Česká vláda je v úřadu teprve několik měsíců, přesto se premiér Andrej Babiš soustředí na systematické plnění volebního programu. V obsáhlém rozhovoru shrnul, jak vláda hodlá vyhodnocovat vlastní závazky, co prosazuje v Bruselu v otázce emisních povolenek, jak se staví k roli prezidenta Pavla v zahraniční politice a proč je zrušení koncesionářských poplatků od roku 2027 v koalici nepřepisatelné.
Vládní program: průběžné hodnocení a první výsledky
Vláda se zavázala, že bude program hodnotit každé pololetí — každý resort dostane zelenou, oranžovou nebo červenou barvu podle stavu plnění. Premiér se opírá o konkrétní čísla: v prvním čtvrtletí 2026 bylo lidem vráceno 12 miliard korun na energie a statistický úřad potvrdil nejnižší inflaci za devět let. Daňový balíček ministryně financí Aleny Schillerové obsahuje návrat úlev pro rodiny a studenty, rozšíření zaměstnaneckých benefitů, snížení DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách na dvanáct procent nebo osvobození spropitného od daně a pojistného.
V oblasti zdravotnictví se po vzoru e-receptu připravuje zavedení e-žádanky, která umožní sledovat skutečné čekací doby a přetížené obory. Investice do zdravotnictví jsou podle premiéra nezbytné — připomíná otevření moderní onkologické kliniky v Olomouci a chystanou kliniku prevence rakoviny v Brně, která má být nejmodernější v Evropě.
Deficit a zadlužení: argument pro investice
Návrh státního rozpočtu s deficitem přes 310 miliard korun je podle premiéra nevyhnutelný. Poukazuje na to, že na evropské radě vyzývá ke zvýšeným investicím i Macron a evropské instituce — při zadluženosti EU kolem 87 procent HDP je česká hodnota okolo 44 procent jednou z nejnižších v unii. Investice do dálnic, nemocnic a železnice generují větší HDP, z něhož se následně pokryjí náklady. Rétorika o zadlužování příštích generací je označena za scestnou, pokud zároveň není investováno do zdraví a prevence těchto generací.
Emisní povolenky: boj o zastropování na evropské úrovni
Premiér je spoluautorem dopisu adresovaného evropským lídrům, v němž česká strana žádá o zastropování ceny emisních povolenek ETS1 nebo alespoň o vyloučení spekulativního kapitálu z obchodování s nimi. Dopis vznikal v rámci lobbingu napříč slavkovským formátem, bilaterálních setkání v Paříži a Davosu a navazujících rozhovorů s německým kancléřem Mercem a dalšími představiteli.
Výsledek je viditelný: zatímco před jednáními predikovaly trhy cenu přes 2 650 korun za tunu, v lednu 2026 se cena pohybovala kolem 87 korun — po Mercově vyjádření trh zareagoval poklesem o dalších dvacet eur. Premiér upozorňuje na absurdní nerovnost: cena elektřiny se ve společném trhu liší od 5 eur v Portugalsku po 200 eur v Estonsku. Klíčem jsou energetické propojovací trasy, jejich výstavba ale zabere roky — proto je zastropování povolenek označováno za jediné rychlé řešení pro zachování konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Zároveň ministr průmyslu Havlíček potvrdil, že případné sankce ze strany EU za odmítnutí systému ETS2 by pro Česko byly výhodnější než přijetí systému v současné podobě.
Zahraniční politika a koordinace s prezidentem Pavlem
Zahraniční politiku vede vláda, přičemž ministr zahraničí Macinka je jejím hlavním nástrojem. Premiér otevřeně přiznal, že považuje setkání čtyř ústavních činitelů za zbytečná — zahraniční politiku si vláda vyříká sama. K prezidentovým zahraničním aktivitám se vyjadřuje střízlivě: nesouhlasí se stylem, v němž prezident vystupuje na konferencích jako Rada míru, ale ani nezvoluje cestu kompetenční žaloby. Kauzou jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se odmítl donekonečna dohadovat — vládě šlo o to, aby fungovala, nikoliv o právní vítězství.
V rovině zahraničních spojenectví premiér obhajuje podporu Trumpově administrativě, byť s výhradami. Zdůrazňuje, že nelze říkat, že USA jsou spojencem pouze tehdy, když vládnou demokraté — americký ministr zahraničí Marco Rubio navštívil po mnichovské bezpečnostní konferenci jako první Slovensko a Maďarsko, což je pro mainstreamová média obtížně zpracovatelné.
Protesty a opozice bez témat
Nová vlna demonstrací iniciativy Milion chvilek je hodnocena jako přirozená součást demokratického prostoru, nikoliv jako politická hrozba. Opozice je charakterizována jako skupina bez relevantního programového tématu, soustředěná výlučně na dehonestaci. Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě tři týdny po jejím jmenování bylo označeno za kuriózní a bezdůvodné.
Premiér připomíná, že v prvním vládním mandátu sám uznal dobrý podnět pirátského poslance a realizoval ho — zatímco současná opozice si neumí dovolit konstruktivní spolupráci bez ztráty vlastní identity.
Covidová bilance a návrat ministra Maďara
Opakující se otázka od sledujících se týkala návratu Jana Maďara do čela ministerstva zdravotnictví. Covidové období je označeno za absolutní krizi, jejíž zvládání bylo ztíženo tím, že ještě v lednu 2020 ujišťovala hlavní hygienička, že virus Česko nezasáhne. Vláda postupovala striktně podle doporučení odborníků a sama se omluvila za opatření, která zpětně hodnotí jako přehnaná. Poukazuje na to, že po odchodu Babišovy vlády zemřelo na covid dalších tisíce lidí, o čemž opozice nikdy nahlas nemluvila.
Premiér zároveň odmítá antivaxerské argumenty — historicky prokázaná funkčnost vakcín je pro něj nepochybná, byť zdůrazňuje, že sám není lékař a otevírá se diskuzi s kritiky covidové politiky.
Neziskovky, veřejnoprávní média a konec koncesionářských poplatků
Vládní program obsahuje zavedení registru neziskových organizací. Premiér dokumentuje, že předchozí vládní aparát rozdělil médiím přes 133 milionů korun — zatímco komunikační kampaně během covidu stály jeho vládu pouhé 4,5 milionu. Přímá linka financování je označena za klíčový důvod tendenčního zpravodajství části médií.
Klíčovou zprávou pro diváky bylo potvrzení: koncesionářské poplatky budou zrušeny k 1. lednu 2027. Financování veřejnoprávních médií přejde na státní rozpočet — stejným způsobem jako v 17 dalších evropských zemích. Podmínkou pro vládu je nastavení mechanismu, který eliminuje politický vliv přes financování.
