Rok 1971 dal světu dvě věci, které dodnes dělí lidstvo na dva tábory. Americký programátor Ray Tomlinson tehdy odeslal vůbec první e-mail — vynález, který dokáže během jediného dopoledne potěšit i zničit. A ve stejném roce se narodil člověk, který vyvolává úplně stejně rozporuplné pocity: milujeme ho, nesnášíme ho, ale svět bez něj by dnes vypadal jinak.
Ročník 1971: z Pretorie do Kanady
Životopis začíná v jihoafrické Pretorii a s klasickou legendou o chudém chlapci, který se vypracoval z ničeho. Realita je poněkud pestřejší: rodina byla natolik zámožná, že se otci podle jeho vlastních slov v rozhovoru pro Business Insider peníze nevešly do sejfu. Obchodní instinkt se ale projevil brzy — ve dvanácti prodal místnímu počítačovému magazínu vlastní hru Blastar a čas od času přeprodával smaragdy. Takové ty běžné dětské kratochvíle.
Že do Jihoafrické republiky nepatří, si uvědomil velmi záhy, a tak se odstěhoval do Kanady. Kolem toho kroku se drží pověra, že šlo jen o oklikou snazší cestu do Spojených států. Ve skutečnosti měl kanadské občanství po matce — což je detail, na kterém stojí i jeden nesmrtelný spor: technicky vzato by jeho animovaná verze v South Parku měla mít odklápěcí hlavu.
Zip2 a plastová bedna pro investory
Vztah k dvojkám je až podezřelý. Emigroval dvakrát, vystudoval dvě vysoké školy, získal dva tituly, na doktorském studiu vydržel dva dny a firmu jménem X vlastnil dvakrát. Ta první přišla na svět v roce 1995 jako Global Link — a protože jednou pojmenovat nestačí, přejmenoval ji na Zip2. Šlo o cosi jako digitální náhradu zlatých stránek: firemní katalog s mapou, který na rozdíl od pozdějších tuzemských nápodob nediskriminoval města mimo hlavní město.
Tady se poprvé ukázalo, v čem je jeho skutečný talent. Nebyla to díra na trhu ani kód, ve kterém by se prase vyznalo. Byla to prezentace. Když ukazoval Zip2 investorům, postavil kolem obyčejného PC, na němž běžel server, obrovské plastové pouzdro na kolečkách — a vyvolal tak dojem, že celý systém běží na výkonném minipočítači. Uvnitř byl naprosto běžný hardware. Kdo dnes sleduje odhalování Roadsteru, Cybertrucku nebo robota Optimus, ví, že se v tomhle ohledu nezměnilo vůbec nic. Umění postavit kolem serveru bednu na kolečkách předběhlo dobu, v níž šéfové čipových firem jako Jensen Huang ukazují na pódiu superpočítač velikosti stolního počítače.
Za pozornost stojí i to, jak vypadal život tehdejšího zakladatele: spal v kanceláři a sprchoval se ve fitcentru YMCA. Firma se nakonec prodala za 307 milionů dolarů — na rozjezd přitom stačilo zhruba 28 tisíc půjčených od otce.
X.com, PayPal a vyhazov během svatební cesty
Z prodeje Zip2 mu po dělení zbylo něco přes dvacet milionů dolarů. Protože zjevně nedokázal věřit žádné bance, založil si vlastní — online, ne někde v Karibiku. Jmenovala se X. Ano, tohle je odpověď na otázku, jak může někdo vlastnit stejnou značku dvakrát.
Kdo si teď vybavil PayPal, nemýlil se úplně. V roce 2000 se X spojila se společností Confinity a ze sloučení vznikla platební služba, jejíž název v překladu znamená zhruba plať, kámo. Šéfovat jí ale dlouho nevydržel: zatímco byl na svatební cestě, představenstvo ho kvůli sporům o technologickou platformu z pozice ředitele sesadilo. O dva roky později PayPal koupil eBay a z celé té epizody si odnesl přibližně 180 milionů dolarů. Tedy částku, po které už člověk nemusí do konce života dělat vůbec nic.
SpaceX: rakety, které nešlo koupit
Místo jachty přišla cesta do Ruska pro nosnou raketu. Jednání dopadlo tak, jak dopadlo — ceny se prodejcům zdály nízké, kupci vysoké — a z jednacího stolu vzešel závěr, že postavit si raketu vlastní vyjde možná levněji. Ověřit tuhle domněnku trvalo roky a málem to skončilo naprostým bankrotem. SpaceX vznikla v roce 2002.
Tři výbuchy a čtvrtý pokus
První Falcon 1 skutečně vzlétl a mířil k nebesům — jenže přibližně po pětadvaceti vteřinách unikalo palivo, což raketám nesvědčí. O rok později se druhému stupni zamotala hlava, začal se nekontrolovaně točit a skončil výbuchem. Napotřetí se první a druhý stupeň po oddělení skamarádily natolik, že do sebe narazily. Raketové inženýrství je doslova raketová věda a napoprvé nevychází skoro nic.
Čtvrtý pokus vyšel — raketa dosáhla oběžné dráhy a v prosinci téhož roku přišel od NASA kontrakt v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Ano, jsou to peníze daňových poplatníků. Vzhledem k tomu, že právě tenhle kontrakt zajistil Spojeným státům možnost zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici i po ukončení programu raketoplánů, jde ale o překvapivě dobře investované peníze.
Zakladatelem Tesly až díky vyrovnání
Do Tesly, snu levicových nadšenců do elektromobility, vstoupil investicí 6,35 milionu dolarů, díky které usedl v představenstvu. Klíčové slovo je vstoupil — firma už existovala. Přesto ho velká část veřejnosti zná jako jejího zakladatele. Cestování časem to nebylo. Titul zakladatele si na vizitku dopsal sám a spor o to, komu vlastně náleží, skončil mimosoudním vyrovnáním, po kterém se za spoluzakladatele smí označovat hned pětice lidí — on včetně.
Formálně je tedy všechno v pořádku. Obsahově je to zbytečné gesto, které z člověka dělá přesně to, co si o něm kritici myslí. Zvláštní lidé prostě dělají zvláštní věci — a někdy z nich vzniknou i revoluční dopravní prostředky.
Hyperloop: potrubní pošta pro lidi
Co je hyperloop? Je to trubka. Opravdu, je to trubka. Obrovská trubka, ve které jezdí kapsle, a hlavní eso v rukávu spočívá v tom, že se z ní odsaje vzduch — ten totiž kazí aerodynamiku. Po dvou stech letech vývoje železnice jsme tedy dospěli k závěru, že nejlepším způsobem přepravy je potrubní pošta pro lidi.
Slibovaná rychlost přes 1200 kilometrů v hodině zní úžasně jen do chvíle, než si člověk uvědomí, že cestující uvnitř má pořád orgány. Tahle biologická vlastnost z něj dělá poměrně mizernou střelu. Hyperloop se nakonec nepostavil — nikoli proto, že by nápad byl nutně špatný, ale protože lidé mají docela rádi, když do cíle dorazí živí.
Neuralink: klávesnice rovnou do mozku
Neuralink je něco jako klávesnice. Jen si předtím šlehla trochu koksu, napíchala si steroidy, poslechla všechna motivační videa světa a neleží vám na stole — někdo vám ji operuje do mozku.
Zní to děsivě? Možná jen proto, že vnímáte tu temnější stranu. Deklarovaným cílem je vrátit nevidomým zrak, neslyšícím sluch a zvládnout mentální poruchy. Druhé čtení je stejně legitimní: je to nejlepší představitelný způsob, jak někomu dostat do hlavy prakticky cokoli, a začátek dystopie jako z učebnice. Konečnou metou je nahrát lidské vědomí do cloudu a stát se nesmrtelnou digitální bytostí, která navěky konzumuje obsah a platí předplatné. Vyberte si sami.
Boring Company a lodě pojmenované po sci-fi
Následoval tunel od Boring Company — kolosální neúspěch, o kterém se raději nemluví — a hlavně účast u zrodu firmy, která dnes doslova mění svět. Ta se jmenuje OpenAI, což je vzhledem k jeho ostatním jménům skoro zázrak srozumitelnosti.
Jediné, co mu v pojmenovávání jde bezchybně, jsou vesmírné projekty. Přistávací plavidla pro stupně raket Falcon 9 a Falcon Heavy nesou jména Just Read the Instructions, Of Course I Still Love You a A Shortfall of Gravitas. Nejsou původní — pocházejí ze série The Culture od Iaina M. Bankse — ale fungují dokonale. První Starship, se kterou chce přistát na Marsu, má nést jméno Srdce ze zlata, převzaté ze Stopařova průvodce po Galaxii. Té knihy, která má hned na obálce napsáno: Nepanikařte.
OpenAI: vlastní armagedon do kapsy
Ironií je, že OpenAI vznikla přesně z paniky. Sam Altman se dočetl o obecné umělé inteligenci, jejíž dosažení má znamenat konec světa nebo něco podobně veselého, a hlavně o tom, že přijde nejspíš dřív, než se čekalo. Společně pak přišli s myšlenkou, která se dá popsat jedině jako brutální: pokud se někdo k obecné umělé inteligenci dostane a bude to průšvih, nejlepší obranou je vyvinout si vlastní a otevřít ji všem. Každý z nás tak může mít svůj vlastní armagedon do kapsy.
V té neprůstřelné úvaze se objevil jeden problém: vyvinout obecnou umělou inteligenci nestojí stovky milionů, ale miliardy dolarů — a i to je zřejmě málo. Shoda na dalším postupu nepřišla, každý si vymyslel vlastní pohádku a na začátku roku 2018 se cesty rozešly.
Falcon Heavy, pokuta a dětinská pře na sítích
Křivda z rozchodu drží dodnes. Vzájemné popichování na sociálních sítích působí, jako by šlo o zabité domácí zvíře — a je dokonalou ukázkou toho, že lidé vedoucí nejmocnější organizace světa dokážou brečet nad pískovištěm, když jim někdo šlápne do hradu.
Rok 2018 tím ale neskončil. Do vesmíru odstartovala raketa Falcon Heavy a s ní i vlastní automobil. K tomu přišlo veřejné prohlášení o připravených penězích na převzetí automobilky do soukromých rukou — což se americkému regulátorovi trhu SEC nelíbilo natolik, že celá věc skončila pokutou dvaceti milionů dolarů.
Twitter, který se vrátil k písmenu X
Rok poté, co SpaceX dopravila na Mezinárodní vesmírnou stanici živou posádku, se stal nejbohatším mužem planety — a začala pořádná show. Koupil Twitter, pak řekl, že ho nechce, protože je plný botů, nakonec ho koupit musel. Do centrály nakráčel s dřezem v ruce a propustil zhruba polovinu lidí.
Pak se vrátil ke svým skutečným kořenům a Twitter přejmenoval na X. Po více než dvaceti letech měl svoje X zpátky. Tentokrát větší, hlasitější a o poznání toxičtější.
Vstup do politiky, po kterém se svět rozdělil
Až do téhle chvíle byl podivín, kterého měla většina lidí docela ráda nebo jim aspoň tolik nevadil. Pak udělal něco, co člověk se všemi pěti pohromadě neudělá: začal veřejně vstupovat do politiky. Ve chvíli, kdy se po volbách stanete de facto vedoucím vyhazovu v celé zemi, začne vás okamžitě nenávidět polovina populace — bez ohledu na to, na které straně stojíte vy.
Přidejme k tomu, že škrtací mise byla nakonec sama o sobě dost překvapivě špatně investovanými penězi daňových poplatníků. Po několika neshodách navíc vztah s Donaldem Trumpem znatelně ochladl a od té doby kolísá mezi veřejnou roztržkou a smířlivými gesty na obě strany.
Závěr: ani spasitel, ani antikrist
Zbývá příběh muže, který dosáhl na absolutní vrchol. Cestou napáchal spoustu škod, ale jeho přínos je natolik velký, že se nedá ignorovat — a přesně proto ho nejde pasovat do role spasitele ani antikrista.
Je to v mnoha ohledech člověk jako každý jiný: s vizí, s chybami, s vlastní slepotou. Jen má na rozdíl od nás ostatních nechutnou hromadu peněz, kterou mění svět. Jestli k lepšímu, nebo k horšímu, ať si každý rozhodne sám.
