Na tiskové konferenci ve Východním pokoji Bílého domu Trump vylíčil detaily záchranné operace dvou pilotů F-15 sestřelených nad Íránem a vystavil Teheránu ultimátum: do 20:00 EST příštího dne uzavřít dohodu, nebo čelit dalšímu ničení infrastruktury. Vedle prezidenta stáli ředitel CIA, ministr obrany a předseda sboru náčelníků štábů, kteří doplňovali operační podrobnosti.
Záchrana prvního pilota: denní přepad hluboko v nepřátelském území
Ve čtvrtek v noci byl nad Íránem v rámci operace Epic Fury sestřelen dvoumístný F-15. Oba členové posádky katapultovali do nepřátelského území. Trump okamžitě vydal rozkaz udělat vše pro jejich záchranu. Záchranný tým nasadil vrtulník HH-60 Jolly Green, který v oblasti plné ozbrojenců provedl extrakci prvního pilota — operátora zbraňových systémů. Muž byl zraněn, ztrácel krev, přesto si ošetřil rány, šplhal do vyšší nadmořské výšky, aby se vyhnul zajetí, a vyslal polohu pomocí záchranného majáku. Záchranné letadlo ho vyzvedlo dříve, než ho pronásledovatelé dostihli.
Mise proběhla za plného denního světla bez jediného zabitého na americké straně. Trump to označil za „historický výkon" a zdůraznil, že americká armáda nikdy nenechá svého muže v nepřátelském území.
Záchrana druhého pilota: 45 hodin v horách, noc na íránské půdě
Druhý člen posádky — pilot — byl ukryt v horském terénu daleko od místa sestřelení. Evasní výcvik ho vedl co nejdál od trosky, vyšplhal do hor a čekal. Celkem strávil 45 hodin v nepřátelském terénu. Americká zpravodajská komunita jeho polohu zahlédla ze satelitu jako „pohybující se speck" vzdálený čtyřicet mil — kamery sledovaly pohyb 45 minut, než byl identifikován jako pravděpodobný přeživší.
Záchranná mise v noci na sobotu nasadila 21 letounů, 48 tankovacích letadel a stovky vojáků. Záměrně se vytvořily falešné skupiny na různých místech, aby se íránské síly zmátly. Vlastní extrakce trvala méně než patnáct minut. Trump popsal, jak přistávající letadla uvázla v písku a jak technici do deseti minut sestavili tři vrtulníky z lodního kontejneru. Starší letouny, které by mohly prozradit technologie, byly na místě záměrně zničeny.
Při výjezdu byl jeden doprovodný letoun zasažen palbou. Pilot doletel poškozený stroj k přátelskému území a byl bezpečně evakuován. Zranění jsou lehká.
37 dní války: 10 000 bojových letů, 13 000 zničených cílů
Záchranná mise je součástí širší operace, která v době tiskové konference trvala 37 dní. Americká armáda v tomto období provedla více než 10 000 bojových letů nad Íránem a zasáhla přes 13 000 cílů. Sestřelení F-15 bylo první ztrátou letadla od nepřátelské palby v celé operaci. Trump to označil za „šťastný zásah" ze strany Íránu — hledající střela se nasála do motoru.
Americká armáda rovněž sestřelila 101 íránských raket namířených na letadlovou loď Abraham Lincoln. Systémy Patriot zachytily všechny. „Před deseti lety by to nebylo možné," konstatoval Trump. Bombardéry B-2 přitom dříve zasáhly íránská jaderná zařízení. „Bylo to totální," řekl Trump, byť dodal, že slovo „obliterace" bylo možná příliš silné. Bez tohoto zásahu by Írán podle něj jadernou zbraň již měl.
CIA a speciální operace: zákulisí vyhledávání pilota
Ředitel CIA popisoval, že agentura disponuje covert action autoritami, které jiné zpravodajské služby nemají. Na prezidentův rozkaz nasadila technologie, které „žádná jiná zpravodajská komunita na světě nevlastní" — přirovnal to k hledání jehly v kupce sena uprostřed pouště. Klíčovým úkolem bylo zároveň lokalizovat pilota a mást íránské síly, které ho hledaly.
V sobotu ráno CIA potvrdila, že jeden pilot je ukryt v horské štěrbině. Informace okamžitě putovala k ministru obrany a prezidentovi, který odsouhlasil spuštění záchranné fáze. CIA v rámci operace Midnight Hammer koordinovala zpravodajské akce v Íránu i jinde.
Íránské ultimátum a podmínky příměří
Trump oznámil, že Íránu dal prodlouženou lhůtu do 20:00 EST následujícího dne na uzavření přijatelné dohody. Prodloužení odůvodnil Velikonocemi: „Chci být laskavý člověk." Podmínky dohody zahrnují především volný pohyb ropy Hormuzským průlivem.
V případě nepřijetí dohody hrozí Íránu zničení elektráren a další infrastruktury. Trump varoval, že dekarbonizace infrastruktury může proběhnout „za čtyři hodiny, pokud bude třeba". Zmínil, že byl blízko k rozkazu zboření největšího íránského mostu, ale nakonec rozkaz odvolal po konzultaci s vyjednávači. „Dívali by se z okna a sledovali. A pak by zavolali," vysvětlil logiku nátlaku.
Trump naznačil, že cílem je i změna íránského režimu — „ne z ideologických důvodů, ale pro fakta". Vyjádřil přesvědčení, že íránský národ touží po svobodě a že desetiletí tuhé vlády přivedlo zemi do nejhoršího bodu za 47 let.
NATO, spojenci a otázka Evropy
Prezident ostře kritizoval spojence, kteří odmítli zapojit se do íránské operace: Japonsko, Austrálii a Jižní Koreu. „Chráníme je a oni nepomohli," prohlásil. NATO označil za „papírového tygra". Přesto vyzdvihl Katar, Kuvajt a Spojené arabské emiráty — Kuvajt například sestřelil tři íránské střely, byť omylem zasáhl i jeden americký letoun.
Na dotaz ohledně svého postoje k allianci Trump nepopřel, že USA jsou faktickým lídrem NATO, ale zdůraznil, že se to musí odrazit ve větším přispívání členů. Generální tajemník NATO přicestoval do Washingtonu na schůzku — Trump ho popsal jako člověka, který pochopil, že je třeba více přispívat.
Trump zároveň opakovaně zmínil Grónsko: „Chceme Grónsko. A víte co? Sbohem." Komentář zazněl v kontextu geopolitického přeskupování, i když bez dalšího upřesnění.
Závěr: historická operace, otevřená diplomatická partie
Trump záchrannou operaci označil za „nejúžasnější výkon armády, jaký kdy provedla". Oba piloti jsou doma. Íránský konflikt nicméně zůstává otevřený — záleží, zda Teherán přijme podmínky dohody před vypršením ultimáta. Pokud ne, hrozí pokračování ničení íránské infrastruktury. „Nesouhlasím s ničením. Ale mám tu možnost," uzavřel prezident.
