Pondělní zpravodajský přehled přináší pohled na přibývající napětí mezi vládou a Pražským hradem, personální čistky ve státní správě, nesplněné daňové sliby, kauzu defibrilátorů v olomoucké nemocnici i svědectví bývalého šéfa americké protiteroristické rozvědky o válce v Íránu.
Babiš vs. Pavel: boj o zahraniční politiku a pravomoci
Napětí mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem výrazně roste. Spor se formálně vede o výdaje na obranu a zahraniční politiku, ve skutečnosti ale zasahuje do samotného rozdělení moci ve státě.
Klíčovým momentem se stalo rozhodnutí o zastoupení České republiky na summitu NATO. Původně měl zemi reprezentovat prezident Pavel, nově má jet premiér s ministrem zahraničí. Pavel se o této změně dozvěděl nepřímo, což napětí dále prohloubilo. Babiš přitom ještě na začátku roku vystupoval jako ten, kdo spory s Hradem spíše tlumí — nyní svůj postoj mění a otevřeně se přidává k tlaku na oslabení prezidentských pravomocí.
Do konfliktu vstupuje i legislativa. Sněmovní výbor doporučil změnu zákona, která by prezidentovi odebrala pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Pavel tento krok kritizuje jako zásah do dlouhodobé ústavní praxe. Problematický je podle něj i způsob předložení — jako přílepek k jinému zákonu bez standardního připomínkového řízení. Politologové popisují toto chování vlády jako testování hranic: nejde o jednorázový spor, ale o systematický tlak na přerozdělení moci.
Personální čistky ve státní správě a nesplněné sliby
Kabinet spustil rozsáhlé personální změny napříč státní správou. Vedení se mění v Národní galerii, Lesích České republiky, Krkonošském národním parku, VZP i ve fakultních nemocnicích. Ministr kultury odvolal šéfku Národní galerie Alici Knast, zdravotnictví opustil dlouholetý ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Ministr zahraničí Petr Macinka zrušil odbor zaměřený na ruský vliv, na ministerstvu pro místní rozvoj hrozí kvůli chystaným změnám stávka. Vláda zároveň připravuje úpravy zákonů, které by výměny úředníků výrazně usnadnily — ve hře je úprava služebního zákona i rušení nominačního zákona, původně zavedeného právě pro omezení politického vlivu na státní správu.
Na fiskálním poli premiér Babiš připustil, že schodek státního rozpočtu může být příští rok vyšší než letošních 310 miliard korun. Vláda zároveň nejspíš nesplní svůj předvolební slib snížit daň z příjmů firem zpět z 21 na 19 %. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila ústup od tohoto záměru — místo snížení daně plánuje kabinet zavést zrychlené odpisy, které firmám pouze umožní rozložit si daňovou zátěž v čase. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura na porušení programového prohlášení upozornil, nicméně koalice záměr prosazuje.
Na summitu EU se Babišovi nepodařilo prosadit zrušení ani zlevnění emisních povolenek. Přestože se ke změně připojily i další státy včetně Itálie, rozhodující ekonomiky — Německo a Francie — žádnou úpravu nepodpořily. Výsledkem je pouze příslib přezkumu ze strany Evropské komise do července, bez záruky změny. Trhy reagovaly okamžitě: cena emisních povolenek vzrostla, elektřina na kontraktech pro rok 2027 překonala 105 € za MWh, cena plynu na evropské burze TTF vyskočila z přibližně 27 na více než 46 € za MWh.
Joe Kent o válce v Íránu a odchodu z CIA
Šéf protiteroristického centra CIA Joe Kent rezignoval. Podle dostupných informací nechtěl nadále asistovat u války, o níž se v Bílém domě podle jeho slov lže. Tucker Carlson zveřejnil podrobnosti, které mainstreamová média opomíjela. Podle Carlsonovy interpretace Kentových slov Izrael postavil prezidenta Trumpa před hotovou věc: přidejte se k útokům na Írán, nebo budou vaše jednotky a zájmy v regionu v ohrožení. Trump, který po deset let zastával jiný postoj, v klíčovém okamžiku ustoupil.
Kent podle Carlsona zdůrazňoval ekonomické důsledky: uzavření Hormuzského průlivu přímo ovlivňuje ceny energie a hnojiv — a tedy i ceny potravin pro každou evropskou i americkou domácnost. Kentova rezignace tak otevírá širší otázku: zda Spojené státy opakují vzorec vstupování do válek proti vůli vlastního obyvatelstva.
Válka v Íránu má i lidský rozměr. Syn íránského prezidenta, profesor fyziky Jusuf Péžešján, od 28. února — kdy Izrael a USA zahájily útoky — vede veřejný deník na telegramu. Svého otce od té doby neviděl ani neslyšel, vedení země se ukrylo v tajných úkrytech. Podle dostupných informací byl zlikvidován nejvyšší duchovní vůdce ajatoláh Chameneí, celý vrchní vojenský řetězec velení i faktický vládce země Alí Laridžání. Írán nyní řídí výbor generálů a funkcionářů. Největším strategickým sporem íránského vedení zůstává otázka: jak dlouho bojovat, když cílené likvidace lídrů pokračují?
Kauza defibrilátorů v Olomouci a další domácí témata
Policie prověřuje, zda lékaři ve Fakultní nemocnici Olomouc neimplantovali pacientům defibrilátory, které vůbec nepotřebovali. Může jít o stovky lidí. Interní audit odhalil, že u desítek pacientů byla zdravotnická dokumentace upravována nebo přímo falšována. Lékaři na problém upozornili již před více než rokem, nemocnice ho řešila interně a policii neinformovala. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podal trestní oznámení až poté, co se informace dostaly na veřejnost — přestože vláda vedení nemocnice ještě v únoru hájila. Policie nyní prověřuje podezření z podvodu i těžkého ublížení na zdraví.
V kauze Dozimetr vypovídal u soudu výkonný ředitel CPI Property Group Zdeněk Havelka. Tvrdil, že při jednáních o projektu Nové Holešovice neměl podezření na korupci. Jiná svědectví hovoří o požadavku úplatku pět milionů korun ze strany skupiny kolem Michala Redla. Do kauzy je zapleten i bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček. V zákulisí státní správy vzbudil pozornost případ odvolání šéfa státní firmy ČEPS Martina Durčáka, který musel odejít okamžitě poté, co premiér obdržel fotografie zachycující ho u kopírky s firemními dokumenty.
Světové zprávy: AfD, Francie, Lukašenko, Putin
Alternativa pro Německo dosáhla v zemských volbách v Porýní-Falci historicky nejlepšího výsledku v západním Německu — více než dvojnásobek oproti roku 2021. Klíčem k úspěchu je strategie dobývání venkova: strana vykupuje prázdné hospody a mění je na komunitní centra. Podobný trend je patrný ve Francii, kde Národní sdružení Marine Le Penové sice neovládlo velká města, ale výrazně posílilo na jihu země a v menších obcích. Evropa se tak čím dál víc politicky dělí na dvě reality — kosmopolitní centra a zbytek.
Trumpův speciální vyslanec pro Bělorusko potvrdil, že diskuse o pozvání prezidenta Lukašenka na Mar-a-Lago probíhají již měsíce. Výměnou za uvolnění sankcí Bělorusko propustilo přibližně 500 politických vězňů, za mřížemi však zůstává skoro 900 dalších. Vladimir Putin na ekonomické poradě přiznal mírný pokles ruského HDP a průmyslové výroby, zároveň vyzval ropné a plynárenské firmy, aby rekordní zisky z drahé ropy použily ke splacení dluhů u domácích bank místo na dividendy.
