Západní svět prochází sérií politických zlomů, které se na první pohled tváří jako lokální spory, ale ve skutečnosti tvoří jeden vzor: vlády padají, nahrazují je často ještě tvrdší nástupci, daňový tlak roste, svoboda projevu se zužuje a v pozadí narůstá geopolitické napětí mezi NATO a Ruskem. K tomu se přidává varování o dopadu pokročilé umělé inteligence na stabilitu států.
Starmer končí ve Velké Británii, na řadě je tvrdší nástupce
Premiér Keir Starmer rezignuje a Velká Británie podle všeho zamíří k politické výměně bez všeobecných voleb. Pravděpodobným nástupcem je Andy Burnham, který má pověst ještě levicovějšího politika než odcházející premiér. Paralela s Kanadou je zřejmá: i tam vystřídal tamního premiéra Mark Carney, kterého většina pozorovatelů nepovažuje za umírněnější variantu, naopak.
Postavou v zákulisí má být politička s liberijskými kořeny, někdejší šéfka levicové organizace New Economics Foundation, která krátce působila i jako resortní náměstkyně v Starmerově vládě a předtím, než z funkce odešla, otevřeně podpořila právě Burnhama. Britská veřejnost se tak zřejmě dočká nového premiéra bez možnosti zasáhnout u volební urny — meet the new commie, worse than the old commie, jak zní známé britské rčení.
Starmerova vláda a tažení proti veteránům
Stinnou stránkou končícího premiéra je série kauz proti britským vojákům. Padá jméno jednoho ze seržantů britské armády, který byl podle uvedených informací dvakrát vyšetřován, dvakrát očištěn, a přesto se jeho život změnil v noční můru. Obvinění mělo stát na zfalšovaných dokumentech a právník, který za stíháním stál, byl později propuštěn pro podvod. Existuje řada podobných případů — pro veřejnost, která veterány ctí, je systematický postup proti vojákům za hranou snesitelného.
Pět očí varuje: umělá inteligence dokáže rozvrátit státy
Zpravodajská aliance Pět očí — sdružující Spojené státy, Velkou Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland — varuje, že do několika měsíců budou pokročilé modely umělé inteligence schopny destabilizovat celé vlády. Toto upozornění zní pozoruhodně v okamžiku, kdy se po celém Západě budují masivní datová centra a paralelně se finalizuje vývoj humanoidních robotů. Zatímco veřejnost má vnímat AI jako hrozbu zvenčí, infrastruktura nutná k tomu, aby ji bylo možné rozsáhle nasadit, vzniká uvnitř stejných států, které varují.
Kanada míří ke státem řízenému kapitalismu
Kanada už podle všeho přestává být zemí s volným trhem v klasickém pojetí. Ekonomická strategie Marka Carneyho se přesouvá od tradičních tržních principů k ekonomickému nacionalismu a státem řízenému kapitalismu. Tento směr — korporativismus těsně propojený se státem — je modelem, který se historicky nesl v tandemu s autoritářskými režimy. Kanada se tak rychle proměňuje v zemi, kterou by ještě před deseti lety mnozí Kanaďané nepoznali.
Austrálie chce zdanit nerealizované zisky a sbírky
Z Austrálie přichází informace o plánech zdanit majetek dosud nevyužitým způsobem. Mezi zdanitelnými položkami se objevují sbírky hodinek, umění, dokonce sbírky sběratelských karet — a zásadní novinkou je zdanění nerealizovaných zisků. Tedy: pokud hodnota vašich hodinek po dědečkovi narostla, stát si nárokuje daň, aniž byste cokoli prodali. To je historicky zaručený signál, že státní rozpočet je pod tlakem natolik, že vláda hledá zdroje příjmů kdekoli, kde se ještě dají najít.
Velká Británie zakazuje vstup řečníkům o svobodě
Skupina řečníků pozvaných na britskou akci o svobodě projevu dostala od úřadů zákaz vstupu do země. Mezi nimi je i mladá zahraniční aktivistka, kterou by jen těžko někdo zařadil mezi bezpečnostní rizika. Důvod zákazu? Plánovala v Británii hovořit o občanských svobodách a osobních právech. Tah, který by ještě před několika lety byl nemyslitelný, dnes v případě Spojeného království prochází bez výraznější veřejné reakce.
Drony nad Moskvou a hrozba odvety
Roje dronů míří přímo na Moskvu a další ruská města — videa kolují po sociálních sítích, v hlavním zpravodajském proudu na Západě se však o nich téměř nemluví. Jedním z posledních cílů byl polovodičový závod, který přestal existovat. Vladimir Putin opakovaně prohlašuje, že prvním cílem velkého ruského protiúderu by byla Velká Británie. Ukrajina přitom nyní vypouští britské střely Storm Shadow přímo na ruské území — což znamená, že NATO a Spojené království jsou v konfliktu reálně přítomny.
Zahnaný protivník — jakkoli může působit zranitelně — sahá po prostředcích, které měl schované v záloze. Pravděpodobnost ruské odvety za současné eskalace dosahuje podle uvedené prognózy zhruba pětaosmdesáti procent, pokud se trajektorie nezmění. A jako první adresát je opakovaně jmenován Londýn.
Strach, AI a roboti: chybí už jen poslední dílek
Mocenské strukturní cíle stojí na třech pilířích: strachu, energetickém systému a umělé inteligenci. Strachu je dnes víc než dost. Energetická infrastruktura je nastavena. AI se masivně škáluje. Chybí poslední dílek — humanoidní roboti na úrovni Elon Muskova projektu Optimus nebo srovnatelných. Až bude tahle čtveřice funkční, většina populace v očích plánovačů přestane být potřebná. Termín „useless eaters" — zbytečné krky — je v tomto kontextu používán už desítky let.
Závěr
Co spojuje rezignaci britského premiéra, kanadský posun ke státem řízené ekonomice, australské zdanění nerealizovaných zisků, zákazy vstupu řečníkům o svobodě, eskalaci nad Moskvou i varování o AI? Společný směr: zužování prostoru občana, koncentrace moci ve státě a v korporátně-státním komplexu, eskalace navenek a příprava infrastruktury, která dělá většinu pracovních sil zbytečnou. Není nutné věřit každé jednotlivé interpretaci — stačí položit si otázku, kam ten celkový vektor směřuje, a komu nakonec slouží.
