Tucker Carlson přináší svědectví Carrie Prejean, členky Trumpovy Komise pro náboženskou svobodu, která byla pod tlakem odejít poté, co veřejně psala o utrpení v Gaze. Její příběh odhaluje, jak silný je vliv křesťanského sionismu uvnitř Bílého domu.
Jak se běžná matka dostala do Trumpovy komise
Carrie Prejean se proslavila v roce 2009, kdy jako Miss Kalifornie na soutěži Miss USA prohlásila, že manželství je svazek muže a ženy. Za to přišla o titul a stala se terčem mediální kampaně. Trump ji tehdy podpořil a od té doby zůstali v kontaktu. V dubnu 2025 ji Bílý dům jmenoval do dvanáctičlenné Komise pro náboženskou svobodu — spolu s biskupem Baronem, kardinálem Dolanem a dalšími osobnostmi. Komise měla pořádat slyšení a připravit doporučení pro prezidentské exekutivní příkazy na ochranu náboženské svobody.
Telefonát z Bílého domu: jste antisemitka
Krátce po jmenování Prejean dostala telefonát od úřednice Bílého domu Mary Margaret Bush, která ji označila za antisemitku kvůli příspěvkům na sociálních sítích. Prejean přitom pouze sdílela vyjádření Tuckera Carlsona a dalších komentátorů o utrpení civilistů v Gaze a zveřejňovala informace o válce. Úřednice jí řekla, že nesmí používat slovo „sionismus" ani kritizovat izraelskou politiku, pokud chce zůstat v komisi. Prejean odmítla ustoupit s tím, že jako křesťanka má povinnost mluvit o utrpení nevinných.
Požadavek na rezignaci a skrytá agenda komise
V srpnu — ještě před prvním oficiálním slyšením komise — přišel telefonát s žádostí o písemnou rezignaci. Bez udání důvodu. Prejean odmítla a začala zjišťovat, kdo za tím stojí. Postupně se dobrala k Paule White, Trumpově osobní pastorce a křesťanské sionistce, a k předsedovi komise Danu Patrickovi. Oba jí v společném telefonátu sdělili, že její úkolem v komisi je chránit Netanjahuovu reputaci, ne náboženskou svobodu. Patrick jí řekl, že musí přestat zveřejňovat příspěvky o Gaze, a Paula White požadovala, aby jí Prejean předkládala ke schválení veškerý obsah před publikací.
Křesťanský sionismus vs. křesťanské učení
Carlson a Prejean se dostávají k jádru problému: křesťanský sionismus je teologický směr, který požaduje bezpodmínečnou podporu státu Izrael od všech křesťanů. Opírá se o větu, že kdo požehná Izraeli, bude požehnán. Prejean i Carlson upozorňují, že tato interpretace nemá oporu v Bibli a je v přímém rozporu se základními principy křesťanství — včetně příkazu milovat bližního a zastávat se nevinných. Přesto má tento směr enormní vliv uvnitř Bílého domu a fakticky určuje, co smějí říkat i členové vládních komisí.
Závěr
Příběh Carrie Prejean odhaluje znepokojivou dynamiku uvnitř Trumpovy administrativy. Komise vytvořená na ochranu náboženské svobody se podle svědectví své členky proměnila v nástroj prosazování sionistické agendy. Prejean odmítla rezignovat a pokračuje v práci — otázkou zůstává, jak dlouho jí to bude umožněno.
