Trumpovo ultimátum Íránu vypršelo. Prezident na Truth Social naznačil, že USA jsou připraveny zničit íránská odsolovací zařízení a energetickou infrastrukturu, pokud Teherán neustoupí od jaderného programu. Do debaty vstoupil Joe Kent, bývalý ředitel Národního centra pro boj s terorismem, s varováním, které rezonuje daleko za hranicemi Washingtonu: nasazení amerických pozemních vojsk v Íránu by bylo katastrofální eskalací.
Trumpovo ultimátum: „Zničíme vám odsolování a energetiku"
Trump pohrozil Íránu zničením jeho odsolovacích závodů a energetické infrastruktury, pokud nepřistoupí na podmínky USA. Moderátoři pořadu se ptají, zda jde o blufování, nebo skutečnou přípravu na vojenskou akci. Podle dostupných zpravodajských informací se americké síly přesouvají směrem k Íránu — a nikoli symbolicky. RFK Jr. vydal prohlášení, v němž varuje před katastrofou, která se v regionu připravuje.
Joe Kent, který před několika dny rezignoval z vrcholné funkce v národní bezpečnostní struktuře, vydal prohlášení: „Tlak nasadit pozemní jednotky v Íránu je obrovský — a byl by katastrofální eskalací této katastrofální války." Vyzval americké občany, aby kontaktovali Bílý dům a kongresové zástupce a dali najevo, že tuto válku nepodporují.
Mark Levin a lobby pro pozemní operaci
Na americké konzervativní scéně sílí hlasy volající po speciálních operacích na íránské půdě — s cílem zajistit nebo zneškodnit obohacený uran. Komentátor Mark Levin argumentoval v televizi, že speciální jednotky jsou k takovému úkolu připraveny a schopny. Kent tento argument vyvrací: „Levin mluví z pozice lidí, kteří prezidentovi radí za zavřenými dveřmi. Toto není jen řečnění — je to zpráva, co se plánuje." Levin má přímý přístup do Bílého domu a jeho slova na veřejnosti zrcadlí to, co se prezidentovi říká v soukromí.
Podle Kenta jde o strategický past: jakmile se speciální operace zahájí, existuje silný tlak ji rozšířit. „Jakmile vstoupíte, je velmi těžké odejít. Přesně do tohoto cyklu nesmí Trump skočit."
Izraelský vliv a skuteční strůjci války
Kent otevřeně pojmenoval to, o čem se ve washingtonských kuloárech šeptá: izraelské lobby má na americkou zahraniční politiku nepřiměřený vliv. „Izrael není náš spojenec. Jsou příjemci naší pomoci, a my za ně platíme — životy i penězi," řekl Kent. Izrael nikdy v žádném konfliktu nebojoval bok po boku s americkými vojáky.
Pokaždé, když Trump zahájí diplomatické rozhovory s Íránem, Izrael přijde s novým úderem nebo eskalací, která jednání vykolejí. „Izraelci nechtějí mír s Íránem. Chtějí změnu režimu. A prezident je v tomto cyklu uvězněn." Izraelská média Channel 12 prý informovala, že Izrael tlačí na USA k nasazení pozemních sil, pokud USA zahájí vzdušné útoky na Írán.
Je Trump loutkou, nebo rozhoduje sám?
Ústřední otázka celého rozhovoru: řídí Trump americkou politiku, nebo je řízen? Kent připouští, že mu tato otázka nedá spát. Vidět je to na fotografiích z Mar-a-Laga: malý kroužek lidí kolem prezidenta, zatímco ostatní stojí mimo. „Mám tendenci souhlasit s těmi, kteří říkají, že nad tím nemá plnou kontrolu. Klíčová jednání prostě neproběhla. Správní lidé nebyli vpuštěni do místnosti."
Zároveň ale Kent vyjadřuje naději: „Stále věřím, že Trump má dost autonomie, aby situaci obrátil. Má 77 milionů voličů za zády. Může říct Izraeli ne." Jak Tucker Carlson, tak Kent se shodují, že Trumpovy ruce jsou do určité míry svázány — otázkou zůstává kým.
Rezignace a vytlačení z debaty
Kent vysvětlil okolnosti svého odchodu ze Střediska pro boj s terorismem: v klíčových bezpečnostních schůzkách bylo odmítnutí eskalace chápáno jako disent. „Bylo nám dáno najevo: buď ticho, nebo vás vytlačíme z procesu. Přesně to se stalo." Kent nesouhlasil s hodnocením, že Írán představuje bezprostřední hrozbu pro USA, a odmítl být součástí politiky změny režimu vedené na základě izraelských přání.
Na otázku, zda Tulsi Gabbardová — nyní ředitelka národní rozvědky — uvažovala o podobném kroku, Kent odpověděl diplomaticky: „Tulsi je přítelkyně. Pracuje tvrdě. Dělá maximum pro to, aby mohla fungovat v roli, která jí dává přístup ke všem zpravodajským agenturám."
Atentát v Butleru a íránská stopa
Kent se vyjádřil ke spekulacím o možné íránské stopě za útokem na Trumpa v Butleru. Íránský režim veřejně prohlásil, že se pomstí za zabití generála Sulejmáního — a zdokumentovaných pokusů o atentát na americké představitele bylo více. „Věřím, že existují vazby, které se zatím nepodařilo zcela potvrdit. Je to záhada — klíčový podezřelý byl zastřelen na místě a nemohl vypovídat." Tucker Carlson vedl vlastní investigativní výzkum. Kent vyzývá k dalšímu šetření a odmítá uzavření případu jako vyřešeného.
Palantir, dohled a obavy ze sledovacího státu
Analytička Katherine Austin Fitz tvrdí, že Trump je loutkou bankovních kruhů, jejichž cílem je vybudovat sledovací stát s digitálními měnami a biometrickým ID — a že Iran je pouze záminkou k zavedení výjimečného stavu. Moderátoři tuto tezi předložili Kentovi. Ten přiznal, že Peter Thiel a Palantir mají velký vliv a přístup do Bílého domu — a že je to nutné sledovat. „Jsou tam na otevřených schůzkách. Technologie Palantiru je impozantní — ale musíme mít dohled, zejména pokud jde o sledování amerických občanů."
Kent odmítá, že by sám byl součástí jakéhokoli plánu „deep state", ale vyzývá veřejnost ke zdravé skepsi vůči všem — včetně sebe: „Prozkoumejte mě. Podívejte se, odkud mám peníze. Většina mých dárců jsou malí přispěvatelé."
Mizející vědci a technologická válka s Čínou
Na závěr přišla otázka o záhadně mizejících vědcích specializovaných na plazmové technologie a žáruvzdorné materiály. Kent potvrdil, že tato záhada je reálná: „Pravděpodobnější vysvětlení než mimozemšťané jsou státní aktéři. Čína i USA si navzájem kradou mozky. Viděli jsme to u íránských jaderných vědců — i oni před deseti lety záhadně mizeli po atentátech." Boj o technologické talenty je dnes součástí globálního mocenského zápasu.
Závěr: Ne válce s Íránem
Joe Kent uzavřel rozhovor výzvou: „Kontaktujte Bílý dům. Říkejte prezidentovi, že tuto válku nechcete. Stále věřím, že má dost vůle situaci zastavit — ale jen pokud bude vědět, že ho lidé podpoří i tehdy, když Izraeli řekne ne." Moderátoři zakončili lapidárně: „Žádná válka s Íránem. Válka — k čemu je dobrá? Vůbec ničemu."
