Výpadky amerických bank a letového provozu jsou jen kulisa. Podstatnější je, co se pod nimi mění: finanční systém míří k programovatelným penězům, Washington zasahuje do vedení největší čipové firmy světa, Německo se zbrojí bez vojáků a nad Íránem visí další fáze války. Rozebírají to dva hosté – Aaron Day, autor knihy o digitálních měnách centrálních bank, a plukovník ve výslužbě Douglas Macgregor, který se právě vrátil z Německa.

Výpadky bank a nová finanční architektura

Rozhovor o výpadcích amerických bank a stablecoinech

klip od 5:59

Nejdřív přestala fungovat Chase, pak se přidaly Bank of America, Wells Fargo, Capital One a další. Lidé nemohli převádět ani vybírat peníze a vysvětlení zatím nedostali. Když se problém objeví ve stejnou chvíli u celé řady bank, musí mít podle Daye společný zdroj. S nástupem stále schopnějších modelů umělé inteligence se navíc kybernetická bezpečnost bude zkoušet na všech úrovních, finanční instituce nevyjímaje.

Podstatnější je ale vzorec, který Day popisuje jako problém, reakce, řešení: krize vyvolá strach a hotové řešení už čeká v šuplíku. Obvykle přináší víc dohledu a víc kontroly. Takovou infrastrukturu podle něj tvoří dva zákony z posledního roku. Schválený GENIUS Act otevírá cestu stablecoinům, tedy digitálnímu dolaru, který jde naprogramovat, sledovat i zabavit. Zatím neschválený CLARITY Act by „tokenizoval“ majetek – akcie, zlato, stříbro i hypotéky by se změnily v digitální tokeny, které stát může centrálně řídit a cenzurovat. Day připomíná i simulaci Cyber Polygon z roku 2020, na které se podílelo Světové ekonomické fórum a která zkoušela, co by se stalo při globálním kybernetickém útoku.

Kryptoměny, které nejde sledovat, a zlato v bankovkách

Rozhovor o soukromých kryptoměnách a zlatých bankovkách

klip od 11:08

Day se pohybuje v kryptoměnách od roku 2012 a osobní bankovní účet nepoužívá od roku 2019. Žije z kryptoměn, zlata a stříbra. Kryptoměny ale nejsou jedna kategorie. Bitcoin sám používal zhruba do roku 2017, jenže transakce v něm jdou dohledat. Stát pak může majiteli nabídnout volbu: odevzdat mince, nebo jít do vězení. Díky tomu patří americká vláda k největším držitelům bitcoinu na světě.

Východiskem jsou podle něj soukromé kryptoměny jako Monero nebo Zcash, u kterých nejde sledovat transakce, zjistit zůstatek ani mince zmrazit. Druhou cestou jsou drahé kovy v podobě, se kterou se dá platit. Goldback je bankovka se zlatem o hmotnosti tisíciny unce a přijímá ji osm až devět amerických států. Na Floridě se zkoušejí automaty, do kterých člověk vloží hotovost a vyjedou mu zlaté bankovky. Instituce se rozpadají, ale odpovědí nemá být panika ani zalézání do bunkru. Lepší je stavět souběžné systémy, které fungují lépe než ty současné.

Technokracie a digitální identita do roku 2028

Rozhovor o technokracii a digitální identitě

klip od 14:44

Spor se podle Daye nevede mezi Spojenými státy a Čínou ani mezi Ruskem a Amerikou. Skutečný souboj je technokracie proti svobodné vůli. Technokracie vznikla jako hnutí ve třicátých letech minulého století s myšlenkou, že lidé nejsou schopní rozhodovat sami, a proto mají rozhodovat vědci a inženýři. Peníze měly nahradit energetické kredity. Myšlenku dál nesla Trilaterální komise a dnes ji podle Daye ztělesňuje Agenda 2030 OSN: centrální řízení, digitální měny, sociální kredit a dohled pomocí umělé inteligence.

Koordinaci je vidět na digitálních měnách centrálních bank i na digitální identitě, kde je klíčovým datem rok 2028 – do té doby mají státy přejít na propojené digitální průkazy. Kdo se letos posmíval Britům, že u nich digitální identita neprojde, přehlíží americký Real ID. Proti němu se státy bránily dvacet let, ale ve druhém Trumpově funkčním období byl zaveden do 120 dní. V digitální podobě už existuje ve 14 až 15 státech a do roku 2028 má platit ve všech padesáti. Spojené státy tedy podle Daye nejsou výjimkou, ale jedním z hlavních tahounů.

Odchod Jensena Huanga z Nvidie a spor o otevřenou AI

Rozhovor o odchodu Jensena Huanga z Nvidie

klip od 17:32

Jensen Huang podle Daye nedoplatil na aféru, ale na to, že veřejně prosazoval otevřenou umělou inteligenci. Otevřené modely jsou pro něj totéž co soukromé kryptoměny: cesta ven. Lokální AI v počítači nebo v telefonu, bez cenzury a bez připojení k internetu, srovnává šance obyčejných lidí s korporacemi. Trumpova administrativa přitom zvolila uzavřený přístup. Spolu se senátním návrhem Marshy Blackburnové by dala ministerstvu energetiky právo rozhodovat, zda smí být model AI vydán, Federální obchodní komisi pravomoc posuzovat, zda je model příliš politicky zaujatý, a ministrovi obchodu Howardu Lutnickovi možnost smést ze stolu státní zákony o regulaci AI.

Důkaz, že žena, se kterou měl Huang poměr, byla čínská špionka, podle Daye zatím neexistuje. Existují ale doklady, že administrativa o poměru věděla už před měsíci a nic nedělala. Podle zprávy deníku Washington Post navíc ministr zahraničí Marco Rubio přepsal memorandum CIA tak, aby závěry o špionáži zněly silněji. CIA přitom televizi CNN sdělila, že žádný důkaz nemá. Pár hodin po odchodu Huanga doporučil prezident Trump na jeho místo Tima Cooka a ministr financí Scott Bessent prohlásil, že Nvidia má nového šéfa hledat mimo firmu.

Day v tom vidí ochranu velkých amerických firem z oboru AI, na kterých stojí většina zisků na burze. Pokud by se zhroutily, mají Spojené státy problém. Stát už přitom do firem zasahuje víc než kdykoli předtím: vlastní téměř deset procent Intelu a prosazoval i státní investiční fond. Celé dění v Nvidii považuje Day za převrat, který neprospěje Spojeným státům, ale konkrétním lidem ve vládě.

Bundeswehr shání vojáky gumovými kachničkami

Rozhovor o náboru do německé armády

klip od 27:00

Bundeswehr chce do roku 2035 vyrůst z přibližně 186 tisíc vojáků v aktivní službě na zhruba 260 tisíc. Potřebuje tedy asi 74 tisíc lidí navíc, a to nad rámec náhrady za ty, kdo odcházejí. Mladí muži se ale nehrnou a armáda odpověděla novou kolekcí suvenýrů včetně maskáčových gumových kachniček.

Douglas Macgregor připomíná, že kancléř Friedrich Merz, fakticky vrchní velitel ozbrojených sil, má podle průzkumů oblibu mezi 10 a 15 procenty. Němci ho nechtějí, nesouhlasí se směrem vlády a válku, kterou Ukrajina vede proti Rusku, považují za nesmysl. Politický systém podle Macgregora uvízl ve svěrací kazajce a CIA, nejspíš spolu s MI6, pomáhá německým tajným službám potlačovat nesouhlas a vykreslovat Alternativu pro Německo jako něco, čím není. Z armády byl vypuzen každý, kdo projevil vlastenectví, a zůstaly bezbarvé figury, pro které je řešením naučit vojáky létat s drony.

Vláda podle něj padne kvůli penězům. Německý dluh činí asi 60 až 63 procent HDP, ale hospodářství je v rozkladu a vědeckou i průmyslovou základnu si země sama zničila. Francie se zároveň blíží finančnímu kolapsu a dříve či později požádá Evropskou centrální banku o záchranu, tedy fakticky Berlín. Ten nezaplatí, a to bude podle Macgregora konec Evropské unie. Němce víc než ruská hrozba trápí důchody, zdravotnictví a otázka, kdo to všechno zaplatí. Řeči o masivním zbrojení se rozplynou, jakmile vyjde najevo, jak špatně je na tom státní kasa.

Nový šéf armády a německá touha po suverenitě

Rozhovor o novém šéfovi Bundeswehru a německé suverenitě

klip od 35:02

Berlín přesto zrychluje. V únoru převezme vedení Bundeswehru generál Christian Freuding, důstojník, který budoval tok zbraní na Ukrajinu, a do konce roku 2030 má jít na obranu 780 miliard eur. Podle Macgregora byl vybrán právě proto, že stojí v čele těch, kdo šíří obraz ruské hrozby. Kdo by veřejně řekl, že bezprostřední hrozba neexistuje a je třeba v klidu promyslet, jakou armádu země potřebuje, by místo nedostal.

Na přednášce pro velké publikum v Německu Macgregor řekl, že Rusko žádnou hrozbu nepředstavuje, a nikdo neodporoval. Frustrace lidí míří na vlastní vládu. Mnozí se budoucí války bojí, ale stále víc jsou přesvědčení, že pokud přijde, bude hlavně vinou Američanů. Obavy budí i Francie, podle níž by Rusové mohli odpovědět jadernými zbraněmi, pokud Německo dodá Ukrajině zbraně schopné zasáhnout hluboko do Ruska. NATO se podle Macgregora rozpadá před očima.

Němci ale nejsou Francouzi a do ulic nevyjdou. Žijí v šeru mezi selhávajícím režimem a touhou po nové, suverénní republice. Suverenitu podle Macgregora nezískají, dokud ze země neodejdou všechna cizí vojska. Cestu otevře jen nová národní vláda, která válku s Ruskem odmítne. Alice Weidelová za to sklízí kritiku ve Washingtonu i jinde: jako první krok po převzetí moci slibuje cestu do Moskvy a obnovu Nord Streamu. Levná energie a levný úvěr podle Macgregora jdou ruku v ruce a bez nich moderní průmyslový stát nepřežije. Dokud se blahobyt nezhroutí a lidé nepřestanou mít na jídlo a topení, zůstane status quo.

Írán: klid před další fází války

Rozhovor o válce s Íránem a další fázi útoků

klip od 43:50

Prezident Trump podle zpráv svým poradcům řekl, že válku s Íránem nebude stupňovat, pokud nebude vyprovokován. Mohl by ji prý ukončit okamžitě, ale na žádost zemí, které chce chránit, to zatím neudělá. Na Blízký východ mezitím znovu dorazila letadlová loď USS Roosevelt. V oblasti působí podle centrálního velitelství tři letadlové lodě, dva křižníky a čtrnáct torpédoborců. V Íránu se podle zpráv rozezněla protiletadlová obrana a není jasné, zda šlo o zkušební palbu.

Macgregor Trumpovým slovům nevěří. Uklidňující prohlášení podle něj pomáhají spekulantům na ropných trzích z prezidentova okolí. Válka neskončila a blíží se další fáze – větší, ničivější a rozsáhlejší než všechno dosavadní. Odhaduje, že začne mezi 18. a 24. listopadem a pravděpodobně zahrne taktické jaderné zbraně. Selže stejně jako předchozí pokusy, protože íránský režim se nevzdá a Íránci nekapitulují. Trump podle něj doufá, že dobude ostrov nebo přístav, prohlásí Írán za bezjaderný a odejde domů.

Írán si podle Macgregora dával pozor, aby nic nezačal. Jeho údery byly vždy odvetou a byly účinné, například zásah nového radaru v Bahrajnu, důležitého pro řízení letectva. Americké základny v regionu jsou podle něj zničené. Válka už neslouží jen tomu, aby se Izrael stal hegemonem Blízkého východu, ale i obnově pověsti amerických ozbrojených sil a samotného Trumpa. Jenže unipolární svět skončil a nikdo dnes není jednička. Macgregor nevylučuje ani nasazení pozemních sil a ve svém novém textu srovnává tyto plány s nepovedeným vyloďovacím útokem u Dieppe v srpnu 1942, kdy Spojenci nasadili 267 lodí, tisíce vojáků i stovky letadel a Němci je rozdrtili.

Summit s Si Ťin-pchingem a Putinem a čínské zlato

Rozhovor o summitu Trumpa, Si Ťin-pchinga a Putina

klip od 47:28

Ve čtvrtek se Trump sejde se Si Ťin-pchingem a Vladimirem Putinem. Čína ani Rusko podle Macgregora neustoupí od toho, co už řekly. Si Trumpovi dříve vzkázal, ať válku zastaví, a nabídl: nejdřív odejděte, pak uvidím, co se dá dělat. Putin uvažuje stejně. První krok musí udělat Trump – veřejně oznámit, že se stahuje, protože nechce dál ničit Írán a poškozovat globální ekonomiku i světový trh s energií. To ale neudělá, protože by to znamenalo sestoupit z místa, kde se sám vidí. Jak Čína dříve varovala, jakýkoli jaderný úder na Írán by vyvolal masivní odvetu proti Izraeli.

Číňanům je podle Macgregora jedno, co Trump nabídne, třeba prodloužení celního příměří po lednu. Mají víc zlata, než kdy nashromáždil kterýkoli stát v historii, a nakupují dál, stejně jako centrální banky po celém světě. Nedrží ho ze zvyku, ale proto, že čekají kolaps papírových měn ve Spojených státech, západní Evropě i jinde. Jüan se podle něj připravuje na krytí zlatem. Trump to nezmění, ale může to zhoršit, a jakmile začne další fáze války, ropa vyletí nahoru.

Závěr

Výpadky bank a leteckého provozu mohou mít obyčejné technické příčiny, ale zapadají do širšího obrazu: finanční systém se přestavuje na programovatelné peníze a digitální identitu, stát sahá na vedení technologických firem a Evropa i Spojené státy vstupují do zimy s křehkou ekonomikou. Aaron Day radí stavět souběžné systémy ze zlata, stříbra, soukromých kryptoměn a otevřené umělé inteligence. Douglas Macgregor varuje před další fází války s Íránem a čeká, že Německo dřív než ze zbrojení vystřízliví z vlastní finanční krize.