Dva roky po pokusu o atentát na Donalda Trumpa v americkém Butleru se pozornost znovu upírá k eskalaci mezi Spojenými státy a Íránem. Tři témata s globálním dopadem stojí v popředí: tajná výměna prezidentského letadla v Turecku kvůli hlášené íránské hrozbě, nová vlna amerických úderů na íránské cíle a Trumpovo prohlášení, že roli strážce Hormuzského průlivu převezmou Spojené státy. Následující text shrnuje, co k tomu zaznělo v silně vyhroceném komentáři, a porovnává to s dostupnými informacemi.
Výměna letadla v Turecku a hrozba atentátu
Prezident Donald Trump se vracel ze summitu NATO v turecké Ankaře. Podle izraelských a amerických médií měl Írán jeho návštěvu vnímat jako mimořádnou příležitost k pokusu o atentát a západní zpravodajská služba na plán s předstihem upozornila americkou stranu. Tajná služba proto na zpáteční cestě změnila stroj — Trump odletěl starším Air Force One a posádka měla vypnout veřejný transpondér, aby zamaskovala trasu letu. Sám Trump se podle vlastních slov označil za člověka na prvním místě íránského seznamu cílů.
V komentáři zaznělo i tvrzení, že Trump zanechal pokyn k rozsáhlému odvetnému úderu na Írán pro případ, že by byl zabit. Jde o interpretaci komentátora, kterou nelze nezávisle ověřit, a je namístě ji brát jako součást vypjatého rámování, nikoli jako potvrzený fakt.
Nová vlna amerických úderů na Írán
Bezprostřední záminkou eskalace byl podle dostupných zpráv útok íránských Revolučních gard (IRGC) na obchodní loď v Hormuzském průlivu a opětovné prohlášení průlivu za uzavřený. Americké síly následně zasáhly íránské vojenské cíle — radary protivzdušné i námořní obrany, sklady a odpalovací pozice raket a bezpilotních prostředků. Šlo o další z několika kol úderů, které se v průběhu července opakovaly.
V komentáři zaznělo, že jeden z úderů měl usmrtit vysokého velitele Revolučních gard; toto konkrétní tvrzení zatím nezávislé potvrzení nemá. Doložené naopak je, že Trump na summitu pohrozil zásahy proti civilní infrastruktuře v Íránu, například elektrárnám a odsolovacím stanicím.
Trump: USA se stanou strážcem Hormuzského průlivu
Klíčovým výrokem dne bylo Trumpovo oznámení, že Spojené státy převezmou roli strážce Hormuzského průlivu a budou si za zajištění bezpečnosti účtovat poplatek ve výši 20 procent z hodnoty přepravovaného nákladu. Argumentoval tím, že USA průliv podle jeho slov střežily desítky let zadarmo, zatímco jiné bohaté státy na tom vydělávaly. Zároveň oznámil obnovení blokády íránských přístavů a plavidel. Proti zpoplatnění průjezdu se ohradila Mezinárodní námořní organizace (IMO), podle níž nelze zpoplatňovat průplav úžinami využívanými pro mezinárodní plavbu.
Rétorika o tom, že USA průliv fakticky vlastní nebo jej „převzaly“, je komentátorovým rámováním. Reálným obsahem Trumpova prohlášení je zpoplatněná ochrana plavby a blokáda íránských přístavů, nikoli anexe území. Írán kontrolu nad průlivem nedrží a jde o mezinárodní vodní cestu.
Souhrnně tyto kroky potvrzují pokračující ostrou konfrontaci mezi Washingtonem a Teheránem kolem strategického průlivu, kterým proudí značná část světové námořní přepravy ropy. Nejvyhrocenější tvrzení komentáře — od údajného zabití konkrétního velitele po domnělý pokyn k odvetě — je přitom namístě číst obezřetně a odlišovat ověřené události od jejich senzačního výkladu.
