Den po návratu z Asie vystoupil prezident Donald Trump v Bílém domě s bilancí cesty, jejímž vrcholem bylo vůbec první trojstranné setkání vůdců Spojených států, Ruska a Číny v čínském Šen-čenu. Tiskovka se točila kolem jaderných zbraní, války s Íránem, Ukrajiny a obchodu s Čínou. Trump oba partnery ze summitu, Vladimira Putina i Si Ťin-pchinga, opakovaně označil za své přátele a dobré vztahy s nimi považuje za záruku bezpečí.

První summit USA, Ruska a Číny: jaderná deklarace

Prezident Trump popisuje trojstranný summit s Putinem a Si Ťin-pchingem

klip od 54:19

Trojstranné jednání v Šen-čenu označil Trump za jeden z nejvýznamnějších mezinárodních summitů za mnoho let. Srovnání s Jaltou, kde se kdysi sešli Churchill, Stalin a Roosevelt, prý nehledal: jel s tím, že s oběma vychází výborně a rozdíly se dají vyřešit. Velikost události mu podle vlastních slov došla až z reakcí médií.

Hlavním tématem byla odpovědnost tří největších jaderných mocností. Ty mají podle Trumpa dohromady 92 procent jaderného potenciálu světa a musí snižovat riziko, které tyto zbraně představují. „Vítěz být nemůže,“ řekl. Lídři mluvili o zastavení šíření jaderných zbraní, o tom, že Írán nesmí jadernou zbraň nikdy získat, o hrozbách na Korejském poloostrově a o zastavení zabíjení na Ukrajině.

Výsledkem je podle prezidenta první trojstranná mírová deklarace svého druhu. Spojené státy, Rusko a Čína v ní formálně stvrdily, že k jadernému konfliktu nesmí nikdy dojít. Čína navíc poprvé souhlasila s trojstrannými rozhovory o snižování jaderného rizika, ačkoli se jim dosud bránila, protože ve zbrojení zaostává. Podle Trumpa mají USA odhadem 4 000 jaderných hlavic, Rusko je druhé a Čína se svými zhruba 600 je dožene do deseti let. Snížit arzenály na polovinu si ale Trump představit neumí: když člověk vede, těžko se mu říká ano. Jaderné zbraně proto vnímá spíš jako odstrašení.

Trojice se podle něj dohodla také na společném úsilí zvýšit těžbu ropy a výrobu benzinu a nafty, aby klesl tlak na světové ceny. Čína se poprvé připojila k odsouzení zneužívání pravomocí a překračování mandátu Mezinárodního trestního soudu, který si podle Trumpa přisvojuje „falešnou moc“ zatýkat hlavy států. Nespokojený s ním je prý zvlášť Putin.

Si Ťin-pching Trumpa osobně přivítal u letadla, což podle prezidenta dosud neudělal u nikoho. Trump chválil i čistotu a infrastrukturu Šen-čenu. Čínský prezident mu podle jeho slov řekl, že Spojené státy v Pekingu považovali za „mrtvé“ a teď nad Čínou vedou.

Proč mluvit s Moskvou a Pekingem

Americký ministr zahraničí o významu schůzky tří jaderných mocností

klip od 70:10

Americký ministr zahraničí na tiskovce vysvětloval, proč má summit smysl i pro běžné Američany. Spojené státy, Rusko a Čína vlastní drtivou většinu jaderných zbraní na planetě. Představa, že by se jejich vůdci neměli pravidelně scházet, je podle něj nejen absurdní, ale i nebezpečná.

Dobré vztahy hlav států podle ministra udávají tón celému vztahu, obchodním vyjednavačům i diplomatům. Bez nich se nedá dohodnout nic konkrétního. Summit podle něj položil základ, na kterém může stavět diplomacie a obchodní jednání, ve prospěch Američanů i celého světa.

Írán: blokáda Hormuzu a žádná jaderná zbraň

Prezident Trump odpovídá na dotazy k válce s Íránem

klip od 72:06

Válka Spojených států s Íránem trvá podle úvodního zpravodajského vstupu devět měsíců a Rusko i Čína podle zpráv pomáhají Íránu udržet se nad vodou. Ještě v Číně Trump prohlásil, že od Moskvy ani Pekingu žádnou pomoc s Íránem nepotřebuje: americká armáda podle něj porazila íránské námořnictvo, letectvo i protivzdušnou obranu a Íránu zbývá asi 12 až 13 procent raket. Teherán prý chce dohodu.

Na tiskovce Trump zopakoval, že by do války šel znovu, protože Írán nesmí mít jadernou zbraň. Ceny paliv podle něj vzrostly mnohem méně, než čekal: obával se ropy za 300 dolarů za barel, dnes je skoro na 80. Minulý týden se podle prezidenta z Hormuzského průlivu vyvezlo rekordní množství ropy, americké námořnictvo drží blokádu a průliv má pod úplnou kontrolou. Íránské představitele označil za „šílence“ a „velmi zlou skupinu lidí“, která podle něj za posledních osm měsíců zabila 75 000 demonstrantů. Írán chce podle Trumpa dohodu, jenže ne takovou, kterou by Trump přijal.

Viceprezident J. D. Vance na dotaz, zda válka stála za politickou cenu, odpověděl, že zabránit Íránu v získání jaderné zbraně je přesně to, co je třeba. Írán je podle něj největším státním sponzorem terorismu a jaderná zbraň by mu posloužila k vydírání, nebo dokonce k útoku se statisíci obětí.

K zprávám o íránské „špinavé bombě“ určené pro Washington Trump řekl, že jde o fámu. „Víme toho o dění v Íránu hodně, víme všechno, co říkají,“ uvedl a dodal, že něco takového USA nedovolí. Na dotaz k iráckému premiérovi, který po telefonátu s Trumpem posílil snahu odzbrojit milice podporované Íránem, odpověděl, že je to jeho přítel a silný muž, který dokáže udělat, co si předsevezme.

Ukrajina: nenávist, která brání míru

Prezident Trump o schůzce s Putinem a válce na Ukrajině

klip od 52:21

Ráno před tiskovkou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko na Ukrajinu vypustilo přes 110 raket a 400 dronů. Trump po dvoustranné schůzce s Putinem tvrdí, že ruský prezident jasně projevil přání ukončit válku diplomatickou cestou. Překážkou je podle něj obrovská nenávist mezi Zelenským a Putinem: válku měl původně za jednu z těch snadnějších, ale takovou míru nenávisti prý málokdy vidí. Přesto věří, že je dobrá šance konflikt ukončit.

Každý měsíc ve válce podle Trumpa umírá kolem 25 000 lidí, většinou vojáků, ruských i ukrajinských, což přirovnal k vyprodané hale Madison Square Garden. Putin mu podle jeho slov na přímou otázku odpověděl, že kdyby byl prezidentem Trump, do války by nešel.

Novináři namítli, že Putin po schůzce spustil další smrtící útok, a ptali se, zda Trumpa nevodí za nos. Prezident odpověděl, že oba válku chtějí ukončit, ale nevědí jak a uvízli v ní „jako v blátě, stejně jako jeho tanky“. Připomněl, že protitankové střely Javelin dal Ukrajině on, zatímco Obama jí podle něj dal přikrývky. Putin je podle Trumpa ve složité situaci, protože válka, která měla trvat den, trvá pět let.

K bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu podle vzoru článku 5, které Rusko podle novinářů odmítlo, se Trump vyjadřovat nechtěl: nejdřív musí být dohoda. Veřejná prohlášení obou stran označil za válku o veřejné mínění, protože Putin nemůže předem souhlasit se vším a pak jít vyjednávat.

Čína: čipy, cla a odchod z Venezuely

Prezident Trump o vývozu čipů do Číny a obchodu s Pekingem

klip od 76:04

S Čínou se podle Trumpa jedná o velmi komplexní dohodě. Spojené státy na obchodu s ní dřív tratily obrovské peníze, dnes jim podle prezidenta Čína platí víc než kterákoli jiná země. Připomněl, že cla na čínské zboží kdysi vyhnal až na 145 procent a lodě se tehdy vracely uprostřed oceánu. Dalších 20 procent uvalil jako trest za fentanyl, jehož dovoz po moři podle něj klesl o 97 procent.

K vývozu čipů řekl, že do Číny smějí jen starší typy, a nevadilo by mu, kdyby tam nešly žádné. Nejnovější čip Blackwell nemá dostat Čína ani nikdo jiný. Spojené státy jsou podle Trumpa ve vývoji čipů deset let před Čínou a pokročilý čip se na rozdíl od jiných výrobků nedá okopírovat. Zároveň připustil, že Čína vyrábí čipy taky a bez amerických si je udělá sama.

Na otázku, zda měl Washington před schůzkou se Si Ťin-pchingem navrch, Trump odpověděl, že o tom nepřemýšlel. Číňany ale podle svých slov požádal, aby odešli z Venezuely a od Panamského průplavu, a oni odešli. Rusko bylo ve Venezuele podle něj hodně aktivní, USA tam jednu z lodí zničily, a dnes tam už nejsou Rusové ani Číňané, ale Američané.

Superinteligence a datacentra jen doma

Prezident Trump o umělé inteligenci a zákazu stavět datacentra v zahraničí

klip od 37:04

V umělé inteligenci, které Trump říká „superinteligence“, jsou podle něj Spojené státy první a Čína druhá, s velkým odstupem před ostatními. Si Ťin-pching mu prý k americkému náskoku blahopřál a nový název se mu líbí, protože je přesnější. Oba prezidenti se podle Trumpa shodli na společných pojistkách pro tuto technologii, protože „může být až moc super“. „Kdo vyhraje superinteligenci, vyhraje,“ zdůraznil.

Novinkou, kterou podle svých slov neřekl ani vlastním lidem, je zákaz stavět americká datacentra v jiných zemích. Firmy, které to přesto udělají, čeká obrovská daň a tvrdé sankce. Jinak by podle prezidenta všechna datacentra skončila v Číně. Zmínil, že jedna firma teď chtěla stavět ve Finsku, a to USA nedovolí. Obcím doma radí, ať si za datacentra nechají od firem pořádně zaplatit.

Quad, Grónsko a podmořské kabely

Prezident Trump o summitu Quad v Manile a o Grónsku

klip od 40:20

V Manile se konal summit Quad, který sdružuje Spojené státy, Indii, Austrálii a Japonsko. Čtyři země podle Trumpa založily vůbec první fórum obchodních lídrů Quad zaměřené na ekonomickou bezpečnost a odolnost dodavatelských řetězců a spustily společný akcelerátor pro vývoj superinteligence. Ten ale Trump chce držet v omezené míře, protože technologie má zůstat ve Spojených státech. Quad se dohodl i na spolupráci v námořní bezpečnosti a sledování.

V téže souvislosti Trump oznámil: „Máme Grónsko,“ schválené prý den před tiskovkou, a dodal, že to Spojeným státům dává obrovskou ochranu. Poděkoval Dánsku a Marku Ruttemu, kterého označil za fantastického lídra, a zmínil i NATO. Řeč byla také o kybernetické bezpečnosti a ochraně podmořských kabelů. Jde podle Trumpa o velmi sofistikovanou činnost. Netvrdí, že ji provozují i USA, ale nejspíš ano, o tom však mluvit nechce.

Obchod v Asii: Filipíny, Thajsko, Mexiko a Kanada

Prezident Trump o obchodních dohodách z cesty po Asii

klip od 43:05

Na summitu ASEAN v Manile, kde Trump promluvil ke čtrnácti zemím, se podle něj uzavřely obchodní dohody za víc než 17 miliard dolarů. Filipínské aerolinky koupí místo evropských letadel 20 boeingů 787 s motory General Electric. Filipíny a Malajsie budou pro cloudovou infrastrukturu používat americké technologie.

Od filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose si Trump podle svých slov vymínil, že Filipíny budou od 1. ledna kupovat veškeré zemědělské produkty a veškerou energii ze Spojených států, ne z Brazílie nebo z Blízkého východu. „Pomůže vám Brazílie, když se dostanete do potyčky s Čínou?“ ptal se. Filipíny navíc oznámily nákup amerických zbraní za víc než dvě miliardy dolarů. Thajsko slíbilo zrušit všechna cla na americké zboží i necelní překážky a kupovat americké zemědělské produkty za 2,6 miliardy dolarů ročně. Thajský premiér i kambodžský premiér Hun Manet Trumpovi podle jeho slov poděkovali za ukončení války mezi oběma zeměmi.

Na okraj summitu APEC jednal Trump s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaumovou. Dohoda je podle něj blízko, Mexiko ale nesmí mít s USA obchodní přebytek a nesmí ho ovládat kartely. S kanadským premiérem Markem Carneym zatím k dohodě nedošel: Kanada podle Trumpa léta zneužívá obchod se Spojenými státy, a dokud deficit kolem 80 miliard dolarů neklesne na nulu, není o čem jednat.

Výpadky: podle Trumpa žádná souvislost

Prezident Trump odpovídá na dotaz k výpadkům bank a letového provozu

klip od 80:38

Výpadky bank a dalších služeb ve Spojených státech podle Trumpa spolu nesouvisejí. Jde o samostatné události, které způsobují modernizace systémů, a ne kybernetický útok, což tvrdí i nejvyšší představitelé zpravodajských služeb. Jinak je to podle prezidenta s řízením letového provozu: systém je starý 55 let a zastaralý. Vláda proto chce od Kongresu 50 miliard dolarů na úplně nový systém.

Závěr

Hlavním výsledkem cesty je podle Trumpa trojstranná deklarace Spojených států, Ruska a Číny, že k jadernému konfliktu nesmí dojít, a souhlas Pekingu s rozhovory o jaderném riziku. Vůči Íránu zůstává Washington neústupný, na Ukrajině věří v mír navzdory nenávisti obou vůdců. V technologiích hodlá náskok před Čínou udržet zákazem vývozu nejnovějších čipů i stavby datacenter v zahraničí.