Národní koalice pro boj se suchem zasedla 12. října 2026 a po jednání vystoupili před novináři premiér Andrej Babiš, ministr zemědělství Šebestyán, náměstek ministra životního prostředí Pavel Vlček a generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Srážkový deficit se drží na 30 až 40 procentech, zásobování pitnou vodou podle nich ohrožené není a vláda chystá zvláštní zákon, který má urychlit stavbu nových vodních nádrží.
Sucho jako priorita hned vedle zdravotnictví
Koalice tentokrát zasedala jen krátce. Premiér Babiš zopakoval, že sucho je pro vládu prioritou. Opatření, která mají zajistit dostatek vody, a hlavně vody pitné, si podle něj vyžádají stovky miliard korun investic a plánovat je nutné s výhledem až do roku 2100.
S ministrem zemědělství se Babiš dohodl, že mu ministerstvo připraví podrobný přehled všech projektů, které chce vláda uskutečnit. Premiér je hodlá prosazovat při vyjednávání víceletého finančního rámce, tedy rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034. Boj se suchem tam pro něj bude „hned vedle zdravotnictví maximální priorita“. Členové koalice mají kromě přehledu záměrů připravit i zákony, které by investice do opatření proti suchu urychlily.
Deficit srážek 30 až 40 procent, pitné vody je dost
První část jednání patřila současnému stavu. Srážkový deficit je podle ministra zemědělství Šebestyána podle území stále 30 až 40 procent. Koalice vyhodnotila komise pro sucho, které v předchozím týdnu zasedaly ve Středočeském, Jihočeském a Plzeňském kraji – tam je sucho nyní nejhorší. Žádné z přijatých omezení ani opatření podle ministra nevede k tomu, že by lidem v Česku chyběla pitná voda.
Na většině území, včetně často zmiňované Vltavské kaskády, je podle Šebestyána dost vody na to, aby se nadlepšování průtoků v řekách udrželo ještě několik měsíců, minimálně do jara až léta příštího roku. Situace jednoduchá není, daří se ji ale zvládat i díky vodním zdrojům, které se v Česku budovaly v minulých desetiletích, některé už od první republiky.
144 miliard za osm let a zákon na nové nádrže
Druhá část jednání se týkala budoucích opatření. Před osmi až devíti lety vznikla na půdě koalice koncepce řešení sucha a obě ministerstva, zemědělství i životního prostředí, ji teď vyhodnotila: kolik peněz za tu dobu šlo do boje se suchem, které oblasti dostaly méně, než plán počítal, a které se plnily podle koncepce. Jen resort zemědělství za osm let uvolnil 144 miliard korun – na zadržování vody v krajině, tedy na péči o zemědělskou a lesní půdu, i na vodohospodářská opatření.
Prioritou zůstává zadržování vody v krajině a zaměření společné zemědělské politiky na tuto oblast. Dál vodní zdroje, propojování vodohospodářských soustav a investice do čistíren odpadních vod. Při nedostatku vody, jaký Česko zažívá letos, totiž rozhoduje i kvalita vody, která se vrací do oběhu.
Koalice prošla také připravované zákony: speciální zákon o výstavbě nových vodních nádrží a novelu vodního zákona. Ta je v meziresortním připomínkovém řízení a po vypořádání připomínek ji ministerstvo předloží parlamentu – co ji pak čeká, ukazuje přehled jak vzniká zákon.
Tisíc nejohroženějších obcí a kontroly malých elektráren
Vodu mají v Česku na starosti hlavně dvě ministerstva a jejich agendy se doplňují, připomněl náměstek ministra životního prostředí Pavel Vlček. Od předchozího zasedání koalice zhruba před měsícem a půl zmapovalo ministerstvo životního prostředí tisíc obcí nejvíc ohrožených suchem, rozdělených podle krajů. Seznam je na webu Českého hydrometeorologického ústavu, kde si kdokoli může ověřit aktuální stav sucha i krátkodobý a dlouhodobý výhled.
Ohrožení suchem má do roku 2050 výrazně růst. Výzkumné organizace jako Český hydrometeorologický ústav nebo Výzkumný ústav vodohospodářský proto podle Vlčka potřebují další peníze, aby stát měl přesná data o tom, co dělat. Ministerstvo životního prostředí letos do opatření proti suchu investovalo přes 6 miliard korun a teď přidalo další půl miliardy ze Státního fondu životního prostředí.
Česká inspekce životního prostředí spustila kontroly malých vodních elektráren. Jen v září jich provedla přes sto a zjišťovala, zda elektrárny správně reagují na sucho a regulují průtok. Pochybení bylo za celý letošní rok asi 12 procent, v září až 20 procent. Kontroly budou pokračovat a o dalším nastavení kontrol i provozu malých elektráren jedná ministerstvo s resortem průmyslu a obchodu. Ministerstvo také připravuje novelu vodního zákona, která umožní využít vyčištěné odpadní vody například k zalévání a závlahám, aby se na ně neplýtvalo vodou pitnou.
Orlík a Slapy na 34 procentech, odtok může klesnout na 20 kubíků
Vltavská kaskáda od 10. dubna nadlepšila průtok na dolním toku Vltavy a Labe o víc než 320 milionů kubických metrů vody, uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Tento průtok je nezbytný pro ekosystémy vázané na vodu, pro odběry níže po toku i pro kvalitu vody, protože ředí vyčištěné odpadní vody z čistíren – nejen z ústřední čistírny v Praze, ale po celé délce toku.
Rozhodující nádrže Orlík a Slapy byly k 12. říjnu naplněné na 34 procent, stále jde o stovky milionů kubíků vody. Výrazné srážky, které by zdroje obnovily, zatím nejsou v dohledu. Komise pro sucho Středočeského kraje proto projednala další snížení odtoku: od pátku před jednáním se odpouští 28 kubických metrů za sekundu a podle hydrologického vývoje může odtok klesnout až na 20. Všechna povolení k nakládání s vodami přitom zůstávají v platnosti, takže odběry omezovat nutné není.
Vodárenské nádrže jsou na tom lépe. Švihov na Želivce, největší z nich, zásobuje zhruba 1,5 až 1,7 milionu lidí a je naplněný na 80 procent. Ostatní vodárenské nádrže mají zhruba 60 až 85 procent a dodávky vody na úpravu na pitnou plně zajišťují. Kde lidé berou vodu z těchto nádrží, omezení odběru nehrozí.
Nádrže, nebo krajina? Obojí
Novináři se ptali, čím se nové přehrady naplní, když vody už teď není dost. Odpověď zněla, že v Česku většinou naprší v kratších obdobích, a proto se vyplatí vodu nejen zadržovat v krajině, ale také zpomalit v nádržích nebo malých vodních dílech – podle toho, jak krajina v daném území vypadá. Zadrženou vodu je pak možné postupně upouštět a nadlepšovat průtoky. Podmínkou jsou ovšem srážky; očekává se, že deficit 30 až 40 procent se přes zimu aspoň zčásti zmenší.
Zadržování vody v krajině podle vládních zástupců nemá přednost před stavbou nádrží. Jde o mix opatření a dělat se musí všechna: zemědělská půda má díky organické hmotě vázat co nejvíc vody a při prudkých srážkových epizodách se voda musí zachytit na tocích. Náměstek Vlček doplnil, že Česko je střecha Evropy a voda z něj odtéká. Udržet ji je třeba jak v umělých nádržích, tak v krajině – a právě na opatření, která krajině pomáhají vodu zadržet, jdou zmíněné miliardy ministerstva životního prostředí.
Zvláštní zákon pro vodní stavby
Na dotaz, zda přehledem záměrů a zákonů myslí jen rychlejší stavbu přehrad, odpověděl premiér Babiš, že vláda už má liniový zákon, který zrychluje velké stavby. Ministr zemědělství ale podle něj přijde ještě se zvláštním zákonem, který urychlí vodní stavby. Šebestyán potvrdil, že se návrh dokončuje a ladí s novou podobou stavebního zákona. Cílem je dohnat zpoždění: v Česku se podle ministra 30 let nepostavila žádná nová vodárenská nádrž.
Další otázka mířila na nové návrhy odborníků k zadržování vody v krajině. Nástroje pro takové projekty podle odpovědi existují – počítá s nimi koncepce řešení sucha i programy ministerstev zemědělství a životního prostředí. Řeší se jen to, jak projekty co nejlépe zacílit.
Zasněžování: omezení jen při vyhlášeném nedostatku vody
Skiareály budou chtít zasněžovat možná už od druhé poloviny října nebo od začátku listopadu. Na otázku, zda jim v povodí Vltavy omezit odběry, zaznělo, že záleží na stavu konkrétního povodí a systém se nemění: pokud jsou kvůli nedostatku vody vyhlášena omezení, platí i pro ně.
Za správce povodí zaznělo doplnění, že voda pro zasněžování s nadlepšováním průtoku po proudu nesouvisí. S areály, hlavně na Lipně, je povodí v kontaktu. Provozovatelé podle správce vědí, že při dalším zhoršení může přijít omezení, a budují vlastní akumulace – rybníky a jezírka, do kterých zachytávají třeba i srážky z víkendu před jednáním.
Půl miliardy míří do ohrožených obcí
Poslední dotaz se týkal seznamu tisíce nejohroženějších obcí. Půl miliardy ze Státního fondu životního prostředí má podle náměstka Vlčka jít primárně do katastrů právě těchto obcí, typicky na zadržování vody v krajině: remízky, tůně a podobná opatření.
Na vodovod je napojeno 94 procent obyvatel, část lidí ale závisí na místních podzemních zdrojích. Propojování vodárenských soustav, o kterém mluvil ministr Šebestyán, má do takových obcí přivést i jiný zdroj vody, pokud je to ekonomicky únosné. Riziko sucha má do roku 2050 růst, opatření proto potřebují datovou oporu a co nejrychlejší zavedení. Cesty jsou podle Vlčka dvě: pečovat o místní zdroj, aby podzemní voda byla v co nejlepším stavu, a přivést vodu odjinud.
Závěr
Vláda na říjnovém jednání koalice proti suchu nehlásila mimořádná omezení, ale dlouhodobý plán: stovky miliard korun do roku 2100, podporu z rozpočtu EU na léta 2028 až 2034 a zvláštní zákon pro nové nádrže. Do té doby Vltavská kaskáda šetří vodou, odtok může klesnout na 20 kubíků za sekundu a pitné vody je podle správců zatím dost.
