Hlava státu, která volby sama vyhlásila, k nim nepůjde. Je to soukromá volba občana, nebo selhání vzoru? Páteční večer otevřela anketa o prezidentovi a jeho absenci u komunálních voleb, pak přišel pravomocný verdikt ve sporu XTV s hercem Tomášem Měcháčkem, íránský mírový plán, spory o očkování, otázka konce války na Ukrajině i třídenní maraton řečí ve sněmovně.
Anketa: smí hlava státu vynechat volby?
Otázka večera zněla: Může si prezident republiky dovolit nejít k volbám? Jasné stanovisko zaznělo hned na začátku. Hlava státu, která volby vyhlašuje, k nim jít musí – je to povinnost, odpovědnost a příklad občanům. Prezident není běžný volič, je první muž ve státě a ze všech by měl jít k urnám nejdřív. Že nejde, je podle tohoto pohledu strašná chyba; to, že jde i o chybu politickou, je teprve další vrstva.
Opačný názor připomněl, že prezident je občan jako každý jiný a volit je právo, ne povinnost. Jiná věc by byla, kdyby otázka zněla, zda by k volbám jít měl. Dovolit si to může; jestli to má udělat, je otázka úplně jiná.
Ve srovnání s předchůdci vyšel Petr Pavel špatně. Těžko si představit, že by k volbám nešel Tomáš Garrigue Masaryk, a Václav Havel byl podle studia „úplně jiná liga“. Od bývalého vojáka, který je zvyklý plnit rozkazy a držet systém, by se naopak čekalo, že k volbám půjde první. Padly i poznámky o prezidentově komunistické minulosti – podle druhého hlasu ve studiu si ji ovšem už dávno odpracoval.
Jako protipříklad posloužila osobní vzpomínka: když jeden z moderátorů pobýval s přáteli v Las Vegas a v Česku zrovna probíhaly parlamentní volby, svolal partu a ráno s ní letěl na otočku na konzulát do Los Angeles odvolit. Do prezidentského tématu se promítla i motorkářská vášeň hlavy státu. Ze studia zaznělo přiznání, že sympatie k motorkářům trochu ochladly, když v čele jejich spanilých jízd jezdí právě prezident – i když organizátor jedné z nich o něm na XTV mluvil jako o ochotném a vstřícném účastníkovi.
Divák v chatu shrnul hlavní námitku: běžný občan k volbám jít nemusí, ale prezident termín sám stanovil, takže o volbách musel vědět. Anketa skončila jednoznačně. Během vysílání hlasovalo přes 1200 lidí a 63 % odpovědělo, že si prezident nejít k volbám dovolit nemůže. Zbylých 37 % mu to přiznává.
Místo volební místnosti rallye v Maroku
Ke konci večera přišla zpráva, která anketu doplnila: podle titulku serveru iDNES.cz prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám a zachytili ho na rallye v Maroku. Pozornost studia ale nepoutalo jen to, že k volbám nepůjde, nýbrž hlavně kde místo toho je. Žádný předchozí prezident podle studia po rallye nejezdil a nenechával se tam fotografovat – Václava Klause si tak nikdo neumí představit. A s povzdechem zaznělo, že i člověk, který prezidentem není, měl letos jen týden dovolené.
Pobavila i neobratná stavba samotného titulku. Kdo prezidenta „zachytil“ – novináři, nebo snad volby? Podle diváků je titulek gramaticky v pořádku, studio ho přesto označilo za podivný konstrukt. Přidalo i podezření, že některé zpravodajské texty už píše umělá inteligence, protože se v nich občas objevují úplné nesmysly.
XTV pravomocně vyhrála spor s hercem Měcháčkem
První novinkou večera byl pravomocný konec soudního sporu XTV s hercem Tomášem Měcháčkem. Herec v živém vysílání Českého rozhlasu prohlásil, že XTV prý platí ruská rozvědka – tedy lidé, kteří vraždili ve Vrběticích. Teď se musí omluvit a ve studiu se těší, až omluvu budou moci pustit divákům.
Zaznělo i podezření, že nešlo o náhodné uklouznutí: výrok padl ve 13:59 a ve 14:01 už o něm vyšel článek na Forum 24. Zvědavost budí, zda o verdiktu natočí reportáž i pořad Newsroom České televize. Když XTV spor v jedné z instancí prohrála, titulky o tom, že se Měcháček omlouvat nemusí, se objevily rychle. Média „ze správné strany“ budou podle studia o novém výsledku psát velmi opatrně – slovy Miloše Zemana „na straně 57 vlevo dole“.
Pět let kvůli jedné omluvě
Spor rozebral pro XTV i Petr Kolář. Pravdě bylo podle něj učiněno zadost a proti rozhodnutí už není opravný prostředek. Z pozdějších Měcháčkových vyjádření bylo znát, že věděl, že to přehnal, a nevěděl, jak z toho ven. Nejpozoruhodnější je ale podle Koláře délka řízení. Banální věc, ve které jde jen o slovní omluvu v rozhlase, trvala pět let, a to o české justici nevypovídá nic hezkého.
Měcháček podle něj pravděpodobně šel do rozhovoru se zakladatelem XTV s úmyslem něco takového říct, aby ho ocenila část publika, která XTV nemá ráda, a aby získal dosah na sítích. V zápalu ale překročil hranici toho, co je nežalovatelné. Sám Kolář dodal, že ho politické názory herců vlastně nezajímají – rozhoduje pro něj jen to, zda je herec dobrý a jestli ho jako umělec osloví.
Írán nabízí mír, Washington nevěří
V ukázce z rozhovoru pro XTV se k Íránu vyjádřila dlouholetá diplomatka Eva Filipi. Írán předložil Spojeným státům na půdě OSN mírový plán výměnou za konec sankcí, Donald Trump ho ale smetl ze stolu a mluví se o dalším bombardování. Podle Filipi Írán na tom ekonomicky není dobře: sankce působí, útoky také, a právě tlak ho donutil s mírovým plánem přijít.
Na okraj Valného shromáždění OSN se zprostředkováním Kataru sešli Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Kushner s íránským ministrem zahraničí Arakčím. Výsledky zatím nejsou patrné a Filipi nevěří, že by Trump na íránské podmínky přistoupil. Hormuzský průliv podle ní není zcela ovládnutý, neíránská ropa jím dál proplouvá, byť v malém množství. Někteří analytici tvrdí, že soustředěný ekonomický tlak hned na začátku mohl posílit tu část Íránců, která s vedením země nesouhlasí, a urychlit jeho konec – sama to ale řadí mezi spekulace.
Další útok podle Filipi nelze vyloučit. Upozornila, že v Izraeli se 27. října volí a poté přijdou volby do amerického Kongresu, takže jedna z úvah počítá s vojenskou akcí ještě před nimi. Do hlavy ani do kapsy Trumpovi či Netanjahuovi ale nikdo nevidí.
Profesor Beran, očkování a vzpomínky na covid
Odbočka k tomu, kdo by mohl být „idolem žen“ mezi kandidáty, skončila u profesora Jiřího Berana. Lékař, který se celý život zabývá očkováním a cestovní medicínou a jezdí s přednáškami po celém světě, doporučoval během epidemie covidu očkovat především lidi nad 55 let – a podle studia měl pravdu. Přesto se mu dostávalo posměchu a nálepky dezinformátora, protože kritici na něj neměli argumenty. Odbornost profesora, kterému oponují laici, by podle jednoho z hlasů měla být pro veřejnost rozhodující.
Ve studiu se střetly dva postoje. Jeden z moderátorů se na Beranovu radu nechal očkovat dvakrát, druhý se proti covidu očkovat nenechá – vakcíny z dětství podle něj byly jiného typu a mezi profesory panuje spor. Shoda ale panovala v tom podstatném: nikdo by neměl být za neočkování perzekvován ani vyřazován ze společnosti a každý má právo se rozhodnout sám.
Vzpomínky na pandemii se nevyhnuly ani bývalému ministru zdravotnictví Válkovi a jeho televizní debatě s červenou rouškou. Jeho čtvrteční vystoupení ve sněmovně v rozpravě o nedůvěře vládě studio označilo za nesmyslné a úplně mimo věc. Válek je podle jednoho z hlasů svým způsobem nebezpečný člověk. Připomněla se rodina, která v lese utekla před běžcem bez roušky, prázdné ulice i reportáže z italských nemocnic, u nichž do smíchu nebylo. A noc, kdy jeden z moderátorů absolvoval testy na dvou parkovištích a druhý den mu přišly dvě zprávy: jedna, že je negativní, druhá, že pozitivní.
Skončí válka na Ukrajině do konce roku?
Na trhu se zlatem se válka na Ukrajině podle studia už téměř neprojevuje. Trh si na ni zvykl a pozornost se přesunula k Perskému zálivu, průlivům Bab al-Mandab a Hormuz, kde se spekuluje s ropou.
Na otázku, zda válka skončí do konce roku, zazněly dvě odpovědi. Podle první ano, protože oběma stranám docházejí síly. Ukrajině chybějí lidé a zemi prorůstá korupce – generální prokurátor ze země odjel a většina lidí v jeho okruhu je obviněná nebo podezřelá. Ani Rusko na tom podle tohoto pohledu není dobře, chystá další mobilizaci. Druhý hlas spíš nevěří. Evropa do konfliktu vložila obrovský finanční i politický kapitál a bude se snažit ho udržet – jde z jejího pohledu o „investiční válku“. Válku by se dalo ukončit dávno, globální kapitál a některé kruhy ale podle tohoto názoru nechtějí. A zaznělo i prosté: proč se nikdo nezeptá nás?
Tři dny řečí ve sněmovně a náhlá přízeň k Motoristům
V ukázce z dalšího pořadu XTV došlo i na sněmovnu. Tři dny se tam četly „blbosti“ z opozice i z koalice, jednání se blokovalo desítky hodin, a přitom všichni věděli, jak hlasování o nedůvěře dopadne. Jinak dopadnout nemohlo a vláda hlasování ustála.
Pozornost si vysloužil obrat opozice k Motoristům. Ty dosud označovala za radikály, kteří by nikdy neměli být ve sněmovně, natož ve vládě. Teď se na ně Kupka s Rakušanem obracejí, aby nehlasovali pro vlastní vládu, a kdyby padla, jsou s nimi prý připraveni jednat. Opozice podle tohoto čtení vsadila vše na to, že politicky „popraví“ Babiše. Porazila ho jednou, pak čtyři roky podkopávala a prohrála znovu. Stejnou taktiku teď podle studia zkouší proti Motoristům a Filipu Turkovi – a celé se to opakuje.
Závěr
Absence prezidenta u voleb, které sám vyhlásil, rozdělila studio i diváky. Většina hlasujících v anketě však měla jasno: hlava státu si to dovolit nemůže. Ostatní témata večera spojovala otázka férovosti – od pětiletého sporu kvůli jedné omluvě přes respekt k rozhodnutí očkovat se či ne až po opozici, která hledá spojence u strany, kterou ještě nedávno odmítala.
