Úterý 24. března přineslo hustou palbu zpráv: rozsáhlá policejní akce proti korupci ve fotbale, žhářský útok na zbrojařský areál v Pardubicích vyšetřovaný jako terorismus, sporné miliardy v bezpečnostní firmě, ztracené nemocniční miliony, Babišův ústup od daňových slibů a zákulisní jednání kolem Íránu i překvapivý obrat europoslankyně Danuše Nerudové. Toto je přehled toho nejdůležitějšího z úterního dne.
Korupce ve fotbale: celostátní zásah, desítky zadržených, Europol a stopy do Asie
Fotbal, který sledují tisíce lidí, mohl být systematicky zmanipulovaný. Policie spustila masivní operaci, která nemá v historii českého sportu obdoby — zadrženy byly desítky lidí, probíhají domovní prohlídky a výslechy po celé republice i v zahraničí. Do akce jsou zapojeny Europol, Interpol a specializovaná jednotka UEFA. Vyšetřování, na kterém se pracovalo tři roky, odhaluje rozsáhlou síť manipulací zápasů spojenou se sázkovými podvody.
Podezření nemíří jen do nižších soutěží — podle dostupných informací sahá až do první ligy, domácího poháru i mládežnických soutěží. Mezi podezřelými jsou hráči, rozhodčí i funkcionáři. Vyšetřovatelé zmiňují jméno bývalého prvoligového rozhodčího Pavla Beamy, který byl v minulosti spojován s korupční kauzou. Stopy vedou k mezinárodním sázkovým skupinám napojeným na Asii, jež do klubů pronikaly přes finance, hráče i trenéry.
Fotbalová asociace tvrdí, že sama pomáhala praktiky rozkrývat a zahájila řízení s desítkami lidí. Přesto platí klíčový fakt: na problémy byli funkcionáři upozorňováni již dříve, systém však fungoval dál. Pokud bylo možné roky ovlivňovat zápasy napříč soutěžemi, nejde o selhání jednotlivců — jde o selhání celého systému. A pokud do něj pronikají organizované zahraniční skupiny, přestává jít pouze o sportovní problém.
Terorismus v Pardubicích: útok na zbrojařský areál LPP Holding, tři zadržení
Policie zadržela tři podezřelé v souvislosti se žhářským útokem na zbrojařský areál LPP Holding v Pardubicích. Dva byli zadrženi v Česku, třetí dopaden na Slovensku. Všichni čelí obvinění z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině — hrozí jim až výjimečný trest. Vyšetřování nekončí: policie pátrá po dalších pachatelích, jejichž celkový počet může dosáhnout až sedmi.
K útoku se přihlásila skupina The Earthquake Faction, která firmě vyhrožuje: pokud do 20. dubna neukončí údajnou spolupráci s izraelskou společností Elbit Systems, zveřejní interní dokumenty a nevylučuje další akce. Firma jakoukoliv spolupráci popírá. Případ řeší Národní centrála proti terorismu, která pracuje hned s několika verzemi. Tou nejzávažnější je, že skupina může být pouze zástěrkou a za útokem může stát jiný aktér, včetně cizí zpravodajské služby — sama skupina nemá žádnou dohledatelnou historii ani známé vazby.
Jisté je jediné: nešlo o náhodný čin, ale o cílený útok se škodami v řádu stovek milionů korun. LPP Holding dodává vojenskou techniku státu i do zahraničí — útok tak představuje test schopnosti státu ochránit strategické podniky na svém území.
Spor o desítky miliard uvnitř klíčové zbrojní firmy
Paralelně s teroristickým vyšetřováním se LPP Holding potýká s interním konfliktem. Mezi jedním z nejbohatších Čechů Michalem Strnadem a jeho dlouholetým spolupracovníkem Petrem Kratochvílem probíhá tvrdý spor o hodnotu podílu — Kratochvíl tvrdí, že jeho podíl má hodnotu až 34 miliard korun, zatímco jiný znalecký posudek ocenil tentýž podíl na přibližně 3 miliardy. Rozdíl 30 miliard je předmětem sporu. Kratochvíl říká, že odchází kvůli ztrátě důvěry ve vedení; firma zpochybňuje výši nároku i správnost jeho uplatnění.
Kratochvíl se v minulosti objevil v kauzách kolem armádního materiálu i Vrbětic — v obou případech byl nakonec osvobozen. Pokud se hodnota části strategické firmy liší o 30 miliard podle toho, kdo ji počítá, nejde jen o obchod — jde o pravidla. Nejistota v odvětví klíčovém pro obranu státu je problémem bezpečnostním, nejen ekonomickým.
Nemocniční miliony za posypovou sůl: zaplaceno 14 milionů, vráceny 4
Stačila jediná chyba a z 13 000 korun se staly téměř 14 milionů. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady omylem zaplatila za posypovou sůl necelých 14 milionů korun. Chybu neodhalil ani zaměstnanec zadávající částku, ani schvalující pracovníci, ani účetní systém. Peníze skončily u podnikatele Jiřího Benáčana, který je nevrátil a dnes čelí obžalobě z podvodu se sazbou až 10 let vězení. Soud mu nařídil peníze vrátit — nemocnice dosud získala zpět jen přibližně 4 miliony. Podnikatel mezitím převedl firmu a dál podniká ve stejném oboru včetně obchodů se státními institucemi. Pokud může státní nemocnice poslat desítky milionů omylem a nikdo si toho nevšimne, nejde o selhání jedné účetní — jde o selhání celého kontrolního systému.
Babišův ústup od daní a registr neziskovek bez zákona o zahraničních vazbách
Vláda Andreje Babiše ustupuje od jednoho z hlavních předvolebních slibů — snížit firmám daň ze zisku. Podle ministryně financí Aleny Schillerové by výpadek v rozpočtu činil více než 20 miliard korun ročně. Firmám je nabízena alternativa v podobě zrychlených odpisů, tedy rychlejšího odečítání investic z daňového základu. Jenže odpisy nejsou totéž co nižší daň — jde o složitější nástroj, který pomůže pouze části firem. Předseda SPD Tomio Okamura trvá na dodržení programu. Opozice mluví o dalším nesplněném slibu — vláda již dříve ustoupila ze zrušení nákupu stíhaček F-35, ze zrušení muniční iniciativy i z úprav důchodového systému.
Ve stejný den vláda oznámila, že zákon o zahraničních vazbách neziskových organizací nechystá. Místo toho přijde registr dotací, který ukáže, kolik peněz neziskovky dostávají z veřejných rozpočtů — neukáže ale, kdo za nimi skutečně stojí. Oznámení přišlo krátce po demonstraci Milionu chvilek na Letné a premiér Babiš na tiskové konferenci chyběl.
Babiš mění kurz: od Trumpa k Evropě, energetika i obrana
Premiér Babiš říká, že americký prezident je dnes jiný než dřív, a návštěvu Bílého domu neplánuje. Zdůrazňuje, že pro Česko je nejdůležitější Evropská unie. Jde o výraznou změnu tónu — ještě nedávno hnutí ANO mluvilo o blízkém vztahu s Donaldem Trumpem a k jeho politice se otevřeně hlásilo. Babiš zároveň odmítl navýšit výdaje na obranu s tím, že stát musí řešit jiné priority. Pokud politici mluví jednou o silném spojenectví s Amerikou a podruhé říkají, že nejdůležitější vždy byla Evropa, voliči mají právo vědět, který ze směrů vlastně platí.
Zahraničí: zákulisí kolem Íránu, bavorské volby a špionáž ve Slovinsku
V sobotu večer Trump pohrozil, že smaže íránské elektrárny z mapy. V pondělí ráno již mluvil o velmi rozumných íránských partnerech. Za kulisami pracovali blízkovýchodní prostředníci — egyptské zpravodajské služby otevřely kanál přímo s íránskou revoluční gardou a nabídly pětidenní příměří jako základ mírových jednání. Finanční trhy zareagovaly okamžitě — Dow Jones zaznamenal největší jednodenní nárůst od února, cena ropy Brent klesla o 11 %. Veterán CIA Ralph Gof hodnotí útok na Írán tvrdě: byl postaven na špatných předpokladech. Írán neměl aktivní program výroby jaderné zbraně a západ zlikvidoval Ajatoláha Chomejního — muže, který jaderný program před lety zakázal vlastní náboženskou fatvou.
V Bavorsku komunální volby přinesly hořké výsledky pro CSU: v Rosenheimu vyhrál kandidát SPD poprvé od roku 1961, v Mnichově dlouholetý primátor prohrál s mladým kandidátem Zelených Dominikem Krausem. Soukromá izraelská špionážní firma Black Cube se pokusila zmanipulovat slovinské volby — agenti se vydávali za české a americké investory, zvali slovinské politiky do pětihvězdičkových hotelů a tajně je natáčeli. V kauze figuruje i česká stopa: jedna ze slovinských političek uvedla, že muž, který ji opakovaně zpovídal, mluvil s podivným přízvukem a představil se jako český byznysmen.
Závěrečná tečka: Danuše Nerudová a blesková ztráta paměti
Europoslankyně Danuše Nerudová v rozhovoru pro Blesk předvedla fascinující lekci z politické neurologie. Nejprve vychválila prezidenta Petra Pavla do nebe a zapřísahala se, že proti němu nekandiduje. Když přišla řeč na její předvolební útoky — kdy Pavlovi vlepila nálepky jako kariérní komunista, agent nebo lhář — vysvětlila to prostým hypem z posledního týdne kampaně. Na novinářovu poznámku, že říct "dnes bych toto nenapsala" není totéž jako říct "dnes si toto nemyslím", Nerudová nakonec po delší výměně odpověděla, že si to vlastně nikdy nemyslela. Pokud se tedy Danuše v budoucnu opět pustí do někoho zostra, není třeba brát vážně ani to — je to prý jen hype, který do příštího rozhovoru spolehlivě vymaže z hlavy.
