Americká tajná služba, tedy instituce, jejímž jediným úkolem je udržet naživu prezidenta a několik dalších nejchráněnějších lidí na planetě, řeší vlastní zaměstnance. Tři pracovníci jejího komunikačního odboru jsou mimo službu, přišli o bezpečnostní prověrky i o pracovní techniku a vyšetřování se netýká přestupku proti služebnímu řádu, ale toho, jak se k novinářům dostaly detaily o ochraně hlavy státu.
Tři lidé z tiskového odboru mimo službu
Stalo se to v posledním srpnovém týdnu roku 2026. Mezi třemi postavenými mimo službu je i šéf komunikace Anthony Guglielmi, tedy člověk, jehož jméno stálo pod prakticky každým oficiálním vyjádřením agentury posledních let. Všem třem byly pozastaveny bezpečnostní prověrky a zabavena pracovní zařízení, což je při vnitřním vyšetřování obvyklý krok. Agentura potvrdila, že jde o tři zaměstnance bez policejních pravomocí, a případ předala své kanceláři profesní odpovědnosti.
Neobvyklé je, kdo se k vyšetřování připojil. Podle zpravodajství jsou u něj FBI i CIA. To z věci dělá něco jiného než rutinní personální spor uvnitř úřadu. Vyšetřovatelé zjišťují, jak se utajované nebo citlivé informace dostaly do tisku.
Guglielmi prostřednictvím právního zástupce jakékoli pochybení odmítá a podle svého vyjádření plně spolupracuje. Žádné obvinění zatím nepadlo a tajná služba odmítla upřesnit, čeho přesně se podezření týká. Všechno ostatní je v tuto chvíli dohad.
Butler: svažitá střecha a čísla, která nesedí
Důvod, proč se americká veřejnost u každé nové kauzy kolem tajné služby vrací o dva roky zpět, se jmenuje Butler. Na předvolebním mítinku v Pensylvánii 13. července 2024 vystřelil ze střechy blízké budovy Thomas Matthew Crooks, jeden účastník zemřel a Donald Trump vyvázl se zraněným uchem.
Tehdejší ředitelka Kimberly Cheatleová vysvětlovala nepřítomnost ostřelovačů na oné budově tím, že střecha byla svažitá a agenty na ni z bezpečnostních důvodů nechtěli posílat. Ostřelovači tajné služby přitom ten den leželi na střeše se srovnatelným sklonem. Vysvětlení neobstálo ani v Kongresu: Cheatleová rezignovala 23. července 2024, den po slyšení ve sněmovním výboru.
Přibyla i čísla. Podle podkladů, které zveřejnila kancelář senátora Chucka Grassleyho na základě oznámení chráněných whistleblowerů, měla akce tehdejší první dámy Jill Bidenové v Pittsburghu v týž den dvanáct agentů na stanovištích, zatímco Trumpův mítink v Butleru tři. Tajná služba přitom v roce 2024 odklon sil veřejně popírala. Guglielmi tehdy na sociální síti napsal, že prostředky odkloněny nebyly a že ochranné modely takhle nefungují. Pozdější senátní zpráva navíc uvedla, že agentura odmítla nebo nevyřídila nejméně deset žádostí Trumpova ochranného detailu o posílení, včetně protidronové techniky a dalších ostřelovačů. Souvislost mezi tímto popíráním a nynějším vyšetřováním ovšem nikdo nedoložil.
Utajený přesun v Turecku
Bezprostředním pozadím současného vyšetřování je jiný a čerstvější případ. Při letu z Turecka do Anglie nastoupil Donald Trump před objektivy do prezidentského speciálu, načež byl cateringovým vozem nenápadně převezen k jinému, vojenskému letounu. Původní stroj posloužil jako návnada. Důvodem byla zpravodajská informace, že íránští operativci cílí na prezidentovo letadlo.
O plánu věděl ministr zahraničí Marco Rubio, který odletěl původním strojem. Novináři na palubě ani část personálu Bílého domu netušili nic. Manévr má logiku jen tehdy, když o něm nikdo neví, a přesně tuhle podmínku popis operace v tisku zrušil. Administrativa následně poslala předvolání novinářům deníku The New York Times s odůvodněním, že někdo ohrozil národní bezpečnost únikem utajovaných informací. Po dvou týdnech je stáhla, když soudce dal najevo, že takový postup považuje za problematický.
Proč je únik o ochraně letadla víc než trapas
Rozdíl mezi nepříjemným únikem a únikem nebezpečným je v tom, komu informace mění výpočet. Stát, který uvažuje o útoku na letadlo hlavy jiného státu, poměřuje pravděpodobnost úspěchu proti jistotě odvety. Dokud musí počítat s tím, že stroj má funkční protiraketovou ochranu, vychází mu rovnice jednoznačně proti. Jakmile se dozví, že ochrana chybí nebo je slabší, než předpokládal, začne být stejná úvaha rizikem. Právě proto patří údaje o ochranných opatřeních k nejcitlivější kategorii utajovaných informací a jejich vynesení se v americkém právu neposuzuje jako kázeňský přestupek, ale jako věc s trestněprávním rozměrem.
A není to ojedinělý případ. Už v červenci byl mimo službu postaven agent z ochranky viceprezidenta J. D. Vance kvůli podezření, že novinářce předával informace o ochranných formacích, rozpisech směn a plánovaných přesunech, část z nich s předstihem několika dnů. Dva podobné případy během několika týdnů posouvají debatu od jednotlivých selhání k otázce, jak se uvnitř agentury pracuje s loajalitou a s utajením.
Sankce proti nadnárodní síti krajně levicového terorismu
Ve stejném týdnu oznámil Marco Rubio krok, který má mezinárodní dosah bez ohledu na to, jak se člověk staví k americké vnitřní politice. Spojené státy zařadily na sankční seznam několik nadnárodních sítí krajně levicového terorismu, mezi nimi italský technologický kolektiv Autistici/Inventati. Ten je nově veden jako zvlášť určená globální teroristická organizace.
Podle ministerstva zahraničí poskytoval kolektiv šifrovanou komunikaci, webhosting, zabezpečené videokonference, streaming a anonymizační služby násilným extremistickým skupinám. V odůvodnění se vedle amerických antifašistických buněk objevují i struktury napojené na Hamás, íránské revoluční gardy, Hizballáh a Lidovou frontu pro osvobození Palestiny. Zařazení na seznam zmrazuje majetek pod americkou jurisdikcí a zakazuje americkým osobám a finančním institucím s daným subjektem obchodovat.
Zajímavá je na tom především adresa. Terčem sankce není skupina ze vzdáleného konfliktního regionu, ale poskytovatel digitální infrastruktury sídlící v Evropské unii. Vytváří to precedens, který se evropských providerů může dotknout i mimo tenhle konkrétní případ.
Závěr
Personální zásah v tiskovém odboru tajné služby zatím nemá rozsudek ani obvinění, jen tři pozastavené prověrky a vyšetřování, u kterého sedí FBI s CIA. Jisté je zatím jen to, co lze doložit: agentura má za sebou dva roky přiznaných selhání kolem Butleru, čerstvý případ agenta z ochranky viceprezidenta a únik, který donutil prezidenta létat v cateringovém voze. Zbytek je otevřená otázka, a dokud vyšetřování neskončí, měla by tak i zůstat.
