Poslanecká sněmovna v úterý 29. září zahájila 33. schůzi s jediným bodem: návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Podalo ho 92 poslanců ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09, tedy celá opozice. Je to druhý takový pokus za necelých deset měsíců vlády a přichází deset dní před obecními a senátními volbami. Premiér a ministři ho využili k tomu, aby před Sněmovnou i diváky přenosu shrnuli, co za devět měsíců prosadili a co chystají.
Návrh opozice: rozpočet, střet zájmů a instituce
Za navrhovatele vystoupil předseda ODS Martin Kupka a jmenoval tři důvody. Prvním je rozpočet na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun, podle něj druhým nejvyšším v historii, a to v době růstu ekonomiky i nízké inflace. Schodek veřejných financí má dosáhnout 3,5 procenta HDP, přestože programové prohlášení slibuje držet ho „bezpečně pod třemi procenty“. Druhým důvodem je nevyřešený střet zájmů premiéra kolem Agrofertu, třetím údajné útoky vlády na soudy, Ústavní soud, prezidenta, veřejnoprávní média a neziskový sektor.
K pádu vlády opozice potřebuje víc, než sama má. Usnesení o nedůvěře musí podle čl. 72 Ústavy podpořit nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101 hlasů, a opozici jich tak chybí nejméně devět z vládní koalice.
Schillerová: penzijko, EET a lepší výhled ratingu
První z vlády promluvila místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Den předtím, na svátek české státnosti, otevřelo ministerstvo financí dveře veřejnosti a ministryně návštěvníky provázela kancelářemi, kde vznikají hlavní projekty resortu. Nové penzijní spoření má omezit poplatky penzijních společností, takže si střadatelé podle jejích slov odnesou do důchodu v dnešních cenách zhruba o milion korun víc. EET 2.0 má podle odhadu nezávislých expertů z Univerzity Karlovy přinášet čtrnáct miliard ročně a akce Kobra 26 už půl roku míří na nelegální práci. Domácnosti si opět mohou kupovat Dluhopis Republiky a zájem o něj překonal 80 miliard korun.
Za projev důvěry považuje i páteční rozhodnutí agentury Standard & Poor's, která zlepšila výhled ratingu Česka ze stabilního na pozitivní. Opozici naopak upřela právo mluvit o důvěře. Minulá vláda podle ní nechala domácnosti bez zastropování cen energií přijít o třetinu úspor, sebrala důchodcům mimořádnou valorizaci a předala rozpočet na rok 2026 s dírou 95 miliard korun, ve kterém chyběly mimo jiné peníze na mandatorní výdaje ministerstva práce a 38 miliard ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Připomněla také aféry z doby minulé vlády, od dražby bitcoinů po kauzu Dozimetr. Vláda bude podle ní každého půl roku skládat účty na číslech a faktech a nemá se za co stydět.
Babiš: opozici chybí 101 hlasů, rating mluví za vládu
Premiér Andrej Babiš nejprve odpovídal na Kupkovy výtky. Rozpočet podle něj obhájilo hodnocení agentury S&P z 25. září, které vzniklo už za nové vlády a přímo počítá s tím, že hospodářské řízení zůstane pod vládou ANO rozvážné. Česko si podle agentury může fiskální uvolnění dovolit díky relativně nízkému zadlužení. Mezi mandatorní výdaje, které vláda zvyšuje, patří i dvě procenta HDP na obranu, tedy o 36 miliard korun víc.
Za drahé hypotéky podle premiéra může Česká národní banka, která drží základní sazbu na 3,75 procenta, zatímco na Slovensku platí nižší sazba Evropské centrální banky. Obsluha státního dluhu stála v roce 2021 podle Babiše 41 miliard, příští rok to bude 130 miliard, protože předchozí vláda zadlužila stát o 1 200 miliard. Střet zájmů má za vyřešený: firmy se zbavil a Evropská komise podle něj jen zadržela 75 milionů korun. Opozici vzkázal, že od prvního hlasování o nedůvěře uplynulo sedm měsíců a v koalici devět chybějících hlasů nenajde. Program vlády podle něj koalice plní: z 978 úkolů programového prohlášení jich za první pololetí splnila 195 a na 774 pracuje.
Evropská agenda: povolenky, migrace a rozpočet EU
Hlavní prací premiéra je podle Babiše hájit české zájmy v Evropské radě. Vláda poslala evropským lídrům a Komisi několik dopisů o cenách energií, emisních povolenkách, přehnané regulaci a veřejných zakázkách a dala impuls ke vzniku skupiny přátel konkurenceschopnosti. Tlačí na revizi povolenek ETS1, protože Evropa se na světových emisích podílí zhruba šesti procenty a energeticky náročné firmy z ní odcházejí. Povolenky ETS2 pro domácnosti vláda odmítá a chce jejich zavedení odložit. Babiš ocenil ministra průmyslu Karla Havlíčka, který pro odklad nařízení o metanu získal podporu 19 států a odvrátil pokuty pro dovozce ropy a plynu.
V migraci je Česko součástí aliance států, které prosazují tvrdší přístup: Evropa musí vědět, kdo přichází, lépe chránit hranici a lidi bez práva na pobyt skutečně vracet. Hlavní evropskou agendou příštích měsíců bude rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Podle návrhu má podíl peněz spravovaných přes členské státy klesnout ze 64 na 45 procent, s čímž vláda nesouhlasí, a Babiš proto připravil návrh společného postupu zemí V4. Česko do evropského rozpočtu platí stále víc, letos 87 miliard korun. Premiér vyzdvihl i obnovené společné zasedání české a slovenské vlády a exportní mise, na kterých se prodávají česká letadla a vlaky.
Štíhlejší Úřad vlády a konec tří ministrů bez portfeje
Úřad vlády převzala koalice s 643 zaměstnanci. Počet nejprve snížila na 440 a od ledna ho sníží na 390, celkem tedy odejde 253 lidí. Zrušila také tři ministry bez portfeje pro evropské záležitosti, vědu a digitalizaci, jejichž agendu považuje za duplicitní, což podle premiéra ušetřilo 338 milionů korun. Skončily i mediální kampaně placené z peněz Úřadu vlády a odbor strategické komunikace, jehož fungování stálo 157 milionů korun. Vláda podle Babiše komunikuje s lidmi napřímo a takový aparát nepotřebuje.
Výkaz resortů: od EET po stavební zákon
Ve zbytku projevu premiér prošel resort po resortu. Rozpočet podle něj konečně odpovídá realitě a je proinvestiční. EET 2.0 začne platit v lednu 2027 a má přinášet nejméně 14 miliard ročně, lidé si koupili Dluhopisy Republiky za 80 miliard, zastavil se růst minimálního vyměřovacího základu živnostníků. Stát převzal část plateb za podporované zdroje energie, takže regulovaná složka ceny elektřiny klesla asi o deset procent. Vláda zastropovala marže u pohonných hmot, snížila spotřební daň a kvůli nejisté situaci v Hormuzském průlivu strop obnovuje. V místech dosluhujících uhelných zdrojů se připravují malé modulární reaktory.
Zdravotnictví označil za svou srdeční záležitost: do systému vláda vrátila 24 miliard, praktičtí lékaři mohou předepisovat víc léků, u nemocnic se staví parkoviště a chystají se první byty pro zdravotní sestry. Armáda má letos místo plánovaných 2 250 nových vojáků 3 546 nastoupivších nebo přijatých. Důchodci dostanou kromě valorizace jednorázově dva tisíce korun a od ledna 2027 přibude věková valorizace, 500 korun měsíčně po dosažení 80, 85, 90 a 95 let. Učitelé mají na konci volebního období v roce 2029 brát v průměru 75 tisíc korun.
Na ministerstvu vnitra vláda odmítla migrační pakt a nástupní plat policisty a hasiče má k 1. lednu 2029 dosáhnout 50 tisíc korun. Nový stavební zákon slibuje povolení rodinného domu do 30 dnů a drobné stavby do 60 metrů čtverečních úplně bez povolení. Na dostupné nájemní bydlení jde letos 2 miliardy korun, příští rok 6 miliard. Ze zákonů ministerstva spravedlnosti premiér zmínil znovuzavedení trestnosti neplacení výživného, přísnější tresty za týrání zvířat a nepromlčitelnost vražd, které ale leží ve Sněmovně od února. U digitalizace uvedl, že v prosinci 2025 stát nabízel 1 728 online služeb a dnes jich je 3 187, takže zákonný termín v únoru 2027 vláda stihne. Premiér ukázal i medaili, kterou mu poslal prezident Trump, jako důkaz, že Česko v žádné izolaci není.
Okamura: levnější energie, nízká inflace a zákony pro rodiny
Předseda Sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura v třicetiminutovém vystoupení vyjmenoval, co koalice podle něj za devět měsíců prosadila. Elektřina podle Českého statistického úřadu meziročně zlevnila o 11 procent a plyn o 5 procent, protože poplatek za obnovitelné zdroje přešel z domácností na stát. Inflace se v srpnu držela na 1,9 procenta, mezi nejnižšími v EU. Platy ve veřejném sektoru vzrostly od dubna až o devět procent a sociální služby dostaly 1,4 miliardy navíc. Vláda odmítla migrační pakt i povolenky ETS2 a od 1. října znovu zastropuje marže u pohonných hmot a sníží spotřební daň.
Rodiny od ledna čekají daňové slevy včetně školkovného, rodičovský příspěvek vzroste z 350 na 400 tisíc korun a těhotné ženy dostanou dva měsíce před porodem po 15 tisících měsíčně. Spropitné je osvobozené od odvodů, dálniční známky přestanou automaticky zdražovat. Za SPD prosadil Okamura výjimku z EET pro živnostníky s obratem do jednoho milionu korun, SPD přitom chtěla dva miliony. Důchodci dostanou příští rok podle něj v průměru o 470 korun víc včetně jednorázového příspěvku, sám by si ale přál víc. Prvním čtením prošlo zmrazení platů politiků a nový trestný čin podání omamné látky do nápoje bez vědomí oběti.
SPD podle Okamury odmítla snížení podpory v nezaměstnanosti i zrušení proplácení prvních tří dnů nemocenské. V zahraniční politice chce koalice pragmatický kurz, odmítá euro a z českého rozpočtu podle předsedy Sněmovny přestala financovat válku na Ukrajině. Do rozpočtu SPD navrhovala škrtnout dávky pro Ukrajince za 12 miliard a snížit výdaje na zbrojení o 7,5 miliardy, což je ale věcí koaličních dohod.
Šťastný: prevence, sport a Motoristé ve vládě
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Šťastný vidí ve schůzi spíš protest proti odvaze dělat v Česku změny. Motoristé podle něj vstoupili do vlády s představou, že stát má být silný tam, kde musí, a nemá lidem zbytečně komplikovat život. Proti neziskovému sektoru ve zdravotnictví, sociálních službách nebo sportu nic nemají, kritizují ale organizace, které za státní peníze prosazují politickou ideologii. Mezi prosazené návrhy Motoristů zařadil mírnější EET pro drobné podnikatele, samostatný trestný čin podání návykové látky, zjednodušené povolování otevřených sportovišť do 3 000 metrů čtverečních a návrh zakotvit českou korunu v Ústavě. S premiérem předložil zákon, podle kterého policie bude moci zavřít provozovnu prodávající nebezpečné látky.
Úkolem jeho resortu je snižovat náklady zdravotnictví tím, že bude méně nemocných. Pětašedesátiletý Čech má dnes před sebou v průměru jen sedm až osm let bez zásadního zdravotního omezení, ve Švédsku zhruba dvojnásobek. Každá koruna investovaná do pohybu se podle studie z roku 2025 vrací asi 2,4krát. Do sportu jde letos 9,72 miliardy korun, program Můj klub rozdělil 1,867 miliardy a za státní peníze se staví nebo opravuje přes 200 sportovišť, zhruba čtyřikrát víc než loni. Vláda schválila podpis úmluvy Rady Evropy proti manipulaci sportovních soutěží a připravuje zákon o bezpečnosti na stadionech. Opozici Šťastný vyčetl, že hrozí zablokovat Sněmovnu, a koalice proto chce další úpravou jednacího řádu obstrukcím zabránit.
Havlíček: ceny energií, metan a podpora firem
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček připomněl, že jednací den Sněmovny stojí zhruba čtyři miliony korun, a v sále přitom sedělo jen pár opozičních poslanců. Energetická inflace je dnes záporná a Česko patří v celkové inflaci ke třem nejlepším zemím EU. Regulovanou složku ceny elektřiny vláda snížila okamžitě o deset procent, energeticky náročným podnikům dává jen za rok 2026 7,5 miliardy korun a peníze na to jdou z výnosů emisních povolenek, ne ze státního rozpočtu. V Bruselu Česko získalo 19 států pro odklad nařízení o metanu a Komise podle Havlíčka ustoupila. Pro malé modulární reaktory má vláda vytipované tři lokality.
Místo přímých dotací přechází stát na záruky a zvýhodněné úvěry: obnovil program Národní záruka, spustil úvěry pro malé a střední firmy s nulovým úrokem a rozšířil pojištění exportu. Vláda schválila startupový zákon, na výzkum dá příští rok o dvě miliardy víc a řízení vědy přesunula z Úřadu vlády pod ministerstvo průmyslu. CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism se spojí pod jednu střechu, šest zkušebních ústavů do jednoho a na ministerstvu pracuje opět zhruba 900 lidí místo tisíce. Vysoký schodek podle Havlíčka nikoho netěší, bez něj by ale vláda musela oslabit energetickou bezpečnost, obranu nebo přestat stavět dálnice a železnice. Agentura S&P podle něj vystavila Česku zatím nejlepší vysvědčení.
Zůna: rekordní nábor a 191 miliard na obranu
Ministr obrany Zůna mluvil o armádě, která má místo expedičních schopností znovu budovat obranu vlastního území. Letos vzniklo velitelství teritoriálních sil v Táboře a 14 praporů územní obrany, v každém má sloužit zhruba 600 lidí z aktivní i všeobecné zálohy. K 29. září nastoupilo do armády nebo má rozhodnutí o nástupu 3 597 lidí, původní náborový cíl 2 250 vojáků tak resort splní na víc než 160 procent. Aktivní záloha má letos vzrůst o 900 lidí a na roky 2027 až 2029 má armáda peníze na nábor 3 500 vojáků ročně. Příjem svobodníka přesáhl 50 tisíc korun měsíčně.
Rozpočet ministerstva obrany vzroste z letošních 154,8 miliardy na 191 miliard korun, o víc než 36 miliard. Podle Zůny bude tato vláda první, která reálně dosáhne dvou procent HDP na obranu. Z evropského programu SAFE může Česko čerpat přes 50 miliard korun, které půjdou na tanky Leopard 2, vozidla Tatra 815 a dálnici D11. Smlouva na nový systém protivzdušné obrany má být připravená k podpisu v prosinci 2026, jedenáct měsíců od spuštění procesu. Armáda uzavřela rámcovou dohodu na 3 000 dronů a ministerstvo nechává prověřit, zda byly v minulosti oprávněné vysoké zálohové platby u velkých zakázek. Připravuje také novelu zákona o válečných veteránech, která rozšíří pomoc rodinám padlých.
Metnar: víc peněz pro policii a hasiče, lex kratom
Ministr vnitra Metnar postavil vystoupení na rozpočtu. Resort vnitra dostane v roce 2027 124,1 miliardy korun, o 9,2 miliardy víc než letos, rozpočet policie vzroste z 60,2 na 66,3 miliardy a hasičů ze 16,3 na 17,6 miliardy. Platy policistů, hasičů, celníků a vězeňské služby porostou v letech 2027 až 2029 celkem o 8 700 korun, aby nástupní plat po odborné přípravě dosáhl 50 tisíc korun. Policie má mít o 1 500 míst víc, dobrovolní hasiči si udrží 310 milionů investičních dotací a na kyberbezpečnost půjde o 240 milionů víc.
Nový cizinecký zákon digitalizuje pobytovou agendu a zavádí povinnou registraci občanů EU, kteří v Česku pobývají déle než 90 dní. Bezpečnostní novela zpřísňuje pravidla pobytu a usnadňuje vyhoštění, další zákon dá státu a provozovatelům kritické infrastruktury jasné nástroje proti dronům. Pro děti ohrožené na internetu vznikne Národní centrum ochrany dětí v online prostředí. Kontrolní akce zaměřená na kratom a syntetické drogy prošla téměř tisíc provozoven a porušení zákona našla u 63 procent z nich. Vláda proto navrhla lex kratom, který zvyšuje věkovou hranici pro nákup těchto látek z 18 na 21 let a zakazuje jejich prodej na dálku. Běžnou kosmetiku a masti s CBD podle ministra nezakazuje.
Tejc: patnáct zákonů čeká na Sněmovnu
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc předložil Sněmovně 15 legislativních návrhů a žádný z nich zatím neprošel. Jde o elektronické důkazy v přeshraničním vyšetřování, odčerpání majetku nevysvětlitelného původu, přísnější postih obchodování s lidmi, trestnost úmyslného neplacení výživného, ochranu před šikanózními žalobami, vyšší tresty za týrání zvířat a domácí násilí, podání drogy do nápoje bez vědomí oběti nebo ochranu obchodního tajemství. U řady evropských směrnic už uplynula implementační lhůta a Česku hrozí sankce, které zaplatí daňoví poplatníci.
Odmítl, že by ohrožoval nezávislost justice. Po tragickém případu malého dítěte nechal prověřit postup soudu i znalecké posudky a na soudkyni podal kárnou žalobu, protože její rozhodnutí považuje za excesivní. Nepřiměřeně nízké podmíněné tresty za znásilnění a zneužívání dětí bude podle svých slov kritizovat i nadále. Státním zástupcům nikdy nebude určovat, jak postupovat v konkrétní věci, vláda ale má právo stanovit priority trestní politiky. Chystá přísnější tresty pro opilé a zfetované řidiče, nový trestný čin ujíždění před policií, možnost zabavit vozidlo, povinné vyhoštění cizinců za závažné trestné činy a ústavní zákon o referendu. Opozici vyzval, ať vládní návrhy porazí argumenty, ne obstrukcemi.
Bednárik: rekordní rozpočet dopravy a známky bez zdražování
Ministr dopravy Ivan Bednárik připomněl, že vláda po nástupu stabilizovala rozpočet dopravy na letošní rok a teď schválila návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2027 ve výši 183,1 miliardy korun, historicky nejvyšší. Rekordní rozpočet ale podle něj sám o sobě úspěchem není; rozhoduje hodnota za peníze a soutěž s dostatečnou konkurencí. Ředitelství silnic a dálnic dnes staví 266,4 kilometru silnic a dálnic. Od 8. dubna se staví poslední úsek D11 mezi Jaroměří a Trutnovem, od konce dubna úsek D35 mezi Úlibicemi a Hořicemi a pro úsek D35 z Opatovic do Mohelnice, největší dálniční PPP projekt v zemi, dostalo ministerstvo tři finální nabídky.
Na železnici jde letos rekordních 72,2 miliardy korun. Od května se staví trať z pražské Ruzyně do Kladna, jejíž zakázka vyšla asi o půl miliardy levněji, než se čekalo. S Rakouskem a Slovenskem podepsal memoranda o přeshraničních spojeních, s Polskem a Německem jedná o dalších a česká iniciativa na podporu nákladní železniční dopravy získala podporu dalších států EU. Sněmovna 23. září schválila zrušení automatického zdražování dálničních známek, takže roční známka zůstane i v roce 2027 za 2 570 korun, a zavedla skutečnou čtyřiadvacetihodinovou známku. Zákon teď míří do Senátu.
Juchelka: důchody, rodiny a minimální mzda
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka první jednací den uzavřel. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun, u vícerčat na 800 tisíc, a čerpat ho bude možné už dva měsíce před porodem. V superdávce se od 1. října zvyšuje životní minimum ze 4 860 na 5 500 korun, zvýšená ochrana samoživitelů se rozšiřuje na rodiny s dítětem do 15 let a příspěvek na bydlení nově vychází z nájmů v každém ze 77 okresů. Vláda se rozhodla jít s lednovou valorizací nad zákonné minimum, průměrný starobní důchod vzroste na 22 196 korun a senioři dostanou jednorázově dva tisíce.
Sněmovna má před sebou věkovou valorizaci a vyšší důchod pro ty, kdo pracují i po vzniku nároku, o 1,5 procenta za každý odpracovaný rok. Ministerstvo připravuje dřívější odchod do důchodu pro náročné profese, strop důchodového věku na 65 letech a návrat řádné valorizace na polovinu růstu reálných mezd. Minimální mzda od ledna vzroste na 24 900 korun, živnostníkům se minimální vyměřovací základ vrátil na 35 procent průměrné mzdy. Podporu v nezaměstnanosti chce ministerstvo v prvních dvou měsících vrátit z 80 na 65 procent předchozího výdělku, což by ušetřilo 4,5 až 5 miliard ročně; o změně ale bude ještě jednat s koaličními partnery. Chystá také reformu platů ve veřejné sféře, nový zákon o sociálních službách a řešení dlouhodobé péče.
Závěr
První den schůze patřil vládě. Kromě předsedy ODS promluvili jen členové kabinetu a předseda Sněmovny, kteří na výtky kvůli schodku, střetu zájmů a institucím odpovídali výčtem hotových i chystaných kroků: levnější energie, rekordní investice do dopravy a obrany, přísnější pravidla pro cizince, vyšší platy bezpečnostních sborů a opatření pro rodiny a důchodce. Opozice podle nich přehlíží, že vláda má na splnění programu čtyři roky. Ve 21 hodin předsedající schůzi přerušil. Pokračovat bude ve středu 30. září v 9 hodin a hlasování o nedůvěře během prvního dne neproběhlo.
