeba i opakované porušení zákona v podobě tří přestupků. O parametrech se teprve jedná a SPD prosazuje nejpřísnější variantu. „Nevím, proč by tady měli pobývat dál cizinci, kteří tady páchají trestnou činnost na úkor českých občanů,“ řekl Okamura.
Druhé kolo senátních voleb: SPD podpoří kandidáty ANO
Koaliční rada řešila i druhé kolo senátních voleb. Senát, kde má většinu opozice, podle Okamury vládní zákony brzdí, a občané přitom chtějí rychlejší prosazování programu. SPD navíc minulý týden podala ústavní návrh, který má do Ústavy zakotvit českou korunu, a na hlasy senátorů čeká i zákon o referendu.
Hnutí se proto rozhodlo ve druhém kole veřejně podpořit kandidáty vládní koalice, kteří postoupili; konkrétně jde jen o kandidáty hnutí ANO.
Můj dům, můj hrad: silnější nutná obrana
Na Okamurův návrh bude koalice společně předkládat zákon Můj dům, můj hrad, který SPD navrhla už dvakrát v minulých volebních obdobích. Text má hnutí hotový, ministra spravedlnosti Tejce ale požádal, aby se na něj ministerstvo podívalo, protože půjde o koaliční předlohu.
Smysl zákona je posílit institut nutné obrany. Kdo se brání vetřelci ve vlastním domě, má být automaticky v právu a nemá se posuzovat, zda byla obrana přiměřená. „To prostě přeci není možný,“ řekl Okamura k situaci, kdy by napadený člověk musel v noci rozespalý vyhodnocovat, jestli má zloděj v ruce nůž, nebo pistoli. Zloději, kteří se vloupávají do chat a domů, mají vědět, že zákon stojí na straně slušných občanů.
Právo platit v hotovosti do Ústavy
Ústavní zákon, který má zaručit právo platit v hotovosti, je podle Okamury v legislativním plánu vlády. Koaliční rada uložila ministryni financí, aby ho předložila během podzimu. Slováci takovou úpravu mají už několik let, nově ji zavedli Maďaři.
Okamura to vnímá jako otázku svobody: občan má mít volbu, zda chce, aby někdo sledoval jeho nákupy a pohyb, nebo zda chce žít soukromý život, aniž o něm kdokoli ví.
Jednorázových 2000 korun pro všechny důchodce
Koalice minulý týden podala pozměňovací návrh k zákonu o důchodovém pojištění: všichni příjemci všech druhů důchodů mají dostat jednorázově 2000 korun navíc. Okamura je pod návrhem podepsaný. Projednat ho má sociální výbor Sněmovny a poté plénum; protože legislativní lhůty zkrátit nejde, peníze by měli důchodci dostat hned na začátku příštího roku.
Poplatky za Českou televizi a Český rozhlas
Opakovaně, „jako každý měsíc“, Okamura na koaliční radě otevřel zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu. SPD trvá na tom, že mají skončit okamžitě. Koalice podle něj jedná o konkrétním termínu, kdy návrh zařadit, a blíží se k závěrečné dohodě.
Lex Ukrajina: konec dávek pro nepracující a přísnější kontrola pobytu
Poslanec Radek Koten přiblížil balík zákonů označovaný jako Lex Ukrajina, který podle něj ukončuje humanitární dávku pro nepracující. Nárok na ni mají mít jen držitelé dočasné ochrany, kteří pracují nebo podnikají. Nově se zavádí povinnost zdržovat se v Česku: opatření má zamezit dávkové turistice, kdy lidé kvůli podpoře pendlují mezi Ukrajinou a Českem. Škody na neoprávněně vyplacených dávkách odhadl na desítky milionů korun. Policisté na Vysočině mají podle Kotena při vyšetřování těchto případů dobré výsledky, pomáhá jim digitalizace a propojení registrů včetně záznamů o vstupech do schengenského prostoru z Ukrajiny.
Dočasná ochrana má rychleji zanikat, pokud její držitel pobývá mimo schengenský prostor déle než 30 dní. Propojí se databáze ministerstva vnitra, policie a dalších orgánů. „Stát musí mít jednoznačně přehled o tom, kde se cizinec zdržuje, kdo jej ubytovává, jaké má pobytové oprávnění,“ řekl Koten. Kdo podmínky nesplní, přijde o pobytové oprávnění, případně bude správně vyhoštěn. Kromě úspor na dávkách si od zákona slibuje i vyšší výběr daní a pojistného díky omezení práce na černo.
Konec má i benevolence k ukrajinským poznávacím značkám. Auta s nimi budou muset na technickou kontrolu a měření emisí stejně jako česká vozidla. Dosud podle Kotena nešlo dohledat majitele, a tedy ani vymáhat pokuty za špatné parkování nebo překročení rychlosti. K tisku je už načtený pozměňovací návrh, který má posunout účinnost z ledna 2028 na polovinu roku 2027.
Vyšetřovací komise mají dostat podklady od orgánů činných v trestním řízení
Poslanec Jindřich Rajchl oznámil dohodu s ministerstvem spravedlnosti na znění pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku 111, novele trestního zákoníku. Orgány činné v trestním řízení budou povinny poskytovat součinnost sněmovním i senátním vyšetřovacím komisím. Návrh vychází ze zkušenosti sněmovní komise ke kauze Dozimetr: komise sice smí materiály požadovat, zákon ale orgánům neukládá povinnost je vydat, a vzniká tak právní vakuum. Podle Rajchla to zefektivní práci všech budoucích komisí, nejen té současné, a v zahraničí podle něj neexistuje, aby orgán veřejné správy potřebnou součinnost odmítl.
Okamurovi zároveň poděkoval za prosazování zákona po vzoru FARA, jehož původní návrh sám napsal. Na rozdíl od politických stran, u nichž je podle něj vidět každá koruna, je financování politických neziskovek „absolutně netransparentní“, přestože se podílejí na tvorbě zákonů. Cílem je, aby měly stejné podmínky jako strany a hnutí.
Konec dosavadního služebního zákona
Poslanec Libor Vondráček připomněl, že by Sněmovna měla hned následující den po dvanácti letech ukončit „experiment“ se současným služebním zákonem. Ten podle něj zabetonoval státní správu, zdražil její provoz, zkomplikoval procesy a pro mladé lidi i pro ty, kdo jsou zvyklí na soukromý sektor, ji udělal zkostnatělou a neatraktivní.
Zákon podle něj vrátil opoziční Senát i opoziční prezident, Sněmovna tak musí vrácený zákon znovu schválit. Vondráček od změny čeká efektivnější chod úřadů a ministerstev i úspory, které státní rozpočet podle něj nutně potřebuje.
Nelegální přechod hranice, zahraniční dělníci, mobily a omamné látky
Okamura pak ještě „telegraficky“ doplnil další body z koaliční rady. Navrhl, aby se nelegální překročení státní hranice migranty ze zemí mimo EU stalo znovu trestným činem; dnes je to jen přestupek. Jako důvod uvedl případ, kdy nezisková Organizace pro pomoc uprchlíkům, která podle něj inkasuje peníze ze zahraničí, vysoudila na českém státu odškodnění pro afghánské nelegální migranty s argumentem, že přechod hranice je jen přestupek. Koalice se na přípravě zákona shodla. Netýká se občanů EU, Švýcarska ani Norska.
V otázce velkého počtu zahraničních dělníků, například z Filipín, se SPD s koaličním partnerem neshodla. Okamura uvedl, že v Tachově už tvoří zahraniční dělníci třetinu obyvatel, a hnutí bude dál prosazovat přísnější podmínky.
Na programu schůze je také koaliční návrh plošného zákazu mobilních telefonů při vyučování na základních školách. Okamura je navíc spolupředkladatelem zákona, který má zakázat volný prodej psychotropních a omamných látek v obchodech, aby proti němu stát mohl lépe zakročit.
Dotazy novinářky: slovenská zkušenost a jednání o míru
Na konci zbyl prostor na jediný dotaz. Redaktorka CNN Prima News se zeptala na dvě věci. Slovensko se podle ní o zákon po vzoru FARA pokusilo, Ústavní soud ho ale zamítl a nakonec se kontrolovalo jen financování z veřejných peněz; zajímalo ji, zda SPD tuto zkušenost zohlední. Druhá otázka mířila na Ukrajinu: američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner podle ní ten den přiznali, že Rusko se dohodnout nechce a ve válce chce pokračovat. Co by tedy pro Česko znamenalo, kdyby Evropa pomoc Ukrajině ukončila a Rusko ji pohltilo?
Okamura začal od konce. Evropská unie podle něj o míru na Ukrajině nikdy s nikým nejednala, ani s Ruskem, ani s Ukrajinou, a Američané tak jednají o Evropě bez Evropy. V unii podle něj „jenom chtějí válku, válku, válku“. Na doplňující otázku, s kým jednat, když Rusko nechce, odpověděl, že nelze přebírat jen to, co z jednání, u nichž nikdo z EU nebyl, sdělí Američané. Rusko podle něj nemusí chtít přijmout americké podmínky, evropské ale mohou být jiné.
K zákonu o neziskovkách stručně dodal, že ho vidí jednoduše: na transparentním účtu má být vidět, kdo politickou neziskovou organizaci financuje a odkud přicházejí peníze ze zahraničí. Sám by podle svých slov navrhl, aby zákon neobsahoval žádné sankce. „Žádná šikana, žádný sankce,“ řekl. Občané podle něj chtějí jen vědět, kdo koho platí, když ovlivňuje veřejný prostor politickými názory.
Závěr
Tisková konference ukázala, kde SPD v koalici tlačí na rychlost a kde naráží na partnery. U dávek pro Ukrajince a zahraničních dělníků naráží hnutí na koaliční partnery, u emisních povolenek se zatím musí spokojit s odkladem; u zákona po vzoru FARA, automatického vyhošťování, nutné obrany či hotovosti v Ústavě naopak hlásí shodu a urychlení prací. Na zahraniční scéně SPD sází na výzvu, aby Evropská unie sama začala jednat o míru na Ukrajině.
