Vláda ustála další pokus o vyslovení nedůvěry, koalice se dál přetahuje o rozpočet a inkluzi a motoristé před komunálními volbami 9. a 10. října bojují hlavně o Prahu. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) k tomu hájí resort, o kterém kritici tvrdí, že ho nikdo nepotřeboval. Rozhovor se odehrál den před třetím výročím útoku Hamásu na Izrael a v den, kdy statistici zveřejnili nečekaně vyšší inflaci.
Nedůvěra vládě jako drahá předvolební reklama
Opozice potřebovala k pádu vlády 101 hlasů, sama jich má 92 a nakonec jich pro nedůvěru zvedlo ruku jen 83. Část opozičních poslanců po několika dnech jednání k hlasování vůbec nedorazila. Celá akce tak působila jako fraška a další zdržování, jejímž skutečným smyslem byla reklama před volbami.
Šťastný za iniciátora označuje jihomoravského hejtmana a kandidáta do Senátu Grolicha. Sněmovna podle něj stojí čtyři miliony korun denně, takže tři dny jednání vyšly zhruba na dvanáct milionů – za tolik si opozice udělala kampaň. Vláda jí ji ale podle Šťastného „sebrala“: ministři mluvili skoro den a půl a představovali, co se jim povedlo. On sám mluvil o pražské dopravě, o rozkopané magistrále, tramvajové trati přes magistrálu a Václavském náměstí, které podle něj zničili Piráti, i o devadesáti minutách, jež v průměru trvá přejet z jedné části města na druhou. Poslední den už opozice jen prosila, ať se hlasuje, a čekalo se na premiéra.
Motoristé chtějí zároveň skoncovat s kumulací funkcí. Politik má pobírat jeden plat, ne dva nebo tři za křesla v Senátu, krajích či městských firmách. Podle nedávno zveřejněné tabulky si rekordman díky souběhu funkcí přišel na sedm milionů korun ročně – a takové množství funkcí stejně nikdo nestíhá.
Rozpočtové úspory a spor o reformu inkluze
Koalice je podle tohoto čtení silná a jednotná, i když se uvnitř vede tvrdý boj o rozpočet. Šťastný připomíná, co motoristé vyjednali: tři miliardy úspor hned a dvacet miliard pro rok 2027, pokud se do konce roku stihnou změnit potřebné zákony. Pro rok 2028 má schodek klesnout o více než 60 miliard.
Druhý spor se vede s ministrem školství Plagou o inkluzi. Vláda jeho návrh v pondělí zastavila a téma se přesunulo na koaliční radu. Plaga nabízí počet asistentů pedagoga zastropovat, motoristům to ale nestačí. Voličům slíbili reformu inkluze, návrat speciálních škol a tříd a víc pravomocí pro ředitele, ne kosmetické změny.
Na příští rok přitom přibude dalších 6 500 asistentů. Jeden stojí podle Šťastného 500 až 650 tisíc korun ročně, takže celkový účet jde do miliard. Výsledky se nedostavují: v mezinárodních srovnáních české školství stagnuje nebo se zhoršuje, ačkoli do něj teče stále víc peněz. Jako ve firmě, do které se tlačí víc a víc peněz a ona nepřináší víc – je to známka zásadního systémového problému.
Myšlenka nechat ve třídě dítě s drobnou poruchou a pomáhat mu je podle Šťastného rozumná a na vesnici, kde speciální třídu nelze otevřít, dává smysl. Ve velkých městech se ale dostala „do šílenství“. Stěžují si maminky i učitelky a „starý dobrý český školství“ se podle něj musí vrátit. Některé děti po inkluzi neumějí na začátku druhé třídy pořádně číst a psát; ukrajinské děti se naopak začleňují poměrně rychle a Německo má s integrací mnohem větší potíže. V některých zemích se mezitím znovu otevírá debata, zda přístup „nic se neučte, všechno najdete na internetu“ nebyl omyl – v Británii naopak považují pevný základ za zdroj kvality svých univerzit.
Z konference v Irsku: digitální euro a nové evropské daně
Irsko od července předsedá Radě EU a hostilo meziparlamentní konferenci rozpočtových a hospodářských výborů. Česká delegace měla kolem šesti lidí, německá snad dvanáct. Hlavním tématem bylo digitální euro. Eurozóna už nediskutuje, jestli ho zavést, ale jak – připravuje legislativu i technické řešení, aby první reálné projekty běžely od roku 2029. Pro Česko, které euro nemá, nechce ani neplánuje, to byla spíš pozorovací mise.
Druhým tématem byl příští sedmiletý rozpočet EU. Pokud se v něm počítá s Ukrajinou jako budoucí součástí Unie, odtečou peníze z regionu, a proto sílí tlak na nové celoevropské daně, které by šly přímo do Bruselu. Typicky spotřební daň z tabáku: co dnes plyne do českého rozpočtu, by pak chybělo a deficit by se zhoršil. Ve hře je i zdanění věcí, které se dosud nedaní, třeba cukru. Šťastný to přirovnává k indukované psychóze – lidé v uzavřeném prostředí si předávají nápady, až je začnou považovat za normu.
Zakazovací nápady ale nejsou jen bruselská specialita. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch před časem otevřel omezení nočního prodeje alkoholu a podobně mluví i jeden z lídrů kandidujících na pražský magistrát – podle jedné verze po deváté, podle druhé po desáté večer. Šťastný tehdy prohlásil, že si radši ukousne prst, než aby to prošlo. Trh by se podle něj stejně přizpůsobil a lidé by si nechali alkohol přivézt do hodiny. Proti výtržnostem v ulicích má fungovat strážník: místo odtahování aut a nasazování botiček víc hlídek a heslo „Poznejte svého strážníka“ s fotkou a telefonem na strážníka v každém domě. Předseda motoristů Petr Macinka podle Šťastného na vládě odpověděl, že pokud by měli lidem zakazovat pivo cestou z práce, mohou rovnou zhasnout a jít domů. Návrh je zatím zastavený.
Tři roky od 7. října a ceny nafty
Irsko je přitom plné palestinských vlajek, mnohem víc než Paříž – a to v době, kdy se blíží výročí útoku na Izrael. Šťastný přišel do studia ze vzpomínkové akce, na níž vystavoval portréty malíř, který při útoku ztratil část rodiny a od té doby maluje lidi, kteří tam zůstali. Hamás 7. října 2023 vraždil ženy a děti v jejich domovech i mladé lidi na koncertě. Západní progresivistický svět podle Šťastného rychle zapomíná: na univerzitách se mává vlajkami a relativizuje, Gréta pluje na lodích „zachraňovat“ pásmo Gazy.
Konflikty na Blízkém východě, kolem Íránu i na Ukrajině se propisují do cen paliv. Vláda proto zastropovala ceny pohonných hmot, snížila spotřební daň z nafty a zavedla mimořádnou daň pro rafinerii, aby mohla lidem zdražení kompenzovat. Příčinou je podle Šťastného to, že konflikty nesměřují k míru – místo snahy válku zastavit se na Ukrajinu posílají další zbraně a další peníze.
Inflace vyskočila kvůli naftě, ne kvůli deficitu
Statistici zveřejnili, že meziroční inflace v září vyskočila z 1,9 na 2,5 procenta. Část opozice, která se prezentuje jako ekonomové, skok hned přičetla vysokému deficitu. Jenže rozdíl mezi schodkem zhruba 290 miliard, s nímž odcházel bývalý ministr financí Stanjura, a letošními 310 miliardami dělá asi dvacet miliard – makroekonomicky nic zásadního. Rozpočet inflaci přiživuje dlouhodobě, ne skokově.
Skok způsobilo zdražení nafty, které se do cen propsalo dřív, než přišlo zastropování. Bez zásahu by inflace byla ještě vyšší, centrální banka by zvedla úrokové sazby a lidé by platili dražší hypotéky. Pokud je drahá ropa jen přechodná a za dva tři měsíce se situace kolem Íránu, Perského zálivu a Rudého moře uklidní – Saúdská Arábie ji už s dalšími státy řeší –, dává krátkodobá regulace smysl.
Komunální volby: Praha, doprava a 200 miliard na účtu
Šťastný předsedá pražské organizaci motoristů, lídrem kandidátky ale není. S Petrem Macinkou se dohodli, že jako poslanci a ministři nebudou kumulovat funkce, a postavili se až na 14. a 15. místo. Voliče upozorňuje, že v komunálních volbách se nekroužkuje, ale křížkuje – nejjednodušší je dát jeden křížek celé kandidátce.
Motoristé vznikli v Praze jako protestní strana. Před čtyřmi lety s Macinkou jako jedničkou a Šťastným jako dvojkou za šest týdnů kampaně získali víc voličů než ČSSD se stoletou historií. Letos kandidují na magistrát, v 11 městských částech, v Brně, Ostravě, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Jihlavě či Plzni, někde v koalici se Svobodnými. Kandidátku postavili dokonce i v Černoučku, kde je hlášen prezident Petr Pavel.
Prahu podle Šťastného čtyři roky řídí koalice dnešní sněmovní opozice – ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů –, která „pospává a ničí, co jde“. Motoristé odmítají zákazy vjezdu do měst a plošné snižování rychlosti. Cyklostezka ano, ale ne cyklopruh vedle cyklostezky a ne „zalesňování“ hlavních tahů. Šťastný popisuje zkušenost z Paříže, kde s Macinkou byli na schůzi Patriotů pro Evropu: tři kilometry jízdy trvaly hodinu, protože jeden pruh stál v koloně a tři byly uzavřené. Motoristé naopak chtějí městskou dopravu zdarma.
Druhým tématem je bydlení. Nový stavební zákon podle hesla „rychle stavět, levně bydlet“ má zkrátit povolování z deseti let na jeden až dva roky, a jak budou byty přibývat, začne zlevňovat i sekundární trh. Praha má přitom na účtu 200 miliard korun a pro sport nepostavila nic. Motoristé chtějí ze zdevastovaného štvanického stadionu udělat halu pro míčové sporty, obnovit kluziště, v Troji vybudovat kanál pro vodní sporty, v Modřanech plavecké centrum a na Strahově sportoviště pro veřejnost. Jinde haly vznikají – nedávno v Brně a Jihlavě. Za předchozí vlády se ročně postavilo nebo opravilo 61 až 62 hřišť, teď je jich přes 200. Sport podle Šťastného drží děti mimo ulici, počítač i drogy.
Ministr bez portfeje a devět úředníků
Výčitka, že si motoristé založili nové ministerstvo, neobstojí: s resortem sportu se počítalo dlouho a mluvilo se o něm například v souvislosti s Patrikem Nacherem. Šťastného kancelář je navíc menší a horší, než by si lidé pod slovem ministerstvo představili.
Šťastný je ministrem bez portfeje a sportovní organizace si resort podle něj samy přály. Pod něj spadá Národní sportovní agentura, dotační agentura, která letos rozdělí přes osm miliard korun; zvažuje se, zda ji nesloučit v plnohodnotné „kamenné“ ministerstvo. Na Úřadu vlády má devět úředníků, úřad přitom počet zaměstnanců snížil o desítky. Premiér chce všude ušetřit deset procent lidí, agentura dobrovolně škrtla 18 procent přepočtených úvazků a do konce roku má dosáhnout 20 procent – pomocí umělé inteligence, digitalizace, brigádníků, maminek na menší úvazky a studentů. Agentura se navíc stěhuje z luxusních kanceláří v byznys centru do státní budovy, což ušetří dalších deset milionů. Plošný škrt všem najednou je podle staré rady Václava Klause jediná cesta, protože kdo dostane prostor vyjednávat, škrtat nechce.
Prevence: méně pacientů díky pohybu
Resort nese v názvu i prevenci a zdraví. O pacienty se stará ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, Šťastný se stará o to, aby lidé pacienty nebyli. Česko má oproti severským zemím, třeba Švédsku, o mnoho let kratší dobu dožití ve zdraví, tedy dobu, kdy člověka neomezuje zdravotní stav. A každý takový rok šetří systému obrovské peníze.
Ve Švédsku je vysoká šance přežít rakovinu díky prevenci a včasnému záchytu. Šťastný namítá, že Česko se zlepšuje a screening, včasná diagnostika i léčba onkologických nemocí jsou na světové úrovni. Do zdravotnictví půjde příští rok 605 miliard korun, nejvíc v historii. Nedaří se ale civilizační nemoci – cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita či cholesterol –, které lze levně zvládat pohybem. Ve Sněmovně proto běží kampaň za chození po schodech a celostátně kampaň 10 000 kroků, do níž se mohou přihlásit celé týmy. Chůze je nejzdravější, nejjednodušší a nejlevnější pohyb.
Česká televize a předvolební debaty
Rušení televizních a rozhlasových poplatků nebylo v programu motoristů, kteří získali 6,7 procenta – přáli si ho koaliční partneři. Ministr kultury Oto Klempíř podle Šťastného připravil zákony, které měly veřejnoprávním médiím přinést víc transparentnosti: nezačerněné smlouvy a povinnost prokazovat hospodárnost jako každá jiná státní instituce. Vládou ale prošla jen verze, která převádí financování z poplatků na stát.
Česká televize pak podle Šťastného motoristy nepozvala do několika předvolebních debat, mimo jiné v Plzni a Brně. Šťastný ve Sněmovně oznámil, že televizi nebude odpovídat, dokud se k motoristům chová nefér. Pražskou kandidátku do debaty snad nakonec vezmou. Při hlasování o nedůvěře podle něj televize nechala domluvit opozici, ale projev Petra Macinky střihla. Do debat podle průzkumů „potenciálu“ pouštěla před čtyřmi lety i stranu ochránců psů a koček, která pak získala kolem jednoho procenta. Prostor naštěstí nabízí XTV a komerční televize. Veřejnoprávní televize se podle tohoto pohledu přežila jako telegraf – stačí počkat, až ji nahradí technologicky něco jiného.
Koruna do ústavy a proč ne euro
Ukotvení koruny i práva platit hotovostí v ústavě bylo v programu motoristů a dostalo se do programového prohlášení vlády. Vláda návrh podala, koalice má ale jen 108 hlasů a na změnu ústavy potřebuje třípětinovou většinu, tedy 120 poslanců. Někdo z opozice se tedy musí přidat.
Euro podle tohoto čtení přináší víc nevýhod než výhod. Slovensko ho přijalo, a místo slibovaného vzestupu se hlavně víc zadlužilo, protože nižší úrokové sazby k dluhům svádějí. Česko nedotahuje a česká ekonomika by na euro reagovala podobně, protože má podobnou strukturu. Evropská centrální banka nastavuje sazby podle Německa a Francie, periferie ji nezajímá. Nově přibývá digitální euro, které je cestou k další kontrole – stejnou, jakou se vydala Čína.
Mnozí v ODS léta tvrdí totéž, takže by bylo logické, aby návrh podpořili; jinak popřou vlastní postoje. O šancích eura se bude rozhodovat i v prezidentských volbách: pokud bude stávající prezident potvrzen, šeptá se o bankovní radě složené z lidí, kteří jsou pro přijetí eura. Koruna v ústavě by zvrat jen kvůli výsledku jedněch voleb výrazně ztížila. Země eurozóny navíc ručí za cizí dluhy. Česko patří k nejméně zadluženým zemím EU, ručilo by ale za Řecko a dnes i za Francii, jejíž dluh míří ke 117 procentům HDP. Francie se zadlužuje draze, na úroky vydává peníze, které chybějí třeba školám, a může ohrozit celou eurozónu.
Meloniová a kryty pro civilní obranu
Divák navrhuje přesunout obchodní spolupráci z Francie a Německa do Itálie. Šťastný italskou premiérku Meloniovou otevřeně obdivuje, jen ho mrzí, že v Evropském parlamentu nesedí s Patrioty, ale v ECR. Základní principy jsou ale stejné a Itálie po letech, kdy se vlády střídaly každý půlrok, zažívá stabilitu – zdravý rozum, který Evropa potřebuje.
Ostravští motoristé navrhují započítat kryty pod bytovými domy do výdajů na obranu. Vláda podle Šťastného dala do rozpočtu 2 procenta HDP na obranu a chce peníze investovat, ne utrácet za odložené nákupy jako předchozí vláda – za tanky a letadla, které nikdo neviděl, a kuchyně, které už nikdo neuvidí. Započítat lze třeba vojenskou nemocnici s kryty; u civilních krytů si jistý není, nejspíš by musely být vojenské. Krytů je ale málo: po revoluci byly podle Šťastného pro milion a půl lidí, dnes pro necelých 500 tisíc. Civilní obranu řeší i Polsko a Německo; Finové stavěli bazény, jejichž betonový základ počítal s funkcí krytu.
Prezident u voleb chybět bude
Prezident Petr Pavel kvůli soukromé cestě do zahraničí k volbám nepůjde. Volby vyhlašuje on sám a jejich termín vychází ze zákona, takže ho musel znát dlouho dopředu. Na dovolené je přitom podle tohoto čtení pořád – kdyby jel na mezinárodní konferenci, bylo by to pochopitelné. Kritiku sklidil napříč spektrem včetně opozice, protože politici i prezident mají jít příkladem a volit. Voliči si podle Šťastného dělají legraci: „Prezident volí motorky.“
Pozvánky na oslavy 28. října na Pražský hrad už dorazily. Minule tam byla rozsáhlá bezpečnostní opatření a ochranka kolem prezidenta držela odstup i od pozvaných hostů. Šťastný přesto půjde: je to den české státnosti, ne den prezidenta, a slavit svátek republiky je čest bez ohledu na to, kdo je zrovna na Hradě.
Opozice bez argumentů a rozpočet plný investic
Divák si stěžuje, že opozice umí jen opakovat Putina, Babiše, Ukrajinu a demokracii. Konkurence názorů skutečně chybí – místo argumentů zaznívají urážky Filipa Turka a prázdné fráze. Šťastný si všímá, že opozice dnes promítá předvolební billboardy motoristů a cituje z jejich programu. Do programového prohlášení vlády se podle jeho vlastní analýzy dostaly zhruba dvě třetiny slibů, i když strana získala jen 6,7 procenta. Opozice podle něj nemá vedení – tím byl prezident.
Opozice tvrdě kritizuje rozpočet, ale neříká, jak by ho sestavila jinak. Šťastný připouští, že číslo schodku je strašidelné. Vláda ale podle něj převzala rozpočet, v němž chybělo 95 miliard, ministryně financí ho sestavila poctivě a úspory se hledaly po stovkách milionů. V rozpočtu je hodně investic: zastavit stavbu dálnice nebo obchvatu by lidem v regionu jen zkomplikovalo život a za rok za dva by se stejně muselo dostavět. Schodek musí v dalších letech klesat, nutí k tomu i evropské závazky. Česko má rekordní rozestavěnost a zároveň mizí evropské dotace, protože se z čistého příjemce stává čistým plátcem. To je dobře – Česko si musí pomoct samo. Do průměru EU ho přitom tlačí noví chudší členové; případný návrat Británie by ho naopak posunul.
Výzva čtyřiceti šéfredaktorů
Čtyřicet šéfredaktorů českých médií vyzvalo politiky, aby odmítali násilí a neomezovali přístup k informacím. Šťastnému kvůli tomu volali novináři, výzvě ale nerozumí. Motoristé podle něj jen nesouhlasili s tím, že Česká televize o účasti v debatách rozhoduje podle průzkumu soukromé firmy – jediný průzkum, kterému věří, jsou volby. Násilí motoristé nikdy nepropagovali a respekt zachovávají, od médií chtějí nezávislost, objektivitu a férovost.
Výzva se začala prezentovat tak, že kdo se nepřipojí, je automaticky ten špatný, a proto ji část lidí přirovnává k antichartě. V minulém volebním období přitom měla vláda podle tohoto pohledu svého „cenzora“, plukovníka Foltýna, který lidem říkal, co smějí a nesmějí říkat. Výzva podle Šťastného nedostala odezvu, jakou autoři čekali. Média spolu soutěží o diváky a čtenáře a trh to podle tohoto čtení vyrovná sám.
Dotace na sportoviště: méně papírů, víc malých hřišť
Obcím podle diváka dřív nešlo získat dotaci od Národní sportovní agentury bez podvodu. Šťastný slibuje nápravu. Administrativa se výrazně zjednodušuje: dřív o úspěchu rozhodoval i čas podání, takže vyhrával ten, kdo se dozvěděl dřív. Agentura rozpustila poradní orgány, v nichž seděli zástupci svazů, kteří dotace zároveň dostávali, vyměnila vedení a zavedla interní audit. Kontrolují ji také NKÚ a ministerstvo financí. Do rozhodování ministr ze zákona zasahovat nemůže, určuje jen priority – mládež a malá sportoviště. U malých sportovišť do deseti milionů korun letos dostal dotaci téměř každý, kdo se přihlásil.
Byrokracie ale bují i ve sportu samotném. Veřejná slyšení ukazují, že jedna organizace spotřebuje na vlastní chod čtyři procenta peněz a jiná, která dělá podobnou věc, čtyřicet. Obce nejčastěji chtějí jednoduchá otevřená sportoviště typu street s nerozbitnými ocelovými koši, malá multifunkční hřiště, nové povrchy, tartan nebo umělou trávu – třeba atletický stadion Sokola v Českých Budějovicích potřebuje novou dráhu. Kvůli suchu přibudou programy na zadržování vody, studny a nádrže. Megalomanské projekty, jako bazény za stovky milionů, agentura zastavila – peníze mají jít do co nejvíce menších projektů blízko lidem.
Zrušit devátou třídu?
Zrušení deváté třídy rozebírá studie náměstka ministryně financí Petra Macha. Hlavní myšlenka: získat peníze do rozpočtu a pracovní sílu, která je na základní škole vázána zbytečně dlouho. Protiargumenty jsou spíš technické – v jednom roce by školu opustily dva ročníky najednou a střední školy by je nepobraly. Neřešitelné to ale není: Česko už v minulosti přešlo z devíti tříd na osm a zase zpět a dalo se to zvládnout. Otázkou zůstává, zda se děti v deváté třídě spíš nenudí; argumenty proti často slouží hlavně k obraně proti jakékoli změně.
Šťastný osmiletou základní školu s víceletými gymnázii podporuje. Kolega Krejčí, který se u motoristů věnuje školství, navrhuje nahradit stresující přijímací zkoušky na střední i vysoké školy průběžným testováním v jednotlivých etapách. Vysoké školy by zase měly mít odvahu říct studentům, kteří studium nezvládají, že musejí jít jinam.
Čekání na vyšetření, e-žádanka a e-recept
Divák namítá, že na CT čeká 95 dní a antibiotikum Cefil 500 chybí. Šťastný trvá na tom, že české zdravotnictví je dobré za peníze, které do něj jdou. Odvod 13,5 procenta označuje spíš za zdravotní daň než pojištění. Péče je plně hrazená od narození do smrti bez ohledu na příjem, zatímco v Anglii se na banální vyšetření čeká osm hodin na chodbě.
Čekací doby jsou ale skutečný problém a mezi kraji se liší – na plánované CT se někdo dostane za pár dní, jinde čeká měsíc i déle. Vláda proto chystá přesný přehled čekacích dob. Pomoci má elektronická žádanka, která začne platit od poloviny příštího roku: propojí informace, pacienti i poskytovatelé uvidí kapacity a pojišťovny mohou nasmlouvat nové. V oborech jako psychiatrie, alergologie či plicní lékařství chybějí lékaři, a proto jde víc peněz do jejich vzdělávání a rostou platy sester. Cefil 500 lze podle Šťastného nahradit obdobným lékem.
Šťastný byl u zrodu elektronického receptu: povinný e-recept prosadil pozměňovacím návrhem kolem roku 2010, sociální demokracie a lékařská komora ho ale dlouho blokovaly a povinně se rozběhl až pár let před covidem. Dnes umožňuje jedním tlačítkem zkontrolovat, zda se léky od různých lékařů nepřou – pro seniory, kteří si často nepamatují, co berou, je to zásadní pomoc.
Zákon FARA a střídání času
Zákonu označovanému zkratkou FARA se u motoristů věnuje poslankyně Gabriela Sedláčková. Šťastný ho nazývá „svinstvem“. Jde podle něj o transpozici evropských pravidel, takže něco v něm zůstat musí, aby Česko nedostalo pokutu placenou z kapes daňových poplatníků, Sedláčková se ale snaží zákon co nejvíc „vykostit“. Motoristé bojují i proti takzvanému chat control a dalším nástrojům, jimiž chce stát kontrolovat lidi.
Střídání letního a zimního času chce Šťastný zrušit a do vládního materiálu k tomu podal zásadní připomínku. Rozhoduje však Evropská unie, která musí určit, zda zůstane letní, nebo zimní čas; on by si přál ten původní. Chronobiologie, obor oceněný Nobelovou cenou, podle něj ukazuje, jak střídání času lidem škodí. Samotná změna zákona v Česku by nefungovala, bojovat musejí čeští europoslanci a během několika let by se to mohlo podařit.
Závěr
Motoristé vstupují do komunálních voleb jako strana, která ve vládě sedí necelý rok a má už vlastní bilanci: úspory v rozpočtu, zastavený noční zákaz prodeje alkoholu, spor o inkluzi a ministerstvo sportu, které se chce prokázat stovkami malých hřišť místo drahých staveb. Spory s Českou televizí, opozicí i Bruselem přitom vedou stejně ostře jako v opozici – od koruny v ústavě po střídání času.
