Havířov vyrostl na uhlí a s koncem těžby se vylidňuje. Martin Gara, místopředseda strany PRO v Moravskoslezském kraji a lídr její kandidátky v Havířově, popisuje před komunálními volbami město, které stárne, přichází o průmysl a řeší rozsáhlé policejní vyšetřování kolem městských bytů. Zavírání dolů na Karvinsku vidí jako likvidaci regionu a v evropské průmyslové politice slepou uličku.
Hornické město, které přišlo o třetinu obyvatel
Havířov je nejmladší české město. Postavili ho proto, aby se do něj stěhovaly mladé rodiny, které našly práci na nových šachtách v okolí, a aby se v regionu rozvíjelo hutnictví a těžba uhlí. Dnes je to podle Gary spíš město seniorů: ze sta tisíc obyvatel zbylo zhruba 68 tisíc. Šachty se zavírají, těžba končí, práce ubývá a mladí většinou odcházejí do Prahy.
Druhou potíží je bydlení. Nájmy jsou podle Gary vzhledem k místním příjmům vysoké a výdělky nestačí na to, aby lidé zaplatili nájem, dopřáli si nějaké aktivity a ještě něco ušetřili. Pro mladé proto Havířov není lákavý.
Zasypané šachty a odstřelené těžní věže
Česko má za pár let přestat vyrábět elektřinu z uhlí, přestože odpovídající náhradu zatím nemá. Počítalo se s plynovými elektrárnami, jenže plyn je v Evropě mnohonásobně dražší než ve Spojených státech. Dala by se tedy těžba v případě potřeby obnovit?
Podle Gary ne. Německo prý uvažuje, že znovu otevře zakonzervované šachty a spustí uhelné elektrárny. Na Karvinsku šachty nikdo nekonzervoval, rovnou je zasypali. Tvrzení, že jsou zakonzervované a firmy v nich odčerpávají vodu, aby se uhlí neznehodnotilo, podle něj neplatí. Těžní věže navíc šly k zemi; ti, kdo za tím stojí, to zdůvodňují tím, že už nesplňovaly statické požadavky. Gara je ovšem přesvědčen, že šlo o to, aby se tam už nikdy těžit nedalo. Nová šachta by sice stála obrovské peníze, při dnešních cenách uhlí by se ale podle něj vždycky vyplatila: zásoby v zemi byly před dvěma lety ohodnoceny na biliony korun.
Když zazní otázka, zda nejde o sabotáž, Gara přitaká. Připadá mu to, jako by se někdo chtěl postarat o to, aby průmysl na severní Moravě, v kraji, který desítky let živil celou republiku, úplně zanikl a aby se do regionu nemuselo investovat. Po uhlí je podle něj na řadě ocel: Nová huť už jede jen v minimálním provozu, velké plány zůstávají na papíře a v Havířově čekají, kdy se začnou zavírat i Třinecké železárny.
Vítkovice jako příklad konce evropského průmyslu
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v projevu o stavu Unie mluvila o Evropě jako o světové obchodní velmoci, jejíž budoucnost je v elektřině a průmyslu a která se má zbavovat závislosti na Číně. Pro Garu, který vidí, jak to s průmyslem a těžbou dopadlo v jeho regionu, je to „šílenost“ a sama šéfka Komise je pro něj příkladem toho, co do politiky nepatří.
Jako příklad uvádí Vítkovice Heavy Machinery v Ostravě. Firma vyráběla největší a nejkvalitnější výrobky, které šly do celého světa, mimo jiné lodní hřídele, a vedle čínských výrobců patřila podle Gary k jediným, kdo takové věci uměl vyrobit. Dnes je zlikvidovaná, haly jsou zbourané a stroje rozebrané a odvezené do šrotu. Evropa podle něj už nemá šanci konkurovat Číně, podřezala si větev, na které seděla, a průmyslovou velmocí není ani nebude. Přispěla k tomu celá Zelená dohoda pro Evropu.
Co bude dál? Gara se obává, že Evropa skončí jako montovna. Postaví se nové haly, nechají se proplatit z unijních peněz, pracovat v nich budou místní za minimální mzdu a výrobky půjdou možná do Evropy, spíš ale do Číny a Asie. Evropané pak budou „poslušní vazalové“, kteří pracují pro jiné. Nastartovat průmysl znovu by podle něj bylo nesmírně těžké a muselo by se na tom podílet mnoho členských států se stejnou politikou, které by táhly za jeden provaz.
Amerika, dluhy a nafta přes půl světa
Spojené státy mají pro návrat průmyslu lepší výchozí pozici: prezident Donald Trump s ním šel do kampaně, plyn je tam zhruba desetkrát levnější a výrobu nesvazuje tolik omezení jako v Evropské unii. Přesto to jde jen velmi pomalu.
Gara na Ameriku pohlíží kriticky. Je to podle něj nejzadluženější země světa, která se z dluhů nikdy nedostane a drží se nad vodou jen díky tomu, že ji Evropa dotuje nákupy stíhaček, zbraní a drahého plynu. Zmiňuje i schéma dodávek nafty a benzinu, které nedávno viděl: palivo z Ruska podle něj putuje do Číny, americkými tankery do Ameriky a odtud se přečerpává do Evropy. Na každé benzince by proto podle Gary měly stát dva stojany, jeden s ruskou naftou a druhý s tou „evropskou“, čtyřikrát dražší, a každý by si vybral sám. Takhle podle něj v praxi vypadá Zelená dohoda pro Evropu.
Bytová kauza na radnici
Hlavním bodem Garova programu pro Havířov je boj proti korupci. Ne každý to sleduje, ale každý občan by podle něj měl vědět, že na radnici a magistrátu je 27 obviněných osob, z toho sedm z městské rady. Kauza se týká městských bytů a Městské realitní agentury a jde podle Gary o zakázky na opravy bytů za sto milionů korun. Vyšetřuje ji Národní centrála proti organizovanému zločinu, a to ve třech větvích. Pro obviněné platí presumpce neviny.
Gara mluví o „chobotnici“, která podle něj sahá i do dalších oblastí propojených s magistrátem nebo do firem, které město vlastní. Vadí mu i to, že se vedení města zastávalo lidí, kteří jsou v kauze obviněni. Kdyby se o případ zajímali nejen Havířované, ale celá republika, nevěřili by podle něj vlastním uším.
Koalice na radnici a forenzní audity
Havířov je podle Gary především město seniorů a problém vedení města vidí v hnutí ANO, které na radnici vládne a které podle něj volí hlavně starší lidé. Město je podle něj potřeba změnit, a to rázně, jinak ho čekají velké potíže. ANO vládne v široké koalici s dalšími stranami, kterou Gara označuje za „mišmaš“: kdo mohl, ten se připojil. Na kauzu upozorňovaly a k jejímu vyšetřování přispěly podle něj jen dvě opoziční strany, třetí stála napůl v koalici a napůl v opozici.
Pokud Garovu kandidátku voliči podpoří, chce posílit současnou opozici a stát na její straně. Pokud se strana dostane do vedení města, chce prosadit forenzní audity a nechat prošetřit všechno, co půjde. Stav města považuje za ostudu. Informací je podle něj na internetu dost a voličům proto vzkazuje, ať si je před komunálními volbami nastudují a teprve pak se rozhodnou, komu dají hlas. Havířov si podle něj zaslouží znovu fungovat a prosperovat jako v minulosti, a hlavně bez korupce na radnici.
Závěr
Martin Gara popisuje Havířov jako město, které ztratilo důvod, proč vzniklo. Uhlí už se tu těžit nebude, protože šachty jsou podle něj zasypané, ocelářství upadá a mladí odcházejí. Viníka vidí v evropské zelené politice, která podle něj připravila kontinent o průmysl, i ve vedení města, jehož éru poznamenalo vyšetřování kolem městských bytů. Řešením má být podle něj radnice bez korupce, forenzní audity a silnější opozice.
