Premiér Andrej Babiš vystoupil ve sněmovní rozpravě o státním rozpočtu na příští rok až po opozičním řečníkovi a jeho projev se proměnil v účtování s předchozími vládami. Na úvod poznamenal, že kvůli rozpravě musel třikrát přesouvat schůzku s eurokomisařem Kubiliusem a předčasně odejít z jednání s italskou firmou Leonardo o protivzdušné obraně, které navazovalo na jeho rozhovory s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou. Pak se pustil do čísel.

Kalouskovo dědictví a dluh v poměru k HDP

Babiš o zadlužení za Kalouska a za vlád ANO

klip od 1:07

Opozičního poslance, který mluvil před ním, označil Babiš za „produkt Made in Kalousek“. Kalousek podle tabulky, kterou premiér ukazoval, řídil ministerstvo financí v letech 2008 až 2013 a zadlužení státu za tu dobu vyskočilo z 28,2 na 44,1 procenta HDP. Oba jsou podle Babiše bývalí lidovci; Kalouskovi prý lidovci nakonec dali kopačky a on založil TOP 09.

Od roku 2014, kdy do vlády přišlo ANO, se podle premiéra zadlužení postupně snižovalo až k 29,6 procenta HDP. Sám se považuje za ministra financí s nejlepšími výsledky: zmiňuje 600 miliard vybraných daní, kontrolní hlášení, Daňovou kobru a EET, kterými podle něj dal veřejné finance po předchůdcích do pořádku. V covidu pak vláda poslala peníze na udržení zaměstnanosti a ekonomiky, zatímco tehdejší opozice volala po ještě vyšších částkách. „Si pusťte ty videa od paní Pekarové,“ vzkázal.

Zemi podle Babiše předávali jako šestou nejméně zadluženou zemi, dnes je devátá. Fialova vláda podle něj nechala za sebou deficity v souhrnu zhruba 1,2 bilionu korun. Profesi klasického politika prý po letech uznává jako náročnou: „lhát, okecávat, podvádět a ještě ukecat ty lidi, aby vás znovu volili“, to podle něj opozice umí. Přítomným studentům vysvětlil, že obsluha státního dluhu jsou úroky z dluhu: v roce 2021 stály 42 miliard, v roce 2027 má jít o 130 miliard.

Díra 95 miliard a spor o poctivý rozpočet

Babiš o startovní čáře rozpočtu a díře 95 miliard

klip od 5:29

Kritika vlády patří k roli opozice, připouští Babiš. ANO podle něj v opozici kritizovalo konkrétně a to, co kritizovalo, pak ve vládě uskutečnilo. Slovo „poctivý“ by ale předchozí vláda používat neměla. Nechala prý v rozpočtu díru 95 miliard v podobě nekrytých výdajů a nafouknutých příjmů. Babiš to označuje za „účetní operace“ a připomíná, že tehdejší vláda odmítala návrh rozpočtu vůbec poslat do Sněmovny, takže země vstoupila do roku v rozpočtovém provizoriu.

Za další past považuje jednotné inkasní místo. Kalousek ho jako ministr financí prosadil v roce 2011, účinnost ale podle Babiše nastavil až na rok 2015, protože věděl, že jde o nesmysl. Podobné pasti prý vládě nastražil i bývalý ministr životního prostředí Hladík s větrnými elektrárnami. Lidé, kteří nadělali dluhy za stovky miliard, dnes podle premiéra komentují dění v televizi a spoléhají na to, že lidé zapomínají. „Abyste nebyli zkorumpovaní, tak by Babiš nikdy nešel do politiky,“ shrnul.

V díře 95 miliard podle něj bylo 37 miliard naplánovaných investic do dopravní infrastruktury přes Státní fond dopravní infrastruktury, které rozpočet v rozporu se zákonem nekryl. Proti tomu prý poprvé v historii protestoval i tehdejší ministr dopravy Kupka. Dalších zhruba 30 miliard chybělo na mandatorních sociálních výdajích, tedy důchodech, nemocenské a příspěvcích na péči, za které odpovídal tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jurečka. Jen dva ministři financí v historii země podle Babiše, nepočítaje Kočárníka, sestavili přebytkové rozpočty: Schillerová a on sám, který dluh dokonce snížil i v absolutních číslech.

Bankrot podle Babiše nehrozí

Babiš odmítá řeči o bankrotu a obhajuje investice

klip od 10:32

Navržený rozpočet je podle Babiše vysoký, ale vláda se nechtěla vydat cestou „guru“ Kalouska. Ten v době krize po pádu banky Lehman Brothers šetřil tak, že policie neměla ani na benzín, důchodcům se přidalo 40 korun a lidé jsou podle Babiše už dvacet let strašeni Řeckem a složenkami. Řeči o bankrotu jsou podle premiéra „totální nesmysl“. Agentura Standard & Poor's podle něj vydala nejlepší výhled českých financí za posledních 15 let a mluví v něm hlavně o současné vládě.

Schodek státního rozpočtu je podle Babiše bezpečně pod třemi procenty HDP a patří k nejnižším v Evropě. Vláda se prý rozhodla jít polskou cestou investic, nikoli však k takovému strukturálnímu deficitu, jaký má Polsko se zhruba sedmi procenty nebo Slovensko se šesti. Opozice podle něj zároveň dělá vše pro to, aby vláda neprosadila zákony ve prospěch lidí, z nichž některé čekají už od února.

Prioritou je zdravotnictví a s ním duševní zdraví dětí. „Když my nebudeme investovat do zdravotnictví a do duševního zdraví našich dětí, tak žádné generace nebudou,“ odpověděl na výtky, že rozpočet zatěžuje budoucí generace. Děti na základních školách a na sociálních sítích podle něj čelí nebezpečím, která nedávají dobrou perspektivu. Že investice zvýší deficit, Babiš nepopírá.

Proč nešel schodek 150 miliard

Babiš o schodku 150 miliard a dohodě s Evropskou komisí

klip od 13:12

Debatu o „dárečcích“ a rozhazování považuje premiér za nesmyslnou. S ministryní financí Schillerovou jsou podle něj šetrní, na ministerstvu financí prý proslul tím, že zhasínal světla. Požadavek na schodek 150 miliard, který zazníval od kritiků, byl podle Babiše nesplnitelný. Uznal to prý i prezident, když byl u něj na jednání a premiér mu do telefonu zavolal Schillerovou: přiznal, že neměl správné informace a že takový deficit není možný. Podle Babiše to uznal i finanční expert opozice Skopeček.

Odblokování výdajů podle premiéra neznamená, že si vláda bude dělat, co chce. Na rozdíl od jeho působení na ministerstvu financí musela tentokrát přesvědčit Evropskou komisi, aby schválila strukturální deficit 2,9 procenta. V roce 2028 má být schodek nižší.

Investice do lidí a dluh v evropském srovnání

Babiš srovnává české zadlužení s Evropou

klip od 14:11

Peníze mají jít do zdravotnictví, dopravy, bezpečnosti a hlavně do lidí. Policista podle Babiše nemůže mít plat 35 tisíc, když Evropě hrozí velká nebezpečí. Západní Evropa podle něj doplácí na nezvládnutou nelegální migraci, Česko ji zvládlo. Jednou snad skončí válka na Ukrajině a i na to se země musí připravit. Bez investic se ekonomika nerozjede a bez růstu se veřejné finance nezlepší.

Klíčovým ukazatelem je pro premiéra dluh v poměru k HDP. Česko je podle něj na 44,6 procenta, zatímco Německo má podle čísel, která uvedl s odkazem na Eurostat, 72 procent, Rakousko 77, Polsko 52 a Maďarsko 79. Průměr EU je podle něj 83 procent, eurozóny 89 procent. Česko tak patří k premiantům Evropy. Na důchodovém účtu letos a příští rok podle Babiše roste příjem, protože vyšší mzdy znamenají vyšší odvody, stejně jako za minulé vlády ANO.

Inflace, energie a solární tunel

Babiš o inflaci, cenách energií a solárním tunelu

klip od 16:29

Startovní čárou vlády byl podle Babiše dluh, díra v rozpočtu a kumulovaná inflace 30 procent. Proti inflaci předchozí vláda podle něj neudělala nic. Už v únoru 2022 ji prý ve Sněmovně vyzýval, aby po vzoru Slovenska zastropovala cenu elektřiny od výrobců, a neuspěl. Inflace podle něj vyskočila v lednu 2022 proto, že nová vláda nepokračovala ve snížené, respektive nulové DPH na elektřinu a topení, kterou kabinet ANO zavedl v listopadu a prosinci 2021. Inflace pak vystřelila až k 19 procentům a reálné mzdy zůstaly pod úrovní roku 2021: lidé si za své peníze koupili méně zboží.

Současná vláda podle premiéra inflaci srazila i tím, že lidem dala peníze na zaplacení dědictví „solárního tunelu“, za který podle něj odpovídá Topolánek. Ten prý stál veřejné finance 600 až 800 miliard korun a investoři, kteří solární elektrárny už několikrát přeprodali, z něj inkasují dodnes. „Dá se to všechno dohledat,“ zdůraznil Babiš.

Hypotéky a zisky bank

Babiš o hypotékách, sazbách ČNB a ziscích bank

klip od 19:04

Média podle Babiše stála vždy na straně tehdejší koalice, a proto podle něj nezveřejnila graf, který při projevu ukazoval. Když ANO končilo ve vládě, stála hypotéka kolem dvou procent. Po nástupu Fialovy vlády sazby v roce 2022 vyskočily na pět procent, v roce 2023 na 5,81 procenta a dnes se drží kolem pěti. ANO slibovalo na billboardech, že s hypotékami něco udělá, a premiér slib opakuje.

Debata o hypotékách podle něj nutně vede k České národní bance. Ocenil dluhopisy Republiky, s nimiž přišla Schillerová a kterých se podle údaje, který při projevu zazněl, prodalo za 90 miliard, takže lidé s nimi mají na věc nepřímý vliv. Dřívější guvernér podle Babiše držel základní sazbu na úrovni eurozóny, tehdy na nule. Dnes se základní sazba ČNB podle něj drží kolem 3,5 procenta, zhruba o 1,5 procentního bodu nad eurozónou. Slovensko je v eurozóně, proto má podle něj levnější hypotéky.

Nejvíc na tom podle premiéra vydělávají „nenasytné“ komerční banky. Zisk bankovního sektoru vzrostl ze 70 miliard v roce 2021 na zhruba 140 miliard, tedy na dvojnásobek. Banky, které se podle něj „topí v cashi“, si přebytečné peníze uloží u ČNB, inkasují úrok a k tomu chtějí vydělat na hypotékách. O sazbách vedl Babiš debatu i s šéfem jedné banky a upozorňuje na makléře, jejichž provize nakonec lidé zaplatí v úroku. Vláda o tom podle něj bude s bankami jednat. Podobně vláda podle premiéra zasáhla u penzijního spoření, kde lidem dala výhodu, protože banky z lidí peníze „vysávaly“.

Národní banka a její zisk

Babiš o České národní bance a jejím zisku

klip od 23:22

Na závěr zaznamenané části se Babiš vrátil k ČNB. Připomněl rozhovor Aleše Michla z roku 2020, kdy byl členem bankovní rady a jeho bývalým poradcem, dnes je guvernérem: tehdy vyzýval, aby ČNB posílala polovinu svého zisku do státního rozpočtu. V říjnu 2025 pak podle premiéra vyšel článek o tom, že si Babiš vezme 100 miliard z ČNB, s otázkou, zda zůstane národní banka nezávislá.

Babiš k tomu připomíná, že bankovní radu ČNB jmenuje prezident a že prezident Zeman do ní dosadil dva guvernéry. Banka podle premiéra za jednoho z dřívějších vedení přišla kvůli špatným investicím zhruba o bilion korun, nové vedení začalo vydělávat. O roli ČNB vedl Babiš debatu i s ekonomem, profesorem Tomášem Havránkem. Záznam projevu v tomto bodě končí uprostřed myšlenky.

Závěr

Babišův projev k rozpočtu je především obžalobou předchůdců: od Kalouskova zadlužení přes solární tunel, který přičítá Topolánkovi, po díru 95 miliard, kterou podle něj zanechala Fialova vláda. Proti tomu staví vlastní recept, tedy vyšší schodek pod třemi procenty HDP na investice do zdravotnictví, dopravy, bezpečnosti a lidí, a s dluhem kolem 44 procent HDP podle něj Česko zůstává mezi nejméně zadluženými zeměmi Evropy. Další frontou mají být hypotéky, zisky bank a role České národní banky.