Autorizovaná obalová společnost zajišťuje za firmy, které uvádějí obaly na trh, jejich zákonnou povinnost zpětného odběru a využití obalových odpadů. V Česku dnes funguje jediná. Novela zákona o obalech, kterou předkládá poslankyně za hnutí ANO, má podle úvodního slova k prvnímu čtení splnit dva cíle: proměnit roli autorizované společnosti a omezit prostor pro střet zájmů uvnitř ní.
Předkladatelka měla připraveno zhruba osmnáct stran výkladu, na žádost o prostor pro rozpravu je ale zkrátila a soustředila se na vlastnickou strukturu. Další části novely, například povinnost budovat dostatečně hustou síť míst zpětného odběru, v projevu nezazněly.
Akcie jen za jmenovitou hodnotu
Autorizovaná obalová společnost má ze zákona neziskový charakter: nevyplácí zisk a její akcie nemají investiční povahu. Předkladatelka to v sále zopakovala dvakrát, s poznámkou na adresu kolegů, kteří podle ní stále podezírají, že se na systému někdo obohacuje. Převod akcí proto nemá být motivován ziskem, ale jen plněním zákonných povinností výrobce.
Novela chce zabránit spekulativnímu obchodování. Akcie půjde převést nejvýš za jmenovitou hodnotu a stejné pravidlo bude platit pro emisní kurz nově upsaných akcií. Pevnou hranici podle předkladatelky nelze obejít umělým navyšováním pořizovací ceny ani účelovými transakcemi. Doplňuje ji strop základního kapitálu ve výši zákonného minima pro akciové společnosti, tedy dvou milionů korun. Autorizovaná společnost tak nemá generovat zisk ani sloužit ke zhodnocení majetku akcionářů.
Konec vazeb na odpadové firmy
Autorizovaná společnost má být právní formou, organizací, vlastnickou strukturou i rozhodováním nezávislá na odpadových podnikatelích a nesmí nad nimi přímo ani nepřímo vykonávat kontrolu. Zákon nově vymezuje odpadového podnikatele jako právnickou i fyzickou osobu podnikající v nakládání s odpady nebo s druhotnými surovinami z obalových odpadů. Navazuje na to pojem vertikálně integrované skupiny, který má zachytit i nepřímé propojení přes podnikatelská uskupení.
Tolerovat se má jen okrajové propojení. Vliv na odpadového podnikatele má podle návrhu ten, kdo v něm drží víc než 10 % hlasovacích práv nebo základního kapitálu, případně může jmenovat člena statutárního orgánu, dozorčí rady nebo vedoucího zaměstnance. Nižší podíl překážkou není.
Propojení s odpadovým podnikatelem se zakazuje akcionářům autorizované společnosti, členům jejích statutárních orgánů a dozorčí rady i vedoucím zaměstnancům, ať jde o závislý pracovní vztah, nebo o členství v orgánech odpadové firmy či skupiny. Aby zákon nebyl zbytečně tvrdý, může ministerstvo životního prostředí rozhodnout, že se k propojení nepřihlíží, pokud tím nebude ohrožen účel úpravy. Akcionář nebo zájemce o akcie ale v takovém případě musí prokázat, že se na odpadovém podnikání na území České republiky nepodílí.
Porušení pravidel bude mít okamžitý následek: výkon akcionářských práv se pozastaví automaticky. Původní znění dávalo ministerstvu možnost o pozastavení hlasovacích práv rozhodnout. Takové řízení by podle předkladatelky postrádalo smysl, když jsou podmínky v zákoně vyjmenované taxativně, a jen by oddalovalo skutečnou vynutitelnost postihu.
Nejméně 34 akcionářů místo čtyř
Nejvyšší přípustný podíl jednoho akcionáře na základním kapitálu má klesnout pod 3 %. Autorizovaná společnost tak bude mít nejméně 34 akcionářů, zatímco dnes jí stačí čtyři. Kontrolu nad ní má získat širší okruh firem, které nesou povinnost zpětného odběru a využití obalových odpadů; předkladatelka to označila za zvlášť naléhavé právě proto, že je autorizovaná společnost v zemi jediná.
Návrh připouští i výjimku: akcionář smí mít víc než 3 %, nejvýš však 33 %, pokud bude mít společnost nejméně 34 samostatně hlasujících akcionářů, kteří nejednají ve shodě, a všichni budou moci na valné hromadě hlasovat ve stejném rozsahu. Jak toho dosáhne, nechává zákon na společnosti samotné. V úvahu připadá například omezení podle § 353 odst. 2 zákona o obchodních korporacích nebo vydání různých druhů akcií. Akcionář, který svůj podíl pod 3 % nesníží, z toho nesmí mít výhody oproti ostatním, a k části podílu nad touto hranicí se proto nepřihlíží ani při posuzování, zda je kvalifikovaným akcionářem podle § 365 téhož zákona.
Odchylku od obecné úpravy předkladatelka zdůvodnila tím, že autorizovaná obalová společnost je obchodní korporací zvláštního druhu a zákon o obalech je vůči zákonu o obchodních korporacích speciálním předpisem. Strop podílu považuje za lepší řešení než pouhý minimální počet akcionářů. Samotné minimum by nezabránilo tomu, aby společnost fakticky ovládl jeden nebo několik málo akcionářů s nepoměrně vysokými podíly. Strop naopak brání vzniku dominantních pozic a posiluje rovnost mezi akcionáři.
Lhůty na přechod a další postup
Autorizovaná společnost a její akcionáři mají na uvedení poměrů do souladu s novou úpravou 12 měsíců od účinnosti zákona. Pokud bude mít společnost základní kapitál vyšší než dva miliony korun, musí ho snížit do 18 měsíců. Stejnou lhůtu dostanou akcionáři, jejichž podíl přesahuje nový strop.
Projev předkladatelka uzavřela nadějí na věcnou diskusi místo blokování zákona, který považuje za nezbytný a důležitý. Sněmovna návrh (sněmovní tisk 193) projednala v prvním čtení 1. a 2. července 2026 a přikázala ho výborům s lhůtou 90 dní; vláda k němu v červnu vydala souhlasné stanovisko. Garanční výbor pro životní prostředí, jemuž předkladatelka předsedá, ho zatím neprojednal a další projednávání je podle sněmovní evidence možné od 1. října. Jakou cestou poslanecké návrhy Sněmovnou procházejí a proč mnohé z nich uváznou, popisuje přehled legislativy v praxi.
