Zpráva o íránské špinavé bombě ve Washingtonu, úder na íránský ostrov Kešm a odhady, kdy může přijít velký útok. Pojistné za jediný průjezd tankeru Hormuzským průlivem, které vystoupalo na desítky milionů dolarů. Sankce Evropské unie proti novinářům a komentátorům války na Ukrajině a norský profesor, který kvůli tlaku opouští vlastní zemi. A nakonec varování, že křehké centralizované systémy a nedostatek hnojiv mohou v roce 2027 vyústit v hladomor. Vysílání spojilo tři hosty: bývalého důstojníka americké armády Daniela Davise, profesora Glenna Diesena a zakladatele webu Natural News Mika Adamse.

Špinavá bomba: dvě verze jedné zprávy

Daniel Davis o zprávě CNN o údajné íránské špinavé bombě

klip od 5:54

CNN s odvoláním na sedm amerických činitelů přinesla exkluzivní zprávu, podle níž íránská vláda připravuje plány, jak zasáhnout vysoké představitele Trumpovy administrativy špinavou bombou nebo chemickou zbraní přímo ve Washingtonu. Davis upozorňuje, že televizní verze se liší od té, která vyšla na webu. Tam šlo o odposlech s nízkou mírou důvěryhodnosti: blíže neurčení lidé na íránské straně rozebírali teoretickou možnost a text výslovně uváděl, že nejde o plánování. Další zpráva CNN už ale mluvila o podrobném plánu včetně toho, jak zbraň propašovat. „Tak co z toho platí?“ ptá se Davis.

Pochybnosti mu vzbuzuje i samotná podrobnost zprávy. Skutečná zpravodajská služba by nikdy nezveřejnila, kdo s kým a co přesně mluvil, protože by tím prozradila své zdroje a metody. Druhá strana by okamžitě poznala, které místo je kompromitované. Proto je podle něj zásadní vědět, kdo informaci CNN předal a s jakým motivem. Ve Washingtonu je nejpravděpodobnější, že únik nařídil někdo z administrativy a obrátil se na spolehlivý kontakt v CNN. Pokud šlo o utajované informace, je samotný únik problém.

Proč by Írán takový krok neudělal

Davis o tom, proč útok špinavou bombou neodpovídá chování Íránu

klip od 9:19

Spojené státy jsou s Íránem ve válce, zabíjejí a provedly atentáty, takže odvetu lze čekat. Ani pokus o atentát by nebyl nemyslitelný, i když by neodpovídal tomu, jak Írán jedná. Útok špinavou bombou ale podle Davise naprosto vybočuje z toho, co Írán za 47 let své existence předvedl. Jeho kroky jsou vždy pečlivě odměřené a mají přinést konkrétní prospěch. I po tvrdém úderu odpovídá tak, aby obnovil odstrašení, ale nevyprovokoval další útoky, které by jeho situaci zhoršily.

Kdo by na americké půdě, a zvlášť ve Washingtonu, použil špinavou bombu, chemickou nebo jadernou zbraň, musel by počítat s jadernou odvetou. Naznačil to i prezident Trump. Írán to ví, a proto to neudělá. Ne z morálních důvodů, ale z prostého kalkulu. Davis navíc připomíná, že USA mají po celé zemi robustní systémy k zachycení radiologického materiálu, protože tahle hrozba existuje dlouho. Pravděpodobnost takového útoku je proto nízká. Pokud by zpráva posloužila jako argument „udeřme dřív, než udeří oni“, jde podle něj o další pokus vmanipulovat zemi do války.

Úder na ostrov Kešm a okna pro velký útok

Davis o úderu na ostrov Kešm a možném termínu velkého útoku na Írán

klip od 16:09

Americké stíhačky zasáhly přesnou municí odpalovací stanoviště íránských Revolučních gard na ostrově Kešm. Centrální velitelství úder označilo za odpověď na agresi vůči americkému personálu. Podle Davise před summitem Trumpa, Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina velký útok nepřijde, protože Trump má rád diplomatické záběry. Nejnebezpečnější je víkend po summitu a týden před Díkůvzdáním, Spojené státy navíc rády útočí o víkendech. Další riskantní okno se otevírá po Díkůvzdání a trvá do Vánoc.

Po 3. lednu se situace pro administrativu výrazně zhorší. V Kongresu budou mít demokraté dost hlasů na ústavní žalobu proti šéfovi Pentagonu, kterého Davis označuje za architekta války, a sílí i tlak na odebrání peněz na válku. Pro zastánce války je proto nejbližší období „teď, nebo nikdy“. Cesty k diplomacii jsou přitom téměř uzavřené. Nejlepší možností je podle Davise plán odchodu: vyhlásit vítězství, stáhnout vojáky a otevřít Hormuzský průliv. Všichni budou vědět, že Amerika prohrála, ale vyhne se katastrofální odvetě, která by ji mohla uvrhnout do deprese. Rozčiluje ho, že elity obou stran válku chtějí bez ohledu na to, co jasně řekli voliči.

Ztráty, o kterých se mlčí

Davis o skutečných ztrátách amerických vojáků na Blízkém východě

klip od 21:17

Pořad 60 Minutes chystá reportáž o padlých vojácích, o jejichž smrti se rodiny dozvídaly pozdě, a o tom, jak Pentagon tají počty obětí a rozsah útoků na základny. Ministerstvo obrany přiznává 868 ztrát, z toho 23 mrtvých. Davis je skeptický, že je to tak málo. Prezident Trump přitom tvrdil, že z 8 000 dronů prolétly obranou jen dva a z 2 000 raket jediná. To nesedí ani s čísly, která přiznává samo ministerstvo.

Vojáci na Blízkém východě jsou podle něj v zoufalé situaci. Vědí, že vojenský cíl je nedosažitelný, a pokud je pošlou zpět do boje, půjdou na smrt. S počtem vojáků, druhem munice a povahou íránské obrany se válka vojensky vyhrát nedá. Davis mluvil s otcem jednoho letce z prvního nasazení, který si přivezl vážné psychické následky. Měsíce byl jen terčem a každý den čekal, jestli na něj dopadne další raketa, aniž by mohl s nepřítelem bojovat.

Pojištění průjezdu Hormuzem: z 54 tisíc na 64 milionů dolarů

Davis o pojistném za průjezd tankeru Hormuzským průlivem a o zkapalněném plynu

klip od 24:40

Vláda tvrdí, že Hormuzský průliv je otevřený a o ceny ropy se není třeba bát. Při slyšení v Senátu ale vedení amerického námořnictva potvrdilo, že pojištění jednoho průjezdu tankeru stálo před rokem 54 000 dolarů, kdežto dnes 64 milionů. Senátor na to odpověděl, že je to proto, že USA rozpoutaly válku a volnost plavby, jaká byla před rokem, už neexistuje.

Davis v tom vidí vysvětlení, proč tankery průlivem dál proplouvají, ačkoli je Írán i USA zasahují, potápějí a zapalují. Obrovský poplatek nevybírá Írán, ale pojišťovací byznys, a připočítává se k ceně ropy. Burzovní cena kolem 88 dolarů za barel tak říká jen část pravdy, rozhoduje, kolik ropa fyzicky stojí, když dorazí. Zasaženo bylo už přes sto tankerů, takže jich bude méně i po skončení války. Dražší zůstane nafta, letecké palivo, další destiláty i hnojiva.

Málo se mluví o zkapalněném zemním plynu. Průlivem ho proteče jen 40 až 45 procent předválečného objemu, přestože tudy vede velká část světových dodávek. Plyn nejde překládat z lodi na loď jako ropu a zásah plynového tankeru by znamenal obrovský výbuch, takže to nikdo neriskuje. Nabídka je výrazně omezená právě před zimou, a to nevěstí nic dobrého Evropě ani Asii.

Sankce EU: bez účtu a bez cestování

Sankce Evropské unie vůči novinářům a komentátorům války na Ukrajině

klip od 33:07

Evropská unie zařadila na sankční seznam další lidi, kteří o válce na Ukrajině mluví jinak než oficiální linie. Irský novinář Chay Bowes ve svém videu popsal, že rozhodnutí padlo v uzavřeném řízení. Nesmí mít bankovní účet v Evropě, nesmí od nikoho v Evropě přijímat peníze a nesmí cestovat po Unii. Novináři v Německu a jinde přitom už dříve dostávali dopisy od úřadů, že jsou kvůli svému zpravodajství o válce vyšetřováni.

Diesen připomíná také švýcarského plukovníka Jacquese Bauda, bývalého zpravodajského důstojníka, který spolupracoval i s NATO. Za údajně proruské argumenty je pod sankcemi, nesmí cestovat a uvízl v Bruselu bez volného přístupu ke svým penězům. „Když mu chcete pomoct koupit sendvič, pácháte trestný čin. Tak dnes vypadá život v EU a v širší Evropě,“ říká Diesen.

Diesen: morálka místo diplomacie

Glenn Diesen o tom, proč Evropa potlačuje nesouhlas

klip od 35:35

Evropa je podle Diesena posedlá heslem, že jednota je síla. Sedmadvacet členských států a k nim země mimo Unii, jako je Norsko, má mluvit jedním hlasem, přestože mají odlišné bezpečnostní, hospodářské i politické zájmy. Nástrojem je přenést politiku do jazyka morálky. Všechno je dobro, nebo zlo, a nesouhlasit či se ptát se stává téměř nemožným. Nesouhlas ohrožuje jednotu, a proto se potlačuje. V Norsku tak všichni poslanci podporují dodávky zbraní a nikdo z nich nechce obnovit normální diplomacii s Ruskem.

Stejně černobíle je podle něj rámována i válka. Ruská invaze se líčí jako nevyprovokovaná, přestože třicet let dokumentace ukazuje opak. Kdo řekne, že vyprovokovaná byla, je obviněn, že ji ospravedlňuje a šíří ruskou propagandu, a ocitne se na okraji. Bez ohledu na bezpečnostní obavy protivníka ale není prostor pro diplomacii ani kompromis. Evropa pět let diplomacii bojkotuje, a kdo věří, že bojuje se zlem, vidí jedinou cestu k míru v porážce soupeře. Tím soupeřem je ovšem největší jaderná mocnost světa, která podle Diesena zástupnou válku proti NATO vyhrává.

Diesen odmítá i heslo o podpoře Ukrajiny. Podle něj nejde o podporu Ukrajiny, ale Zelenského. Vláda, neziskové organizace i média v Norsku jednotně mlčí o čistkách politické opozice a opozičních médií, o tlaku na pravoslavnou církev a jazyková práva, o brutálních odvodech i o počtu padlých. Nezmiňují ani to, že velká většina Ukrajinců chce jednání. „Není to proukrajinské, je to protiruské, s ochotou bojovat do posledního Ukrajince.“

Video zbitého čtrnáctiletého chlapce

Glenn Diesen o videu zadržovaných a bitých lidí u Kyjeva

klip od 42:05

Diesen zveřejnil video z objektu u Kyjeva, kde podle něj drželi a bili odvedené muže. Mělo kolem 14 milionů zhlédnutí. Hned druhý den se do něj pustila média: napsal totiž, že nejmladší oběti bylo čtrnáct let, a čtrnáctiletý chlapec odveden být nemohl. Šlo o jednoho z protestujících, a Diesen podle svých slov nikdy netvrdil, že byl odvedenec. Média však podle něj přešla, kdo chlapce držel, totiž příslušníci praporu Azov s otevřeně fašistickou symbolikou, i to, co sám vypověděl. Lopatami ho srazili ze zdi, kopali do něj, bili ho, noži mu rozřezali všechno oblečení a celé to natáčeli. Na videu ho vyvádějí zabaleného do deky, v šoku. „Takový chlapec podkopává válečný narativ, a tak ho ignorují,“ říká Diesen. Média se podle něj stala stokou válečné propagandy.

Odchod z Norska

Glenn Diesen o odchodu z univerzity a z Norska

klip od 44:07

Diesen se v Norsku narodil a prvních dvacet let tam žil, dalších dvacet let učil na univerzitách v zahraničí a zhruba před sedmi lety se vrátil. Netrvalo dlouho a zjistil, že prostor pro nesouhlas neexistuje ani u témat, která by měla být nesporná, jako jsou desítky let doložené ruské obavy z rozšiřování NATO. Následovaly roky zastrašování, rušené akce a neziskové organizace, které na internetu zveřejňovaly fotografie jeho domu. Teď podle vlastních slov odchází z univerzity i ze země.

Kvůli výhrůžkám požádal univerzitu o rok neplaceného volna, aby mohl s rodinou odjet. Univerzita žádost zamítla, a když chtěla vysvětlení, kam se chystá a kde bude pracovat, dopis se během pár dnů dostal do médií. Neziskovky pak podle něj obvolávají možné partnery a vysvětlují jim, jak hrozný je to člověk, který šíří propagandu ruského státu. Proto zatím neprozradí, kam odchází. Má tři malé děti a nechce riskovat, že skončí na sankčním seznamu. Připomíná německý případ, kdy sankce zablokovaly všechny peníze a přístup k nim neměly ani děti dotyčného. Stále víc lidí podle něj začíná prohlédat, a to vyvolává ještě větší zoufalství vlád a médií, která nekriticky opakují, co vlády řeknou.

Výpadky: víc příčin, jedna křehkost

Mike Adams o příčinách série technologických výpadků

klip od 56:03

Za posledních sedm dní přišla série výpadků: Apple a jeho iCloud, Microsoft, řízení letového provozu v USA a aerolinky, banky včetně JPMorgan Chase a Capital One a vnitřní síť NSA, která hlásila zhoršení služeb při údržbě. Výpadek postihl i samotný pořad, jehož tým musel vysílání během zhruba 25 minut postavit znovu od nuly. Adams nevidí jednu společnou příčinu. Vysvětlení amerického úřadu pro letectví, že radary po celé zemi shodil jediný router, považuje za krycí historku. Microsoft a jeho chyba v serverovém systému, která se kaskádovitě rozšířila do Outlooku, podle něj smysl dává. Škodlivý kód vložený do 187 e-shopů je zase skutečný hack.

Společné je ale něco jiného: civilizace staví stále složitější technologické systémy uzel po uzlu, až je žádný člověk nedokáže pochopit. Vzniká nečekané emergentní chování, na které často neexistuje řešení. Mnohé dnešní systémy jsou zastaralé a postavili je lidé, kteří odešli do důchodu, byli propuštěni nebo zemřeli. Amerika podle Adamse bude muset zpětně rozebírat vlastní infrastrukturu, aby zjistila, jak vlastně funguje, zatímco se rozpadá.

Tuhle skutečnost podle něj zneužívá narativ, že systémy je třeba předat umělé inteligenci, protože jen ta jim rozumí. Stačí krize za krizí, další pád banky a pak výpadek elektrické sítě. Kdyby se prezident po třech dnech tmy obrátil na národ s tím, že řešením je svěřit celou síť umělé inteligenci, většina lidí by souhlasila, protože mrznou. Adams čeká, že výpadky bank se zhorší a velkým tématem bude v roce 2027 elektrická síť. Sám proto dokupuje solární panely a baterie a doporučuje aspoň dieselový generátor, protože naftu lze skladovat déle a bezpečněji.

Gates a centralizace, která láme systémy

Mike Adams o výroku Billa Gatese a o decentralizaci

klip od 64:12

Do debaty o výpadcích vstoupil Bill Gates. V rozhovoru pro CBS řekl, že kdyby přišel velký kybernetický útok s vážnými následky, lidé by uznali, že ti, kdo před tím varovali, měli pravdu. „Možná budeme muset pár negativ protrpět, než zareagujeme tak důrazně, jak bychom měli,“ dodal. Ve studiu to vyvolalo otázku, zda se krize nestávají argumentem pro centralizovaná řešení, a přirovnání k onkologovi, který nechá rakovinu růst, aby pacient léčbu víc ocenil.

Adams připomíná, že centralizované systémy jsou ze své podstaty křehčí. Odolná, samoopravná společnost potřebuje široce decentralizované systémy: místní a regionální energetické sítě místo jedné velké, decentralizované bankovnictví místo systému, v němž pád JPMorgan Chase strhne Wells Fargo i ostatní, a také decentralizovanou vládu, potraviny a medicínu. Příkladem jsou zahrádky z druhé světové války. Bill Gates, Anthropic, OpenAI a další technokratičtí oligarchové ale podle něj prosazují řízení shora, které odolné nikdy není.

Hladomor v roce 2027: plyn z Kataru a síra

Mike Adams o hrozbě globálního hladomoru v roce 2027

klip od 68:25

Adams se dívá dva roky dopředu a vidí temný obraz: další rozpad globálních dodavatelských řetězců, dluhový tlak, který může zlomit současný finanční systém, a zhroucení potravinového systému v roce 2027. Podle jeho výpočtů bude hladomorem a nedostatkem jídla ohroženo 800 milionů lidí. Zdůrazňuje, že netvrdí, že tolik lidí zemře. V USA čeká rychlý růst inflace a horší dostupnost zboží, a proto radí zjednodušit život a umět žít lokálně s menšími nároky.

Hlavní příčiny jsou dvě. Výpadek vývozu plynu z Kataru, který slouží jako surovina pro dusíkatá hnojiva, a nedostatek síry, vedlejšího produktu rafinace ropy a těžby kyselého zemního plynu. Ze síry se vyrábí kyselina sírová, která uvolňuje fosfor z fosfátových rud. Když chybí dusíkatá i fosforečná hnojiva, hrozí globální hladomor, zasaženy budou hlavně okrajové země, mezi nimi Somálsko, Jemen, Indie, Bangladéš a velká část jihovýchodní Asie včetně Thajska. Spojené státy čekají spíš výrazně dražší potraviny. Hladomor podle Adamse přinese politické revolty, pokusy o převrat a nepokoje s hospodářskými dopady.

Pokud se energie z Hormuzského průlivu brzy znovu nerozproudí, předpovídá pokles světového HDP o 20 procent i víc v roce 2027 a dalších letech. Sám ale upřesňuje, že takové číslo platí jen v případě dalšího útoku na Írán, na který by Írán odpověděl zničením zbývající energetické infrastruktury. Spolumoderátor, který žije v Thajsku, zatím známky nedostatku nevidí: jídla se tam pěstuje spousta, trhy jsou všude a ani ceny plynu se zatím výrazně neprojevily.

Závěr

Zpráva o íránské špinavé bombě podle Davise nesedí sama se sebou ani s tím, jak Írán desítky let jedná, a hrozí, že poslouží jako záminka k dalšímu kolu války, pro které se otevírá krátké okno před Díkůvzdáním a do Vánoc. Cenu války už teď ukazuje pojištění průjezdu Hormuzem, které se za rok zvedlo z 54 tisíc na 64 milionů dolarů, a omezené dodávky plynu před zimou. Evropa mezitím sankcemi a tlakem vytlačuje hlasy, které válku na Ukrajině vykládají jinak, a Glenn Diesen kvůli tomu opouští Norsko. Mike Adams pak varuje, že křehké centralizované systémy a nedostatek hnojiv mohou v roce 2027 přerůst v krizi, která zasáhne stovky milionů lidí.