Předseda Evropské rady Antonio Costa objíždí hlavní města členských zemí a shání podporu pro dohodu o víceletém rozpočtu Evropské unie na léta 2028 až 2034 ještě do konce letošního roku. V Praze jednal dvě hodiny s premiérem Andrejem Babišem a následná tisková konference v Kramářově vile ukázala, kde se česká a bruselská pozice potkávají a kde se rozcházejí. Sporné jsou zejména navrhované škrty v kohezních a zemědělských fondech a nastavení systému emisních povolenek.
Hlavním tématem byl víceletý rozpočet
Podle premiéra Babiše byl hlavním tématem jednání příští unijní víceletý rozpočet. Oba politici spolu o rozpočtu vyjednávali už v červenci 2020, tehdy ale v jiných rolích — Antonio Costa stál v té době v čele portugalské vlády. Babiš uvedl, že rozumí snaze dojednat rozpočet do konce roku, otevřenou otázkou pro něj zůstává, jestli se to do Vánoc stihne. Pro Českou republiku je podle jeho slov zásadní dosáhnout co nejlepšího možného výsledku.
Škrty v kohezních a zemědělských fondech, které navrhuje Evropská komise, označil premiér za nepřijatelné. Financování obrany a investic do technologií česká vláda podle něj podporuje, nesmí to však jít na úkor regionů. Příští rozpočet nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, členské státy si mají být rovné a z centrálně řízených programů, které míří na zvýšení konkurenceschopnosti, musí podle Babiše moci těžit všichni, ne jen nejbohatší a největší země.
Emisní povolenky a ceny energií
Za hlavní problém označil premiér energetiku. Evropská komise představila v červenci návrh revize systému emisních povolenek; Česko podle Babiše patřilo mezi státy, které na potřebu změny upozorňovaly nejhlasitěji. Sám uvedl, že revizi obchodování s povolenkami žádal už v září 2021 a tehdy navrhoval strop třicet eur. Dnes se podle jeho slov cena pohybuje kolem osmdesáti eur, zatímco predikce Evropské komise pro rok 2030 počítaly s hodnotou výrazně nižší. Český průmysl na tom podle premiéra od začátku přišel o 159 miliard.
Vysoké ceny povolenek podle Babiše ničí průmysl a Evropa by měla dbát na to, aby jí výroba neodcházela. Nepřijatelný je pro českou stranu i navržený způsob rozdělení výnosů z povolenek — vláda chce, aby zůstaly v rukou členských států, které nejlépe vědí, jak je investovat. Jako alternativní nový vlastní zdroj příjmů unijního rozpočtu premiér nadhodil vyšší podíl z vybraných cel. Řeč byla i o dalších regulacích a směrnicích, které podle něj konkurenceschopnosti nepomáhají.
Costa: rozpočet musí odrážet obranu i konkurenceschopnost
Předseda Evropské rady poděkoval za vřelé přijetí, schůzku označil za konstruktivní a zdůraznil, že kontakt se všemi lídry přímo v jejich zemích považuje za zásadní — v unii podle něj váží hlas i postoj každého národa. Vyjednávání o rozpočtu na léta 2028 až 2034 je podle něj v rozhodující fázi.
Geopolitické prostředí se od schválení současného rozpočtu v roce 2020 změnilo, a proto je podle Costy nezbytné investovat do obrany a bezpečnosti, do konkurenceschopnosti a inovací a do strategické odolnosti. Nový rozpočet má tyto priority odrážet, zároveň má ale zachovat klíčové pilíře podpory pro regiony i zemědělství.
Nové vlastní zdroje mají snížit příspěvky států
Stejně jako národní rozpočty musí i evropský rozpočet naplňovat priority v mezích konečných zdrojů. Většina peněz pochází z příspěvků jednotlivých států a ty mají podle Costy zůstat v rozumných mezích — proto budou nové vlastní zdroje zásadním prvkem celého balíčku. Mají snížit příspěvky států a zároveň umožnit ambiciózní investice.
Dohodu do konce letošního roku označil za nezbytnou, protože si Evropa nemůže dovolit přerušení financování klíčových politik a projektů v roce 2028. Českému premiérovi poděkoval za konstruktivní přístup.
Dostupná energie, jádro a obnovitelné zdroje
Dostupná energie je podle předsedy Evropské rady základem evropské konkurenceschopnosti, především pro průmysl. Česko označil za průmyslového lídra Evropy, a právě proto pro něj bylo důležité slyšet českou pozici k cenám energií.
Práci na snižování nákladů na energii je podle Costy potřeba zintenzivnit a čistou transformaci a dekarbonizaci provést technologicky neutrálním způsobem, tedy směrem k jádru i k obnovitelným zdrojům. Ochrana budoucnosti průmyslu podle něj zároveň posílí evropskou bezpečnost.
Jednotný trh a podpora Ukrajiny, Moldavska a Balkánu
Dokončení jednotného trhu shrnul Costa do formule jedna Evropa, jeden trh. Vedle toho podle něj musí unie nadále podporovat Ukrajinu, Moldavsko a západní Balkán na jejich evropské cestě — označil to za investici do evropské bezpečnosti a prosperity. Postupovat se přitom má spravedlivě a na základě zásluh.
Konstruktivní a konzistentní přístup České republiky v této oblasti ocenil. Každý členský stát má podle něj vlastní priority a vizi danou geografií i okolnostmi, a proto je vyslechnutí jednotlivých pozic podmínkou společné odpovědi. Síla Evropy podle jeho slov vychází z její jednoty a stejně jako před sedmi lety podle něj proces skončí dobrou dohodou.
Kolik chce Česko vyjednat? Konkrétní číslo nepadlo
Na dotaz České televize, jakou částku chce Česko vyjednat a co by považovalo za úspěch, premiér konkrétní číslo neřekl. Uvedl, že vláda má na prvním místě investice — do zdravotnictví a do dopravní infrastruktury; země podle něj zatím neměla možnost vybudovat páteřní dálniční síť. K částce dodal, že už byla nějakým způsobem komunikována, ale že teď o ní mluvit není na místě. Na doplňující otázku, jestli sdělí alespoň rozptyl nebo hranici, pod kterou by nešel, odpověděl: „Ne, určitě vám to neřeknu. Já se omlouvám."
Argumentaci vůči ostatním státům staví česká strana na odlišnosti regionu — jde o Visegrádskou čtyřku a zejména o Česko s jiným energetickým mixem, bez přístupu k moři, s nižším podílem obnovitelných zdrojů a vysokými cenami energií. Spojence bude vláda podle premiéra hledat mimo jiné na jednání V4 v Bratislavě 10. září, kam má dorazit i irský premiér. Irsko předsedá Radě a sehraje podle Babiše důležitou roli při přípravě takzvaného nego boxu, tedy struktury víceletého finančního rámce na léta 2028 až 2034.
Proč prosinec: bez dohody hrozí výpadek financí v roce 2028
Termín do konce roku není podle Costy jen realistický, ale i nutný. Od schválení rozpočtu do chvíle, kdy se peníze dostanou k firmám, studentům nebo zemědělcům, obvykle uplyne rok až dva. Letos jde navíc o rozpočet s úplně novou architekturou: vedle soudržnosti a zemědělství obsahuje také konkurenceschopnost, výzkum a obranu. Pro evropskou i vnitrostátní administrativu — a pro celou společnost — bude podle něj složitější takový rozpočet pochopit a začít využívat jeho příležitosti.
Aby byly peníze k dispozici od 1. ledna 2028, je proto podle Costy potřeba využít celý rok 2027 na rozjezd rozpočtu. Riziko, že firmy a zemědělci zůstanou bez financování, označil za nepřijatelné. Optimismus opírá o to, že podle něj všichni lídři chápou nutnost rozpočet schválit; rozpočet je vždy kompromisem a výsledkem dialogu. Připomněl přitom, že český premiér býval ministrem financí a má zkušenost s předchozími vyjednáváními o sedmiletém evropském rozpočtu — jde podle něj o otázku, kolik chcete utratit a kde na to najdete zdroje.
Červené linie a spor o poměr peněz pro regiony
Na dotaz Prima News, kde jsou pro Česko červené linie a zda je premiér připraven rozpočet blokovat, Babiš o blokaci nemluvil a samotné označení červené linie odmítl. Termín schválení do konce roku označil za realistický; předseda Evropské rady podle něj dělá maximum a objíždí jednotlivé členské země, sejít by se měli ještě asi třikrát do Vánoc.
Věcný spor premiér vysvětlil na struktuře rozpočtu. Peníze v prvním okruhu, tedy v kohezi a zemědělství, podle něj reálně putují do českého státního rozpočtu. Ve druhém okruhu naopak o unijní peníze soutěží firmy — a české firmy jsou proti velkým nadnárodním evropským společnostem v nevýhodě. Právě proto se české vládě nelíbí návrhy Komise, které tento poměr podle Babiše mění zhruba z 63 na 45 procent směrem dolů. Jednání hodnotil jako velmi dobré s tím, že si obě strany porozuměly; teď podle něj půjde o to, jak bude ve vyjednávání postupovat V4.
Cesta po metropolích a harmonogram do prosince
Costa popsal, že objíždí všechna hlavní města: začal v Bratislavě, pokračoval do tří pobaltských zemí, po Praze se vrací do Bruselu a v následujících dvou až třech týdnech chce stihnout zbytek metropolí. Cestu zakončí v Dublinu u irského premiéra, se kterým bude sdílet, co od jednotlivých lídrů slyšel. Každá země má vlastní ambice a očekávání, výsledkem musí být mix přijatelný pro všech sedmadvacet.
Nálada je podle něj oproti situaci před sedmi lety mnohem pozitivnější, protože si všichni uvědomují rozměr výzev — nejde už jen o soudržnost a zemědělství, ale o bezpečnost občanů, obranu zemí a posílení konkurenceschopnosti firem, na které upozornil Mario Draghi ve své zprávě. Nový rozpočet se podle Costy bude jen těžko srovnávat s tím současným: zatímco předchozí stál na národních obálkách, v novém je národní jen část a velký díl tvoří společná obálka. Po skončení procesu tak podle něj nepůjde říct, kdo dostal víc a kdo míň než minule.
Harmonogram vypadá tak, že říjnová Evropská rada má dořešit nové vlastní zdroje, poté irský premiér představí nový vyjednávací balíček s čísly. V listopadu bude následovat další jednání rady a 17. prosince summit, který má věc uzavřít. Před sedmi lety trvalo finální jednání pět dní a čtyři noci; letos podle Costy budou chtít všichni skončit dřív a strávit Vánoce doma.
Rozšíření: Černá Hora jako 28. člen
Rozšíření unie označil Costa za geopolitickou prioritu — týká se západního Balkánu, ale také Ukrajiny a Moldavska, a stojí na zásluhách. Nejdál je podle něj Černá Hora, u které panuje optimismus, že letos uzavře vyjednávání kapitol a rok 2027 využije na sjednání přístupové smlouvy; pracovní skupina na její přípravu už vznikla. Vedle reforem v kandidátských zemích ale bude podle Costy nutné reformovat i vlastní instituce unie, aby fungovaly efektivněji. Komise je připravena předložit návrhy a diskuse o nich má proběhnout v nadcházejícím roce.
Babiš k tomu doplnil, že Černá Hora je na vstup připravená, a vyslovil naději, že symbolicky vstoupí jako osmadvacátý člen unie v roce 2028. Připomněl také Albánii a Severní Makedonii s tím, že státy západního Balkánu čekají velmi dlouho a v minulosti jim byl vstup slibován. Černá Hora je navíc členem NATO; její premiér byl podle Babiše nedávno v Praze, kde obě strany jednaly i o ekonomických otázkách.
Závěr
Z tiskové konference vyplynula shoda na tempu a rozpor v obsahu. Předseda Evropské rady trvá na dohodě do prosince a staví ji na nových prioritách — obraně, konkurenceschopnosti a nových vlastních zdrojích. Česká vláda tempo nezpochybňuje, odmítá ale zaplatit škrty v kohezi a zemědělství a chce revizi emisních povolenek i to, aby výnosy z nich zůstaly členským státům. Konkrétní číslo, které by Česko považovalo za úspěch, zatím veřejně nepadlo — rozhodovat se bude na sérii jednání, která vyvrcholí summitem 17. prosince.
