Sněmovna jede od rána do noci, opozice vyhrožuje zablokováním jednání a vládní koalice prosadila v prvním čtení zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas v sobotu ve 4:36 ráno. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá popisuje týden, kdy se do sněmovny chodí ráno a odchází z ní večer – a vysvětluje, proč vládní většina od zrušení poplatků neustoupí, proč nepovažuje noční hlasování za skandál a proč chce sněmovně přestávky na porady klubů omezit. Atmosféra podle ní zhoustla hlavně v neformálních vztazích. Na samotném jednání je to už tři čtvrtě roku stejné.
Čtyři jednací dny za šestnáct milionů
Šéf poslanců ODS Marek Benda vyhlásil vládní koalici podle vlastních slov válečný stav, zároveň ale tvrdí, že opozice neobstruuje – jen dlouze mluví k návrhům zákonů. Novela penzijního spoření ve třetím pilíři se tak projednávala prakticky každý den od úterka. Malá opozici jednu věc přiznává: tento týden konečně začala mluvit k projednávaným bodům. V úterý se sice načítal program až do šesti večer a teprve pak se o něm hlasovalo, pak už se ale hodinu jednalo k věci. „Sice to natahují, ale aspoň se musí připravit,“ uznává. Efektivní to podle ní není ani trochu.
Bývalá předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová v minulém volebním období počítala, že jeden jednací den stojí čtyři miliony korun. Čtyři jednací dny tedy vyjdou na šestnáct milionů a Malá odhaduje, že sněmovna za ně stihne čtyři, nanejvýš pět sněmovních tisků. Daňovým poplatníkům, kteří to celé platí, vzkazuje jediné: volit tak, aby vládní většina byla ještě větší a opozice měla méně prostoru blokovat.
Koalice podle ní celé tři čtvrtě roku čelila výhrůžkám. Opozice prý otevřeně říkala, že pokud se na program dostane zrušení poplatků, udělá koalici ze života peklo, zablokuje sněmovnu a do Vánoc se neprojedná nic. Padla dokonce výhrůžka obstrukcí státního rozpočtu, což se podle Malé v historii nestalo. Odpověděla na to médiím, že by to nebyl trest pro koalici, ale pro všechny občany včetně opozičních voličů. Už první čtení rozpočtu přitom trvalo po dlouhé době déle než jeden jednací den – celé dva dny.
Poplatky skončí, slib voličům platí
Na otázku, zda poplatky budou, nebo nebudou, odpovídá Malá bez zaváhání: budou zrušené. ANO je slíbilo voličům, mělo je ve volebním programu, má je v programovém prohlášení a dostalo k tomu od lidí mandát. Poplatky považuje za nespravedlivé – matka nebo otec samoživitel podle ní nemá platit stejnou částku jako osmičlenná domácnost. Výběr je podle ní extrémně drahý, na výběr a vymáhání jde ročně 250 milionů korun.
Za úplný nesmysl označuje poplatky firem. Zaměstnanec už poplatek za televizi a rozhlas zaplatil doma, a jeho firma platí znovu. U větších podniků s více než pěti sty zaměstnanci to podle ní dělá kolem 250 tisíc korun ročně. Nejvíc ji ale štve nálepka, kterou zrušení poplatků dostalo: že jde o ohrožení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu, ba dokonce o útok na demokracii.
Tyranie většiny? Jednali jsme podle jednacího řádu
Za „tyranii většiny“ označil postup koalice podle otázky, kterou Malá v rozhovoru dostala, bývalý premiér a profesor politologie Petr Fiala. Malá odpovídá stručně: tyranie většiny to není. Koalice podle ní jednala v souladu s jednacím řádem a co na to případně řekne Ústavní soud, se ukáže. Fialovy sociální sítě ani mediální výstupy nesleduje a ve sněmovně ho podle ní není moc vidět.
Ta výtka jí připomněla minulé volební období. Opoziční poslanci se tehdy tlačili u řečnického pultíku a tehdejší místopředseda sněmovny za KDU-ČSL Jan Bartošek jí nedal slovo, protože usoudil, že se k protinávrhům vyjádřilo dost lidí. „Když dva dělají totéž, není to totéž,“ říká Malá. Tehdejší koalice podle ní využívala jednací řád, jak mohla, a hlavu si s tím nelámala – a nikdo to tyranií většiny nenazýval. Šlo o demokraticky zvolenou většinu, která má právo vládnout.
Jako předsedkyně největšího klubu je prý asi tyranka větší než ostatní, žertuje Malá. Označení na sebe ale nevztahuje.
Hlasování ve 4:36 a noční sněmovna
Že se jedná a hlasuje po sedmé, po deváté večer nebo po půlnoci, se dělo i v minulém volebním období. Z hlasování ve 4:36 ráno udělat symbol Malou „zvedlo ze židle“. O pandemickém zákonu se kdysi hlasovalo ve čtyři ráno a o řadě dalších věcí se v noci hlasuje úplně běžně. Pevný čas hlasování určil předseda sněmovny Tomio Okamura. Výjimečné podle Malé není noční hlasování, ale hlasování v sobotu – a i to by odpadlo, kdyby opozice neprotahovala první čtení rozpočtu na dva dny. Bod o poplatcích se pak mohl načíst už ve čtvrtek a projednat v klidu.
Vsadila by se ale, že i kdyby se bod načetl v úterý, ve středu nebo ve čtvrtek, hlasovalo by se stejně někdy ráno, protože opozice nechtěla, aby se hlasovalo v normálním čase. Má na to právo a Malá to nezpochybňuje. Překvapuje ji jen, jak dokáže udělat téma z hodiny hlasování. Samotné poplatky téma jsou: někteří lidé jejich zrušení nechtějí, jiní ano. Průzkumy podle Malé ukazují, že lidé poplatky platit nechtějí, a stejné to slýchala během komunální kampaně, kdy pomáhala kolegům. „My jsme tady pro naše voliče a ti nechtějí platit poplatky.“
Slovenská cesta, která tak docela slovenská není
Opozice tvrdí, že vláda jde slovenskou cestou – jako vláda Roberta Fica chce spoutat média a udělat z veřejnoprávních státní. Malá připomíná, že poplatky na Slovensku nezrušil Robert Fico. Konec poplatků od 1. července 2023 schválili slovenští poslanci ještě za premiéra Hegera, v době, kdy v zemi úřadovala prezidentka Zuzana Čaputová. Byla to naopak vláda Roberta Fica, která zavedla rady volící ředitele veřejnoprávních médií; dříve ředitele volil přímo parlament.
Rétorice o slovenské cestě prý rozumí – zní líbivě. Když se ale člověk podívá pod pokličku, kdo poplatky zrušil a jak to bylo s řediteli, ukáže se, že to tak úplně pravda není. Na provokativní otázku, proč by koalice slovenskou cestou nešla doopravdy, Malá se smíchem odpovídá, že by za to „dostali pěkně za uši“. Teď je podle ní potřeba dát debatě trochu rozumu, věci vysvětlovat a situaci uklidnit. Zrušení poplatků ale koalice dotáhne do konce. „Slíbili jsme to. Uděláme to.“
Mediální výbor, emoce a večerníček
Po prvním čtení má přijít široká odborná debata a ta podle Malé začala na mediálním výboru. Celé jednání tam proseděla a z opozice byla zklamaná. Čekala, že poslanci, kteří mají téma na starosti, přijdou s relevantními argumenty a debata už nebude stát na emocích jako na plénu, kde si každý natočí své videíčko. Pro srovnání uvádí ústavněprávní výbor, kde podle ní funguje práce odborně a věcně a politika jde aspoň trochu stranou. Na mediálním výboru, který se navíc živě přenášel, se to nestalo.
Opoziční poslanci podle ní opět mířili na emoce: že koalice chce omezit nezávislost veřejnoprávních médií, útočí na demokracii a chce dětem vzít večerníček nebo Maxipsa Fíka. „Nikdo dětem ani večerníček, ani Fíka nevezme,“ odmítá Malá. Na plénu zaznělo od jedné opoziční poslankyně i to, že koalice chce děti odtrhnout od televizní obrazovky a strčit je na „jedovaté sítě“. Malá se ptá, zda je normální uvažovat tak, že posadit dítě k televizi je menší zlo než telefon. Zákaz mobilů ve školách je naopak jedním z témat, která koalice prosazuje.
Když dva dělají totéž
Opozice koalici před sobotním hlasováním vyčítala, kolik poslanců zůstalo nepřihlášených v rozpravě – přes šedesát. Malá si proto dohledala, kolik nepřihlášených zůstávalo, když v minulém volebním období prosazovala pevný čas hlasování tehdejší koalice. Bylo to různě, 70, 68, 65. „A jsme zase u toho, když dva dělají totéž,“ říká.
Na otázku, zda se necítí ukřivděná, odpovídá, že nejde o ublíženost. Lidé mají krátkou paměť, a proto je podle ní potřeba připomínat, jak to bylo – nikdo by neměl druhému vyčítat to, co sám dělal ve stejné pozici. Když opoziční poslanci v sále křičí, co jim to koalice dělá, Malá odpovídá, že čtyři roky měla ty nejlepší učitele.
Jednací řád přestávku nezná
Do budoucna je podle Malé potřeba najít cestu, jak má sněmovna fungovat efektivněji. Nový jednací řád trochu pomohl: zkrátila se přednostní práva při načítání programu a řadový poslanec má na návrh dvě minuty. Dřív se sněmovna dala zablokovat donekonečna. Dnes ji lze blokovat přestávkami – pět opozičních klubů si vezme každý dvě hodiny a je ráno.
Koalice se proto rozhodla o přestávkách hlasovat. Tyranií to podle Malé není, protože jednací řád o přestávkách neříká ani slovo – je to jen zažitá zvyklost. Zákonodárci, kteří přerušení schůze na poradu klubu zavedli, určitě nechtěli, aby se jím zablokovala celá sněmovna. Řetězení přestávek se ale v tomto volebním období stalo evergreenem: na grémiu koalice pravidelně slýchá, že pokud zařadí určitý bod, opozice zbytek dne „vypauzuje“. Pohár podle ní přetekl.
Při jednání o rozpočtu to byla ona, kdo opozici upozornil, že si přestávky nevzala v návaznosti, a sněmovna se tak bude scházet každé dvě hodiny. Přiznává, že se nechala strhnout atmosférou: když opozice dělá naschvály, umí to taky. „Nedělám to ráda, ale taky to umím.“ Ráda by, aby sněmovna jednoho dne přijala usnesení, podle kterého má každý klub na den třicet minut přestávky a o zbytku se hlasuje. Delší pauza má podle ní smysl při mimořádné situaci nebo před hlasováním o složitém pozměňovacím návrhu ve třetím čtení – zneužívat se ale donekonečna nedá. Obstrukce je legitimní, jenže opozice nemůže obstruovat všechno a pořád. I volič by podle Malé chtěl, aby si opozice vybrala pár věcí, kvůli kterým půjde „na barikádu“ a vezme si do sněmovny spacák.
Rozjitřená sněmovna
Při opětovném načítání přestávek došlo v sále ke konfliktu; Malá u něj nebyla a přišla až těsně po něm. Že by to jednou skončilo rvačkou? V předminulém volebním období už pár facek padlo, připomíná. Doufá, že se lidé dokážou ovládnout, emoce jsou ale rozjitřené.
Novináři se jí tento týden mnohokrát ptali, jak zhoustla atmosféra po sobotním hlasování, o kterém opoziční poslanci tvrdí, že tu nikdy nebylo. Na počtu projednaných věcí to Malá nepoznává – grémium bylo kratší, nikdo nikomu nic nediktoval a sněmovna udělala stejně málo jako obvykle. Změnu cítí v neformálních vztazích: když se dřív poslanci kvůli věci z výboru sešli na kávu, dnes tolik nechodí. Ještě na nedávném řeckém večeru se na koalici a opozici nehrálo, dnes už se hraje i na podobných akcích. Malá věří, že se vztahy zase znormalizují.
K pevnému času hlasování koalice podle ní sáhla proto, že jinak by se tisk o poplatcích do prvního čtení nedostal. Teď má přijít seriózní debata: veřejná slyšení na výborech, kulaté stoly, pozměňovací návrhy a druhé čtení – bez politických výkřiků a PR. Lidi podle ní obtěžuje i agrese a věčné dohadování, které někdy nemá úroveň. Debata ve sněmovně podle ní zhrubla.
Nedemokratka? Stačí mít lidi v sále
Že je nedemokratka a autoritářka, která chce zlikvidovat demokracii, přijde Malé neuvěřitelné. Bere to tak, že koalice musí víc vysvětlovat. K tomu, jak koalice prosadila zařazení bodu o poplatcích, dodává: opozice se koalice nikdy neptá, jaký bod načte každé úterý a každé ráno na začátku jednání. Neptá se na grémiu ani jinde, zda smí navrhnout třeba odvolání předsedy sněmovny – ani to neoznamuje. Když koalice nebude mít v sále většinu, protože se lidé někde zaseknou nebo nepřijdou, bod se schválí a projedná a nic jí nepomůže. „Je to o disciplíně a o tom mít tam ty lidi.“
Jako příklad pikantního názvu bodu zazněl návrh předsedy mediálního výboru Talíře k poplatkům, jehož název zněl zhruba jako „vy o koze, my o voze“. Malá si podobné perličky nepamatuje – pro nepodstatné věci má selektivní paměť. Nejlepší je podle ní, že předsedající musí název bodu zapsat, a ten má někdy čtyřicet slov. Když se pak předsedající vystřídají, jeden po druhém nemůže zápis ani přečíst.
Škemrání každý rok? Výši určí zákon
Opozice koalici vyčítá „komunikační kartičky“, které podle Malé nemá, i když by se někdy hodily. Nefér je podle ní hlavně teze, že ředitelé veřejnoprávních médií budou každý rok chodit škemrat o peníze. Pokud bude financování mandatorním výdajem státního rozpočtu, lze jeho výši změnit jen zákonem. Připomíná, že i zvýšení poplatků v minulém volebním období šlo zákonem.
Proč poplatek jen nesnížit na korunu
Proč koalice nezvolila jednodušší cestu – poplatek snížit třeba na symbolickou korunu nebo ho vrátit na úroveň z doby před zvýšením za ministra kultury Baxy a odhlasovat to během jednoho odpoledne? „Protože my nechceme ta média vyhladovět,“ odpovídá Malá. Koalice chce, aby veřejnoprávní média fungovala a poskytovala službu, jen nechce, aby je lidé platili poplatkem. Ten považuje za nespravedlivý a překonaný, sedmnáct zemí Evropské unie ho podle ní nemá.
Koalice to podle ní řekla férově, měla to v programu, vyhrála s tím volby a chce to voličům doručit. Nic nedemokratického, tyranského ani autoritářského na tom nevidí, i když chápe, že s tím někdo nesouhlasí. Chce debatu s řediteli, aby řekli, co potřebují. Za důležité považuje i to, aby veřejnoprávní média kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad: hospodaří s veřejnými penězi, a tak by se měl někdo podívat i na efektivitu. Tvrdit, že požadavek efektivního hospodaření omezuje svobodu, demokracii nebo nezávislost, prostě není pravda.
Dobrovolný poplatek a svět streamovacích platforem
Předseda hnutí ANO a premiér Babiš přišel s variantou, že by část peněz šla z rozpočtu a část by tvořil dobrovolný poplatek. Malá by pro dobrovolné placení „úplně nepledovala“ a doufá, že se najde jiný způsob, i když by bylo zajímavé vidět, jak by to vypadalo. Zda by si sama dobrovolně platila ČT a ČRo? „Já asi ne,“ přiznává.
Lidé jí hodně píšou na Messenger a e-mail, že si platí Oneplay nebo jinou platformu a nechtějí platit podruhé. Svět médií a digitálních platforem se změnil a je načase se posunout dál – nechat na lidech, co budou sledovat a za co budou platit.
Závěr
Taťána Malá hájí zrušení poplatků jako splněný předvolební slib, ne jako útok na veřejnoprávní média. Financování ze státního rozpočtu má být mandatorní a jeho výši má měnit jen zákon. Noční hlasování, pevný čas a omezování přestávek považuje za legitimní nástroje, které v minulém volebním období používala i dnešní opozice. „Měli jsme čtyři roky ty nejlepší učitele.“ Sněmovna podle ní potřebuje hlavně pravidla, která jí umožní pracovat efektivněji, a víc vysvětlování směrem k lidem.
