Zrychlení z nuly na sto pod jednu sekundu, jízda vzhůru nohama a na krátké trati dokonce i let. Nový Tesla Roadster pro rok 2026 se představil jako auto budoucnosti. Při bližším pohledu ale z velkolepých slibů zbývá hlavně kouřová clona – s jednou výjimkou, která si pochvalu skutečně zaslouží.
Od přestavěného Lotusu k nesplněnému slibu
Roadster nepředstavuje Elon Musk poprvé. Původní model patřil k prvním vozům Tesly a šlo v podstatě o předělaný Lotus s baterií. Sám Musk ho později označil za jednu z největších chyb, jaké mohl při návrhu udělat: přestavět spalovací auto na elektrické se ukázalo jako špatný nápad. S tím se dá jen souhlasit.
Druhé představení přišlo v roce 2017 a vypadalo fantasticky. Zrychlení zhruba pod dvě sekundy, sportovní jízdní vlastnosti, neskutečný dojezd. Auto slibovalo hodně, ale pořád šlo uvěřit, že se dá vyrábět. Světlo světa nakonec nespatřilo. Samo o sobě by to nebylo k výtce – prototyp a sériové auto jsou dvě různé disciplíny a splést se může každý. Tesla si ovšem za vůz vybrala spoustu záloh, zákazníci ho nikdy neviděli a peníze zpátky získávali ztěžka. Mnozí přitom dál doufali, že se finální podoby dočkají.
Poloviční dojezd a vysavač pod podvozkem
To, co Tesla ukázala letos, vypadá úplně jinak, má jiné vlastnosti a v některých ohledech je horším autem, než jaké slibovala původně. U elektromobilu se nejčastěji řeší dojezd: verze z roku 2017 počítala zhruba s tisícem kilometrů, nový Roadster slibuje maximálně kolem pěti set. To je zásadní propad.
Důvod je prostý. Základní verze Performance nese kromě baterie a absurdního zrychlení také obří ventilátor, který funguje jako vysavač pod autem a zabírá místo, kde by jinak byla baterie. Vůz se díky němu přisaje k silnici a výrazně zvýší přítlak – jako když hadici vysavače přiložíte k podlaze. Na okruhu z něj to dělá monstrum, které zatáčí a manévruje způsobem, jaký běžné auto nezvládne.
Má to ale háček. Aby přisátí opravdu fungovalo, potřebuje auto kolem prahů gumové „sukýnky“, které utěsní prostor mezi autem a vozovkou. Bez nich ventilátor jen nasává vzduch z okolí; aerodynamice to pomůže, na jízdu vzhůru nohama to ale nestačí. Otevírá se tak otázka, nakolik je technika použitelná na běžných silnicích. A také otázka, kdo vlastně chce po silnici jezdit s autem, které projede zatáčkou několikanásobnou rychlostí oproti běžnému vozu. Název Roadster svádí k představě auta na dlouhé výlety, jenže na ně nemá ani dojezd.
Nebezpečná zatáčka a autonomní řízení jako pojistka
Nabízí se obava, že auto, které vletí do zatáčky násobnou rychlostí, bude rozsévat nehody: řidič nestihne zareagovat na chodce nebo dítě v kočárku. Právě tady si Musk zaslouží velkou pochvalu. Tesla má k dispozici nejpokročilejší systém autonomního řízení, jaký je dnes běžnému zákazníkovi dostupný. Reaguje rychleji než člověk a v mnoha situacích i kvalitněji. Neplatí to vždy a existují místa, kde selhává, ale na náhlou překážku za zatáčkou zareaguje typicky lépe než člověk.
I řidiči golfu, mercedesu nebo sportovního BMW M3 se drží základních pravidel – před zatáčkou zpomalit – a přesto bourají, protože auto neovládnou. Tesla vám s vozem, který má diametrálně odlišné jízdní vlastnosti, předává i systém, jenž ho dokáže ovládnout a v kritické chvíli převzít řízení. Vznikne paradox: s autem, s jehož chováním máte nulovou zkušenost, se stanete bezpečnějším účastníkem provozu, i když lepším řidičem nejste. Umělá inteligence při ztrátě kontroly situaci dotáhne za vás – a to je podle všeho to nejlepší, co celý projekt nabízí.
Kaskadérský kousek bez řidiče
Svět obletělo video verze s manévrovacími tryskami. Tesla pomalu vyjede po rampě, až jede vzhůru nohama – i to umožňuje vysavač pod podvozkem –, pak z rampy sjede, udělá kotrmelec a pomalu dosedne na zem. Kdo se podívá pozorně, všimne si pozoruhodné absence řidiče i jakýchkoli lidí v okolí.
Důvod je jednoduchý: takový manévr není bezpečný pro nikoho v blízkosti vozu a ani pro samotného řidiče. Kousek byl proto řízený autonomně a na dálku. Šlo o dokonale naplánovaný proces – předem připravený manévr, otočka a dopad v kontrolovaném prostředí, kde měl všechno pevně daný průběh.
Proč trysky na silnici nepatří
Řada diváků na video reagovala nadšením: trysky prý rychle brzdí, pomáhají manévrovat a jednou se stanou standardem. Nestanou. V autě, které bude jezdit po veřejné silnici, je nikdy nenajdete. Jsou působivé, ale extrémně nebezpečné, a to hned ze tří důvodů.
První je nádrž. Vůz veze silně stlačený vzduch, což by samo o sobě problém nebylo – stlačené plyny umíme bezpečně skladovat. Při použití trysky se ale plyn vypouští velmi prudce, nádrž se rychle ochladí a při opětovném natlakování zase zahřeje. Materiál tím trpí únavou. Tam, kde se podobné systémy používají, třeba v letectví, probíhají rigorózní kontroly nádrží i těsnění třeba po každém použití. Kritické poškození nádrže může zničit vozidlo i ohrozit posádku.
Druhým problémem je samotná tryska. Obrovský tlak vystřelí úzkým hrdlem a dokáže pohnout autem, které váží přes tunu. Člověka stojícího poblíž zasáhne tatáž síla – jako by do něj vůz narazil. Auto vedle by trysky dokázaly promáčknout, rozbít mu skla, ustřelit zrcátka a zranit posádku. Kdo namítne, že trysky budou slabší, narazí na zákon akce a reakce: čím méně ohrožují okolí, tím menší mají smysl. Je to tlakové dělo, v kontrolovaném prostředí skvělá zábava, na silnici ale nepatří. A pokud dnes chybí zákon, který by je zakazoval, vznikne dávno předtím, než se auto dostane do výroby.
Třetím problémem je, že každá tryska je dalším bodem možného selhání. Systém s takovým tlakem vyžaduje pečlivou a pravidelnou údržbu. Stačí ťuknutí při parkování nebo pokus o sabotáž kladivem a stlačený vzduch může unikat – v horším případě se nádrž vyprázdní naráz, s následky, které si nikdo nepřeje zažít. Kdo bude rizika zmírňovat, sníží zároveň účinnost trysek. Jakmile dosáhne bezpečné míry, ocitne se za hranicí jakéhokoli praktického využití. Verze Tesla Roadster Rocket je tak jen „vlhký marketingový sen“. Do sériové výroby ani na silnici se podle všeho nedostane – snad jen k megamiliardáři, který si pro ni vybuduje vlastní kontrolované prostředí.
Verze Thrust a auto, které by spíš postavilo Ferrari
Teoreticky použitelná by mohla být prostřední verze Tesla Roadster Thrust, která má trysky jen vzadu a využívá je k extrémnímu zrychlení. Na okruhu nebo při sprintech dává smysl: tam si lze s autem dovolit mnohem větší šílenství a zároveň lépe ochránit lidi kolem i ve voze.
Celý Roadster, a zejména verze Rocket, přitom působí spíš jako produkt Ferrari než Tesly. Musk byl vždycky blázen se všemi klady i zápory. Jeho dřívější kousky byly buď dobrý vtip a relativně použitelné – třeba plamenomet –, nebo neúspěch, což je u člověka, který dělá tolik věcí, naprosto v pořádku. Nikdy ale nepřišel s ničím, co by bylo takhle mimo – o podobných věcech vždycky mluvil, ale neudělal je. Je dost možné, že i tentokrát zůstane u řečí.
Ferrari si přesně takové nesmyslné auto dovolit může. Vůz nepoužitelný na běžné silnici, nesmyslný z hlediska údržby, ceny i bezpečnosti – a přesto má zákazníky, kteří si ho užijí na okruhu a domů pak odjedou druhým Ferrari. Od italské automobilky by takové představení nikoho nepřekvapilo, i s přemety. Pokud Musk dostane Roadster do provozu na závodní trati, bude to dobrá práce a vtipný kousek. Prostřední verze je ale „Ferrari od firmy, která reálně vyrábí škodovky“ – a to dává smysl jen stěží.
Zklamaní zákazníci a skutečná hodnota v umělé inteligenci
Kdo čekal na Roadster představený v roce 2017, pravděpodobně pocítí velké zklamání: na běžné ježdění a výlety je nový vůz výrazně horší. Těšit se budou hlavně zájemci o supersport. Tesla tak u modelu vyměnila celou zákaznickou skupinu. Pro ostatní je Roadster dobrá show a kouřová clona, která zakrývá nedodržené sliby kolem původního modelu.
Zároveň ale přináší velkou naději pro bezpečnost na silnicích. Technologie, která má zkrotit auto s takovým výkonem, bude dostupná i v běžných vozech – a možná už v nich je, pokud jde o tentýž systém, který řídí Tesly dnes. Dostat do auta počítač a spolehlivost použitelnou v běžném provozu je obrovský výkon, který může zachránit bezpočet životů. Řidič, který se dvě noci po sobě špatně vyspí, je horší než odpočatý člověk po jednom pivu. Řidič, který přemýšlí o práci nebo telefonuje i přes handsfree, je horší než ten, kdo se plně soustředí na jízdu. Auto s umělou inteligencí na palubě se bude na bezpečnost posádky i okolí soustředit rychlostí stroje.
Závěr
Elona Muska lze milovat i nenávidět a vztah k němu bývá u většiny lidí dvojí. Svět ani lidé nejsou černobílí, ale některé technologie mohou být lidstvu prospěšné bez výhrad. Tou technologií ovšem není Tesla Roadster 2026 s ventilátorem a tlakovými tryskami – je to umělá inteligence, kterou má na palubě.
