Ve druhém kole senátních voleb 16. a 17. října se v obvodu Česká Lípa rozhoduje mezi Jitkou Volfovou a Půtou. Volfová, poslankyně za hnutí ANO a dosavadní starostka České Lípy, v rozhovoru natočeném v úterý 13. října popsala, s čím chce do Senátu jít: s vykazováním obtěžujících bezdomovců, s menší porcí úředních papírů a s byty, které budou stavět města. Zazněl i postoj, který od kandidátky do horní komory zní nečekaně – kdyby se našla shoda, zvedla by ruku pro zrušení Senátu.
Druhé kolo s Půtou a konec na radnici
V prvním kole získala Volfová kolem 35 procent hlasů, její soupeř Půta 32,7 procenta. Rozdíl tedy činí něco přes dva procentní body a sama kandidátka nic nepovažuje za vyhrané: „Já nikdy neříkám hop, dokud člověk nepřeskočí.“ Senátní volby jsou podle ní nevyspytatelné a druhá kola bývají pro hnutí ANO velmi těžká. Proto se označuje za bojovnici a doufá, že lidé k volbám přijdou.
Českou Lípu vede osm let a město se podle ní za tu dobu začalo výrazně rozvíjet. Po letošních komunálních volbách ale na radnici „na 99 %“ nezůstane – voliči rozdali karty. Pokud do Senátu projde, bude senátorkou na plný úvazek: zvolením jí okamžitě zaniká poslanecký mandát.
Lidé ji na ulici podle jejích slov podporují a naslouchání jim považuje za základ své práce. V České Lípě lidi nejvíc pálí dostupné a kvalitní zdravotnictví a doprava. Do Liberce je to daleko, do Ústí nad Labem 50 kilometrů a spojení s Prahou je špatné, a proto se do regionu těžko lákají noví zaměstnavatelé.
Bezdomovce odjinud vykázat zpět
Moderátor připomněl, že od kandidátů do Senátu málokdy slyší, s čím konkrétně a jak tam chtějí jít. Volfová jako hlavní téma uvádí bezdomovectví, které podle ní trápí Českou Lípu i většinu dalších měst. Bez nové legislativy se to podle ní vyřešit nedá. Se starosty už hledá cestu a o pravidlech jedná i s ministerstvy spravedlnosti a vnitra. V Senátu se podle ní už řešil návrh v duchu „třikrát a dost“ – kdo se opakovaně dopustí přestupku, mohl by být vykázán. Podobná řešení ale narážejí na ochranu osobnosti a lidských práv.
Vyhrazené místo, kde by lidé bez domova pobývali a neobtěžovali ostatní, za řešení nepovažuje. Ví to z kontaktu s městskou policií i Policií ČR: lidé na ulici žijí ve vlastních komunitách, které se mezi sebou často nesnesou, a „rezervace“ dělat nelze. Ve městě je jim navíc nejlépe, protože tam od lidí dostanou peníze nebo jídlo. Cesta podle ní vede jinudy: obce musí mít možnost obtěžující lidi vykázat jinam, a pokud nepocházejí z daného města, vrátit je do místa bydliště, aby se nestahovali do center.
Jako příklad uvádí rozhodnutí minulé vlády zrušit pobočky úřadu práce. Lidé ze vzdálenějších míst pro dávky jinam jezdit nebudou, a tak přišli do České Lípy, kde úřad práce zůstal a kde si pro dávky mohou dojít přímo.
Digitalizace, po které papírů jen přibývá
Třicet let ve veřejné správě a deset let v politice ji naučily, že papírů neubývá – naopak. Digitalizace sice přichází, úředník ale údaje zadá do počítače a vedle toho stejně vytvoří papír. S každým novým zákonem a každou vyhláškou přibude další lejstro, úřady proto potřebují stále víc lidí a ti dosavadní práci nestíhají. „Na ty papíry jednou zajdeme,“ shrnuje.
Senátor podle ní může předkládat návrhy zákonů a pozměňovací návrhy, hlavně ale může přímo jednat s ministry. Volfová je ráda, že je teď u moci „naše vláda“: za poslední rok s ministry často mluvila a dostávala rychlé informace. Vzorem je pro ni Estonsko, kde se digitalizace státní i veřejné správy povedla. „Proč se nepoučit někde, kde už to je hotové,“ ptá se.
Byty mají stavět města, ne daně
Bydlení je pro Volfovou dlouhodobé téma, ve Sněmovně předsedá podvýboru pro bytovou politiku. Důležitá je podle ní nejen výstavba bytů, o které se teď mluví v souvislosti se stavebním zákonem, ale i financování, aby na bydlení dosáhli mladí lidé i senioři, kteří zůstanou sami a drahý nájem nezvládají platit.
Moderátor se zeptal na lidi, kteří vlastní desítky i stovky bytů na spekulaci nebo na krátkodobé ubytování: měl by stát zasáhnout třeba vyšší daní? Vyšší daň je podle Volfové jedna z cest, zároveň ale jde o zásah do soukromého práva a postihla by i ty, kdo si byt koupí jako investici. Tady by byla „velmi opatrná“. Moderátorovi taková odpověď nestačila, a tak upřesnila, co by udělala místo toho: dát městům a obcím zjednodušené podmínky, peníze a pobídky, aby mohly stavět samy. Města podle ní nejlépe vědí, komu byty přidělit.
Česká Lípa bytovou krizi nemá a bytů je tam poměrně dost. Městských bytů má ale kvůli dřívějším vedením radnice jen 500, a tak je město opravuje, rekonstruuje i nově vytváří, třeba i po jednotlivých bytech. Za osm let získalo rozvojové plochy a nechalo zpracovat tři územní studie, chybějí ale peníze na samotnou výstavbu. Měst velikosti České Lípy je v Česku dvanáct, například Třebíč, a na dotace podle Volfové nedosáhnou: „Buď jsme moc velcí, nebo moc malí.“ Podpora míří na menší obce a pak až na krajská města. Okresní město s 37 tisíci obyvateli přitom zajišťuje služby celému okolí a nové byty by do něj mohly přilákat lékaře, zdravotní sestry a další potřebné profese.
Senátorka na pravidelných setkáních
Podle čeho by lidé v obvodu poznali, že mají senátorku Volfovou? „Já potřebuju mluvit s lidmi,“ odpovídá. Chce pořádat pravidelná setkání, lidé by mohli chodit i do kanceláře a přinášet náměty. Zároveň chce otevřeně říkat, kde pomoc možná je a kudy cesta nevede, protože nechce nikomu tvrdit nepravdu. S náměty pak chce tlačit na změny v Senátu i ve Sněmovně.
Policisté a hasiči chtějí víc než plat
Volfová dlouhodobě prosazuje lepší platy policistů, hasičů a dalších složek integrovaného záchranného systému. Jako starostka viděla, že bez těchto lidí nefungují města ani obce. Peníze je podle ní nutné vyjednat ve státním rozpočtu a současná vláda je jim nakloněná.
Kromě pravidelné valorizace, kterou považuje za motivaci, by zavedla náborové příspěvky pro policisty a další výhody, třeba možnost vyjet na dovolenou. „Ty lidi už chtějí tu nadstavbu. Už nechtějí jenom vidět, že dostávají plat,“ říká. Stát by to podle ní uměl nastavit, je to jen otázka komunikace.
Válka na Ukrajině má skončit diplomacií
Válka na Ukrajině musí podle Volfové skončit diplomatickou cestou. Na námitku, zda to není naivní, odpověděla: „Naivní možná ano.“ Pravá diplomacie se podle ní v dnešní době vytratila, ale donekonečna se válčit nedá. Válka může někomu vyhovovat, protože jde často o peníze. Nejhorší ale je, že trpí civilisté, kteří s tím nic nezmůžou. Věří, že válka brzy skončí.
Iniciovat krok, který by Evropské unii dal najevo, že čeští občané válku nechtějí, za potřebné nepovažuje. Nemá ani strach z nálepky „chcimírka“: podle ní je jednoznačné, že konec války chce i český stát. Když moderátor zapochyboval a zeptal se na jednoho z velkých zbrojařů, odpověděla, že právě v tom jsou peníze a zbrojařům může válka „v uvozovkách“ vyhovovat. Mezi lidmi ve vedení státu ale podle ní nikdo není, kdo by válku podporoval.
Česko podle ní přes Evropskou unii finančně podporuje Ukrajinu a muniční iniciativy se nevzdalo. Současné nastavení jí vyhovuje, k ukončení války by se ale měly využít všechny prostředky. Účast České republiky považuje za dostatečnou.
Senát by při shodě klidně zrušila
Na otázku, zda země Senát potřebuje, odpovídá Volfová překvapivě: Senát je ukotven v Ústavě a existuje, „být nemusí“. Dokud ale funguje, měli by senátoři schvalovat zákony bez ohledu na to, kdo je předkládá, a s ohledem na to, komu pomáhají.
Kdyby se hlasovalo o zrušení horní komory a věděla, že na tom panuje shoda, zvedla by ruku „asi i pro“. Uznává, že to zní paradoxně, protože se traduje, že Senát nikdy nezanikne – senátoři pro to ruku nezvednou. Zrušení Senátu by skutečně vyžadovalo změnu Ústavy, pro kterou musí hlasovat i třípětinová většina senátorů. Do budoucna ale Senát podle Volfové nutností není.
Českolipsko potřebuje víc než automotive
Voliče, kteří v prvním kole hlasovali jinak, chce Volfová přesvědčit „úplně obyčejnými tématy“: podporou bydlení, řešením bezdomovectví a podporou maminek s malými dětmi. Ty by měly mít možnost pracovat na částečný úvazek, který jim podle ní mnoho zaměstnavatelů neumožňuje. Pomohlo by to možná i porodnosti. Inspiraci vidí v Polsku, o tématu často mluví se zástupci polského partnerského města.
Senátní obvod tvoří Českolipsko, část Mělnicka ze Středočeského kraje a část Liberecka, témata se proto místy liší. Českolipsko je podle Volfové hospodářsky a sociálně slabší oblast. Potřebuje kvalitní a dobře placenou práci a pobídky pro firmy, které nebudou závislé jen na automobilovém průmyslu. Jak křehká je současná situace, ukázal odchod výrobce autosedadel Adient, který podle ní zamířil na východ – o práci přišlo 1100 lidí z regionu. Region má krásnou přírodu, kterou může lákat, pracovní příležitosti jsou ale podle ní potřeba víc.
Českolipsko nazývá svou srdeční záležitostí, zajímá ji ale i Mělnicko a Liberecko. Jako bývalá náměstkyně hejtmana projela celý kraj a zjistila, že lidé jsou v každé jeho části jinak naladění. „Já mám lidi ráda,“ říká.
Závěr
Volfová jde do druhého kola s programem postaveným na zkušenosti starostky: přísnější pravidla pro obtěžující bezdomovce, města jako stavitelé bytů, méně papírování podle estonského vzoru a lepší odměny pro policisty a hasiče. Ve sporných otázkách volí opatrnější tón – vyšší zdanění spekulativních bytů odmítá, válku na Ukrajině chce ukončit diplomacií, ale českou pomoc považuje za dostatečnou. Nejvíc vybočuje její odpověď na otázku smyslu Senátu: instituci, do které kandiduje, by při širší shodě sama pomohla zrušit.
