Před pěti sty lety si hříšník mohl koupit klid duše odpustkem, dnes se místo odpustků prodávají povolenky na oxid uhličitý. Energetik Ivan Noveský, který v oboru strávil téměř půl století a ještě před rokem 1989 stavěl zásobníky plynu, na ně nevěří. Spoluzakládal Energetický regulační úřad a byl jeho prvním místopředsedou, jako první generální ředitel vedl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a dnes stojí v čele Institutu pro energetiku. Na energetiku se dívá přes čísla: z uhlí u nás pochází zhruba polovina vyrobené elektřiny, z větru a slunce čtyři procenta – a přesto má jedno nahradit druhé. Podle Noveského to znamená likvidaci českého i evropského průmyslu.
Slovensko vyváží elektřinu, a stejně mu vnucují větrníky
Pokud má Česko v roce 2033 úplně skončit s uhlím, nové jaderné bloky v Temelíně ani v Dukovanech do té doby stát nebudou – podle Noveského ani náhodou. Slovensko je na tom jinak: má čistý energetický mix, už dnes elektřinu vyváží a po připojení čtvrtého bloku Mochovců bude vývozcem ještě větším. Větrníky se tam přesto prosazují. Slovenští odpůrci, s nimiž Noveský spolupracuje, k tomu vydali obsáhlý sborník.
Slováci mají jádro a k tomu vodní elektrárny na Váhu. Rozvoj jádra se podle Noveského zastavil i kvůli zeleným, kteří proti jaderné energii dlouho bojovali, přestože je to vedle vody nejčistší zdroj vůbec. Slovenský premiér Fico podle Noveského vzkázal, že se věci formálně odsouhlasí, ale stavět se nebude. Podobné hlasy slyšel i v Česku, jistý si tím ale není. Větrná lobby je silná, a jak řekl jeden nejmenovaný vicepremiér, je v tom příliš mnoho peněz. Noveský se obává, že peníze znovu zvítězí nad životním prostředím, nad občany i nad obcemi. Kdo už má vyrobené vrtule a spočítané miliardy z výdělku a z dotací, těžko jen pokrčí rameny.
Bez dotací by se netočila jediná vrtule
Vydělat se na tom dá jen díky dotacím. Na solární elektrárny jde podle materiálů, z nichž Noveský vychází, ročně zhruba 30 miliard korun. Kolem roku 2030 většina této podpory skončí, a proto je potřeba nový zdroj dotací – větrníky. Těm už je garantovaná podpora přiklepnutá, a to i pro dobu, kdy bude cena elektřiny záporná.
Stačilo by tedy, aby vláda řekla, že větrníky dotovat nebude, jako to udělal Donald Trump? Noveský současnou vládu volí, ale s takovým rozhodnutím by ji volil ještě radostněji. Bez dotací totiž nefunguje žádný větrník ani žádný solár. Majitelé solárních parků z roku 2010 už dnes řeší, co s nimi, až garantovaná výkupní cena 16,70 Kč za kilowatthodinu skončí: buď je osadí novými panely, nebo je zlikvidují.
Obnovitelné zdroje navíc musí draze zálohovat stabilní zdroje a vyžadují velké investice do sítí, takže zdražují regulovanou složku ceny elektřiny, kterou každý vidí na složence. Takzvaná moderní energetika přitom tvrdí, že slunce i vítr jsou zadarmo. Podle Noveského lže, jako když tiskne. Kdo by si dobrovolně kupoval silovou elektřinu za 16,70 Kč, když se z jádra vyrábí za 24 haléřů? Devadesát procent Čechů by podle něj sáhlo po té levnější. Smysl to nemá ekonomicky ani energeticky, protože výkyvy rozhazují síť: zhruba pětina instalovaného výkonu vyrobí čtyři procenta elektřiny, a to v době, kdy je jí nejvíc potřeba.
Káže se voda, pije se koňak
Jak může Evropa tlačit na to, aby elektřina zdražila a lidé jí spotřebovávali co nejméně, a zároveň chystat zákaz spalovacích motorů a jejich plné nahrazení elektromobily? Noveský se proto ptá, jestli někdo viděl předsedkyni Evropské komise von der Leyenovou jet elektromobilem. Vídá ji ve velkém pancéřovaném mercedesu se spalovacím motorem. Káže se voda a pije se víno, v tomto případě spíš velmi drahý koňak.
Zatímco se v Evropě zavře jedna uhelná elektrárna, v Číně, Indii a jinde se spustí desítky nových. Evropa pak od Číny kupuje solární panely vyrobené z elektřiny z těchto uhelných elektráren a mluví o tom, jak je ekologická a že slunce je zadarmo. Noveský to označuje za idiotské. O Číně se říká, kolik instaluje solárních polí, ale už ne, že tam z uhlí pochází přes 60 procent výroby a že stavějí obrovské vodní elektrárny.
Česko takové možnosti na Vltavě nemá. Aspoň že má přečerpávací elektrárny ve Štěchovicích a na Dlouhých stráních. Další se ale nestavějí a místo nich krajinu zaplevelují baterie s omezenou životností. Jako u Nerudy vyvstává otázka: kam s nimi? A kam s dosloužilými lopatkami větrníků? To se podle Noveského neřeší nikde.
Čína hraje na desítky let dopředu
Číňané na rozdíl od Evropy neuvažují ve čtyřletých volebních obdobích, ale na deset, dvacet, padesát i sto let dopředu. Velkou část svých amerických dolarových dluhopisů utratili za zdroje vzácných kovů v Africe a Jižní Americe, z čehož jsou Američané nešťastní. Dohodu Mercosur mezi Evropskou unií a Jižní Amerikou prosazovali Němci v naději, že tam budou vyvážet auta. Přehlédli ale, že Číňané v Jižní Americe dávno stavějí velké automobilky – a auta odtud teď poputují do Evropy, navíc bez cla.
Evropa se tak stala závislou na Číně tak, jak se to nepovedlo žádnému vojevůdci: technologie, které zavádí, potřebují neodym, wolfram nebo helium. Čína podle Noveského nikdy nevedla výbojné války, sama byla spíš napadána, a její expanze je vždy ekonomická. Zatímco Evropané a Američané chodí se zbraněmi, Číňané přicházejí s penězi a technologiemi. V Afghánistánu podle něj západní vojáci včetně českých jednotek chránili místa, kde Číňané těžili.
Američané zase Evropu činí závislou na svém LNG. Kdyby proudil plyn z Ruska, byl by americký břidlicový plyn za dnešní ceny neprodejný. Noveský má Donalda Trumpa svým způsobem rád, ale tady jde podle něj čistě o kšeft – stejně jako v případě Íránu, kolem kterého se hraje s cenami a kde mají největší cenu neveřejné informace.
Green Deal jako zločin a povolenky jako cenné papíry
Je Green Deal pomníkem lidské omezenosti, nebo geniálním byznysovým projektem? Emisní povolenky jsou podle Noveského cenné papíry obchodované na burze, které slouží hlavně zahraničním, především americkým a britským investorům, a vytahují peníze z České republiky. S ochranou přírody nemá celý systém ETS nic společného, životnímu prostředí dokonce škodí.
Noveský proto Green Deal veřejně označuje za zločin, za „svým způsobem genocidu na evropském obyvatelstvu, evropském průmyslu, evropské ekonomice“. Jiný smysl to podle něj nemá. Hutě se zastavily, plánované elektrohutě ekonomicky nevyjdou. V Bruselu se můžou snažit, jak chtějí, příroda ale odmítá poslechnout novelizaci přírodních zákonů z Bruselu.
Cenová smršť roku 2022 a nevyužitý zákon o cenách
Start velké inflace nespouštěly v první řadě povolenky, ale ceny, které se utrhly v červenci a hlavně v srpnu 2022. Na burze se obchodují jen minimální objemy, které slouží k tvorbě cen, a podle nich se pak uzavírají i dvoustranné smlouvy. Burzovními spekulacemi se tehdy podařilo vyšponovat cenu silové elektřiny skoro na 25 Kč za kilowatthodinu, přestože se z jádra vyrábí za 24 haléřů. Vyrovnávací cena plynu, kterou stanovuje operátor trhu OTE, vyletěla až na 92 Kč za kubík, zatímco dnes je na burze kolem 14 Kč. Povolenky v tom působily jako katalyzátor.
Jediným ministrem Fialovy vlády, který se problému opravdu chtěl věnovat, byl podle Noveského paradoxně ministr spravedlnosti Blažek. Skupina energetiků s ním a s jeho právníky zasedla na ministerstvu spravedlnosti, ačkoli to s energetikou nemělo nic společného. Ze zhruba osmi variant vyšla jediná konsenzuální: použít zákon o cenách, který spadá pod ministerstvo financí a je s evropskými směrnicemi plně v souladu, takže by Brusel nemohl nic namítnout.
Jak to dopadlo, zná Noveský jen z doslechu: ministr Blažek s návrhem šel za premiérem Fialou a ten ho s ním odbyl. Podle Noveského proto, že existovaly jiné dohody a někteří velcí hráči se chtěli napakovat. Jejich zisky pak vyskočily o stovky miliard.
ETS2 a energetická chudoba, která už je tady
Základem další velké inflace bude podle Noveského ETS2. Současná vláda se snaží jeho spuštění odsunout a vyslovila se pro úplné zrušení, v čemž Noveský vidí naději. Pokud se to nepodaří, promítne se dražší cena pohonných hmot a zemního plynu úplně do všeho – neexistuje obor, kterého by se nedotkla. Noveský chce vládu v tomto kroku veřejně podporovat, a to naprosto.
Energetická chudoba přitom podle něj není hrozbou, ale současností. K tomu přibudou vynucené investice do distribučních sítí kvůli větrníkům ve výši stovek miliard. I když se počet akceleračních oblastí snížil z 94 na 61, podle propočtů Noveského institutu to může regulovanou cenu zvednout až o dvě koruny. To bude roztáčet inflaci ještě víc. Cena energie je jedním ze základních vstupů a bez levné energie nemá ekonomika šanci. Elektřinu máme násobně dražší než Američané, a proto řada českých firem odchází do Spojených států. Dřív se do Česka chodilo za levnou pracovní silou, dnes jsou ceny energie likvidační.
Bez techniků a bez jádra nebude světlo
Co dělat, když se skončilo s těžbou černého uhlí, do roku 2033 se má skončit s uhlím úplně a plyn z východu je odstřižený? Začít je podle Noveského třeba u vzdělání. Technické obory se vytrácejí, výuka fyziky se omezuje, a pak může Brusel tvrdit, že nevadí, když nefouká ani nesvítí. Energetika ale má své zákonitosti. Jestli existuje šedesát nebo sedmdesát pohlaví, není podstatné, tím si nikdo nerozsvítí. Podstatné je, aby děti uměly fyziku a trochu matematiky.
Bez jádra, bez uhlí a bez plynu to nepůjde. Noveský netvrdí, že Česko má být závislé na východu, žádá obnovení diverzifikace. Dřív proudil plyn ze dvou stran – přes Slovensko z východu a přes Německo ze západu, kde vedly plynovody OPAL a Nord Stream. Dnes vede jen jedna cesta přes Německo, a to je špatně pro cenu i pro energetickou bezpečnost.
Československo přitom patřilo k pěti státům světa, které uměly postavit celou jadernou elektrárnu – vedle Spojených států, Francie, Británie a Sovětského svazu. Dnes si ji Česko nechává stavět od Korejců z druhé strany světa a navíc stavbu odsouvá, protože není jasné, jak dopadne notifikace státní podpory. Noveský navrhuje financovat dostavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína mimo státní rozpočet. Když viděl, jak ministryně financí Schillerová vypisuje státní dluhopisy, napadlo ho, že kdyby se vypsaly na dostavbu Temelína bez státní podpory, mohla by se notifikace obejít a stavět by se mohlo hned. Maďaři stavějí, jen u nás je atom sprosté slovo.
Umíme to ještě? Podle Noveského ano. Lidé, kteří jaderné elektrárny stavěli, ještě všichni nezemřeli, firma Škoda pořád existuje, Sigma pořád vyrábí čerpadla. Když se v osmdesátých letech začínalo od nuly, přineslo to obrovský rozvoj průmyslu. Stavitelé Temelína mají dnes ale průměrný věk přes osmdesát let a čím déle se odkládá, tím méně jich zbývá.
Co mohou dělat lidé a co by měl udělat stát
Co mají dělat lidé, kterým se na katastru obce chystá větrný park? Noveský je zastáncem nenásilných řešení: demonstrovat, psát vládě, upozorňovat všude, kde to jde. Rozhodnutí je ale v rukou politiků. Pokud se ČEZ rozdělí a nejlukrativnější část odejde mimo stát, bude to další cesta do pekel. Stát ztratí kontrolu nad cenami, ty poletí nahoru a zisky půjdou jinam – stejně jako u vody.
Noveský má jasný program. Elektroenergetika i plynárenství se mají vrátit pod majetkovou kontrolu státu, a to celé, nejen ČEZ. Zásobníky plynu patří do státních hmotných rezerv, protože trh tady nefunguje. Z ETS1 je třeba okamžitě odejít a ETS2 vůbec nezavádět. Těžbu uhlí je nutné udržet, protože rok 2033 je nesmysl: první nový jaderný blok, pátý blok v Dukovanech, má být hotový údajně koncem roku 2036 a se zhruba tisícem megawattů nenahradí osm tisíc megawattů, které dnes dodává uhlí. Stávající bloky v Dukovanech a Temelíně vydrží, jejich provoz se prodlužuje až na osmdesát let. Temelín se má začít stavět bez státní podpory a bez notifikace a obnovitelné zdroje se nemají dotovat – těch 30 miliard by se dalo účelně vložit do jádra.
Blackout, ekologičtí strašáci a biopaliva
Dnes je v Česku ve větrných a solárních elektrárnách instalováno zhruba 22 procent výkonu, a vyrobí se z nich čtyři procenta elektřiny, a to v době, kdy je jí nejvíc potřeba. Uhlí podle Noveského dnes není čím nahradit a země se tak řítí do tmy, s rizikem velkého blackoutu. Fyzika je neúprosná a přírodní zákony nejdou obejít. Noveský doufá, že se lidé zvednou a začnou na své politiky tlačit, protože jde o čistě politická rozhodnutí.
Ekologických strašáků už podle něj zažil dost. V roce 1960 se vědělo přesně, že za deset let dojde ropa, v roce 1970 zase, že za deset let přijde doba ledová. Nestalo se ani jedno. Za podobnými věcmi stojí ti, kterým Noveský říká zelení ekoteroristé. Kdo si dnes vzpomene, jak měla biopaliva zachránit přírodu? Bioplynové stanice, které zpracují zbytky z potravinářského průmyslu nebo kejdu, smysl mají. Biometan je ale podle Noveského podvod, bez dotací ekologicky i ekonomicky mrtvý. A biopaliva jsou nesmysl: zemědělec, kterému přes zimu zůstala v kombajnu plná nádrž a na jaře zjistil, že stroj bez generálky nenastartuje, o nich bude mluvit velmi nevlídně.
Závěr
O české energetice podle Noveského nerozhodují přírodní zákony ani logika, ale peníze a ideologie. Green Deal považuje za zločin, emisní povolenky za byznys zahraničních investorů a dotace na větrníky za nový zdroj snadných zisků. Cestou ven je podle něj odchod z ETS, udržení uhlí do doby, než ho nahradí jádro, státní kontrola nad energetikou a návrat technického vzdělání. Základem má být zdravý selský rozum.
