Pár dní před druhým kolem senátních voleb patřil večer hlavně volbám: bilanci prvních komunálních voleb Motoristů a výzvě, aby voliči vládní koalice druhé kolo nevynechali a podpořili třináct kandidátů hnutí ANO. Druhá polovina se točila kolem dotazů z chatu – od karenční doby přes konec poplatků za veřejnoprávní média až po inkluzi, korunu v ústavě a emisní povolenky.
Motoristé po prvních komunálních volbách
Výsledek komunálních voleb Motoristé hodnotí jako slabší, ne jako porážku. Strana existuje čtyři roky, do komunálních voleb šla poprvé a neobhajovala jediný mandát. Kandidátky postavila jen asi v šedesáti z necelých 6 500 obcí a měst – plošnou kandidaturu si mohou dovolit strany, které mají za sebou desítky let a hotové struktury. Do zastupitelstev se dostala zhruba v osmnácti z nich.
Největší úspěch přišel z Ostravy, kde kandidátku vedl poslanec Matěj Gregor. Motoristé se dostali do celoměstského zastupitelstva i do řady městských obvodů. Úplně první komunální mandát v historii strany ale padl v Černoučku na Litoměřicku: kandidátka, na které byl dlouholetý člen Motoristů Martin Král, tam získala v zastupitelstvu většinu. V obci takové velikosti ovšem lidé nevolí stranu, ale souseda.
Neúspěšným kandidátům patří vzkaz, ať to nevzdávají. Motoristé sami vznikli šest týdnů před volbami, v Praze napoprvé neuspěli a do tří let seděli ve Sněmovně i ve vládě. Noví komunální politici mají oproti tehdejšímu startu „na koleně“ zázemí vládní strany. Vstup do politiky je přitom pro lidi, kteří nikdy nekandidovali, zvlášť tvrdý: média a odpůrci k nim přistupují, jako by v parlamentu seděli deset let, a prohledávají, co kdy napsali na sociální sítě.
Z voleb vzešel i podnět ke změně pravidel. Hlasování napříč kandidátkami dává smysl v obcích a menších městech, ve velkých městech je ale chaotické – pražský volební lístek má rozměry plachty. Kdo navíc zakřížkuje jen jednoho kandidáta a ne celou stranu, odevzdá jen zlomek svého hlasu.
Prezidentův let k volbám a spekulace o ministerstvech
Prezident Petr Pavel přerušil dovolenou v Maroku, přiletěl soukromým letadlem volit do Černoučku a stejnou cestou se vrátil. Že se voleb zúčastnil, bylo správné; logistika cesty ale otázky vyvolá. Při znalosti ceníků soukromých letů nejde o levnou záležitost – odhad zní na miliony korun za jeden hlas.
Mediální spekulaci, že by si koaliční partneři vyměnili ministerstvo životního prostředí za ministerstvo školství, Motoristé odmítají – o ničem takovém neslyšeli. Stejně dopadla kuloárová úvaha, že by po Robertu Plagovi mohl školství převzít Matěj Gregor. Čerstvý poslanec, šéf mládežnické organizace a nově i ostravský zastupitel to sám vylučuje. Ministerstvo by mu ve čtyřiadvaceti letech nikdo nedoporučil; školství se může věnovat v Ostravě.
Proč Motoristé do Senátu nekandidovali
Druhé kolo senátních voleb proběhne v pátek a v sobotu ve třetině republiky. Motoristé do Senátu nikoho nepostavili a výtky komentátorů, že to svědčí o nevážné straně, odmítají. Rozhodla obava z tříštění hlasů: ve 13 z 27 obvodů postoupil do druhého kola kandidát koaličního partnera, hnutí ANO, většinou z druhého místa a často o kousek. Kandidát Motoristů s pěti až deseti procenty by bral hlasy právě jemu, ne kandidátovi STAN.
Ukázkou je Plzeň. Vede tam generál Řehka s podporou STAN, druhá je Lucie Kantorová z ANO a třetí skončil kandidát ODS. Kdyby Motoristé Kantorové ubrali dost hlasů, utkala by se ve druhém kole opozice s opozicí a vládní koalice by v obvodu neměla koho podpořit.
Hlavní argument je poměr sil. Vláda má ve Sněmovně 108 hlasů, Senát ovládá opozice. Fialova pětikoalice měla po roce 2021 Sněmovnu, Senát i vládu a od roku 2023 i prezidenta, kterého zvolili tíž voliči. Dnešní opozice v Senátu podle Motoristů hlavně zdržuje. Příkladem je stavební zákon, který má zkrátit povolování staveb ze sedmi let třeba na rok: na podzim 2025 ho Motoristé podávali ještě jako poslanecký návrh a přes veto Senátu prošel až letos v září.
Druhé kolo bývá nevyzpytatelné. Chodí k němu zhruba polovina voličů z prvního kola, takže jeden hlas váží víc – a rozhodnout může i pár hlasů. Volební lístky nepřijdou do schránky, voliči je dostanou až ve volební místnosti. V prvním kole se volí srdcem, ve druhém rozumem, a i ten, jehož kandidát nepostoupil, má podle této výzvy přijít znovu. Za dva roky se volí další třetina Senátu, takže poměry jde obracet postupně.
A co zrušit Senát rovnou, jak navrhuje jeden z diváků? Jednokomorový parlament má třeba Slovensko a nikomu tam horní komora nechybí. Senát se ale u nás nikdy nezruší, a proto je lepší k volbám chodit a měnit jeho složení.
Kandidáti v Čechách: od Chebu po Kolín
Motoristé jmenovitě doporučují třináct kandidátů hnutí ANO, kteří postoupili do druhého kola. Obvody, kde proti sobě stojí dva opoziční kandidáti, vynechali. Mezi doporučenými je manažerka, zemědělec, učitelka, několik starostů, primátor, lékařka, trenér, vysokoškolský pedagog i záchranář – pestrost, za kterou si ANO zaslouží uznání, a právě tak má Senát vypadat.
- Cheb: Sandra Tsoukernik, manažerka z byznysu a filantropka, která se věnuje charitě a regionálním tématům Chebska a Tachovska. Podle jejích slov firmy, v nichž pracuje, věnovaly za posledních pár let na charitu kolem 60 milionů korun – víc, než má ministerstvo zahraničí v rozpočtu na humanitární pomoc, a ze svého. Soupeřem je senátor za STAN.
- Louny: Mikoláš, celoživotní zemědělec, který zastupoval zemědělský sektor v profesních organizacích a rozumí potravinářství i výrobě. Proti němu stojí kandidát STAN.
- Plzeň: Lucie Kantorová, učitelka, která má v Plzni dlouhodobě na starosti školství a ve veřejném prostoru působí asi dvanáct let. Jejím soupeřem je generál Řehka, bývalý náčelník generálního štábu. Vojenskou erudici mu Motoristé neupírají, voják se ale podle nich nemá chovat jako politik a „lampasácká rovina“ do politiky nepatří.
- Pelhřimov: Michal Kozár, starosta Jindřichova Hradce a právník s komunální i krajskou zkušeností. Propojení s regionem do Senátu dává smysl. Soupeřem je kandidát ODS.
- Příbram: Barbora Daňhová, lékařka příbramské oblastní nemocnice. Lékařská praxe a cit pro lidi, kterým není dobře, se v Senátu hodí. Proti ní stojí příbramský politik STAN.
- Česká Lípa: Jitka Volfová, dlouholetá starostka, která postoupila do druhého kola proti hejtmanovi Libereckého kraje Půtovi.
- Kolín: Andrea Brzobohatá, bývalá poslankyně, která se věnuje zdravotnictví, dětem a lidem s handicapem. Za největší úspěch platí prosazení bezplatného očkování dětí proti meningokokům. Soupeřem je starosta Kolína za STAN.
Kandidáti na Moravě a ve Slezsku
- Znojmo: Jiří Kyněra, plavecký trenér, který celý život pracuje s dětmi a mladými sportovci a vychoval i olympioniky. Uznání patří ministryni Schillerové, která má jižní Moravu v hnutí na starosti a kandidáta získala. Proti němu stojí stávající senátor za TOP 09.
- Přerov: Petr Vrána, primátor a rodák z Přerova, absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě a Slezské univerzity v Opavě, „hrdý moravský patriot“. Soupeřem je kandidát ODS.
- Olomoucko: Martin Škurek, právník se zaměřením na správní právo a vysokoškolský pedagog, který se v kraji věnuje sociálním věcem a seniorům. Proti němu stojí senátor, který už v horní komoře sedí.
- Ostrava: Lucie Baránková Vilamová, starostka Poruby, energická politička, která věří spíš v činy než v řeči. Soupeřem je kandidát ODS.
- Karviná: Lenka Brzyszkowská, starostka Orlové. Jde o jediný obvod, kde ANO senátorský mandát obhajuje – končí tu senátor Feber. STAN obhajuje mnohem víc křesel, a má tedy víc co ztratit. Proti Brzyszkowské stojí ředitel Slezského divadla v Opavě.
- Uherské Hradiště: Jiří Vašica, zdravotnický záchranář s víc než čtvrtstoletou praxí. Soupeřem je stávající senátor za KDU-ČSL.
Kandidáti, kteří jdou do voleb za ANO a za tuto vládu, podle Motoristů vědí, že jejich jméno bude „vláčeno bahnem“, a přesto do toho jdou. Za to jim patří obdiv – a hlas těch, kdo chtějí do Senátu vrátit zdravý rozum a vřelejší vztah k vlastní zemi.
Diplomacie bez kartiček s úředním briefingem
Na setkání ministrů zahraničí, kde má každý třeba tři minuty a poslouchá ho kolem třiceti kolegů, se dá přečíst kartička s úředním briefingem. Nebo se dá mluvit politicky. Česká diplomacie teď volí druhou cestu: vystoupení se konzultují s úřadem, aby nesla pozici republiky, ale mají mít vlastní politický rozměr a zaujmout. Ministři jiných zemí pak za českou delegací chodí a chtějí o tématu debatovat dál.
Když mluví český ministr, nikdy to podle tohoto pohledu nemá být akce „céčkového významu“, kde je jedno, jestli někdo poslouchá.
Itálie jako spojenec a zákaz spalovacích motorů
Itálie je v dnešní Evropské unii velkým spojencem Česka – v migraci, v energetice a odporu k „zeleným výmyslům“ i v politice vůči západnímu Balkánu. Na nedávnou návštěvu premiérky Giorgie Meloniové u premiéra Babiše má navázat jednání v Římě s italským ministrem zahraničí Antoniem Tajanim, politikem, který „se neštítí říkat nahlas, co si myslí“. Spolupráce zemí V4 po odchodu Petra Fialy podle Motoristů znovu funguje.
Jedním z témat má být zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Iniciativa za jeho přehodnocení vzešla z Německa a postupně se k ní přiklání i Francie – velká změna v Evropě musí přijít z velké země. Pro Motoristy je to klíčové téma; i proto se strana tak jmenuje. Cílem je, aby zákaz nikdy nezačal platit, a Itálie může tlak na jeho zrušení výrazně posílit.
Rusko: pragmatismus místo megafonové diplomacie
Proč pragmatismus v zahraniční politice končí u Ruska? Osobní to podle odpovědi není. Rozdíl oproti předchozí vládě je ve stylu: bez „zuřivé“ rétoriky, kterou předchozí kabinet podle Motoristů nahrazoval chybějící program, a bez „megafonové diplomacie“, kdy stačí napsat něco ostrého na sociální síť a je odpracováno.
Válku podle tohoto pohledu nikdo neukončí vojensky, jen diplomaticky. Uznání patří Giorgii Meloniové, která mezi prvními řekla, že když u jednání s Putinem sedí Američané, má tam sedět i někdo za Evropu – Evropa do války investovala tolik peněz, že u stolu být má. Postoj k jednání se v Evropě mění, trvalo to ale dva roky.
Karenční doba se vrátí na stůl
Motoristé chtějí obnovit karenční dobu, tedy neproplácení prvních dnů nemoci, kterou dřívější vláda se socialisty zrušila. Opírají se o statistiky: počet lidí, kteří čerpají nemocenskou od prvního dne, se po zrušení zvýšil ze zhruba 70 000 na víc než 200 000. Že by lidé byli nemocnější, si Motoristé nemyslí; zneužívání podle nich stojí daňové poplatníky miliardy korun.
Na námitky lidí, kteří kvůli karenční době brali místo neschopenky dovolenou, zaznívá, že parametry se dají nastavit mírněji – první dny proplácet třeba jen z části. Teď téma na stole není, protože ho odmítly SPD i ANO. Koalice se ale zavázala výrazně snížit schodek a ke karenční době se podle Motoristů vrátí „do roka a do dne“.
NATO, Berlín a bezpečnost hranic
O „východoevropském NATO“ nemůže být řeč. NATO má své východní křídlo a je dobře organizované; regionální uskupení existují, vojenská ale ne, a jinou obrannou alianci by Motoristé nepodpořili. Výsledky voleb v Berlíně jsou podle nich „děsivé“ a město se vydalo na šílenou cestu.
Na otázku, zda někdo uhlídá hranice, když „Francie hoří“, zní odpověď, že ano: rozdíl mezi těmi, kdo migraci bagatelizovali, a dnešní vládou je zřetelný a na bezpečnostní úrovni mohou být lidé v Česku klidnější než Němci, Belgičané nebo Francouzi.
Rozpočet, dávky pro Ukrajince a výjimka z EET
Úpravě dávek pro Ukrajince se Motoristé nebrání. Návrh přišel od SPD a je součástí balíčku, který má na podzim snížit schodek příštího rozpočtu zhruba o 20 miliard korun; samotná úprava dávek ho zmenší asi o 4 miliardy. Motoristé podpoří jakékoli opatření, které schodek sníží.
Řeči o šesti procentech nejsou alibismus. Kdyby Motoristé ve vládě dominovali, mířili by k vyrovnanému rozpočtu podle svého volebního programu – a naštvali by tím všechny. Do programového prohlášení se ale propsal postupně klesající schodek. Rozpočet se Motoristům nelíbí; oceňují ale, že ministryně Schillerová ho sestavila poctivě. Pokud příští rok klesne schodek o 60 až 80 miliard a pak znovu, bude to úspěch. Pokud ne, nebude mít nikdo důvod Motoristy volit.
U EET Motoristé v programu stáli proti a pro případ vládní shody chtěli výjimku pro malé podnikatele. Původní návrh výjimky do 50 000 korun ročně považovali za urážku; prosadili hranici kolem milionu korun. Původně měla EET platit úplně bez výjimky.
Poplatky skončí, jen později
Konec koncesionářských poplatků se odkládá: místo 1. ledna 2027 nejspíš od července. Koalice potřebovala ve Sněmovně prosadit asi deset předpisů – stavební zákon, zákon o státních zaměstnancích nebo nový jednací řád – a s opozicí připravenou se kvůli poplatkům „zabarikádovat“ by neprošly. Kdo si myslí, že bitvu o poplatky vyhrál, se mýlí; změna přijde a financování České televize a Českého rozhlasu přejde na státní rozpočet.
Proto se peníze na zahraniční vysílání Českého rozhlasu znovu ocitly v rozpočtu ministerstva zahraničí. Zákon ministerstvu ukládá je platit, a kdyby je škrtlo, porušilo by ho. Platit se budou po částech, ne na rok dopředu, a jakmile začne platit nový zákon o financování médií, bude na tuto položku v rozpočtu ministerstva nula.
Co se stihlo a co brzdí Senát
Výtky, že vláda z programového prohlášení nic neprosadila, Motoristé odmítají jako předčasné. Co šlo udělat na ministerstvech, se udělalo rychle – třeba škrty v penězích pro neziskové organizace. Zákon o neziskovkách se dokončuje na ministerstvu spravedlnosti. Legislativa ale trvá: první čtení, výbory, druhé a třetí čtení, Senát, a když návrh vrátí, nové hlasování nejméně 101 poslanců. Senát přitom vrací všechno, na čem koalici záleží.
Pomoci má nový jednací řád Sněmovny účinný od 15. září. Řečníci s přednostním právem teď mohou mluvit půl hodiny a jen jednou; dřív se o samotném programu schůze dalo jednat přes třináct hodin. Hodnotit vládu mají voliči až před dalšími sněmovními volbami – pokud do té doby sliby nesplní, nemá smysl ji volit znovu.
Motoristé spolu s SPD navrhli zapsat do ústavy větu, že národní měnou je koruna česká. Potřebují k tomu ústavní většinu ve Sněmovně i v Senátu. Argument míří i na příznivce eura: kdyby jednou vznikla široká shoda na jeho přijetí, ať se projeví ústavní většinou, ne poměrem 50 na 50. Referendum o členství v EU naopak Motoristé nechtějí. Obávají se, že by dopadlo zhruba 70 na 30 pro setrvání a posloužilo jako argument pro rychlé euro a federalizaci.
Povolenky na Evropské radě a ropa
Na otázku, kdy premiér Babiš zrychlí u poplatků, neziskovek a povolenek, zaznívá, že všechno chce svůj čas. Povolenky jsou ústředním tématem premiéra na evropských radách, kde skládá skupinu lídrů s podobným pohledem. Na říjnovém summitu má zastávat ostrý postoj k emisním povolenkám a usilovat o odklad systému ETS2 o další roky a o úpravu ETS1.
Ropu Česko dlouhodobě odebírá ve významném podílu z Kazachstánu. Nejlevnější je ale podle Motoristů české uhlí – a protože se z něj u nás vyrábí velká část elektřiny, jezdí na uhlí i elektromobily: každé druhé má podle této nadsázky výfuk v komíně některé z uhelných elektráren.
Inkluze: zmenšovat, ne vylepšovat
Ve sporu o inkluzi stojí Motoristé ostřeji než ministr školství Robert Plaga. Jeho novelu zastavili už na vládě, takže se ani nedostala do Sněmovny. Vrátit se má v jiné podobě, a pokud se koalice nedohodne, nevrátí se vůbec. Rozdíl je v cíli: Plagův přístup má inkluzi vylepšit tak, aby nebyla rušivá, Motoristé ji chtějí zmenšovat. Inkluze přitom není Plagovo dílo, vznikla za ministryně Valachové; ostrý postoj k ní má podle Motoristů i premiér.
Ministry koaličního partnera Motoristé „kádrovat“ nebudou. Plaga je ministrem nejsilnější strany vlády a do jejích personálních rozhodnutí jim nepřísluší mluvit – to podle nich dělal jen prezident u Filipa Turka.
Závěr
Večer mezi oběma koly senátních voleb měl jasný cíl: přesvědčit voliče vládní koalice, aby druhé kolo nevynechali. Senát se podle Motoristů dá měnit po třetinách – teď a znovu za dva roky. Zbytek vysílání ukázal, kde koalice ještě jasno nemá: karenční doba, inkluze a přesný termín konce poplatků zůstávají otevřené.
