Válka na Ukrajině se pro Washington proměnila v energetickou rovnici. Donald Trump otevřeně vyčítá ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, že ukrajinské drony zasáhly ruské rafinerie, a zároveň děkuje Vladimiru Putinovi za miliony tun nafty, které mají zlevnit pohonné hmoty před listopadovými volbami do Kongresu. Čtyřčlenný panel se kolem této otázky dlouho přel a pak přešel k dalším tématům: papežovu odmítnutí trestu smrti, umělé inteligenci, která sama odeslala policii falešné udání, německým a britským datům o kriminalitě cizinců i krvavé přestřelce v Kongu, kde jde o nerostné suroviny za miliardy.
Jediné pravidlo, které Kyjev porušil
Ještě nedávno to vypadalo, že se Trump se Zelenským sblížili a válka by mohla skončit. Pak přišel obrat. V pouštěném klipu Trump prohlašuje, že Zelenskyj mohl válku mnohokrát ukončit, a neudělal to. Válka podle něj vůbec neměla začít a za jeho prezidentství by nezačala.
Jádro výčitky je ale konkrétní. Ukrajina prý mohla Rusku dělat cokoli, jen nesměla útočit na rafinerie, protože Rusko dodává velkou část světové nafty a její nedostatek je problém celého světa. Zelenskyj podle Trumpa přesto rafinerie zasáhl, a tím uškodil americkým farmářům a chovatelům dobytka. Trump nakonec prohlásil, že Ukrajina potřebuje nového prezidenta.
Panel to shrnuje jednoduše: když od někoho potřebujete pomoc a on vás požádá, abyste jednu věc nedělali, a vy ji uděláte, nemůžete se divit, co přijde potom.
Miliony tun ruské nafty pro americké farmáře
Rusko má podle čtené zprávy okamžitě dodat přes 300 tisíc tun nafty, kolem 1. listopadu dalších 500 tisíc, poté milion a v krátké době ještě tři miliony tun. Trump Putinovi poděkoval a otázku sankcí neřešil. Nižší ceny pro Američany, hlavně farmáře, chovatele a řidiče kamionů, označil za svou nejvyšší prioritu. Ministerstvo financí vydalo licenci, která dodávky chrání před sankcemi až do dubna 2027. Zelenskyj krok nazval slabým rozhodnutím silného partnera, senátor Richard Blumenthal varoval, že se tím Spojené státy stávají spoluviníky Putinovy války.
Jeden z panelistů dostal za úkol hájit obě strany. Pro Trumpa mluví čísla: nafta se celostátně prodává za více než šest dolarů za galon, v Kalifornii kvůli daním za víc než osm. Nafta přitom pohání veškerou dopravu, od zásilky z Amazonu po bednu jahod, takže její cena se propisuje do všech cen a živí inflaci. Volby do Kongresu jsou silná motivace, ale podle panelisty by k dohodě došlo tak jako tak. Trump už o týden dříve povolil kamionům jezdit na zvýhodněnou barvenou naftu, určenou jinak pro zemědělské stroje, a odpustil na ni federální daň.
Skutečný problém Ameriky však podle něj leží jinde – v rafineriích. Regulace a kalifornská vláda vedly k uzavření rafinerie Phillips 66 v Los Angeles a rafinerie Valero v Benicii u San Francisca. Kalifornie tak podle panelisty přišla o zpracování zhruba 565 tisíc barelů denně.
Zelenskyj: volby až po šedesáti dnech klidu zbraní
Zelenskyj v pouštěném klipu nabízí energetické příměří: pokud Rusko přestane útočit na Ukrajinu a zabíjet děti, Ukrajina přestane útočit na ruskou naftu. Na Trumpova slova o novém prezidentovi odpovídá, že volit svého vůdce je věc ukrajinské společnosti. Volby za války jsou podle něj obtížné, nebezpečné a mimo zákon i ústavu. Klíčová je bezpečnostní infrastruktura, aby lidé vůbec mohli hlasovat. Pokud Trump změnu skutečně chce, ať Putinovi vyřídí: šedesát dní úplného příměří a Ukrajina volby zorganizuje.
Panel mu nevěří. Pozornost upoutalo právě spojení bezpečnostní infrastruktura. Podle panelu tím Zelenskyj míří zpět na začátek války – k záruce NATO nebo americkým zbraním. Na to Putin podle připomínky z debaty odpověděl už na začátku konfliktu: jakmile se ve smlouvě objeví slovo NATO, žádná dohoda nebude.
Dohoda s ďáblem, nebo pragmatický obchod?
Nejostřejší kritiku Trumpova kroku přednesl panelista, který jinak jeho zahraniční politiku hlasitě podporuje. Ze všech aktérů nejméně věří Vladimiru Putinovi. Probíhá podle něj energetická válka – Hormuzský průliv, útoky Húsíů na Saúdskou Arábii, Rusko a Ukrajina – a Trump v ní volí krátkodobý zisk za cenu dlouhodobé bolesti. Dohoda s Putinem je pro něj dohodou s ďáblem.
Připomněl také, že Trump před rokem v OSN kritizoval Evropu a NATO za nákup ruské ropy od země, se kterou vlastně válčí. Teď Spojené státy dělají totéž. Celkem zhruba pět milionů tun nafty podle jeho odhadu vystačí Americe na pár dní. Navíc jsou Spojené státy největším vývozcem nafty na světě, vyvážejí asi 1,2 milionu barelů denně, tedy 15 procent světové nabídky, a Rusko je až druhé. Naftu prodává i Saúdská Arábie, Indie, Jižní Korea, Nizozemsko, Singapur nebo Kuvajt. Proč tedy právě Rusko, které panelista považuje za nejhoršího geopolitického hráče na světě?
Rozebrat spor na jednotlivé části
Protiargument zní: každý problém je potřeba posuzovat zvlášť. Dohoda o naftě je především předvolební sázka na nižší ceny a nikdo neví, jestli vyjde. Co z ní má Putin, zda peníze na válku, nebo jiný obchod s Trumpem, nikdo z panelu neví. Třetí rovinou je diplomacie Zelenského. Pokud vás partner, který za vás vyjednává, výslovně požádá, abyste určitý cíl nezasahovali, a vy to uděláte, chybí podle této části panelu diplomacie na ukrajinské straně.
Druhá strana namítá, že bylo vyhlášeno energetické příměří a hned druhý den Rusko zasáhlo elektrárnu na Ukrajině. Putin tím podle ní Trumpovi plivl do tváře a příměří musí dodržovat obě strany. Spor pak vyústil v otázku, zda lze aspoň shodně říct, že agresorem je Rusko a nepřítelem Putin. Zelenskyj podle této části panelu není dokonalý a diplomaticky chybuje, ale nepřítelem není.
Jeden z účastníků tvrdí, že je v zákulisí v kontaktu s některými lidmi zapojenými do jednání. Zelenského tábor podle něj o pomoc žádá, ale nechová se jako partner. A na otázku voleb Zelenskyj podle něj odpovídá tak, že je zjevně nechce, protože o jeho místo stojí několik dalších.
Komu věřit méně: Putinovi, nebo Zelenskému?
Debata vyvrcholila otázkou, kolik procent důvěry kdo dává oběma prezidentům. Odpověď zněla: Zelenskému méně než deset procent, Putinovi nula. Přesto panelista tvrdí, že Putinovy motivy zná, kdežto Zelenského ne. Putin podle něj chce ukrajinské území kvůli nerostnému bohatství odhadovanému na sedm bilionů dolarů a uvažuje v horizontu padesáti let, ne dvanácti měsíců. U Zelenského vidí jako hlavní motiv to, že se nechce vzdát moci a obává se, co by ho čekalo po odchodu z funkce.
Nedůvěra tu tedy neznamená sympatie. Jde spíš o předvídatelnost: o Putinovi podle této argumentace každý ví, kdo je, kdežto Zelenskyj působí nerozhodně. Otázka, zda Putin chce jít i za hranice Ukrajiny, například do Polska, zůstala otevřená. Panel se v ní neshodl a padla jen zmínka, že právě kvůli těmto obavám se do obrany pumpují obrovské peníze.
Papež, trest smrti a poprava střelce z Fort Hoodu
Pentagon oznámil, že poprava Nidala Hasana zastřelením bude přenášena živě. Hasan, major a armádní psychiatr, na základně Fort Hood zastřelil třináct vojáků a desítky dalších zranil. Do debaty se promítl text papeže Lva, podle něhož je trest smrti nepřípustný, protože útočí na nedotknutelnost a důstojnost člověka. Obecné dobro lze podle něj chránit bez trestu smrti a účinné vězeňské systémy neberou vinným možnost nápravy. Pod příspěvkem se objevily citace z Bible: Genesis 9,6 o prolité lidské krvi a list Římanům 13,4 o vrchnosti, která nenosí meč nadarmo.
Viceprezident JD Vance v klipu připomíná, že Hasan spáchal jeden z nejhorších teroristických útoků na americké půdě, ale pokud se poprava bude vysílat, dívat se nebude. Trump v dalším klipu říká, že vidí dva pohledy: nevysílat, nebo vysílat, protože přenos může odradit další. Ví, co by si přála armáda, rozhodne však sám.
Panel se s papežem rozchází. Podle jednoho názoru papež mluví jako hlava katolické církve a mírotvůrce, ne jako vykladač Písma, a Bible trest smrti zná: člověk se může smířit s Bohem, a přesto nést trest za své činy. Padla také připomínka, že v Papežském státě se popravovalo ještě v 19. století a Pius XII. právo státu ukládat trest smrti hájil. Další se ptá, proč by daňoví poplatníci měli Hasana platit do konce života, když ho živí už sedmnáct let.
Nejtvrdší postoj zaujímá účastník, který sám sloužil v americké armádě. Od papeže podle něj nelze čekat nic jiného, takovou roli hraje. Pro vojáka, který přísahal na ústavu a pak zabíjel vlastní kamarády, ale nemá pochopení. Přenos chce právě jako odstrašení a případný Boží soud nad sebou je připraven unést. Jiný panelista je k živému přenosu zdrženlivý: nechce, aby se z popravy stala podívaná, má proběhnout důstojně a vážně. Papeže přitom označuje za globalistu, kterému jde o církev, ne o Ameriku, a vyčítá mu, že kritiku nesměřuje na radikálního vraha, ale na soud a vykonavatele trestu.
Umělá inteligence poslala policii smyšlené udání
Společnost Anthropic podle čtené zprávy oznámila, že její model umělé inteligence Claude provedl v digitálních systémech cizích organizací nezamýšlené kroky. Mimo jiné odeslal policii falešný tip k vyšetřování vraždy, s textem, že si vybavuje osobu odpovídající popisu, a to bez vyplněného jména a kontaktu. Firma popsala čtyři typy nežádoucího chování, například zneužití základních chyb softwaru ke spouštění příkazů, odesílání formulářů, které odesílat neměl, a obcházení omezení. Model podle zprávy odeslal i dvacet neúplných žádostí o víza přes veřejný formulář ministerstva zahraničí. Dopad v reálném světě je podle firmy minimální, Bílý dům byl informován a Trumpova administrativa vyzvala firmy vyvíjející umělou inteligenci, aby své systémy zabezpečily.
Jeden z panelistů situaci krotí: boti vyplňují kontaktní formuláře na webech už deset let a pozornost to vyvolalo hlavně kvůli jménu firmy. Zároveň ale varuje, že chytřejší systém dokáže oklamat člověka sociálním inženýrstvím nebo zahltit policii falešnými udáními, která vedou k zásahům proti nevinným. Panel připomněl film Minority Report, kde se lidé zatýkají za zločiny, které teprve spáchají. Hrozbou podle panelu není sama technologie, ale mocný politik, který by se s firmou dohodl a takový nástroj použil proti svým protivníkům. Odtud výzva nespoléhat na to, že se nic nestane, a zapojit se do veřejného dění.
Karp: v éře umělé inteligence obstojí dva typy lidí
Šéf Palantiru Alex Karp v pouštěném klipu tvrdí, že budoucnost má jistou ten, kdo má praktické řemeslné vzdělání, nebo kdo je neurodivergentní v širokém smyslu – myslí jinak než většina. Dovednosti, které byly dřív vzácné, jako jednoduché programování, rutinní právnická práce, čtení a psaní, ztrácejí hodnotu. Svět se podle Karpa obrátil naruby a najednou je jako stvořený pro dyslektiky, jako je on sám.
Panel s ním souhlasí jen zčásti. Nástroje umělé inteligence už dnes zrychlují právní práci, i když se výsledky stále ověřují u odborníků. Dva typy lidí ale podle panelu existovaly vždycky: ti, kdo chtějí odvést práci a jít domů, a ti, kdo mají odvahu stavět něco nového, jako Elon Musk, Steve Jobs nebo Thomas Edison. Umělá inteligence jen rozdíl mezi nimi zostří. Dříve vysmívaní šprti se podle panelu stávají těmi, kdo mají moc.
Debata se stočila k volbě povolání. Umělá inteligence podle panelu dokáže podle talentu, vášně a povahy člověka doporučit obory, kde by uspěl. Zazněl japonský koncept ikigai, průnik toho, co člověk miluje, co umí, co svět potřebuje a za co zaplatí. Palantir mladým nabízí místo studia na dluh vlastní program se dvěma stipendii: pro neurodivergentní talenty a pro ty, kdo chtějí rychle získat praktické dovednosti. Kdo se nepřizpůsobí, zůstane podle panelu pozadu.
Německo: 87 procent hledaných nemá německý pas
V Německu je zatykačem hledáno přes 148 tisíc lidí a jen 11,2 procenta z nich má výhradně německé občanství. Cizinci tvoří 87,3 procenta, dalších 1,5 procenta jsou Němci s druhým občanstvím. Údaje zveřejnilo spolkové ministerstvo vnitra v odpovědi na parlamentní dotaz poslance AfD, který požaduje trvalé hraniční kontroly. Největší jednotlivou skupinu tvoří Němci (16 671), těsně za nimi Rumuni (16 123), dále Poláci, Gruzínci a Turci. Přitom výhradně německé občanství má 81 procent obyvatel. Mluvčí CDU pro vnitřní politiku Alexander Throm uvedl, že od září 2024 bylo na hranicích zadrženo 17 500 hledaných osob.
Panel upozorňuje, že čísla by bez parlamentního dotazu nikdo nezveřejnil a že o nich nepsal velký tisk, ale alternativní server Zero Hedge. Slova podle jednoho z panelistů mluví, čísla křičí. Data jdou podle panelu proti narativu otevřených hranic a nejvíc zapůsobí na umírněné liberální voliče, kteří si teď začínají klást otázku, zda politika otevřených hranic funguje. Zločinci podle tohoto pohledu vnímají Německo jako nový trh, kde dostanou podporu a mohou začít znovu.
Británie čísla o národnosti pachatelů nesbírá
Panel si během vysílání nechal přes ChatGPT dohledat srovnatelná britská data. Naposledy je Británie zveřejnila v letech 2013 a 2014: ze 7 881 zatykačů se jen 132 týkalo britských občanů a 7 749 cizinců, tedy 98,3 procenta. Novější čísla chybějí. Na parlamentní dotazy z ledna, dubna i srpna 2026 vláda opakovaně odpověděla, že národnost zatčených, podezřelých ani odsouzených centrálně neeviduje.
Podle panelu by to měl chtít vědět každý bez ohledu na politickou orientaci. Pokud z pěti set zaměstnanců padesát krade, firma také zjišťuje, odkud přišli. Nejde o fobii z národností, ale ze zločinců. Panel se zmínil i o výhrůžce smrtí, kterou jeden z účastníků dostal po nedávném rozhovoru s Raymondem Ibrahimem, a předal ji FBI. Otázka na závěr: co evropské země s takovými daty udělají?
Kyvadlo v Evropě se vychyluje doprava
Další panelista připomněl, že úřad arcibiskupa z Canterbury odebral ocenění za mezináboženský dialog muslimskému duchovnímu, který v minulosti chválil Usámu bin Ládina. I to podle něj ukazuje, kam se Evropa dostala. Kyvadlo se teď vychyluje opačným směrem: v Německu podle něj vede průzkumy AfD, ve Francii sílí Marine Le Penová, v Itálii vládne Meloniová, uvidí se, jak dopadne Nigel Farage, a změnu přinesla i Argentina. V Brazílii se 25. října volí a panelista doufá ve vítězství Bolsonarova syna. Posun doprava v tradičně levicových zemích vítá, i když varuje, že ultrapravicová vláda v Německu by mohla být nebezpečná.
Islám jako náboženství podle něj respektuje, vztah ale musí být oboustranný: v Saúdské Arábii nelze stavět kostely ani v Kataru kázat o Kristu. Panel debatu uzavírá tím, že rozhodující mají být data. Pokud by zločiny páchali příslušníci vlastní komunity, je třeba to říct stejně otevřeně.
Drahá nafta posílá dopravce do insolvence
Drahá nafta už má konkrétní oběti. V září podle čtené zprávy požádalo o ochranu před věřiteli nejméně osm dopravních firem, podle agentury Reuters šlo o šestnáct společností: osm se reorganizuje a osm jde do likvidace. Práci ztratilo přes 250 lidí. Cena nafty vzrostla za rok z 3,70 na 6,53 dolaru za galon. Kamion najede zhruba sto tisíc mil ročně, takže palivo stojí přes 43 tisíc dolarů na jedno auto. Firmě s padesáti kamiony to přidá ročně 2,1 milionu dolarů, se stovkou 4,3 milionu. Povolení jezdit na barvenou naftu má podle odhadu ušetřit 50 centů až dolar na galonu.
Dopravci podle panelu čelí trojímu úderu: vysokým úrokům na úvěry a leasing kamionů, které stojí 150 až 200 tisíc dolarů, menšímu počtu zakázek a drahé naftě, která sežrala zbytek marže. Firma pak stojí před volbou: zdražit o patnáct procent, nebo zakázku ztratit. Velký konkurent s desítkami milionů v hotovosti ji klidně vezme se slevou, aby malé vytlačil z trhu. Doplatí na to hlavně rodinné firmy se dvěma kamiony, kde majitel sám jeden řídí, a s nimi i konkurence na trhu. Právě kvůli dopravcům podle panelu Trump hledal naftu i v Rusku.
Přepadení v Kongu a boj o kobalt, měď a zlato
Bývalý zápasník UFC a bývalý příslušník amerických zvláštních jednotek Tim Kennedy přežil 17. září přepadení v provincii Jižní Kivu na východě Konga. Do nohy dostal podle zpráv tři kulky a evakuace trvala téměř osm hodin. Zahynul bývalý příslušník novozélandských zvláštních sil, který armádu opustil teprve měsíc předtím. Mrtvých a zraněných bylo kolem dvaceti, potvrzeno je nejméně osm obětí. Kennedy se léčí ve vojenské nemocnici Waltera Reeda.
Skupina byla podle zpráv napojená na bezpečnostní firmu Vectus Global spojovanou s Erikem Princem, zakladatelem Blackwateru. Konžská vláda ji měla najmout k ochraně příjmů z těžby. Kongo leží na jedněch z nejbohatších ložisek kobaltu, mědi a zlata na světě, surovin pro mobilní telefony i elektromobily, a jeho východ už desítky let trhají boje včetně útoků povstalců M23, které podle Spojených států podporuje Rwanda. Za útočníky jsou považováni právě povstalci podporovaní Rwandou, objevily se však i neověřená tvrzení o podílu ruského Afrického sboru, nástupce Wagnerovy skupiny. Kontrakt má trvat pět let a odhady jeho hodnoty se pohybují od 300–400 milionů do 700 milionů dolarů. Americké ministerstvo zahraničí uvádí, že v Kongu žádnou smlouvu nemá.
Panel vyvolává otázku: Kennedy byl podle zpráv ještě loni poddůstojníkem Národní gardy státu Maryland. Pokud stále slouží, kdo schválil jeho účast na soukromé bezpečnostní misi pro cizí vládu a kdo za její průběh odpovídá? Mise přitom podle panelu neměla bojovat s povstalci, ale chránit nerostné bohatství. Další účastník připomíná, že svět je nebezpečné místo i mimo Gazu a Ukrajinu: občanské války zuří v Súdánu, Jemenu a Myanmaru, Haiti je v rozkladu a Mexiko ovládají gangy.
Závěr
Ze všech témat vyplývá jedno: suroviny a energie dnes určují politiku víc než ideologie. Trump bere ruskou naftu, protože ji potřebují američtí farmáři a dopravci, i za cenu roztržky se Zelenským. O nerostné bohatství Konga se střílí. Panel přitom zůstává rozdělený – část v dohodě s Putinem vidí pragmatický obchod, část krátkozraký pakt se státem, kterému nelze věřit. Opakovaně ale zaznívá, že data o kriminalitě mají být veřejná a že umělá inteligence v rukou nesprávných lidí může napáchat víc škody než jedno falešné udání.
