Tisková mluvčí Bílého domu Caroline Leavittová na pravidelném brífinku potvrdila, že Spojené státy americké a Írán uzavřely příměří. Íránský režim po 38 dnech vojenské operace s kódovým názvem Epic Fury kapituloval a přistoupil na americké podmínky. Trump podle Leavittové mohl Írán úplně zničit, ale zvolil cestu ke smíru.
Operace Epic Fury: 38 dní, které zlomily Írán
Operace Epic Fury odstartovala 28. února a trvala přesně 38 dní. Za tu dobu americká armáda splnila tři klíčové cíle: zničit íránské raketové a dronové kapacity, rozložit íránský obranný průmysl a odebrat Teheránu schopnost promítat vojenskou sílu za vlastní hranice. Leavittová zdůraznila, že šlo o nejrychlejší a nejúspěšnější vojenské vítězství v moderní historii USA.
Íránské letectvo, které ještě před šesti týdny vypravovalo desítky bojových letadel denně, má nyní operační kapacitu nula. Zásoby balistických raket a dronů dálkového dosahu byly z velké části zlikvidovány přibližně 800 přímými údery na sklady a výrobní závody.
Írán přišel o loďstvo i podmořské síly
Íránské námořnictvo bylo kompletně zničeno — USA potopily nebo vyřadily celkem více než 100 lodí včetně 16 ponorek. Írán přitom disponoval největší ponorkovou flotilou v regionu. Ze zbývá jen 3 % původní podmořské síly. Námořní miny byly rovněž cíleně zneškodněny, takže Íránu fakticky zbývá jen stín někdejší námořní moci.
Byly zničeny klíčové velitelské a kontrolní struktury — americká armáda provedla přes 2 000 úderů na centra velení, z nichž mnohá přestala zcela fungovat. Komunikační toky mezi Teheránem a jeho proxy silami v regionu jsou přerušeny. Schopnost Íránu financovat a zásobovat Hizballáh, Hamás a další milice se drasticky snížila.
Byl zabit dosavadní nejvyšší vůdce a řada dalších představitelů bezpečnostního aparátu. V Íránu fakticky nastala změna režimu, i když Bílý dům připustil, že dopady pro íránský lid jsou zatím těžko předvídatelné.
Hormuzský průliv a jaderný program: červené linie
Íránská strana původně předložila návrhy příměří, které americký tým vyhodnotil jako zásadně nepřijatelné — tým Trumpa je doslova zahodil. Po dalším vyjednávání Írán předložil modifikovaný plán, který byl uznán za realistický základ pro navazující dohodu.
Okamžitým výsledkem příměří je znovuotevření Hormuzského průlivu bez jakýchkoli omezení. Trump opakovaně zdůraznil, že otevřený průliv je absolutní podmínkou — červenou linií, od níž neustoupí. Hormuzský průliv je strategicky kritický pro přepravu přibližně pětiny světové ropy.
Jaderný program zůstává klíčovým tématem navazujících jednání. Obohacování uranu v Íránu musí skončit — to je podle Leavittové červená linie, od níž se americká strana nebude odchylovat. Íránské zásoby vysoce obohaceného uranu mají být předány třetí straně.
Vyjednávání v Islamabádu: Vance, Witkoff, Kušner — a Čína
Druhá fáze diplomatických jednání proběhne v pátek v Islamabádu. Americký vyjednávací tým povede viceprezident JD Vance spolu se zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Jaredem Kušnerem. Bílý dům zdůraznil, že všechna jednání probíhají za zavřenými dveřmi — spekulace médií o podmínkách označila Leavittová za nepodložené.
Zákulisní roli sehrála Čína. Mezi americkou a čínskou vládou probíhaly průběžné rozhovory a prezident Si Ťin-pching udržoval s Trumpem pracovní vztah. Peking tak byl informován o průběhu operace a má zájem na stabilitě průlivu i regionu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil plnou podporu příměří a Trumpovi osobně. Ujistil prezidenta, že Izrael příměří dodrží po dobu dvoutýdenního vyjednávání, i když některé izraelské aktivity v Libanonu vyvolávají obavy z rozšíření konfliktu.
Fragilní mír a NATO v pozadí
Příměří je křehké. Leavittová v průběhu brífinku obdržela dotaz na zprávy o nových leteckých útocích na íránská města včetně Isfahánu — musela přiznat, že zprávy právě ověřuje a vrátí se s odpovědí. Situace se podle Bílého domu mění minutu po minutě.
Roli Evropy v krizi shrnula Leavittová tvrdě: evropští spojenci se otočili zády k USA v klíčovém okamžiku konfliktu — a Amerika si to zapamatuje. Trump v odpoledních hodinách absolvoval hovor s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Přímo otázka, zda Trump uvažuje o odchodu USA z NATO, visí ve vzduchu — Leavittová potvrdila, že prezident toto téma diskutuje.
Dvoutýdenní vyjednávací okno má vyústit v konečnou dohodu o jaderném programu, obnově vztahů a dlouhodobé stabilitě Blízkého východu. Trumpova administrativa věří, že kombinace vojenského tlaku a diplomatického otevření vytvoří podmínky pro trvalý mír v regionu.
