Sněmovna projednávala v prvním čtení důchodovou reformu tehdejší vlády a opozice na ni odpověděla hodinovým vystoupením. Andrej Babiš v něm postavil kritiku na dvou výhradách: proti zvyšování věku odchodu do důchodu a proti valorizaci odvozené jen z třetiny růstu reálných mezd. Obě se mezitím přesunuly z opozičního pultíku do vládního programu.
Reforma jen podle názvu
To, co vláda předložila, není podle Babiše žádná reforma, ale obyčejná změna čísel a výpočtů — snížení valorizace penzí a zvýšení věku odchodu do důchodu. Materiál o třiatřiceti stranách označil za nesrozumitelný: ptal se na něj ráno i kolegů z vlastního hnutí a stejně prý nedokázal vyčíst, jestli uvedené odhady platí od roku 2026, nebo do roku 2050.
Rovnou přiznal střet zájmů — ne kvůli vlastní penzi, tu podle svých slov posílá samoživitelkám, ale proto, že mu záleží na tom, jaký život tady lidé mají. Zvyšování daní vláda podle něj nazývá konsolidací veřejných financí a odfláknutou práci na penzích důchodovou reformou.
Místo škrtů hledat příjmy
Vláda si podle něj vybrala nejprimitivnější a nejvíc asociální cestu, jak situaci vyřešit. Nabízela se přitom jiná: podívat se do zemí, které na penze vydávají vůči HDP víc a mají spokojené důchodce, a hledat nové příjmy. Především ale zatnout tipec šedé ekonomice, která podle něj zbytněla po zrušení elektronické evidence tržeb a po zásazích do dohod o provedení práce a o pracovní činnosti. Návrat EET by podle jeho čísel přinesl patnáct až dvacet miliard ročně.
Šetřit se dá i jinde — na politických trafikách pro spolustraníky, na cestách po světě za peníze daňových poplatníků. A rodinám s dětmi by stát měl pomáhat, ne jim házet klacky pod nohy.
Sliby o valorizaci a hranici 65 let
Koalice před volbami slibovala, že udrží stávající valorizační mechanismus. Tehdejší premiér Fiala v listopadu 2022 navíc výslovně řekl, že se ohledně důchodového věku 65 let za dobu působení jeho vlády nebude nic měnit a nejsou k tomu ani důvody. Do stejné řady Babiš zařadil sliby, že vláda nezvýší daně, bude bojovat proti ilegální migraci, nedopustí zákaz prodeje aut se spalovacími motory a nezvedne daň z nemovitosti.
Podle předloženého návrhu by dnešní pětadvacetiletí odcházeli do penze v sedmdesáti, třicátníci v devětašedesáti a padesátníci v osmašedesáti letech. Premiérovi doporučil zajít se podívat do výroben, kde lidé stojí u linky, mají dopoledne patnáct minut na kávu a dvacet minut na oběd a zbytek osmihodinové směny odpracují.
Strašení kolapsem a otázka priorit
Tvrzení, že bez těchto opatření důchodový systém zkolabuje, označil za nestoudnou lež a za strašení, které od stejných stran zaznělo už v roce 2010. Vždycky se jím podle něj maskuje něco jiného — třeba církevní restituce, které stály 168 miliard a jejichž inflační doložka nese osm miliard ročně, aniž by to komukoli vadilo.
Do stejné kolonky zařadil plánovaný nákup stíhaček F-35 nejméně za 300 miliard, stamilionové informační kampaně, miliony za michelinského průvodce nebo dotace na elektromobily. Peníze na důchody tedy podle něj jsou, jen se mají utratit jinde — spor je o priority, tedy o to, kam ve státním rozpočtu putují vybrané daně.
Odbočka k atentátu na Fica a rozdělování společnosti
Uprostřed projevu si Babiš odskočil k atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica. Sám se prý po té události odmlčel, popřál Ficovi hodně sil a druhý den vyzval ke zklidnění; ve sněmovně tehdy nevystoupil a na nikoho neukazoval. Výzvy, aby politici přestali rozdělovat společnost, podle něj přišly pozdě — když jemu a jeho rodině chodily během komunálních a prezidentských voleb výhrůžky smrtí a docházelo i k fyzickým útokům, většinu politiků a novinářů to nechávalo klidnými.
Vadí mu nálepkování: populisté, extremisté, proruští, Putinovi užiteční idioti, malované ruské vlajky na tvářích a plakáty s Putinem. Připomněl přitom, že Fiala i tehdejší ministr financí Stanjura seděli v Nečasově vládě. Ostře odmítl i výtku, že útočí na rodinné příslušníky — politici ODS, TOP 09 a KDU-ČSL podle něj zneužívali jeho psychicky nemocného syna, on sám jen sdílel investigativní video o poměrech kolem brněnské Masarykovy univerzity.
Výhrady vůči novinářům a sociálním sítím
Lví podíl na rozdělení společnosti přisoudil i části novinářů a komentátorů. Dvanáct let podle něj sleduje manipulace v titulcích, návodné otázky, překrucování odpovědí, tendenční práci s fotografiemi, skákání do řeči a výběr hostů.
Jako čerstvý příklad uvedl kampaň, která se proti němu podle jeho slov zvedla poté, co prohlásil, že bývalý britský premiér Boris Johnson v březnu 2022 zabil mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Odmítl, že by opakoval ruskou propagandu — informací o Johnsonově vlivu je v západních médiích dost a psala o tom i Ukrajinská pravda. Na sociálních sítích se podle něj řada novinářů otevřeně přiklonila k vládě a někteří za tichého souhlasu svých redakcí dehumanizují voliče jeho hnutí.
Bilance důchodového účtu v číslech
Zpátky u penzí přišla bilance. Nečasova vláda po sobě podle Babiše zanechala deficit důchodového systému 48,87 miliardy korun. Za vlád s účastí hnutí ANO se propad snižoval: v roce 2018 skončil systém v přebytku 18,6 miliardy, v roce 2019 v přebytku 16,4 miliardy a v roce 2021 byl po covidovém propadu téměř vyrovnaný se schodkem 2,6 miliardy. Zásluhu přisoudil výběru daní, Daňové kobře, EET, kontrolnímu hlášení a snižování mezery v DPH.
Dnešní schodek — letos šedesát miliard, loni 24,4 — klade za vinu nezvládnuté inflaci, ne demografii, protože ta se mezitím nijak zásadně nezměnila. Podle zprávy Národní rozpočtové rady z roku 2022 činí podíl starobních důchodů na HDP 7,7 procenta, což je zhruba průměr nejvyspělejších zemí OECD. V nejvytíženějším období po roce 2058, kdy do penze odejdou takzvané Husákovy děti, vystoupá na 11,5 procenta — pořád méně, než dnes vydává Rakousko (13 procent), Francie (14,5) nebo Itálie (15,9) — a pár let poté klesne zhruba na 10,5 procenta.
Kdo měl ministerstvo práce a co zmohla důchodová komise
Výtku, že za dnešní stav může i hnutí ANO, odmítl. Ministerstvo práce a sociálních věcí hnutí s výjimkou několika měsíců menšinové vlády bez důvěry nikdy nedrželo a nikdy nemělo většinu, s jakou tehdejší pětikoalice prosazovala prakticky vše. Resort chtěli, protože má největší rozpočtovou kapitolu, jenže ho nedostali — ve druhé vládě si ho jako podmínku vymínila sociální demokracie.
Programové prohlášení vlády slibovalo důchodovou komisi, ve které seděli i opoziční poslanci. Skončilo to podle Babiše jako pouhé PR: komise nedokázala vysvětlit, kde vzít příjmy, na závěrečné jednání ministryně nepřišla vůbec a předsedkyně komise sdělila, že s výsledkem sama nesouhlasí. Kritiku tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Jurečky, kterou toho rána zachytil v televizi, odmítl s tím, že Jurečka seděl v téže vládě jako on.
Návrh hnutí ANO: strop 65 let a druhý pilíř pod státní zárukou
Na výtku, že opozice nemá vlastní návrh, odpověděl konkrétně: maximální věk odchodu do důchodu 65 let a zachování stávající valorizační formule. Do sněmovních voleb chce hnutí přijít s druhým pilířem, do kterého by si ekonomicky aktivní lidé dobrovolně spořili na stáří a přinesli tím během jedné generace do systému nové peníze. Variant je víc — jednou z nich je povinný příspěvek zaměstnavatele.
Zásadní rozdíl oproti druhému pilíři Nečasovy reformy, kde lidé spořili přes soukromé fondy, má být v záruce: nový pilíř by garantoval nebo přímo spravoval stát. U kolegy Aleše Juchelky, dnes ministra práce a sociálních věcí, se přitom ptal, co přesně změna vzorce znamená v penězích, a jasnou částku nedostal — jeho vlastní odhad zní dvě stě korun měsíčně krát dvanáct měsíců krát počet důchodců.
Mimořádné valorizace, Ústavní soud a spor o populismus
Koalici vytkl, že si důchodců nikdy nevážila a že lidi, kteří tuhle zemi vybudovali, nazývá hospodářskou škodou. Růst penzí, kterým se premiér chlubí, plyne podle něj ze zákona o valorizaci podle inflace — tedy z předpisu, který vláda nepsala a který navíc osekala. Zásah do mimořádné valorizace jí posvětil Ústavní soud a každý důchodce tím podle Babiše přišel o tisíc korun měsíčně po dobu sedmi měsíců.
Připomněl také, že Pekarová i Rakušan označovali zvyšování důchodů za uplácení voličů a Fiala valorizace za nezodpovědný populismus. K tomu si přinesl definici: populismus stojí proti elitářství a je o lidu, takže být populistou v tomhle smyslu je mu milé.
Kolik která vláda seniorům přidala
Následovalo srovnání v korunách. V roce 2009 po Topolánkově vládě brali senioři průměrný důchod 10 028 korun. Nečasova vláda, ve které seděli i Fiala se Stanjurou, jim v roce 2010 přidala nulu, později pětačtyřicet korun, a v roce 2013 byl průměrný důchod 10 913 korun — necelých devět set korun za čtyři roky. K 1. lednu 2024 vláda valorizovala o 360 korun.
Proti tomu postavil vlastní bilanci: v roce 2017, kdy se stal premiérem, byla průměrná penze 11 745 korun, jedním z klíčových slibů bylo překročit patnáct tisíc do roku 2021 a v lednu 2022 dosáhl průměrný důchod 16 280 korun, tedy zhruba tisícovka ročně. Přidal výčet dalších opatření — tisícovka měsíčně navíc pro lidi nad 85 let, jednorázový příspěvek pět tisíc korun v prosinci 2020, vyšší příspěvek na léky, výchovné 500 korun měsíčně za každé vychované dítě od 1. ledna 2023 a pětasedmdesátiprocentní sleva na jízdné ve vlacích a autobusech, kterou koalice po nástupu k moci osekala. Připomněl důchodkyni z Liberce, která díky slevě konečně mohla za vnučkou do jižních Čech.
Doba dožití ve zdraví jako klíčový parametr
První ze dvou hlavních výhrad míří na věk. Zvyšování hranice na 65 let s výhledem až na sedmdesát je pro hnutí nepřijatelné, protože rozhodujícím parametrem má být doba dožití ve zdraví, ne doba dožití jako taková. Podle dat ministerstva zdravotnictví a Českého statistického úřadu se muži dožívají ve zdraví v průměru 60,9 roku a ženy 62,5, zatímco naděje dožití je u mužů 75,3 a u žen 81,3 roku.
Představa vlády je podle něj taková, aby lidé odešli z práce rovnou do léčebny dlouhodobě nemocných a zatěžovali penzijní systém co nejkratší dobu. Senioři přitom mají po celoživotní práci nárok si důchodový věk užít. K tomu přidal další zásahy do jejich rozpočtů — DPH na léky zvednutou z deseti na dvanáct procent, daň z nemovitosti a nejdražší elektřinu v Evropě.
Valorizace jen z třetiny růstu reálných mezd
Druhá výhrada se týká valorizace. Hned v druhém roce fungování vlády přišli podle Babiše důchodci za bílého dne o tisícovku měsíčně, systém mimořádných valorizací kvůli inflaci byl fakticky zrušen a nahrazen čímsi na způsob sociální dávky, aby vláda nemusela kompenzovat vlastní neschopnost poradit si s růstem cen. Nově se má důchod odvíjet od příjmů v předchozích letech a řádná valorizace jen z třetiny růstu reálných mezd namísto dosavadní poloviny.
Rovnice je pak jednoduchá: čím starší člověk bude, tím víc bude jeho životní úroveň zaostávat za zbytkem společnosti. Oslabení prvního pilíře označil za bezdůvodnou a asociální změnu, která uvrhne statisíce lidí do příjmové chudoby. Řeči o tom, že jsou penze vůči čisté průměrné mzdě vysoké, odmítl — stačí srovnat dnešní ceny s rokem 2021, kdy i tukový rohlík stál zhruba o korunu míň. Jádro sporu vidí v tom, že vláda bere důchod jako sociální dávku, kterou lze podle libosti škrtat, a tím staví generace proti sobě.
Výchovné, invalidní důchody a předčasné odchody
Celý balík změn označil za chaotický a působící jako nedokončený koncept. Každý ročník má odcházet do penze jinak a člověk se svůj termín dozví až v padesáti letech. Ruší se výchovné, které tak srdnatě prosazovala KDU-ČSL, a nahrazuje je méně výhodný systém. Zvýšení minimální procentní výměry podle něj ve skutečnosti povede ke snížení invalidních důchodů prvního a druhého stupně i důchodů vdovských a sirotčích. V seznamu povolání s dřívějším odchodem panují zmatky a jasná pravidla pro dřívější odchody chybí.
Do předčasného důchodu má být nově možné odejít tři roky před řádným termínem místo dosavadních pěti a potřebná doba pojištění se má zvednout z pětatřiceti na čtyřicet let — přestože koalice v opozici slibovala pravý opak, tedy snížení z pětatřiceti na dvacet pět. Nesplněný zůstal i slib, aby lidé mohli posílat procento z důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům. Lidé nemíří do předčasné penze proto, že by se vyhýbali práci, ale protože už fyzicky nemůžou; místo rekvalifikací a aktivní role úřadu práce se je podle Babiše vláda snaží udřít.
Podklad bez čísel: kolik se vlastně ušetří
S podkladovým materiálem v ruce se pustil do čísel, která v něm nenašel. Tabulka tvrdí úsporu 1,2 procenta z úpravy důchodového věku, ale není z ní patrné, zda ročně, nebo za celé období do roku 2050; zpomalení nárůstu nových důchodů po roce 2025 má přinést dvaadevadesát miliard. Ptal se proto ministra financí, kolik se z toho projeví v rozpočtu na rok 2026 a v prognóze na roky 2027 a 2028, když se schodek na rok 2026 odhaduje na 220 miliard.
Vlastní propočet mu vychází jinak: pokud se důchodcům bere v průměru dvě stě korun měsíčně, jde o šest až deset miliard, tedy drobné. Prognózy do roku 2050 označil za absurdní, protože do té doby se u moci vystřídá zhruba šest vlád a nikdo neví, jaké bude HDP. A dodal osobní pointu — jeho dcera narozená v roce 2000 by podle návrhu odešla do penze v sedmdesáti letech.
Reakce na premiérův projev
Tvrzení, že společnost bohatne, Babiš odmítl: v poměru HDP v rámci Evropské unie Česko podle něj kleslo asi o čtyři místa a kvalitní zdravotnictví žije z evropských peněz, zatímco reforma psychiatrické péče i národní boj proti rakovině stojí. Jediný pozitivní trend, který připustil, byl titul z mistrovství světa v hokeji. Nižší porodnost pak podle něj není argumentem pro škrty, ale důsledkem chybějící rodinné politiky.
Zastavil se i u premiérova čísla, že v roce 2035 bude průměrný důchod 30 700 korun, zatímco podle zděděného zákona 20 700. Rozdíl deseti tisíc za jedenáct let je nominálně asi devět set korun měsíčně a po odečtení inflace z něj podle Babiše mnoho nezbude. Efektivitu by vláda měla hledat u sebe — na úřadu vlády, kde jsou podle něj zbyteční ministři se dvěma auty, nebo ve sněmovně, která překračuje rozpočet.
Závěr
Projev uzavřel závazkem: pokud se hnutí ANO vrátí do vlády, vrátí valorizace do původní podoby, zastropuje důchodový věk na 65 letech a peníze na důstojné penze najde. Přes hranici 65 let podle jeho formulace nejede vlak.
Od tohoto vystoupení uplynuly dva roky a Babiš mezitím stanul v čele vlády. Zastropování důchodového věku na 65 letech i návrat valorizace k polovině růstu reálných mezd zůstávají deklarovaným vládním záměrem, oba body se ale přesunuly až do druhé novely, kterou má kabinet podle plánu legislativních prací předložit v roce 2027. Zpomalení růstu nově přiznávaných penzí, které začalo platit v lednu 2026, zatím zůstává v platnosti; schválené je zatím věkové zvyšování procentní výměry, které má od osmdesáti let přidávat pět set korun každých pět let.
