Mimořádná 22. schůze Sněmovny se 11. června 2026 věnovala otázce dotací pro firmy spojené s premiérem Andrejem Babišem a navazujícímu poslaneckému návrhu, který novelizuje zákon o střetu zájmů (sněmovní tisk 221). Vláda na úvod podrobně shrnula komunikaci s Evropskou komisí a stanovisko Státního zemědělského intervenčního fondu (ZIF). Odpolední 23. schůze se přesunula k druhému čtení rozsáhlé novely stavebního zákona (sněmovní tisk 67) a navazujícím energetickým a environmentálním tématům.
Šebestián: ZIV postupuje řádně, dopis DG Regio není závazný
Ministr zemědělství Martin Šebestián v úvodním vystoupení vlády shrnul kroky resortu k otázce střetu zájmů. Zdůraznil, že dopis generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), který média interpretovala jako pozastavení plateb, je pouze pracovní komunikací a není právně závazný. Pozastavit platby je oprávněna výhradně Evropská komise oficiálním prováděcím rozhodnutím, které by bylo možné podrobit soudnímu přezkumu.
Časová osa podle Šebestiána vypadá takto: po jmenování Andreje Babiše premiérem 9. prosince 2025 Státní zemědělský intervenční fond proplácení dotací společnostem z koncernu Agrofert pozastavil. 22. prosince vznikl svěřenecký fond RSVP Trust, do něhož 20. února 2026 Babiš vložil akcie společnosti Agrofert. Nezávislá právní stanoviska podle ministra dospěla k závěru, že v režimu nezávislé správy svěřeneckého fondu nelze identifikovat skutečný prospěch zakladatele ani jeho rodiny, a střet zájmů ve smyslu § 4c zákona o střetu zájmů tedy netrvá. Po vyjasnění s generálním ředitelstvím pro zemědělství (DG Agri) zahájil ZIV 9. května administraci žádostí. Resort podle ministra postupuje s předběžnou opatrností a řádně.
Mrázová: nové projekty schváleny nebyly, dialog pokračuje
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová navázala vystoupením za oblast politiky soudržnosti. Rozlišila dvě role MMR: koordinační a metodickou (Národní orgán pro koordinaci) a roli poskytovatele dotací u Integrovaného regionálního operačního programu, programu přeshraniční spolupráce a programu Technická pomoc. Za všechny tyto programy potvrdila, že společnosti Agrofert, Synbiol ani Hartenberg mezi žadateli nefigurují.
Od jmenování vlády podle Mrázové nebyl z fondů EU schválen žádný projekt dotčený možným střetem zájmů ani nebyly proplaceny související výdaje. Komise v květnu zaslala navazující dopis s žádostí o právní posouzení struktury svěřeneckého fondu a doplňující informace; česká strana připravuje koordinovanou odpověď. Ministryně závěrem požádala poslance, aby přestali zastrašovat úředníky, kteří vedou s Bruselem řádný a věcný dialog.
Macinka: opozice si z odporu k Babišovi udělala politický program
Za koaliční Motoristy promluvil ministr zahraničních věcí Petr Macinka. Mimořádnou schůzi popsal jako další pokračování sterilního politického rituálu, v němž si část opozice našla jediné téma, jež dokáže držet pohromadě. Antibabišismus podle něj poškodil především strany, které si z odporu vůči Andreji Babišovi udělaly vlastní program — od ODS, která se kvůli němu spojila s neomarxistickými Piráty a dalšími levicovými stranami, až po politické projekty postavené na negativních emocích.
Macinka odmítl tezi, že úspěšný podnikatel musí být automaticky diskvalifikován z veřejného života. Kapitalismus, soukromé vlastnictví a podnikatelské riziko označil za pilíře prosperity. Motoristé podle něj vznikli proto, že milionům občanů přestala opozice naslouchat, a koaliční opozici za její nepřetržitý antibabišismus s ironií poděkoval slovy, že právě tato posedlost umožnila vznik dnešní vlády.
Opoziční argumentace: zákon na míru jednomu člověku
Předsedové opozičních klubů — Vít Rakušán (STAN), Matěj Ondřej Havel (TOP 09), Zdeněk Hřib (Piráti), Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS, v transkriptu uváděn jako Kubka) — návrh sněmovního tisku 221 napadli z různých úhlů s podobnou linií: novela podle nich ruší plošný zákaz účasti firem členů vlády ve veřejných zakázkách (§ 4b), zužuje zákaz na úřad, který daný politik přímo vede, vyjímá nárokové dotace (zejména přímé platby v zemědělství) a zkracuje lhůtu pro vymáhání neoprávněně vyplacených dotací ze Státního zemědělského intervenčního fondu z 10 na 4 roky, a to i zpětně. Pod návrhem jsou podle opozice podepsáni mimo jiné Radek Vondráček, David Pražák, Marie Pošárová a Filip Turek.
Marian Jurečka jako bývalý ministr zemědělství upozornil na rozpočtové dopady: pokud Komise nakonec dotace neproplatí, půjde to z národních zdrojů, s nimiž rozpočet 2026 nepočítal. Vyzval k pozastavení plateb do doby, než bude věc právně vyjasněna, podle principu řádného hospodáře.
Hlasování o pořadu: 22. schůze končí, 23. začíná
Návrh pořadu 22. schůze sněmovna neschválila — pro hlasovalo 66 poslanců, proti 85. Předsedající 22. schůzi ukončil a v 15:00 byla zahájena 23. schůze, jejíž pořad byl naopak schválen (73 pro, 6 proti). Sněmovna zároveň na návrh klubu SPD odhlasovala možnost jednat a hlasovat i po 19. a 21. hodině.
Stavební zákon: druhé čtení komplexní novely
Hlavním bodem 23. schůze bylo druhé čtení novely stavebního zákona (sněmovní tisk 67), kterou předkládá skupina koaličních poslanců včetně Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Radima Fialy, Borise Šťastného a Marie Pošárové. Předkladatelkou je za vládu ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Návrh prošel ve výborech hospodářským, pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavněprávním.
V rozpravě zazněly výhrady k centralizaci stavebních úřadů — podle starostů z území úředníci odmítají přejít pod sjednocené úřady, hrozí kolaps stavebního řízení. Markantní byly i připomínky k oslabení památkové péče, k zásahu do ochrany zemědělského půdního fondu (návrat před změnu z minulého volebního období chránící půdu I. a II. třídy) a k odstranění standardů bezbariérovosti, jak upozornila poslankyně Martníková Španí Helová s odkazem na dlouholetou práci architektky a senátorky Dany Filipové.
Kubíček: kapacitní mechanismus a strategická infrastruktura
Vládní poslanec Jan Kubíček představil sérii pozměňovacích návrhů projednaných s Ministerstvem průmyslu a obchodu i s MMR. Klíčový je zavedení kapacitního mechanismu — tržního nástroje podle nařízení EU 2019/943, který má aukcemi zajistit dostupnost rezervních výrobních kapacit elektřiny pro období 2028 a dále, kdy podle evropského hodnocení Česká republika přestane plnit národní standard spolehlivosti dodávek (LOLE 6,7 hodiny ročně).
Další návrhy upravují energetický zákon: požadavek bezpečnostní prověrky pro předsedu ERÚ na stupeň "důvěrné", zvýšení limitu pro státní autorizaci výroben elektřiny z 1 MW na 100 MW (úleva pro průmysl), přechod k měsíčnímu vyplácení podpory obnovitelných zdrojů a zařazení malých modulárních reaktorů, plynových elektráren nad 100 MW a vedení 400 kV mezi stavby strategické infrastruktury. Součástí balíku je i přejmenování Ministerstva průmyslu a obchodu na Ministerstvo hospodářství k 1. lednu 2027 a kontroverzní fikce zmlčelého souhlasu při překročení lhůt stavebních úřadů, kterou koalice konzultuje s Evropskou komisí.
Turek: kritika Green Dealu a obrana akceleračních oblastí
Své první veřejné vystoupení v Poslanecké sněmovně přednesl vládní zmocněnec pro Green Deal a klimatickou politiku Filip Turek (motoristé). Popsal, jak resort životního prostředí původně připravoval 110 akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje o rozloze přibližně 2 500–2 700 km²; po revizi zůstalo 94 lokalit a další se z plánu odebírají. Pozměňovací návrh, který měl obcím dát možnost akcelerační oblasti v jejich blízkosti oddálit, podle Turka stáhl pod tlakem Evropské komise, která hrozila zastavením miliard z evropských fondů.
Turek označil Green Deal za deindustriální politiku, která zvyšuje závislost evropského průmyslu na plynu z nestabilních zemí a likviduje historické české podniky. Upozornil na nesouměřitelnou cenu emisních povolenek (v ČR 70–90 eur, ve Vietnamu, Indii a Číně 2–12 eur) a na fakt, že stejný výkon větrné elektrárny vyžaduje až 120× větší plochu než jaderný zdroj. Důležitou roli podle něj má hrát urychlení výstavby jaderných bloků, plavebního stupně Děčín a strategických zdrojů — to je obsah jeho šesti pozměňovacích návrhů ke stavebnímu zákonu.
Závěr
Mimořádná 22. schůze skončila bez schválení pořadu — Sněmovna debatu o střetu zájmů nezahájila. Vládní novela zákona o střetu zájmů (tisk 221) i návrh stavebního zákona (tisk 67) zůstávají v parlamentní rozpravě. Energetická a infrastrukturní část stavebního balíku přináší významnou modernizaci pravidel pro provoz a výstavbu zdrojů elektřiny.
