Necelou hodinu odpovídal Bedřich Laube na dotazy diváků, kteří se ptali na pražskou dopravu, parkování, hospodaření města i na to, co od nové vlády čekat. Lídr kandidátky Svobodných do zastupitelstva hlavního města Prahy shrnul, co by chtěl na magistrátu prosazovat, a nevyhnul se ani otázkám na koncesionářské poplatky, větrné elektrárny nebo na svého protikandidáta v senátních volbách. Komunální i první kolo senátních voleb připadá na 9. a 10. října 2026.
Trojí kandidatura: magistrát, devítka i Senát
Laube kandiduje na třech úrovních naráz: vede pražskou kandidátku Svobodných do zastupitelstva hlavního města, zároveň jde do zastupitelstva Prahy 9, kde zasedá od roku 2014, a přihlásil se i do senátního volebního obvodu číslo 24, tedy Praha 9.
Jako první věc, kterou by chtěl na magistrátu řešit, uvedl komunikaci mezi jednotlivými stranami. Rozbroje v pražské politice by se podle něj měly řešit smírnou cestou a Svobodní by k tomu mohli pomoci. Politiku chce dělat tak, aby byla přijatelná napříč spektrem, a hledat průniky i tam, kde se zbytek programu rozchází.
K dotazu na vzdělání uvedl bakalářský titul z Bankovního institutu a před ním střední průmyslovou školu strojní.
Vltavská filharmonie: složit se místo městské kasy
Na financování Vltavské filharmonie má jasnou představu: hlavní část by měla vzejít ze skládání občanů, část by přidala Praha. Podstatné je podle něj to slovo skládat se — aby stavbu neplatila jen městská kasa.
Vedení Prahy zatím počítá s rozdělením nákladů zhruba na třetiny mezi město, stát a soukromé dárce, k čemuž vznikl nadační fond, a plánuje i veřejnou sbírku. Celková investice se odhaduje kolem šestnácti a půl miliardy korun bez daně.
Okruh, průjezdnost a bezpečnost u hlavního nádraží
Okruh by chtěl dostavět co nejrychleji a Prahu zprůjezdnit. Dopravní situaci kolem hlavního nádraží, kterou viděl cestou do studia, označil za strašnou. Na dotaz, co s tím zmůže obyčejný zastupitel, odpověděl, že síla v tom je — musí se najít většinová shoda napříč politickými uskupeními a stavba se pak dá připravit řádně a rychle. Odkázal přitom na jednu pražskou opravu, která se proti původním odhadům stihla za zlomek plánované doby.
Chybějící část okruhu se přitom už staví: na úseku mezi Běchovicemi a dálnicí D1 běží zemní práce i ražba tunelu, zprovoznění se očekává v roce 2027.
Stejně promptně by řešil i bezpečnost. To, co se děje v okolí hlavního nádraží, podle něj vyžaduje zásah a bezpečnost by měla být v Praze základem, na kterém se staví všechno ostatní.
Parkování: místa, rezidenti a řemeslníci
Divák se ptal, jestli by nebylo namístě vyzvat náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka, aby šel příkladem a vzdal se svého garážového stání. Laube to obrátil: vzdát by se podle něj měl spíš vozu a nejezdit vlastním autem, když prosazuje snižování počtu parkovacích míst. Sám rád jezdí městskou dopravou, autem i chodí pěšky — chce si ale vybrat. Nejhorší je podle něj situace, kdy někdo druhému určuje, že má jet metrem, i když potřebuje převézt zboží, které si na záda nedá.
Přesně na to navázala otázka řemeslníků. Ti podle diskuse v chatu shánějí po Praze místo, platí za ně a náklady se promítnou do ceny práce. Laube by to řešil nějakou obdobou karty Pražana nebo hodinami parkování zdarma: kdo si platí své rezidentní parkování, mohl by mít několik hodin, které poskytne řemeslníkovi. Zlevnit by se podle něj mělo parkování živnostníkům i rezidentům celkově, protože současné ceny považuje za vysoké.
Samotné zavedení zón ale zpětně hodnotí smířlivě. Původně mu vadilo, že se za parkování v Praze začalo platit, na devítce ho ale nakonec zavedli také a ukázalo se, že rezidenti zaparkují lépe než dřív a z ulic zmizely odstavené vraky. Ceny přesto musí zůstat v rozumné výši — v rodině bývají dvě auta, někdy i tři. A takzvaná bonzovací autíčka, tedy monitorovací vozy kontrolující zaplacené stání, jsou pro něj sice špatné řešení, ale jediné funkční: pěší kontrola městskou policií by výběr poplatků neuhlídala.
Peníze na účtu Prahy a schodek státního rozpočtu
Otázku, proč Praha nevyužívá peníze, které drží na účtu, nebere jako obžalobu. Pokud jsou prostředky připravené na smysluplné věci a v dohledné době se použijí, je to podle něj v pořádku — okruh i stavba metra spolykají hodně peněz. Kdyby tam ale měly jen ležet, byla by to chyba a bylo by možné uvažovat o tom, že Praha tolik peněz dostávat nemusí.
U státního rozpočtu se drží očekávání, že nová vláda schodek ke konci volebního období sníží a rozpočet se přiblíží vyrovnanému, protože jinak na to doplatí všichni. Nemůžeme podle něj nechat děti, aby dluhy platily za nás. Vláda přitom letos schválila rozpočet se schodkem 310 miliard korun, tedy vyšším, než měl návrh předchozího kabinetu.
Stavební zákon a akcelerační zóny
K novele stavebního zákona řekl, že v ní chyby jsou, ale že by projít měla — s tím, že by ji chtělo zlepšit alespoň pozměňovacími návrhy. Senát novelu 20. srpna zamítl a předloha se vrací do Sněmovny, kde má vládní tábor sílu senátní veto přehlasovat.
Ostřeji mluví o akceleračních zónách pro obnovitelné zdroje. Ty se sice o kus zmenšily, podle něj by ale neměly být vůbec: kdo chce stavět, měl by stavět běžnou cestou podle stavebního zákona a bez výjimek. Hlavní problém vidí v podporách — kdyby se na větrné elektrárny nepřispívalo, žádné zóny by podle něj nevznikaly. Vláda plochu zón oproti původnímu návrhu skutečně výrazně osekala, zbylo z ní zhruba jedenáct procent a jednašedesát lokalit.
Poplatky za Českou televizi: zrušit a platit dobrovolně
Po dotazu diváka, kterému přišla složenka, se jasně přihlásil ke zrušení koncesionářských poplatků. Česká televize by podle něj mohla být financovaná dobrovolnými platbami a k tomu vyčlenit samostatný sportovní kanál, který by si lidé rádi zaplatili — a vydělala by na tom možná víc, než když se platí z donucení. Část by mohla přijít z rozpočtu, jádrem by ale měla být dobrovolnost a možnost rozhodnout, kam peníze poputují.
Divák, který si stěžoval, že by 205 korun měsíčně raději poslal jinam, počítal správně: od května 2025 činí televizní poplatek 150 korun a rozhlasový 55 korun.
Kauzy bitcoinů, dozimetru a kampeličky
Bitcoiny, kampelička a dozimetr jsou pro něj věci, které se mají řešit a klást na ně důraz. Bitcoinovou kauzu označil za jasnou a nechápe, že se s tím vůbec dalo takhle pracovat. Média podle něj od těchto témat utíkají a věnují se raději něčemu jinému.
V bitcoinové kauze podalo vrchní státní zastupitelství obžalobu na čtyři lidi včetně bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který kvůli ní loni z vlády odešel; platí pro něj presumpce neviny.
Větrníky a evropské závazky
Na tvrzení z chatu, že větrníky v krajích jsou jen profitem pro barony a že to někdo z vlády maximálně podporuje, reagoval opatrně. O maximální podpoře pochybuje a připomněl, že existují dohody, které je v rámci Evropské unie potřeba plnit, jinak by na to Česko doplatilo. Ministra průmyslu a obchodu a prvního místopředsedu vlády Karla Havlíčka, kterého se dotazy týkaly, osobně nezná a odmítl ho hodnotit od stolu — lidi hodnotí až poté, co si s nimi promluví.
Obecně ale platí, že pokud se stát k něčemu zavázal, měl by si za tím stát. Pokuty podle něj nejsou smyslem dohod, a proto by se mělo pracovat hlavně na tom, aby se takové dohody vůbec neuzavíraly.
Program pro devítku: průniky, rozpočet a školy
Na výtku, že programy stran jsou k nerozeznání, kývl. Bezpečnost, podpora spolků, péče o zeleň a výstavba bytů se objevují všude. Rozdíly hledá jinde: Svobodní chtějí vyrovnaný rozpočet, zatímco někdo by jel na dluh a jiný by rozhazoval. K tomu podle něj patří rozumné investice do škol a vzdělávání.
Právě školy a školky bere jako hmatatelný výsledek práce na devítce a zkušenost, kterou by chtěl přenést na celou Prahu. Do života lidí se přitom hodlá plést co nejméně — každý si podle něj má plánovat sám, jak si život zlepší.
Souboj o Senát a korespondenční volba
Ke svému protikandidátovi Davidu Smoljakovi řekl, že se v Senátu profiloval názorově opačně než on a jde o levicového kandidáta, s nímž se pravice prosazovaná Svobodnými nepotká. Na Praze 9 podle něj kandidují většinou progresivističtí kandidáti.
Smoljakovu podporu korespondenční volby vysvětluje tím, že jde o stanovisko hnutí, s jehož podporou byl zvolen: Smoljak je senátorem za obvod 24 od roku 2019 a mandát obhajoval s podporou hnutí STAN a Pirátů. Podle Laubeho počítali s tím, že jim korespondenční volba přinese hlasy, tolik voličů ale nakonec nepřišlo.
Koruna a hotovost v ústavě
Korunu i hotovost podporuje bez výhrad a jejich zakotvení v ústavě považuje za základ. Odkázal na petici Svobodných za zachování koruny a hotovosti, kterou označil za nepřekonatelnou — strana pod ni nasbírala přes třicet tisíc podpisů a předala ji Senátu.
Zakotvení koruny a práva platit hotovostí má ve svém programu i současná vláda. Na ústavní změnu ale potřebuje třípětinovou většinu, kterou vládní tábor sám nemá.
Senát jako pojistka, nebo lidové veto?
Senát bere jako pojistku, i když by dal přednost lidovému vetu. Dokud ale takový nástroj neexistuje, zůstává pojistkou horní komora — a v ní má podle něj současná vládní koalice malé zastoupení, takže nemá co ztratit a měla by se pokusit získat senátorských křesel co nejvíc.
Závěr
Napříč odpověďmi se vyloupla jedna spojnice: nechat lidem na výběr. Ať už jde o dopravu, o parkování, o platbu za veřejnoprávní televizi nebo o hotovost, argumentuje Laube dobrovolností a možností rozhodnout se sám. K poničené volební dodávce Svobodných, na kterou se ptal jeden z diváků, se stavěl smířlivě: doufá, že šlo o výjimečný případ, dodávka se opraví a bude jezdit dál.
