Poslanecká sněmovna v pátek 13. listopadu na své 36. schůzi dokončila druhé čtení vládní novely zákona o daních z příjmů, která zavádí dočasnou mimořádnou daň z nárůstu rafinérských marží. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová ji obhajovala jako kompenzaci výdajů, které stát vynaložil na zlevnění pohonných hmot. Sněmovna na její návrh zkrátila lhůtu mezi druhým a třetím čtením na sedm dní, aby zákon mohl začít platit ještě letos.
Schůze začala bez kvóra
Schůzi svolal předseda Sněmovny podle jednacího řádu na žádost 71 poslanců. Na jediném bodu pořadu, vládním návrhu zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk 311), se proto nedalo nic měnit ani doplňovat. Hned na začátku chyběli v sále dva poslanci do kvóra 67 a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Taťána Malá si vzala desetiminutovou přestávku na poradu klubu. Opozice to označila za porušení jednacího řádu, protože o přestávce se nehlasovalo.
Ověřovateli schůze se jednomyslně stali Renáta Zajíčková a Miroslav Samaš. Pořad schůze Sněmovna schválila poměrem 75 hlasů pro a 8 proti z 99 přihlášených.
Dopoledne patřilo opozičním předsedům
Před otevřením bodu využili přednostní právo předsedové opozičních stran a klubů – Zdeněk Hřib, Michaela Šebelová, Marian Jurečka, Martin Kupka, Matěj Ondřej Havel, Olga Richterová a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Vystoupení se rafinérské daně týkala jen zčásti. Řečníci kritizovali plán převést financování České televize a Českého rozhlasu do státního rozpočtu, zrušení výživových norem ve školních jídelnách, personální kroky na ministerstvu obrany a nejasnosti kolem dalších sektorových daní. K samotnému zákonu se pořad dostal až po dvou hodinách.
Schillerová: zisk, který vznikl z ropné krize
Inspiraci vláda podle ministryně našla v Polsku, kde návrh zavádí 60% daň z mimořádné rafinérské marže. Na nutnost řešit vysoké marže upozornily Evropskou komisi dopisem z 3. dubna 2026 i další státy, mezi nimi Německo, Itálie a Španělsko. Česko na drahé pohonné hmoty reagovalo snížením spotřební daně z nafty na evropské minimum a regulací marží. Nafta je díky tomu podle nejnovějších dat pátá nejlevnější v Evropské unii, benzin sedmý nejlevnější a inflace čtvrtá nejnižší v sedmadvacítce. Tato opatření ale zatěžují veřejné rozpočty.
Zpracovatelé ropy podle Schillerové v roce 2026 vydělali hlavně na mimořádných podmínkách vyvolaných ropnou krizí, ne na inovacích nebo lepších službách. S takovým výnosem nemohli počítat ani při sestavování finančních plánů. Daní se proto nárůst hrubé marže, tedy rozdílu mezi náklady na nákup surové ropy a výnosy z prodeje produktů z ní, oproti roku 2025, kdy válečný konflikt s Íránem ještě nevypukl. Rok 2025 přitom podle ministerstva nebyl slabý, marže v něm převyšovaly desetiletý průměr bez mimořádných let 2022 a 2023. Porovnávání marží místo zisků je jednodušší na kontrolu a hůř se obchází účelovými přesuny nákladů mezi roky.
Sazba činí 50 % z nárůstu marže. Poplatníkem bude právnická osoba ze skupiny s ročním obratem nad 2 miliardy korun, která má z rafinérské činnosti příjmy alespoň 50 milionů korun ročně. Daň má platit dva roky, pro roky 2026 a 2027, a za letošek má do rozpočtu přinést 5,5 miliardy korun. Výnos připadne jen státu a s obcemi a kraji se dělit nebude, protože právě stát nese náklady na zlevnění paliv. Na rozdíl od dřívější daně z neočekávaných zisků se nová daň vztahuje i na právě probíhající rok. Otázky zpětné účinnosti, přiměřenosti a legitimního očekávání firem podle ministryně podrobně rozebírá důvodová zpráva.
Rozpočtový výbor doporučil zákon schválit
Zpravodaj Patrik Pařil připomněl, že první čtení proběhlo 13. října na 34. schůzi a lhůta k projednání ve výborech byla zkrácena na 30 dní. Garanční rozpočtový výbor se návrhem zabýval dvakrát, 27. října a 11. listopadu, a vyslechl i zástupce odborné veřejnosti včetně Svazu průmyslu a dopravy. Oba pozměňovací návrhy, které tam zazněly, neprošly a výbor usnesením číslo 182 doporučil zákon schválit beze změn.
Opozice přinesla desítky pozměňovacích návrhů
V obecné rozpravě vystupovali převážně opoziční poslanci. Shodně namítali, že daň fakticky dopadne na jedinou firmu se závody v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou, že se vztahuje i na letošní rok a že vybrané peníze skončí v rozpočtu bez určeného účelu. Z návrhů týkajících se přímo nové daně: předseda TOP 09 Jan Jakob chce, aby si firma zaplacenou daň nemohla odečíst od základu daně z příjmů právnických osob, protože tím přicházejí o sdílený výnos obce a kraje. Dále navrhuje delší srovnávací období a zahrnutí jen skutečně rafinérských výrobků. Piráti s Vendulou Svobodovou navrhují sazbu 25 %, rozšíření daně na výrobce elektřiny z uhlí a použití výnosu na kapacitní platby elektrárnám.
Benjamin Činčila z KDU-ČSL a další opoziční poslanci navrhují, aby se nedanila první pětina nárůstu marže, jak to podle nich má i polská úprava, a aby se marže porovnávala s průměrem let 2021 až 2025. Lucie Sedmihradská za STAN chce daň rozšířit i na dovozce paliv. Poslanec Jiří Vojček navrhuje, aby si firmy mohly od daně odečíst investice do dekarbonizace, rafinérských kapacit a skladování paliv. Do tisku se vedle toho dostala řada návrhů, které s rafinériemi nesouvisejí – valorizace slevy na poplatníka, školkovné jako daňový bonus nebo zrychlené odpisy pro zemědělce, které podal Marian Jurečka.
Trvalá daň z nadměrných zisků od roku 2028
Opačným směrem jde návrh poslankyně Gabriely Svárovské, který podala spolu s Irenou Ferčíkovou Konečnou. Vládní daň pro rafinerie v něm zůstává, od roku 2028 na ni ale má navázat trvalá daň z nadměrných zisků velkých podnikových skupin s konsolidovanými výnosy alespoň 750 milionů eur. Zdanil by se jen zisk nad běžnou návratností kapitálu, kterou návrh odvozuje od výnosu desetiletých státních dluhopisů zvýšeného o 6 procentních bodů. Prvních 5 bodů nad touto hranicí by podléhalo sazbě 33 %, zbytek 60 %.
Daň by se netýkala jen energetiky a bank. Mohla by zasáhnout i velké průmyslové koncerny, obchodní řetězce nebo telekomunikační firmy. Návrh zároveň obsahuje pravidla proti přesouvání zisků do zahraničí přes úroky, licenční a manažerské poplatky spřízněným firmám. Svárovská připomněla, že cena plynu v Evropě se 12. listopadu vyšplhala téměř na 95 eur za megawatthodinu, zhruba trojnásobek loňské ceny. Dosavadní daň z neočekávaných zisků podle ní vynesla za roky 2023 až 2025 asi 114 miliard korun, ale přišla pozdě a minula rok 2022 s nejvyššími zisky.
Ministryně: zákon je obecný, zisk firmám spadl do klína
Schillerová v závěru rozpravy odmítla, že by šlo o zákon na míru jedné firmě. Zákon je podle ní napsán obecně na druh činnosti a to, že pod něj nyní spadá jediný subjekt, vyplývá z uspořádání trhu. Nic není ohroženo, protože zisk je neočekávaný – firmám „takzvaně spadl do klína“. Daň nebude sdílená, protože výdaje spojené s prominutím spotřební daně z nafty nese stát. Jen jarní prominutí stálo 3,7 miliardy korun a od října jde zhruba o 1,1 miliardy měsíčně.
O tom, zda opatření na podporu levnějších paliv pokračují i v prosinci, chce vláda rozhodnout během týdne až deseti dnů. Ministerstvo údaje sleduje denně. Na data z daňového systému ADIS, o kterých se v rozpravě mluvilo, odpověděla, že ministerstvo je od finanční správy nemůže volně dostávat, protože by se pohybovalo na hraně porušení daňové mlčenlivosti. Opoziční návrhy na snížení daně vybraným skupinám ministryně odmítla s odkazem na tyto náklady.
Lhůta pro třetí čtení zkrácena na týden
V podrobné rozpravě se poslanci přihlásili ke svým pozměňovacím návrhům a ministryně k návrhu zkrátit lhůtu mezi druhým a třetím čtením ze 14 na 7 dní. To byl jediný návrh, o kterém se hlasovalo: ze 100 přihlášených bylo 77 pro a 23 proti. Pozměňovací návrhy přijdou na řadu až ve třetím čtení – jak zákon prochází jednotlivými čteními, ukazuje přehled legislativního procesu. Další, 37. schůze Sněmovny začne v úterý 24. listopadu ve 14 hodin.
Závěr
Vláda drží mimořádnou daň z rafinérských marží v podobě, kterou rozpočtový výbor doporučil schválit beze změn: 50 % z nárůstu marže oproti roku 2025, na roky 2026 a 2027, s výnosem kolem 5,5 miliardy korun za letošek jen pro státní rozpočet. Zkrácená lhůta má zajistit, aby zákon nabyl účinnosti ještě před koncem roku. O desítkách pozměňovacích návrhů rozhodne Sněmovna až ve třetím čtení.
