Úterní obchodní seance přinesla scénu, kterou trhy v posledních týdnech nevídaly. Po ránu indexy stoupaly v očekávání blížící se dohody s Íránem, kterou avizoval Donald Trump. Během dvou hodin se však S&P 500 propadl o víc než dva procenta ze svého denního maxima, ze stolu zmizelo zhruba 1,3 bilionu dolarů a teprve k závěru obchodování se Dow Jones vrátil zpět nad nulu. Trhy ten den nereagovaly na jedinou zprávu — k panice došlo dřív, než se objevila informace o sestřelu amerického vrtulníku Apache v okolí Hormuzského průlivu. A právě v tomto okamžiku odlétávají z izraelského letiště Ben Gurion americké tankovací letouny směrem na Írán.
Sestřel Apache, který nesedí
Donald Trump oznámil, že íránské síly v noci sestřelily „vysoce sofistikovaný" vrtulník Apache hlídkující nad Hormuzským průlivem. Oba piloti podle něj vyvázli bez zranění. Americký prezident zároveň avizoval, že USA „musí z nutnosti odpovědět" na tento útok. Záběry údajného sestřelu, které do oběhu pustila televize RT, ovšem ukazují něco zcela jiného: jde o starší video z prvních dní této války, kdy íránský dron Šáhid zasáhl pozemní cíl na americké základně — pravděpodobně radarové zařízení.
Vojenský analytik plukovník Daniel Davis upozorňuje, že dron Šáhid je takzvaný point-target — letí z bodu A do bodu B a nemá manévrovací schopnost. Šance, že by zasáhl manévrující vrtulník, je prakticky nulová. A pokud by se to skutečně stalo, hlavice dronu by stroj roztrhala na kusy a nikdo by nepřežil. Jenže prezident sám potvrdil, že posádka je v pořádku. Celý příběh tak působí spíš jako záminka pro odvetný úder než jako reálná událost. Krátce nato už z izraelského letiště startují americké tankovací letouny pro velké útočné mise. Není zveřejněn žádný vrak, žádné fotografie pilotů, jen prohlášení na papíře.
Tři miliardy přes Spojené arabské emiráty
Souběžně se objevuje zpráva, která má-li pravdivé jádro, je sama o sobě ohromující: tři miliardy dolarů ze zmrazených íránských aktiv mají být přesměrovány přes Spojené arabské emiráty přímo do Teheránu jako součást rozjednávané dohody. Logika je prostá — výměnou za neútočení na Izrael. Jenže právě UAE byly během této války jednou z nejtvrději zasažených zemí, takže ochota Abú Dhabí krýt takovou operaci je sporná.
Iránská strana přitom dlouhodobě požaduje uvolnění zhruba 24 miliard dolarů zmrazených fondů, zrušení sankcí na energetickou infrastrukturu a zrušení blokády. Trump v rozhovoru pro NBC News s Kristen Welkerovou kategoricky odmítl jakékoli předem dané ústupky: pokud se Íránci budou „chovat slušně", uvidí se později. To v praxi znamená, že dohoda nestojí na pevných základech — Teherán nepřistoupí na nic, dokud nevidí konkrétní gesto, a zveřejněné odblokování by navíc bylo přesně tím, za co Trump léta excoroval Baracka Obamu. Z toho důvodu je věrohodnost celého scénáře sporná.
Operace True Promise 5 a mýtus o stoprocentní obraně
O víkendu spustil Írán Operaci True Promise 5 — útok na izraelské vojenské základny. Izrael oficiálně tvrdí, že nic neproletělo, že šlo o pouhé „škrábnutí". Videa z místa ale ukazují něco jiného. Stejný vzorec se opakuje pravidelně: po každé íránské odvetě následuje oficiální tvrzení o stoprocentní úspěšnosti obrany, a teprve ráno se objeví záběry zasaženého letiště — naposledy v Kuvajtu.
Profesor Ted Postol, který staví své analýzy na video důkazech a telemetrii, dokumentuje, že skutečná míra úspěšného zachycení íránských raket nečiní deklarovaných 95 procent, ale kolem 5 procent. Jinými slovy: přibližně 95 procent toho, co Írán vystřelí, projde obranou. Pokud by z dvaceti balistických raket vypálených v posledním kole nepronikla ani jedna, šlo by o technologický zázrak, který za posledních šedesát dní klidu těžko vznikl. Veřejnost přitom dostává opačné číslo — a politika navazujících kroků je na tomto čísle postavena.
NBC odhaluje izraelské špionážní operace v Bílém domě
NBC News přišla s reportáží, podle níž americká rozvědka upozorňuje na izraelské špiclování špiček Trumpovy administrativy v souvislosti s jednáním o Íránu. Pro lidi, kteří se touto problematikou zabývají, to není novinka. John Kiriakou už dříve upozorňoval, že v CIA se mezi profesionály ví: před izraelskou stranou nenechávat samotného laptop, nikdy nezůstávat o samotě. Politico v roce 2019 dokumentovalo, že izraelské orgány instalovaly v okolí Bílého domu během prvního Trumpova mandátu odposlechová zařízení typu Stingray — a žádné konsekvence nepřišly.
Nová zpráva NBC zmiňuje konkrétní jména. Jedním z cílů údajně byl i Steve Witkoff — vyjednavač, který během jednání se Saudskou Arábií i Íránem telefonoval přímo s Benjaminem Netanjahuem. Proč by Izraelci potřebovali špiclovat člověka, který je s nimi v denním kontaktu? V Pentagonu narůstá tichá frustrace. Klasifikace případu byla povýšena na úroveň „kritické", ale žádné odvetné kroky se nedějí. Kontrarozvědka má svázané ruce, zatímco v Kongresu právě prošla část NDAA, která americké a izraelské ozbrojené síly hlouběji propojuje. Zpráva NBC byla podle všeho zadržena do okamžiku, než tento paragraf prošel hlasováním.
Tucker Carlson v komentáři vystihl absurditu: článek dokumentující špionáž je proložen frázemi o „nejbližším spojenci" a „zvláštním přátelství". Otevřeně se hovoří o zneužívání Spojených států — a přesto se nic neděje. Vance v pořadu Jesseho Watterse na Fox News naznačil, že vláda bude jednat „v zájmu Ameriky" bez ohledu na to, zda se to Tel Avivu bude líbit. Indicie z Bílého domu naznačují, že viceprezident skutečně tlačí na vyjednání kompromisu, ale narazí na odpor samotného prezidenta.
DNA vakcína navržená umělou inteligencí
V Británii proběhla první klinická zkouška vakcíny proti COVID-19, jejíž antigen kompletně navrhl algoritmus umělé inteligence — a místo mRNA se používá DNA. Studie se účastnilo 39 lidí, šest měsíců se sledovaly nežádoucí účinky. Výzkumníci hlásí: žádné závažné. Seznam nežádoucích účinků ale veřejnosti nezpřístupnili. Vakcína má chránit proti několika koronavirům včetně netopýřích kmenů a hypotetických zoonotických přesahů, na kterých teprve může v budoucnu dojít.
Dr. Peter McCullough, jeden z dřívějších výzkumníků mRNA technologií, upozorňuje na několik znepokojivých rysů. Vakcína obsahuje malé kruhové úseky DNA — takzvané plazmidy — které buňky přijímají snadno. V studii se uvádí, že riziko integrace DNA do hostitelského genomu je „nízké", ale samotní výzkumníci to netestovali — žádné studie genotoxicity, teratogenicity ani karcinogenity nebyly provedeny před zahájením testů na lidech. Vakcína se aplikuje pneumatickým injektorem (PharmaJet), který kapalinu vystřeluje pod tlakem skrz pokožku. McCullough upozorňuje, že injekční pistole se používala v minulosti — jeho vlastní matka po podání chřipkové vakcíny tímto způsobem v padesátých letech omdlela a měla těžkou reakci. Riziko, že část tekutiny pronikne až do krevního oběhu, je reálné.
Australský experimentální projekt z roku 2021 ukázal, jaký rozsah misadventury si lze v této oblasti představit: vakcína navržená proti spike proteinu sahala homologií do oblasti viru HIV — a všichni účastníci se po podání stali nepravdivě HIV pozitivními. Otázka „proč se vlastně vyvíjejí vakcíny proti hypotetickým zoonotickým průnikům, které ještě nenastaly" pak má nepříjemnou odpověď: zatímco existuje takzvaná pauza federálního financování mRNA výzkumu v USA, soukromé společnosti — Moderna, Pfizer, CureVac, Sanofi — práci nezastavily. Moderna má rozjeté portfolio, které by mělo nahradit celé dětské očkovací schéma vakcínami na bázi messenger RNA. DNA vakcína je v této logice spíš dalším krokem než ústupem.
Co z toho plyne
Pět zdánlivě nesouvisejících příběhů z jediného dne — propad trhů, sestřel, který nesedí, peníze přes UAE, zpráva o špionáži zveřejněná až po hlasování v Kongresu, vakcína navržená algoritmem — má jeden společný jmenovatel. Veřejnost dostává verzi událostí, která buď nesedí s technickými fakty, nebo je s nimi v otevřeném rozporu. Tankovací letouny startují, zatímco se hovoří o dohodě. Stoprocentní obrana selhává. Mlčení o nepřátelské špionáži se kupuje za hlasování v Kongresu. A první vakcína navržená umělou inteligencí přichází bez zveřejněných dat o bezpečnosti.
