Premiér Andrej Babiš natáčel rozhovor ve středu večer, po druhém dni sněmovního jednání o nedůvěře své vládě. Probral v něm, proč se do politiky vůbec pouští, kudy podle něj vede cesta k jednání s Ruskem, jak chce vláda srazit cenu nafty a kde hledat peníze do rozpočtu. Došlo i na stěhování ministerstev do Letňan, pražské komunální volby a na řecký ostrov, kde lidé žijí přes sto let.
Dva dny nedůvěry ve Sněmovně
Jednání o vyslovení nedůvěry vládě se proměnilo v největší předvolební mítink všech parlamentních stran na jednom místě. Únavou prý netrpí, naopak si vystupování užil — na řečnickém pultu dlouho nestál a v úterý mluvil skoro dvě hodiny, s čísly a fakty.
Reagoval hlavně na předsedu ODS Kupku, který návrh za opozici předkládal. Jeho vystoupení označil za nesmysly a bláboly; při něm prý pozoroval poslankyni Černochovou, která v lavici vypadala, jako by se modlila, aby už skončilo. Babiš čekal věcnou debatu: opozice vládla čtyři roky, nová vláda devět měsíců. Místo toho se podle něj znovu ozývalo jen „antibabiš“.
Altruismus, výzva a boj se systémem
Proč se člověk, který krást nepotřebuje a mohl by se plavit po moři nebo cestovat jako jiní miliardáři, dál pouští do politiky? Kdyby to věděl dopředu, asi by do toho nešel, odpovídá Babiš. Teď je to podle něj kombinace altruismu a výzvy: boje proti systému, proti politickému kartelu, který jeho hnutí v roce 2021 porazil, a proti takzvanému deep state.
Ten podle Babiše není konspirační teorie, jak tvrdí část novinářů. Jsou to úředníci tradičních stran, kteří se usadili ve státní správě a počítají s tím, že ministr či premiér za čtyři roky odejde a rozhodovat budou dál oni. Stejný deep state vidí i v Evropské komisi, kterou podle něj ovládají lidovci, socialisté a zelení. Specialisty na obsazování úřadů jsou podle něj právě lidovci, kteří seděli ve vládách téměř vždy. Sám prý nikdy žádného úředníka za hnutí nikam nedosazoval.
Tradiční strany za poslední vlády podle Babiše ztratily všechny zábrany a „kradly brutálně“ — jako příklady jmenuje bitcoiny, dozimetry a kampeličky. „Vždy, když jsou ve vládě, tak kradou,“ shrnuje. Sám krást nepotřebuje: život podle něj není o penězích, za mlada chtěl auto a dům, dnes je extrémně pracovitý, pracuje pro lidi a baví ho to, protože ví, kam to chce dotáhnout.
Evropa jde špatným směrem
Hlavní výzvou je pro Babiše Evropa. Ten den mluvil s rumunským prezidentem, den předtím přijal v Praze italskou premiérku Giorgii Meloniovou, kterou označuje za svou nejoblíbenější političku, a se spojenci posílá do Bruselu dopisy. Evropská unie podle něj jde špatným směrem a snaží se jí vysvětlit, kam vedou povolenky ETS1 a ETS2 a že chybí kapacity rafinérií. Ve Francii už prý vláda provozuje web, který ukazuje, kde chybí palivo — nafta asi na desetině čerpacích stanic, benzin na pětině.
K tomu přidává války, které podle něj nikdo nerozhoduje. V New Yorku se podle něj všichni „vykecali“ a výsledek je nula; sám tam byl jednou a stačilo mu to. Velmoci, které by mohly rozhodnout, nerozhodují.
Trump, čínský prezident a pandy
Týž den byl Babiš na čínském velvyslanectví. Česko podle něj má vůči Číně vést stejnou politiku jako spojenci, kteří tam jezdí všichni — Meloniová, Macron i britský premiér. Spojené státy přitom zůstávají klíčovým spojencem: nový velvyslanec Kulhánek předal pověřovací listiny prezidentu Trumpovi, který si Babiše pamatuje a nechal ho pozdravovat. Babiš o tom mluvil i ve Sněmovně a dostal prý i krásnou medaili.
Pobavily ho články expertů, podle nichž se Trump ponižuje, když čínského prezidenta čeká na letišti. Pamatuje si, že když byl Trump v Číně, vítala ho nastoupená mládež s vlaječkami — podle něj se tedy obě strany spíš předhánějí v tom, kdo koho lépe přivítá. Velmoci spolu musejí mluvit a navštěvovat se a Čína projevila Spojeným státům úctu tím, že jim půjčila pár pand.
Čínského prezidenta zažil Babiš při jeho návštěvě Prahy v roce 2016, kdy byl jako ministr financí v delegacích premiéra Sobotky i prezidenta Zemana. Působí podle něj uklidňujícím a příjemným dojmem — stejně jako Trump v soukromí, když nesvítí reflektory. Projekt pand pro pražskou zoo se později zvrtl spolu se vztahy a s investorem, který tehdy do Česka přišel a podle Babiše nebyl ideální.
S Ruskem jednat, když jedná Trump
Bývalá vládní garnitura opakovala, že s agresorem se nejedná. Američané přitom s Ruskem jednají průběžně a nedávno se sešel i německý ministr zahraničí se svým ruským protějškem. Němci podle Babiše nejednají na úrovni kancléře, Evropská rada ale na otázku, zda jednat, zatím odpovědět neumí. Už v ní nesedí Merkelová — což podle něj neznamená, že by EU neopakovala obě fatální chyby z její éry, s jádrem a s migrací. Zatím se ale mluví jen o válce, zatímco Trump jedná a telefonuje.
I za války existují diplomatické kanály. Když může vyjednávat Trump, proč by nemohla Evropa, která všechno platí? Z evropských peněz šlo podle Babiše Ukrajině 377 miliard eur a nakupují se z nich i americké zbraně — Trump řekl, že platit nebude, a platí to Evropa.
Hlasy pro jednání v Evropské radě podle něj sílí a debata se už stočila k tomu, kdo by měl jednat. Často padá jméno finského prezidenta, jehož země zná ruskou mentalitu a který je blízkým přítelem Donalda Trumpa; někdo zmiňuje norského premiéra, jehož země je v NATO, ale ne v EU. Putinovi po tom, co udělal, nikdo nevěří. Na opakovaný dotaz, na které straně stojí on sám, nejdřív odpovídá, že podstatné je, na čem se Evropská rada domluví. Pak ale dodává: „Měli bychom jednat, když jedná Trump.“ Největší dopad války nese podle něj právě Evropa.
Nafta pod 47 korun
Od čtvrtka platí nová opatření proti drahým palivům. Babiš odmítá mluvit o zastropování cen: prodejci nemají prodávat se ztrátou a marže je podle něj nízká. Jádrem je snížení spotřební daně na naftu v maximální míře, kterou dovoluje Evropská unie — o 2,35 koruny na litru včetně DPH. Podle informací, které měl ve středu večer, by litr nafty neměl stát víc než zhruba 46,70 koruny.
Okolní země nic podobného nedělají. Německo o tom mluví a Polsko zvažuje mimořádnou daň z rafinérií, které mají kvůli malé kapacitě a velké poptávce extrémní zisky — ceny paliv se odtrhly od ropy a když ropa zlevní, pumpy to už nekopírují. Česko dováží pohonné hmoty hlavně z Německa; dříve i ze Slovenska, které je ale teď kvůli havárii posílá Maďarsku. Dlouhodobé kontrakty na dovoz řeší ČEPRO a ve hře jsou i nevyužité rafinérské kapacity v Bulharsku a Rumunsku. Výpadek příjmů ze snížené spotřební daně má pokrýt sektorová daň na rafinérie, kterou schválila vláda.
Příjmy státu a díra po předchůdcích
Na otázku, zda po rafinériích přijdou na řadu další sektorové daně — na banky nebo zbrojaře — Babiš odpovídat nechce. Nejdřív musí skončit hlasování o nedůvěře, pak volby a začne debata o rozpočtu. Příjmovou stránku řeší vláda návratem elektronické evidence tržeb a daňovou Kobrou; šetří, ale snížení schodku slíbila Evropské komisi až na rok 2028.
Za nejlepší vyznamenání považuje to, že agentura Standard & Poor's dala Česku nejlepší výhled za posledních patnáct let, a jak upozornil ekonom Kovanda, zdůvodnění se týkalo právě současné vlády. Agentury vládu znají z minula a vědí, co od ní čekat. Je to podle Babiše nejlepší odpověď kritikům, kteří po sobě nechali devadesátimiliardovou díru v nekrytých závazcích. Fascinuje ho, že Kupka jako ministr dopravy předložil rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, kterému v rozpočtu ministra financí Stanjury chybělo 37 miliard, a přesto teď vládu kritizuje za velký schodek.
Kdo vydělává: banky, energetici, zbrojaři
Kdo v Česku vydělává? Podle Babiše výrobci energií, extrémně banky a samozřejmě zbrojaři. Hypotéky jsou drahé a zdražily za Fialovy vlády; velký podíl na tom má Česká národní banka, která drží základní sazbu na 3,75 procenta, o 1,5 procentního bodu nad eurozónou. Když pak Piráti argumentují, že na Slovensku jsou hypotéky levnější, odpovídá jim Babiš „dobré ráno, milé děti“ — Slovensko je v eurozóně, Česko v koruně. Inflace je přitom podle něj třetí nejnižší, protože vláda převzala poplatek za obnovitelné zdroje na stát a srazila tím ceny elektřiny.
Sektorové daně na banky, výrobce energií či zbrojaře přitom podporuje i poslanec Ševčík, nestraník z klubu SPD, který má s návrhem rozpočtu potíže. Babiš připomíná, že Ševčík podepsal koaliční smlouvu. Úkol najít příjmy má ministryně financí Schillerová: s něčím přijde, prodiskutuje se to v hnutí, pak v koalici a příští rok vláda řekne, jak vyřeší rok 2028. Česko je podle Babiše i tak jedním z nejlepších v regionu — Rumunsko mělo schodek kolem deseti procent a Polsko, Slovensko i Maďarsko jsou na tom výrazně hůř.
Strašák dluhů a investice do dálnic
V jiných zemích schodek nikdo neřeší. Českým občanům ale třicet let lili do hlavy strašáky — hlavně Kalousek, který podle Babiše sám nadělal největší dluhy. Strašilo se Řeckem a složenkami a v krizi pak neměla policie ani na benzin. Renomovaná agentura přitom tvrdí opak: mírné uvolnění fiskální politiky má nastartovat růst. Vláda chce dostavět dálnice, začít stavět byty — i pro vojáky, zdravotní sestry a policisty —, investovat do kultury, škol, Invalidovny a integrovaného záchranného systému.
Na postesk, že z Atén do Budapešti se jede výborně a u nás je to katastrofa, Babiš odpovídá, že dálnice se staví. Připomíná i trasování z devadesátých let: kdo jel z Brna na Bratislavu, viděl, že k rakouské hranici u Břeclavi je to jen 35 kilometrů — proč tedy dálnice vedla jinudy? Kvůli pozemkům: „Kšefty, kšefty, kšefty.“ Do budoucna slibuje, že Česko bude nejlepším místem pro život na planetě.
Praha: žebráci na Můstku a spolupráce s magistrátem
Piráti tvrdí, že tahle země není pro mladé, že si kvůli drahým nájmům nemohou založit rodinu. Babiš se ptá, kdo byl ve vládě a kdo zazdil digitalizaci. Připomíná své video z centra Prahy: žebráci, drogy na Můstku, lidé, kteří tam balí trávu. Proč nikdo neinvestoval do azylového domu, kde by ti lidé bydleli, dostali najíst a odkud by je dostali do práce, když pracovní síla chybí? Musí to podle něj uchopit někdo, kdo zvládne mikromanagement a promění slova v činy.
To se stane, pokud bude primátorem kandidát ANO Hušbauer — podle Babiše slušný, pracovitý kluk a sportovec. Bez spolupráce vlády a Prahy to bude špatné: stát má na starosti zdravotnictví, vysoké školy, památky i pražský okruh, Praha má školy, metro a 204 miliard na účtech, zatímco stát je v minusu. Společně mohou stavět třeba koleje — na Strahově se kvůli stavu musejí bourat a zmizí asi pět tisíc lůžek — nebo nemocnici. Pokud ale magistrát povede opozice, která a priori nesnáší vládu „protože Babiš“, Pražanům to neprospěje. Nenávist podle něj nestačí: hnutí vyhrává volby od roku 2014 a on sám vybudoval velkou firmu, které se vzdal.
Úřednická čtvrť v Letňanech
Nápad soustředit ministerstva do Letňan vznikl podle Babiše v roce 2015 v Paříži, kde jednal s tehdejším ministrem financí Michelem Sapinem a hned poté s ministrem hospodářství Emmanuelem Macronem — o pár pater výš ve stejné budově. Pozemky v Letňanech patřily státu a projekt měl návratnost pět let, jenže ho tehdy a priori shodili ze stolu, protože ho navrhl on. Stát přitom podle jeho dřívějšího propočtu platí soukromým firmám za nájmy 600 milionů ročně.
Teď se k tomu chce vrátit. Ministerstvo kultury sedí v Nostickém paláci, který by mohl být muzeem; ministerstvo pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí, kde podle vzpomínky bývalé ministryně Kláry Dostálové chodila platit pouličním muzikantům, aby nehráli, když měla schůzku. Budovu ministerstva životního prostředí považuje za nejméně ekologickou. Ministerstvo zahraničí naopak zůstane — „krásná budova, dobrá práce“ — stejně jako Úřad vlády. Historickou budovu naproti Úřadu vlády, kde dříve sídlilo státní zastupitelství, chce vláda zrekonstruovat a přesunout do ní úředníky.
Prioritou jsou ale nemocnice: Karlov, Thomayerova nemocnice, Bulovka, Vinohrady. Novou nemocnici chce vláda stavět na Vinohradech, protože na dohodu s Prahou už není čas; v Letňanech navíc výšku budov omezuje letiště s radarem. U nemocnic je třeba stavět i parkoviště — kdo je nemocný, nemá hodinu hledat, kde zaparkovat, jako dnes u Motola nebo Vinohrad.
Senátní volby a pět rad za den
Na senátní kampaň má Babiš málo času, od rána do večera dělá předsedu vlády. Byl na Vyškovsku, ale jinak kampaň nestíhá: zasedala Sněmovna, přijíždějí zahraniční návštěvy a jen ten den předsedal pěti vládním radám — pro lidská práva, pro romské záležitosti, pro národnostní menšiny, pro zdravotně postižené a pro neziskové organizace. Vstává v pět a po rozhovoru jel ještě do televize.
Ikaria, Řecko a další volby
Tajemství výkonnosti? Babiš mluví o řeckém ostrově Ikaria, kde lidé žijí přes sto let, o tamní stravě a o prevenci, na kterou je v jeho věku důležité chodit. Sám tam nikdy nebyl; po prohraných volbách se tam chystal na pobyt. Ten plán se změnil — teď je podle něj potřeba „makat“ ještě tři roky a pak rozhodnou lidé. Zda povede hnutí i do dalších sněmovních voleb? „No tak asi ano. Tak jako premiér asi bych měl.“
V Řecku ho občas poznávají. Na Krétu jezdil asi dvacet let na stejné místo a zná starostu Agios Nikolaos. Na Santorini na něj ze zlatnictví vyběhla paní a začala volat jeho jméno — majitelé obchodu mají syna, který studuje v Česku. Svět je malý.
Závěr
Rozhovor ukazuje premiéra v obranném i útočném módu zároveň: vláda podle něj napravuje díry po předchůdcích, rating jí dává za pravdu a deep state tradičních stran je skutečný. Na nejcitlivější otázky — další sektorové daně, konkrétní cestu ke snížení schodku — zatím odpověď nedává a odkazuje na čas po volbách. V zahraniční politice je čitelnější: Evropa by měla s Ruskem jednat, když jedná Trump, a vůči Číně se chovat jako spojenci. Rozhovor končí u zdravotnictví a přístupu k lékařům; jeho pokračování je jen v placené verzi.
