Pražská doprava kolabuje současně na několika páteřních komunikacích a hlavní město stále nemá dostavěné oba okruhy. Sliby dostupného bydlení, se kterými Piráti od roku 2018 dvakrát vyhráli volby, skončily nulou postavených bytů. Lídr pražské kandidátky hnutí ANO a kandidát na primátora Ondřej Prokop, bývalý místostarosta Prahy 11, nabízí na podzimní komunální volby diagnózu z pohledu opozičního zastupitele: za kolaps Prahy nesou společnou zodpovědnost Piráti, kteří v hlavním městě figurují osm let, a ODS, která je čtyři roky drží u dopravy a nehmotných výsledků.
Doprava kolabuje současně na čtyřech páteřních silnicích
Praha 5 je dnes směrem na Plzeň a letiště prakticky neprůjezdná — souběžně jsou rozkopané Plzeňská, Radlická, Holečkova i příjezd k Barrandovu. To jsou všechno silnice jedním směrem a podle Prokopa je absurdní, že se to vůbec stalo: stačí dopravní uzavírky koordinovat. Konkrétně — primátor by si jednou měsíčně zavolal na poradu starosty městských částí a ředitele dotčených firem a rozhodl, co se kope teď a co se odloží. Nelze rozkopat čtyři páteřní komunikace najednou.
Druhá změna, kterou Prokop avizuje na první týden po volbách, je soutěžit stavby s dopadem na uzavírky nikoli na cenu, ale na rychlost. Praha si to může dovolit — díky neschopnosti současné koalice ODS, Pirátů a STAN má dnes na účtech přes 170 miliard korun, které každý rok odpařuje inflace, místo aby šly do urychlení staveb a do výstavby dostupného bydlení.
Cyklopruhy v silnicích pryč, oddělené trasy ano
Nebezpečné cyklopruhy zatažené přímo do silnic by jako primátor okamžitě nechal vymazat — nejen že ucpávají dopravu, ale zhoršují i bezpečnost. Počet nehod mezi cyklisty a auty se podle něj loni výrazně zhoršil, zhruba ztrojnásobil, a došlo k několika smrtelným střetům. Na rychlostních silnicích cyklopruhy stejně nikdo nepoužívá; lidé radši jedou po chodníku. Moderní město podle Prokopa potřebuje cyklotrasy oddělené od komunikací — ne nátěr štětcem v krajním pruhu.
Současné vedení Prahy podle něj na oddělené cyklotrasy nesáhne, protože je to pracné: musí se vykupovat pozemky, projektovat, získávat stavební povolení a hledat peníze. Namalovat pruh barvou je naopak hotové hned. Po výmazu pruhů budou cyklisté mít k dispozici vyhrazené cyklotrasy, náplavky, jiné průjezdy do centra a samozřejmě možnost jet standardně mezi auty. Při kampaňové návštěvě magistrály, Hlávkova mostu a Dvořákova nábřeží Prokop nepotkal za hodinu ani jednoho cyklistu — riziko je tam podle něj prostě takové, že se reálně cyklopruhy nepoužívají.
Tramvaj na Václavském náměstí — zastavit už nejde, ale jde urychlit
Tramvajový pruh na Václavském náměstí už zastavit nelze, aniž by se zmařily desítky milionů. Lze ho ale podle Prokopa urychlit — dohodnout s dodavatelem delší pracovní dobu na stavbě tak, aby trasa byla hotová nejpozději v průběhu příštího roku, ne další rok a půl po volbách. Jde o stejný princip jako u všech ostatních staveb: rychlost je v Praze hodnota, kterou si může město dovolit zaplatit, a měla by být kritériem každé soutěže.
Druhý plánovaný přechod přes magistrálu před hlavním nádražím Prokop v tuhle chvíli odmítá — magistrála by se tím dál špuntovala a podchod s výtahy už pod ní je. Humanizace magistrály, tedy snížení počtu pruhů a doplnění stromů, dává smysl až ve chvíli, kdy budou hotové oba okruhy a řidič bude mít kam centrum objet. Bez alternativy jde podle Prokopa o nátlak, ne o urbanismus.
Drobnosti, které pomohou hned: popeláři a zásobování mimo špičku
Kromě koordinace velkých staveb je podle Prokopa řada měkkých opatření, která se dají udělat během dnů a dopravě výrazně pomohou. Donutit popeláře, aby nevyváželi popelnice mezi 8. a 9. ranní, kdy dnes běžně blokují kolony, a spediční firmy a zásobování vyjednat na noční hodiny, ideálně do šesti ráno. V centru se tím v ranní špičce přestanou pohybovat dodávky. Nic z toho podle něj nestojí investici — jen rozhodnutí a politickou vůli.
Jako opoziční zastupitel to čtyři roky navrhoval, ODS s Piráty ale podle něj zablokovali už zařazení takových bodů na program jednání zastupitelstva. Prokop přidává podezření, že Piráti mají v dopravě vlastní logiku ve stylu „čím hůř pro motoristy, tím líp“, a vyvozují z ní jak prosazování cyklopruhů, tak neochotu koordinovat uzavírky.
Dostupné bydlení: Piráti slibovali tisíce, postavili nulu
Před komunálními volbami v roce 2022 polepili Zdeněk Hřib a Ivan Bartoš za Piráty Prahu plakáty se sliby desítek tisíc bytů. Postavili podle Prokopa přesně nula. Před sněmovními volbami v roce 2025 hovořili dokonce o 120 000 bytech — opět nula. Tentýž slib se chystají dát i potřetí. Prokop nabízí naproti tomu konkrétní výsledek: na Praze 11 jako místostarosta stál u 60 nových obecních bytů, postavila se tam celá nová bytovka a věže bývalých ubytoven Sandra a Hotel Opatov se proměňují z ubytoven na dostupné bydlení. To je podle něj měřitelná zkušenost přenositelná na celou Prahu.
Realistický plán začíná na zhruba stovce obecních bytů ročně hned od prvního roku — projekty jsou připravené, chybí jen peníze a politická vůle. Obecní bytů přitom v Praze dlouhodobě chybí desítky tisíc: město má kolem 700 tisíc bytů celkem, ale obecních jen 30 tisíc, tedy ani ne 4 %. V západních metropolích typu Mnichov, Berlín či Amsterdam vlastní město 15 až 40 procent bytového fondu. Praha má z čeho dohánět.
Byty pro učitelky, lékaře a městské policisty jako první
Cenová dostupnost je podle Prokopa druhý krok — nejprve potřebuje město obecní byty pro preferované profese, které dnes nemá: učitelky, lékaře, městské policisty a hasiče. Bez nich přestává město fungovat — Prokop spojuje neobsazené stavy městské policie přímo s tím, že příslušníci v Praze nemají kde bydlet. Až bude tato vrstva pokrytá, lze obecní byty s regulovaným nájemným nabízet mladým rodinám s dětmi, aby se nestěhovaly za hranice Prahy, a seniorům.
Důvod, proč to současné vedení nezvládá, je podle Prokopa kombinace nekompetentnosti a vzájemné nenávisti uvnitř koalice. Pokyn k povolební koalici ODS s Piráty, kterou v roce 2022 dali podle Prokopa tehdejší premiér Petr Fiala spolu s šéfy STAN a Pirátů Vítem Rakušanem a Ivanem Bartošem, vedl k tomu, že se v radě sešli lidé, kteří se nesnesli a navzájem si projekty blokovali. Výsledkem byla podle Prokopa Praha, ve které se „svítí a topí“, ale projekty se neposunují. ODS přitom čtyři roky držela primátora i premiéra a Praha přesto zůstala otloukánkem — to je podle Prokopa hlavní výtka současné koaliční politice ve městě.
Koalice po volbách: Portlík ano, aktivisté ne
Pro povolební koalici Prokop vyznačuje jasné hranice. Hnutí ANO nepůjde do koalice se subjektem, proti kterému dnes jde do voleb — chybu, kterou v roce 2022 udělala podle Prokopa ODS, když se spojila s Piráty navzdory předvolebním slibům, opakovat nehodlá. Pražanům slibuje, že do rady neusednou aktivisté, kteří dál chtějí škodit Praze. ODS sama o sobě podle Prokopa aktivistická není — má rozumné starosty, kteří odvádějí dobrou práci na městských částech; v Praze ale podle něj totálně selhala.
Konkrétní jméno Prokop vyslovuje — lídr ODS Tomáš Portlík, starosta Prahy 9. „Pragmatik, který už něco postavil,“ shrnuje Prokop a přidává, že oba mají za sebou stavbu škol a obecních bytů z pozice komunálních politiků. Spolupráci si umí představit. Vůči TOP 09 je rezervovanější — záleží podle něj na konkrétních lidech na kandidátce, někteří jsou rozumní, jiní podle něj blízcí Pirátům. Sestavovat koalici hodlá až podle reálného výsledku voleb.
Vztah Prahy a vlády: Babiš jezdí, Fiala se neukázal
Prokop zakládá kampaň i na propojení magistrátu s vládou. Současný premiér Andrej Babiš a ministr Karel Havlíček do Prahy podle něj jezdí, premiér prošel pražské nemocnice a lokality pro novou nemocnici a domluvil se i se současným vedením města, se kterým hnutí ANO není ve vládní koalici. Bývalého premiéra Petra Fialu Prokop podle vlastních slov za čtyři roky v Praze neviděl — přitom ODS držela zároveň premiéra i primátora. Tato kombinace podle Prokopa nepřinesla Praze ani dostavbu okruhu, ani novou nemocnici.
Možný protitlak ve formě nepopulárního státního rozpočtu se schodkem si Prokop uvědomuje, sází ale na to, že komunální volby si Pražané přečtou jako komunální — tedy z hlediska školek, škol, dopravy a úklidu chodníků, ne jako referendum o celostátní politice. Kontaktní kampaň, kdy s hnutím procházejí pražské ulice s televizními obrazovkami a vysvětlují konkrétní problémy, považuje za jeden z nástrojů, jak se k Pražanům dostat mimo mediální filtr.
