Pár dní před komunálními a senátními volbami 9. a 10. října bilancuje předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) devět měsíců vládní koalice. Senát podle něj zdržuje zákony a bez senátorů SPD neprojdou ústavní změny jako koruna v ústavě. Za největší obrat považuje zahraniční politiku: místo kritiky sousedů a zvedání rukou v Bruselu hledá Česko spojence ve střední Evropě i v Asii.
SPD jde do komunálních i senátních voleb
SPD kandiduje v komunálních volbách ve 283 městech a obcích a v Senátu ve 21 obvodech. Na místní úrovni už spoluvládne v řadě měst – největší je Ústí nad Labem, dále třeba Louny – a v koalici sedí i ve čtyřech krajích: Olomouckém, Moravskoslezském, na Vysočině a v Královéhradeckém. Tam, kde SPD vládne, podle Okamury není „vůbec žádná“ korupce a peníze míří k občanům, ne do kapes podnikatelů s veřejnými zakázkami.
Ve většině měst a obcí SPD zatím nevládne a právě tam chce přenést hospodárné nakládání s prostředky. Na prvním místě je bezpečnost, dál transparentní hospodaření, dostupnější bydlení, zdravotní a sociální služby, opravy místních silnic a kvalitní školky a základní školy. K bydlení se váže nový stavební zákon, jehož je Okamura spolupředkladatelem a který brzy začne platit: povolení bytového domu v Praze dosud trvalo až devět let, nově to má být jen rok. Zjednodušit se mají i rekonstrukce.
Proč SPD potřebuje senátory
Co si SPD o Senátu myslí, je jedna věc. Senát ale existuje a lidé se ptají, proč vládní změny nejdou rychleji. Odpověď je podle Okamury jednoduchá: v Senátu vládne opozice a zákony vrací. Na projednání má třicet dní, potom je musí Sněmovna znovu přehlasovat, a z toho vzniká prodleva měsíc a půl až dva měsíce. U vlády, která vládne teprve devět měsíců, je to velký rozdíl – nemluvě o obstrukcích opozice ve Sněmovně.
U ústavních zákonů nejde jen o zdržení, tam už je souhlas Senátu nutný. SPD nedávno podala návrh na ukotvení české koruny v ústavě, protože euro nechce. Na podzim chce předložit i ústavní právo na platbu v hotovosti a stejně tak potřebuje projít zákon o referendu. Okamura proto vyzývá voliče, aby přišli i k senátním volbám a podpořili kandidáty SPD.
Zrušit Senát? Tři cesty a žádná snadná
Bývalý prezident Miloš Zeman nedávno ve Sněmovně prohlásil, že ke zrušení Senátu není potřeba ústavní většina – stačí mu v rozpočtu dát čistou nulu. Senát má přitom zásadní roli třeba při potvrzování ústavních soudců nebo u ústavní žaloby na prezidenta.
Okamura je přesvědčen, že pro velikost Česka stačí jednokomorový parlament. Senát je ale ukotven v ústavě a bez jeho souhlasu zrušit nejde. První možnost – že senátoři zvednou ruku pro vlastní zrušení – se podle něj povedla jen ve Švédsku, kde si senátoři odhlasovali doživotní rentu, a stát tak hned ušetřil za úřednický aparát i budovu. Tady se to čekat nedá. Druhou cestou je zákon o referendu, s nímž by ovšem museli souhlasit zase senátoři. Třetí variantou je, aby SPD měla v Senátu ústavní většinu – zrušení Senátu má v programu. Referendum, které by umožnilo i ústavní změny, má z vládních stran v programu jen SPD. Rozhodnutí tak mají v rukou voliči.
Prezident u voleb chybět nemá
Okamura chodí k volbám vždycky, i v dobách, kdy v politice nebyl. Volby považuje za svátek demokracie a politici mají jít příkladem. Na otázku, zda je chybou, že prezident republiky k volbám nepůjde a místo toho odjel s přáteli na motorky, odpovídá diplomaticky: politici, a zvlášť vysocí ústavní činitelé, by k volbám jít měli.
Devět měsíců vlády: elektřina, plyn a máslo
S devíti měsíci vlády je Okamura spokojený. Připomíná, že standardní legislativní proces trvá jedenáct měsíců, a přesto se už leccos podařilo. Elektřina je podle Českého statistického úřadu proti loňsku, kdy vládla Fialova vláda, levnější o 11 procent – vláda pro domácnosti zrušila poplatek za obnovitelné zdroje. Plyn zlevnil o 5 procent, i když ho Česko nevyrábí.
U základních potravin sleduje Okamura statistiky každý měsíc. Máslo je proti loňsku levnější o 42 procent, a tedy levnější, než bylo na jarmarcích SPD. Vejce zlevnila o 14 procent, drůbeží maso téměř o 10 procent a vepřové o 24 procent. Ceny ještě ideální nejsou, ministerstvo zemědělství pod SPD ale hned zřídilo potravinového ombudsmana, jedná s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, s řetězci, dodavateli i producenty a tlačí na to, aby marže nebyly přemrštěné. Zemědělskou politiku přitom svazují pravidla EU: Poláci a Němci mají vyšší dotace, což podle Okamury zavinili vyjednavači při vstupu do Unie a dnes už se to změnit nedá.
Platy, bydlení, živnostníci a rodiny s dětmi
Od dubna vzrostly platy ve veřejné sféře až o 9 procent – hasičům, zdravotním sestrám, uklízečkám, školníkům, kuchařkám, nepedagogickým pracovníkům i učitelům. Stavební zákon vláda přijala přednostně, protože od povolení po hotový dům uběhnou tři čtyři roky a „bytový dům nepostavíte lusknutím prstů“. Víc bytů má zvýšit nabídku a srazit ceny; zákon o 800 stranách podporuje i obecní a družstevní bydlení.
Živnostníci mají zpětně od ledna nižší povinné odvody, v průměru tak ročně ušetří 8 000 korun – vrací se jim to, co jim podle Okamury vzala Fialova vláda. Definitivně prošly nové daňové slevy pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, školkovné a sleva na studenta. Spropitné v restauracích se osvobozuje od daní a odvodů a nově se započítá do oficiálního příjmu, což číšníkům a kuchařům pomůže třeba u hypoték. Daň z přidané hodnoty na nealkoholické nápoje v restauracích klesá z 21 na 12 procent a padají daňové stropy na zaměstnanecké benefity.
Rodičovský příspěvek se zvýšil z 350 na 400 tisíc korun a nastávající matky mají nově nárok na 30 000 korun za poslední dva měsíce těhotenství, kdy už nemohou chodit do práce. Řidiči se od ledna nemusí bát zdražování dálniční známky: vláda zrušila automatickou valorizaci o inflaci, kterou zavedla předchozí vláda. Čtyřiadvacetihodinová známka navíc nebude končit o půlnoci, ale platit celých 24 hodin od nákupu – původní pravidlo Okamura nazývá „blbostí“.
Dálnice, ukrajinská auta, týrání zvířat a armáda
Ministerstvo dopravy, které má SPD v gesci, podle Okamury rekordně staví dálniční úseky, obchvaty a mimoúrovňové křižovatky, opravuje železnice a investuje do vodních cest – prodloužil se i Baťův kanál. Ukrajinská auta budou muset mít povinnou registraci a technické kontroly a žádné zvýhodnění už mít nebudou.
Před posledním hlasováním ve Sněmovně je zákon SPD, který zásadně zpřísňuje tresty za týrání zvířat: sazby se zjednodušeně řečeno zdvojnásobí a přibudou i zákazy chovu. „Já bych jim prostě pracky urazil,“ říká Okamura o lidech, kteří týrají psy nebo kočky.
Ministerstvo obrany, rovněž pod SPD, zastavilo jakékoli výdaje českého rozpočtu na zbraně a podporu války na Ukrajině. Armáda podle Okamury zažívá rekordní nábory: letošní cíl přes 2 000 nových vojáků splnila už na konci jara, zatímco za bývalé ministryně Černochové vojáci masově odcházeli. Okamura děkuje novým vojákům i jejich rodinám, že se rozhodli sloužit vlasti.
Důchody, poplatky a věk odchodu do penze
S valorizací důchodů spokojený není. Navrhoval zvýšení aspoň o 500 až 600 korun, v koalici ale neprošlo. Zákonná valorizace o pouhých 270 korun je podle něj „ostuda“ a „plivnutí do tváře“ příjemcům starobních, vdovských, vdoveckých i invalidních důchodů. Koalice se proto dohodla na jednorázových 2 000 korunách navíc, takže průměrné zvýšení na příští rok vyjde zhruba na 470 korun. Před posledním hlasováním je i věková valorizace – 500 korun měsíčně navíc od 80 let. Okamura by ji dal klidně od 70 nebo 75 let, jde ale o koaliční kompromis. Zvýhodnit se mají i pracující důchodci.
Na řadu podle něj přijde i zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Okamura ho prosazoval hned, koaliční partneři to ale chtějí až po komunálních volbách – a s 15 poslanci SPD to sama neprosadí, takže dál tlačí. Fialova vláda zvýšila věk odchodu do důchodu, nová vláda ho chce zase snížit. Všechno je podle Okamury v pořadí a všechno se udělá.
Válečná nálada v Evropě
Zatímco česká vláda a premiér mluví o míru, z velké části západní Evropy zní spíš válečnická nálada. Západní státy podle Okamury chtějí válčit dál a vláda s tím zásadně nesouhlasí. Problém vidí i ve vysoké představitelce EU pro zahraniční politiku Kaje Kallasové: přenáší podle něj historické problémy pobaltských zemí sousedících s Ruskem na půdu Unie a zatahuje do nich i státy s jinou historií. Tři malé pobaltské země tak tlačí na eskalaci a nekonečné pokračování války. V čele unijní diplomacie by si přál někoho s větším odstupem.
Okamura nedávno mluvil na akci jedné z ambasád s ukrajinským velvyslancem, který mu podle něj řekl, že i Ukrajinci by už chtěli mír. Nejnovější průzkum navíc ukazuje, že většina Ukrajinců chce jednání s Ruskem. Miliony Ukrajinců v branném věku se podle Okamury dlouhodobě skrývají v EU a bojovat nechtějí – otázka tedy zní, kdo vlastně bojovat chce. Američanům slabší Evropa vyhovuje, protože chtějí být lídrem, a Evropa oslabuje sama sebe.
Válka je podle Okamury zamrzlý konflikt bez vojenského řešení, což čtyři roky říká jako jediný. Doplácejí na ni všichni: ceny benzinu a ropy ženou vzhůru konflikt v Hormuzském průlivu a ukrajinské zásahy ruských rafinérií. Česko tlačí na mírové řešení i v EU, jako jeden z 27 států má ale omezené možnosti.
Obrat v zahraniční politice
V zahraniční politice dnes často zaznívá spojení „české národní zájmy“, které za minulé vlády slyšet nebylo. Okamura obrat označuje za zásadní. Se zahraničními partnery jedná každý týden a ti podle něj nový přístup oceňují: vláda dělá pragmatickou politiku vzájemného porozumění a respektu a nezasahuje do vnitřních věcí jiných států.
Fialova vláda naopak neustále kritizovala Slovensko a dávala Slovákům najevo, že jsou „něco míň“. To bylo urážlivé, a nová vláda proto vztahy hned narovnala – výsledky voleb je třeba respektovat a Slováci jsou skvělý sousední národ, „takový náš menší bratr“. Podobně se minulá vláda chovala k Maďarsku, Srbsku i Číně. Země, které Česko mají rády, se pak obrátí jinam a Česko zůstane „jako kůl v plotě“.
Podle Okamury přestaly s Českem komunikovat Spojené státy, protože bývalá vláda i prezident Pavel urazili Trumpa. Východ se odvrátil kvůli urážkám včetně Číny a střední Evropa po urážkách Maďarska a Slovenska. Zbyl jen Brusel, kde je Česko jen jednou z 27 zemí. Tam se podle něj poklonkovalo a zvedaly se ruce pro migrační pakt, Green Deal a emisní povolenky, které Česku škodily. Nová vláda zahraniční politiku za několik měsíců otočila: nemluví jiným do toho, koho si zvolí, a hledá průsečíky spolupráce – a těch je podle Okamury překvapivě mnoho.
Společná stanoviska se Slováky, Maďary a Poláky
Česká vláda je proti emisním povolenkám ETS2, proti migračnímu paktu i proti zákazu prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035. Okamura jel na Slovensko na první návštěvu už v listopadu, ještě před jmenováním vlády, a hned se ptal, zda lze najít společná stanoviska vůči Bruselu. Stačilo jedno jednání a dva samostatné státy prosazují v Bruselu stejné postoje. Se Slováky je podle něj diskuse velmi rychlá – nejen kvůli jazyku, ale i díky vzájemnému porozumění ze společného státu.
V Maďarsku byl Okamura na dvou oficiálních cestách a ptal se na totéž: „Už jsme tři.“ Teď ho čeká parlamentní setkání zemí V4 v Bratislavě, kde bude jednat i s novou předsedkyní maďarského parlamentu. Doufá, že se postoje Maďarska ani za nové vlády zásadně nezmění. Ptát se bude i Poláků, kde se změnil předseda parlamentu a mezitím zvítězil prezident Nawrocki. Podle Okamury tam „zavál jiný vítr“, který musí reflektovat i polská vláda, a ledy se začínají hýbat. Důležitá je i neformální večeře, kde se dá mluvit o tom, co si kdo opravdu myslí.
Čína a politika všech azimutů
Česko podle Okamury dělá politiku všech azimutů. Po jeho návštěvě Číny se „otevřela stavidla“: tento týden zahajoval na brněnském strojírenském veletrhu česko-čínské fórum s velkým množstvím českých i čínských firem. Podepisují se kontrakty, a to i v rámci podnikatelské delegace, která s ním do Číny jela. Okamura připomíná, že sám pochází z byznysu v cestovním ruchu, hlavně asijském, a ví, jak se to dělá. Rád vidí, když si lidé podávají ruce bez ohledu na to, z jaké země jsou.
Závěr
Okamura vstupuje do voleb s výčtem splněných slibů – od levnější elektřiny a másla přes nižší odvody živnostníků po zastavení peněz na válku na Ukrajině – i s přiznáním, že u důchodů a poplatků za veřejnoprávní média v koalici zatím neuspěl. Senát vidí jako hlavní brzdu ústavních změn, a proto žádá voliče o senátory SPD. Zahraniční politiku popisuje jako nejzřetelnější odklon od Fialovy vlády: místo jednostranné orientace na Brusel spojenectví se Slovenskem, Maďarskem a případně Polskem a obchod s Čínou.
