Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, kterou opozice svolala kvůli vyslovení nedůvěry vládě, vystoupila ministryně pro místní rozvoj s dlouhým projevem. Místo obrany proti jednotlivým výtkám zvolila výčet toho, co podle ní resort od nástupu vlády udělal: novelu stavebního zákona, financování dostupného bydlení a čerpání evropských fondů. Z toho vyvodila, že vládě není důvod důvěru odepřít.
Mimořádná schůze podle ministryně: předvolební divadlo za miliony
Ministryně úvodem připomněla, že mnohé z toho, co chtěla říct, už zaznělo z úst předřečníků. Schůzi označila za předvolební tah: podle ní sami opoziční poslanci, kteří ji nechali svolat, přiznali, že nejde o vládu ani o plnění programového prohlášení, ale o blížící se senátní a komunální volby. Občané se tak podle ní znovu stanou svědky „opozičního divadla, prázdných frází a politických prohlášení“.
Připomněla i cenu takového jednání. Jeden jednací den Sněmovny podle ní stojí čtyři miliony korun a za nejméně dva dny schůze nebude schválen jediný zákon, který by lidem zlepšil každodenní život. Vláda chce prý tento prostor využít jinak – ke složení účtů. Mezi hlavní výsledky zařadila novelu stavebního zákona, zajištění peněz na dostupnější bydlení a přípravu nového programového období po roce 2027.
Stavební zákon: od podání novely po podpis prezidenta
Novelu stavebního zákona ministryně popsala jako volební slib, programovou prioritu vlády a součást její hospodářské strategie. Doložit to chtěla daty: ustavující schůze Sněmovny se konala 3. listopadu loňského roku, Andrej Babiš byl premiérem jmenován 9. prosince a už 12. prosince skupina poslanců, mezi nimi i ona sama, předložila novelu jako sněmovní tisk 67. Vláda byla jmenována až 15. prosince a hned následující den s novelou vyslovila souhlas.
Ještě během legislativního procesu vláda na jaře schválila projekt implementace státní stavební správy a jmenovala vládní zmocněnce pro implementaci stavebního práva. Důvodem byly podle ministryně obavy politiků, úředníků, samospráv i občanů. Novelu 17. září podepsal prezident Petr Pavel.
Reforma podle ministryně reaguje na nefunkční systém. Malé stavební úřady zanikají, samosprávy doplácejí na jejich provoz z peněz určených na vlastní rozvoj a až čtvrtina úřadů reálně nefunguje, protože nemá žádného nebo má jen jednoho zaměstnance – když onemocní nebo si vezme dovolenou, povolování se zastaví. Třicet procent úředníků stavebních úřadů je navíc v předdůchodovém nebo důchodovém věku. Povolení i jednoduché stavby proto v některých regionech netrvá dny či týdny, ale měsíce i roky, což podle ní odrazuje zahraniční i české investory a stát přichází o daňové příjmy.
Jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko
Celá reforma podle ministryně stojí na principu „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“. Vyjmenovala pět hlavních změn:
- jasnější odpovědnost za územní plánování a za povolování staveb,
- konec opakovaného posuzování týchž otázek při pořizování územně plánovací dokumentace a znovu při povolování jednotlivých záměrů,
- koordinované rozhodování díky začlenění dotčených orgánů, tedy úředníků chránících veřejné zájmy, do centrální státní stavební správy,
- bydlení a právo obce na rozvoj se stávají veřejným zájmem, který se váží stejně jako ochrana přírody, kulturních památek a další veřejné zájmy,
- nový režim pro velké bytové projekty nad 10 000 m² hrubé podlahové plochy.
Velké bytové projekty se podle novely stanou vyhrazenými stavbami státu bez ohledu na to, zda je staví stát, město, nemocnice, vysoká škola, nebo soukromý investor. Posuzovat je bude Centrální úřad rozvoje území, vždy však s ohledem na platný územní plán obce. Obec si v územním plánování sama určí, zda a za jakých podmínek hromadné bydlení na svém území chce. U soukromých investic může podmínky stanovit plánovací smlouvou – například podíl bytů převedených na obec, dostupné bydlení, veřejná prostranství, parkovací místa nebo veřejné služby. To podle ministryně není v kompetenci vlády ani státu, ale samospráv, které za svůj rozvoj odpovídají.
Co bylo jednou posouzeno a odsouhlaseno v územním plánování, se při povolování konkrétního záměru nebude bez důvodu znovu otevírat. Pro stavebníka budou rozhodná pravidla platná ke dni podání žádosti. Obce podle ministryně získají silnější postavení v územním plánování a nepřijdou o žádnou dosavadní kompetenci; plánování se zjednoduší tak, aby zastupitelé stihli během volebního období splnit sliby voličům.
Odpověď na nálepku „lex developer“
Opoziční poslanci podle ministryně novelu opakovaně dehonestovali jako „lex developer“, tedy zákon zvýhodňující velké developery. Toto označení znovu odmítla. Největšími stavebníky v Česku podle ní nejsou soukromí developeři, ale stát, kraje, obce a jejich organizace, po nich malí stavebníci jako rodiny a jednotlivci a teprve potom další investoři včetně developerů.
Novelu podle ní vláda diskutovala s resorty, územními partnery, profesními asociacemi i s malými a středními stavebními firmami, které podpořily úbytek byrokracie a průtahů. Nepředvídatelné řízení je pro investory i firmy finanční zátěží a bez nich se podle ministryně dostupné bydlení postavit nedá. Stavební firmy podle ní také potvrzují chaos, který způsobila digitalizace stavebního řízení za předchozí vlády, a oceňují snahu ho napravit.
Nová státní stavební správa a její náběh
Samotný zákon k úspěchu podle ministryně nestačí, klíčová je implementace, na které ministerstvo intenzivně pracuje od března. Nová soustava státní stavební správy navazuje na Dopravní a energetický stavební úřad, který funguje pod ministerstvem dopravy. Podle ministryně se tedy nestaví na zelené louce, ale na v praxi ověřeném integrovaném povolování, z něhož nyní budou těžit nejen vyhrazené stavby státu, ale i občané, obce, kraje a podnikatelé.
Soustavu bude tvořit Centrální úřad rozvoje území v Praze, 14 krajských úřadů rozvoje území a 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností, případně s detašovanými pracovišti tam, kde se ukážou jako efektivní. Centrální úřad má začít fungovat 1. ledna 2027, krajské úřady a územní pracoviště 1. ledna 2028.
Konzultační skupiny pod ministerstvem pro místní rozvoj podle ministryně připravují prováděcí předpisy, spisovou rozluku, vzorová rozhodnutí a metodiky, řeší prostory pro úřady i archivy, informační systémy a platové podmínky. Po celé republice se rozbíhá série školení pro úředníky stavebních úřadů a koordinátoři ministerstva do 18. září navštívili přes 520 obcí, městských částí a všechny kraje, aby zmapovali potřeby jednotlivých úřadů.
Kolik reforma stojí a co má vrátit
Reformu ministryně označila za investici, ne za náklad. Ekonomické přínosy mají podle jejích slov během několika let převýšit náklady a od roku 2030 má reforma přinášet čistý přínos 20 až 40 miliard korun ročně, tedy dva až čtyři tisíce korun na obyvatele.
Většina plánovaných výdajů podle ní nepředstavuje nové náklady, ale převzetí existujících závazků státu a samospráv. Transformační náklady pro roky 2027 a 2028 odhadla zhruba na 1,5, respektive 2,6 miliardy korun, roční provoz celé státní stavební správy podle aktuálních rozpočtů na přibližně devět miliard. Díky reformě podle ministryně půjde víc peněz na konkrétní stavby místo zbytečného papírování. Společně s ministerstvem průmyslu a obchodu navíc resort prověřuje přehnané a konfliktní požadavky a normy včetně takzvaného gold-platingu, tedy pravidel přísnějších, než vyžaduje evropské právo, a chce je deregulovat.
Dostupné bydlení jako skládačka
Druhým velkým tématem projevu bylo bydlení. Dostupnost bydlení je podle ministryně jednoznačnou prioritou vlády a nejde o jednu skupinu obyvatel ani o jediný nástroj. Sama ji přirovnala k puzzle: finální obrázek vznikne jen správným poskládáním všech dílků. Tento přístup je podle ní v souladu i s iniciativou Evropské komise nazvanou Právo zůstat.
Mladé rodiny mají mít kde bydlet za přijatelných podmínek a ideálně tam, kde mají práci, senioři mají zvládat náklady na bydlení a lidé v klíčových profesích mají mít možnost bydlet tam, kde jsou potřeba. Vláda proto podle ministryně řeší bydlení komplexně – změnami legislativy, dlouhodobým financováním, poradenstvím i mediací mezi pronajímateli a nájemníky, například při vracení či úročení kaucí. Cílem je podporovat celý mix vlastnického, nájemního i družstevního bydlení.
Převzatý program Dostupné nájemní bydlení a výtky opozici
Program dostupného nájemního bydlení podle ministryně předchozí vláda myslela dobře, realita, kterou současná vláda v prosinci převzala, však byla jiná. Finanční nástroj 1 pod Státním fondem podpory investic pro projekty do 200 milionů ani finanční nástroj 2 pod Národní rozvojovou bankou pro projekty nad 250 milionů nebyly finančně naplněny, přestože bývalá vláda slíbila uvolnit deset miliard z Národního plánu obnovy a při větším zájmu i víc. Vláda podle ministryně převzala systém se sekerou přes čtyři miliardy korun.
Oba programy podle ní zachránila díky penězům nalezeným mimo Národní plán obnovy. Vznikne tak přes dva tisíce nových dostupných nájemních bytů, splní se závazky z Národního plánu obnovy a Česku nehrozí sankce od Evropské komise.
Ministryně se pak obrátila přímo na opozici: ta podle ní dnes mluví o tom, jak by bydlení podporovala, ale sama možnost měla a nevyužila ji. Při přezkumu evropských fondů v polovině období, který probíhal ve všech členských státech v letech 2024 až 2025, prý na rozdíl například od Slovenska nepřesměrovala peníze na dostupné bydlení. Současná vláda podle ministryně ve spolupráci ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva životního prostředí s Evropskou komisí vytvořila nový program na podporu dostupného nájemního bydlení v Integrovaném regionálním operačním programu a v Operačním programu Spravedlivá transformace s alokací přes 5,8 miliardy korun. Dostupné bydlení má být i strategickou prioritou pro vyjednávání nového programového období.
Kontaktní místa pro bydlení ve všech obcích s rozšířenou působností
V sociálním bydlení zajistilo ministerstvo podle ministryně společně s ministerstvem práce a sociálních věcí fungování zákona o podpoře bydlení. Od 1. září poprvé vzniká celostátní síť 205 kontaktních míst pro bydlení ve všech obcích s rozšířenou působností, takže lidé v nouzi už nebudou muset za poradenstvím jezdit do sousedních obcí s rozšířenou působností.
Kompetence jsou podle ní jasně oddělené. Kontaktní místa pomáhají lidem předcházet ztrátě bydlení, koordinují pomoc a poskytují poradenství, čímž se stávají klíčovým prvkem prevence a kontroly systému. Úřady práce posuzují žadatele, zapisují osoby v bytové nouzi a byty do informačního systému, který spravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, a zajišťují asistenci.
Poradenství obcím, úvěry pro mladé rodiny a družstevní bydlení
Ministryně vyzdvihla práci Státního fondu podpory investic, jehož roli vláda podle ní zásadně posílila. Poradenství obcím v oblasti bydlení se rozvíjí jako plnohodnotná služba: proběhlo přes 3 500 konzultací záměrů, využilo je přes dva tisíce obcí a v zásobníku je 905 projektů s potenciálem téměř 17 000 bytů.
Resort podle ní spustil program Úsporné bytové domy s alokací 500 milionů korun na renovace snižující spotřebu energií, o který nejčastěji žádají společenství vlastníků jednotek, a také kompetenční centra pro družstevní bydlení, která obcím pomáhají se správními a finančními modely obecních družstev. Příští rok má začít pilotní projekt zvýhodněných úvěrů pro mladé rodiny na první bydlení – na akontaci k hypotéce nebo nákup družstevního podílu, a to ve vybraných regionech s dostatečným bytovým fondem, z nichž odcházejí mladí lidé. Obnovit se má i bonus za každé narozené dítě.
V přípravě je podle ministryně kompetenční centrum pro projekty PPP v bydlení, garanční fond pro družstevní bydlení a legislativní změny, po kterých bytová družstva roky volají. Členům družstev dnes podle ní hrozí i ztráta bydlení kvůli pochybení třetí osoby.
Evropské fondy a příprava období po roce 2027
Třetí oblastí byly evropské fondy. Ke konci srpna má Česko podle ministryně smluvně zajištěno přes 475 miliard korun, tedy 93 procent celkové alokace pro období 2021 až 2027, a Evropské komisi předložilo žádosti o proplacení za 168 miliard. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu podle ní resort přidělil regionům, městům a obcím přes 3,3 miliardy korun na 572 projektů – opravené školy, moderní nemocnice, památky, vybavení pro záchranné a sociální služby, veřejná prostranství, obnovené brownfieldy či ochranu digitálních dat.
Na konci srpna vláda svěřila ministerstvu koordinaci národního a regionálního partnerského plánu pro období po roce 2027 a schválila strategické priority pro vyjednávání s Evropskou komisí. Ministryně jmenovala dokončení strategické dopravní infrastruktury, energetickou bezpečnost a úspory, zdravotnictví, sociální služby, vzdělávání, výzkum a inovace, podporu podniků s vyšší přidanou hodnotou, dostupné bydlení a rozvoj regionů. Souběžně vzniká Strategie regionálního rozvoje 2028+, do které je zapojeno přes sto zástupců obcí, krajů, metropolitních oblastí, firem a akademické sféry.
Co zbývá a závěrečné poselství Sněmovně
Před resortem je podle ministryně ještě mnoho práce: přechod na novou státní stavební správu, konečně kvalitní digitalizace stavebního řízení a územního plánování, legislativní, metodická i finanční podpora dostupného bydlení a transparentní pravidla pro krátkodobé ubytování a veřejné zakázky. Za výsledky podle ní stojí manažerské vedení resortu, nasazení zaměstnanců ministerstva a jeho organizací, jako je Státní fond podpory investic nebo Centrum pro regionální rozvoj, i spolupráce s kraji a obcemi.
V poslední poznámce ministryně řekla, že když resort přebírala, byl plný studií, metodik a evaluací, ale reálných výsledků v něm mnoho nebylo. Ministerstvo je podle ní třeba řídit k výsledkům stejně jako obec nebo firmu, ne přešlapovat na místě. Projev uzavřela větou, že vláda nyní „doručuje výsledky“ a není jediný důvod, aby nezískala důvěru poslanců. Předsedající jí pak poděkoval.
Závěr
Projev ministryně pro místní rozvoj nebyl polemikou s konkrétními výtkami opozice, ale bilancí resortu. Jeho osu tvořila novela stavebního zákona s principem jednoho razítka a novou státní stavební správou od let 2027 a 2028, balíček podpory dostupného bydlení a čerpání evropských fondů. Čísla a termíny, o které se opírala, jsou její tvrzení; zda se reforma v praxi osvědčí, ukáže až náběh nových úřadů.
