Ministr zemědělství vystoupil v Poslanecké sněmovně s ucelenou obhajobou své politiky. Za půl hodiny prošel rozpočet resortu, stav českého zemědělství, trh s půdou, erozi, vodu a sucho a nakonec i dvě citlivé kauzy: střet zájmů premiéra a spory s Evropskou komisí o vracení dotací. Hlavní linka byla jasná – podporovat ty, kdo na půdě skutečně hospodaří a vyrábějí potraviny, a ne extenzivní přístup a byrokracii.

Zemědělství jako strategický sektor

Ministr zemědělství zahajuje projev ve Sněmovně

klip od 00:14

Zemědělství, potravinářství, vodní hospodářství a lesnictví jsou podle ministra strategické obory, na kterých stojí potravinová suverenita i vodohospodářská jistota státu. Zemědělství má být postavené na motivaci k přidané hodnotě, tedy na výrobě a zpracování potravin, ne na neprodukci a nákladech.

Vláda podle něj prosazuje program, na kterém se už před třemi lety shodla většina zemědělských organizací. Netýká se jen jedné skupiny: rodinných farem, s. r. o. i akciových společností, malých i velkých podniků. Rozhodující má být, zda jde o aktivního zemědělce.

Rozpočet: o devět miliard víc

Rozpočet ministerstva zemědělství

klip od 01:34

Za minulé vlády měl resort v roce 2025 rozpočet 65 miliard korun a k tomu vznikl dluh čtyři miliardy. Podle ministra se nerozpočtovala protipovodňová opatření, rostl dluh na obnovu lesů po škodách a zpožďovaly se výplaty zemědělských dotací.

Návrh rozpočtu, který převzal po předchůdcích, počítal jen s 54 miliardami. Společně s ministerstvem financí a vicepremiérkou se podařilo přidat aspoň devět miliard, i když na původní úroveň by bylo potřeba patnáct. Díky tomu dostane vodní hospodářství tři miliardy, zatímco v minulých letech to bylo 1,5 až 2 miliardy, a odtud i skluz v odstraňování povodňových škod. Peníze jsou také na rozvoj zpracovatelského průmyslu a znovu se platí podle harmonogramu obnova lesů a změna druhové skladby, k níž se stát zavázal. Jak se o státních penězích rozhoduje, shrnuje příloha Jak funguje stát.

Přidaná hodnota na 39 % evropského průměru

Stav českého zemědělství a potravinářství

klip od 03:37

Česko podle ministra není zemí, která by vynikala v produkci potravin a efektivitě. Přidaná hodnota na hektar dosahuje podle dat Eurostatu a Českého statistického úřadu jen 39 % evropského průměru. Dlouho chyběly dobré strategie a podpora mířila jen na omezené skupiny podniků.

Země vyváží jednoduché komodity – obilí, živá zvířata a část syrového mléka – a dováží potraviny. U mléčných výrobků tvoří dovoz už 42 % spotřeby, přestože v samotném mléce je Česko vysoce soběstačné. Proto vznikají nové strategie pro maso, mléko, ovoce a zeleninu, znovu se otevírají programy pro zpracovatelské kapacity a mají padat bariéry pro farmářské chovy, prodej ze dvora či volný chov prasat, s ohledem i na ekologické zemědělství.

Tři čtvrtiny půdy v pachtu

Trh se zemědělskou půdou a pacht

klip od 06:42

Půda má být dostupná hlavně těm, kdo na ní hospodaří. Ministr připomněl čísla: 73 % zemědělské půdy je v pachtu, což prvovýrobu stojí zhruba 10 až 11 miliard korun ročně. Přibývá spekulativních prodejů, kdy se půda během několika let přeprodá – tvoří už až pětinu běžného obchodu. Třicet až čtyřicet procent půdy kupují jako dlouhodobou investici kapitálové fondy a individuální investoři, zemědělci sami nakoupí 40 až 45 %.

Takový systém podle ministra správný není a zatěžuje prvovýrobu. Vítá proto návrhy zemědělských nevládních organizací: předkupní právo nebo ohlašovací povinnost, délku pachtů a zdanění prodeje půdy držené jen krátce.

Eroze bez zbytečné byrokracie

Eroze zemědělské půdy

klip od 08:36

I erozi označil za zpolitizované téma. Česko podle něj patří ke státům s dobře nastavenou protierozní politikou a vyhláška s limitem devíti tun smyvu u opakované eroze půdní fond chrání. Nesouhlasí ale s přebujelou byrokracií, takzvaným gold platingem a se zařazením 64 % zemědělské půdy do preventivní protierozní ochrany.

Odpovědnost chce přenést na zemědělce, aby hospodařili podle vlastních pravidel a opakované erozi předcházeli sami, místo aby je zatěžoval diktát zhruba třiceti předepsaných půdoochranných technologií. Eroze podle ministra ročně postihne asi 0,2 % objemu ornice, což v evropském srovnání není číslo malé ani velké.

Málo zvířat a rozdrobená krajina

Živočišná výroba a pozemkové úpravy

klip od 10:50

Velkým dluhem je živočišná výroba. Na hektar připadá v Česku ani ne polovina zvířat oproti evropskému průměru a proti západním zemím je to místy až desetkrát méně. To oslabuje i půdu: bez statkových hnojiv a organiky hůř váže vodu. Tyto cíle se mají promítnout do nové společné zemědělské politiky pro období od roku 2028; český dotační systém má motivovat k přidané hodnotě a péči o krajinu a půdu.

Změnu krajiny zatížené padesátými lety brzdí vztah mezi vlastníkem a uživatelem půdy. Nejúčinnějším nástrojem jsou pozemkové úpravy, hotové asi na 44 % území a na dalších 12 % rozpracované – díky nim se do krajiny vracejí tůně, remízky a mokřady. Pod jedním dílem půdního bloku ale bývá i třicet majitelů, a protože většina půdy je v pachtu, jde všechno ztuha.

Stát má kupovat české

Podpora českých potravin, rostlin a dřeva

klip od 13:56

Stát má podle ministra upřednostňovat domácí, lokální a kvalitní potraviny. Totéž platí pro veřejnou zeleň, která dnes ze 70 % pochází z dovozu a ze školek v Nizozemsku či Itálii, a pro dřevo ve stavbách veřejné správy. Vláda k tomu přijala usnesení a ministerstvo připravilo metodiku pro kraje, resorty a další zřizovatele, kteří zajišťují institucionální stravování, stavby a výsadbu zeleně. Podporovat české podnikatele nákupy obcí, krajů a státu má být úkol celé společnosti na mnoho let.

Voda a sucho: od metru pole po velké nádrže

Voda, sucho a vodárenská nádrž Švihov

klip od 15:50

Rozpočet na vodní hospodářství se postupně vrací ke čtyřem miliardám, které už v roce 2018 vyčíslila strategie jako minimální investiční potřebu. Do meziresortního připomínkového řízení míří návrh vodního zákona, který mění podmínky pro čistírny odpadních vod v aglomeracích a zavádí takzvané kvartérní čištění. Ministerstvo obnovilo Národní koalici pro boj se suchem a vyhodnotilo dosavadní strategii, aktualizovanou v roce 2023. Podle ministra je dobrá, jen do některých jejích kapitol dřív neteklo dost peněz.

Boj se suchem stojí na třech pilířích: stav zemědělské půdy, stav lesní půdy a vodohospodářská politika. Ta zahrnuje propojení vodárenských soustav, malé vodní zdroje a rybníky, závlahy i přípravu větších vodních děl, jejichž stavbu má zjednodušit zvláštní zákon připravovaný na půdě zemědělského výboru. Bez velkých nádrží to podle ministra nepůjde: modely ukazují, že Želivka a nádrž Švihov nebudou mít za 30 až 40 let tolik vody jako dnes, přitom zásobují pitnou vodou 1,5 až 2 miliony lidí včetně Prahy.

Letošní sucho, mrazy a 3,5 miliardy na kompenzace

Letošní sucho, mrazy a kompenzace

klip od 19:41

Letošní rok přinesl sucho, krizi na komoditních trzích a mrazy, které zasáhly hlavně ovocnáře. Podobné potíže měla celá Evropa. Vláda připravila balíček kompenzací za zhruba 3,5 miliardy korun, přestože nevládní organizace a odborníci odhadují roční propad sektoru na 20 až 25 miliard.

V lesích je prioritou dohnat ztrátu z minulého volebního období, podporovat obnovu porostů a změnu druhové skladby a splnit závazek státu vůči soukromým vlastníkům lesů podle takzvaného nařízení 30.

Střet zájmů premiéra a evropské fondy

Střet zájmů premiéra a dotace z EU

klip od 21:25

Závěr projevu patřil aktuálním kauzám. Ministr vyzval, aby se do veřejnosti nešířily informace, že na daňové poplatníky přejde nějaký dluh. Podle ministra po nástupu vlády Státní zemědělský intervenční fond otázku možného střetu zájmů premiéra pozastavil a prošetřil, svou analýzu zveřejnil a informoval o ní Evropskou komisi.

Komise podle ministra konstatovala, že u Evropského zemědělského záručního fondu, přes který jdou hlavně přímé platby a víc než dvě třetiny celé zemědělské politiky, riziko střetu zájmů nevidí. U Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova si neformálním dopisem procesní povahy prodloužila lhůtu o šest měsíců, nevydala však žádný formální akt o pozastavení ani o vyloučení z plateb. Ministr žádá, aby se Komisi tato lhůta nechala (uběhly z ní zhruba dva měsíce), a ujišťuje, že ať řízení dopadne jakkoli, poplatníci nic platit nebudou: pokud by byla částka 77 milionů korun zpochybněna a vymáhána, fond ji okamžitě započte proti ostatním platbám.

Spory s Evropskou komisí: kdo koho hájil

Spory s Evropskou komisí o vracení dotací

klip od 24:58

Nejostřeji se ministr vymezil vůči přístupu minulé vlády. Ví nejméně o třech případech, kdy Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, ministerstvo zemědělství nebo Státní zemědělský intervenční fond chtěly při auditech Komise jít do sporu, aby Česko nemuselo peníze vracet. Takové spory jsou podle něj běžné a české úřady jich dřív vyhrávaly osm z deseti.

Protože se případy týkaly podniků nad 250 zaměstnanců, mezi které patří i Agrofert, minulá vláda se jich podle ministra ani jednou nezastala. Nejméně v jednom případě tak Česko vrátilo peníze, které by ve smírčím řízení podle něj obhájilo. Nyní chce resort rozporovat nález Komise k letům 2024 a 2025, který zpochybnil kontrolu právního důvodu užívání půdy a hrozí sankcí v řádu miliard korun. Týká se všech zemědělců bez rozdílu, a stát proto podle ministra nebude rozlišovat podle počtu zaměstnanců. Že se tak dřív dělo, označil za neuvěřitelné.

Závěr

Projev spojil dvě roviny. Věcnou – málo přidané hodnoty, půda v rukou investorů, málo zvířat a hrozba sucha – a politickou, v níž ministr hájí vládu před obviněními kolem střetu zájmů premiéra a minulé vládě vyčítá, že velké podniky nechala v Bruselu bez zastání. Jak spor s Komisí o fond pro rozvoj venkova i o miliardové sankce dopadne, ukážou až příští měsíce.