Předseda vlády Andrej Babiš a předseda vlády Černé Hory Milojko Spajić se v Praze sešli k prvnímu bilaterálnímu jednání na české půdě. Vedle podepsaného ujednání o spolupráci ve vyzbrojování zaznělo na následné tiskové konferenci téma černohorského vstupu do Evropské unie, otevření velvyslanectví v Praze i vliv Číny na západním Balkáně.
Zbrojní dodávka za 24,2 milionu eur
Nejkonkrétnějším výsledkem jednání je implementační ujednání o spolupráci v oblasti vyzbrojování a vojenského materiálu, které podepsali zástupci ministerstev obrany obou zemí. Na jeho základě má do Černé Hory zamířit několik tisíc zbraní, munice a dalšího vybavení české výroby v celkové hodnotě 24,2 milionu eur.
Babiš dodávku označil za první důležitý krok, který otevírá prostor pro další společné projekty. Připomněl přitom, že český obranný průmysl má světovou úroveň a že Černá Hora je členem Severoatlantické aliance.
Podpora vstupu do Evropské unie v roce 2028
Česko podle Babiše stojí za Černou Horou a podporuje její vstup do Evropské unie. Předpoklady má podle něj nejlepší ze všech kandidátů: země už používá euro a přístupové rozhovory se vyvíjejí slibně.
Babiš zopakoval to, co podle svých slov deklaroval už na červnovém setkání v černohorském Tivatu, totiž že pevně doufá ve vstup Černé Hory do unie v roce 2028. Oba premiéři se potkali už v Davosu a v jednání pokračovali 5. června 2026 na summitu Evropské unie se zeměmi západního Balkánu v Tivatu.
Rezidentní velvyslanectví v Praze, rostoucí obchod a spojenectví v NATO
Černá Hora se rozhodla zřídit v Praze rezidentní velvyslanectví. Spajić podle Babiše slíbil, že ho otevře do konce letošního roku.
Obchodní výměna mezi oběma zeměmi roste. Černohorský premiér, který je v České republice poprvé, jednal už den před tiskovou konferencí se zástupci českých firem. Obě strany jsou zároveň spojenci v NATO a chtějí společně investovat do bezpečnosti; dohodly se také na termínu jednání společné ekonomické komise. Černá Hora je podle Babiše navíc zajímavou a novou turistickou destinací pro české občany.
Poděkování za podporu a memorandum v oblasti obrany
Spajić poděkoval za přivítání i za podporu, kterou Česko poskytuje Černé Hoře na cestě do Evropské unie; označil ji za velmi významnou. Praha je podle něj inspirativní a do českého hlavního města se hodlá vrátit. České turisty zároveň pozval do Černé Hory.
Bilaterální vztahy popsal jako výborné. Podepsané memorandum v oblasti obrany podle něj doplňuje další dohody, které se úspěšně rozvíjejí, a spolupráce se má v obraně i v dalších oblastech dynamicky rozvíjet v následujících měsících a letech.
Pět letů týdně a snaha udržet linku i v zimě
Velký prostor vidí černohorská strana v ekonomické spolupráci, a to včetně přímého leteckého propojení. Mezi oběma zeměmi je nyní pět letů týdně a Černá Hora by ráda frekvenci zvýšila a udržela spojení i v zimní sezóně, ne pouze v létě. Linka podle Spajiće může sloužit i jako tranzitní, nejen pro cestující s koncovou destinací.
Česko označil za jednu z klíčových zemí, které mohou Černé Hoře pomoci: prošlo vším, čím jeho země prochází nyní, zvedlo ekonomiku, restrukturalizovalo ji a před více než dvaceti lety vstoupilo do Evropské unie. Tuto zkušenost chce Černá Hora využít v praxi. Jejím cílem je dokončit přístupové rozhovory a vstoupit do unie do roku 2028. Technická část práce je podle Spajiće téměř u konce, zbývá část politická, u níž černohorská vláda počítá s pomocí Česka i dalších zemí.
Čínské firmy v regionu a zaseknutý Schengen
Novináři se ptali, zda Černá Hora vnímá snahy Ruska a Číny posílit v regionu vliv a zda se v Evropské unii mění nálada ohledně rozšiřování, které se od přijetí Chorvatska v roce 2013 zastavilo.
Babiš odpověděl, že vyjádření lídrů členských zemí v Tivatu byla pozitivní, zároveň ale připomněl zkušenost Severní Makedonie: ta změnila název země i ústavu, a přesto to nedopadlo, protože byla proti jiná země. Nejvíc ho podle jeho slov fascinuje, že Evropa není schopná přijmout kandidátské země ani do Schengenu, což by mělo být jednodušší a jde přitom i o otázku bezpečnosti a ilegální migrace.
Jako argument pro rychlejší postup uvedl konkrétní zakázky v regionu: soutěž na dálnici v Černé Hoře vyhrála čínská firma a tendr na bělehradské metro získalo konzorcium Číny a Francie. Země, které už splnily téměř všechny podmínky, by podle něj měly být v schengenském prostoru dávno; pokud se objeví bilaterální spor, měly by největší unijní státy vstoupit do jednání jako mediátor a zabránit zablokování členství. Lepšího kandidáta, než je člen NATO a země používající euro, přitom podle Babiše nezná.
Vakuum na západním Balkáně a rozšíření celého regionu
Spajić s českým premiérem souhlasil. Pokud se Evropská unie z nějakého prostoru stáhne, otevírá se prostor pro jiné velmoci, které vakuum využijí. Unie by si tím podle něj střelila do vlastní nohy, protože západní Balkán je jí obklopen a tvoří její podbřišek.
V otázce migrace nabídl region jako konstruktivního partnera. Za nejlepší řešení označil rozšíření o celý západní Balkán najednou, jakmile budou splněny podmínky, a připustil, že země s pomalejším tempem rozhovorů by mohly být přijaty i jiným způsobem ještě před plnoprávným členstvím. Pro Černou Horu je ale prioritou stát se plnoprávným členem co nejdřív; region podle něj musí překročit Rubikon a stát se natrvalo součástí evropského společenství.
Ratifikace ve sněmovně a Černá Hora jako příklad pro sousedy
Na dotaz, jak rychle může proběhnout ratifikace smlouvy s Černou Horou, Babiš uvedl, že sněmovna má prázdniny a znovu začne zasedat zhruba koncem srpna. Vláda ji chce prosadit a žádné problémy Babiš neočekává, mimo jiné proto, že černohorský premiér den předtím jednal ve sněmovně i s opozicí.
Druhá část otázky mířila na to, zda je Černá Hora reformním příkladem pro sousedy v regionu. Spajić odpověděl, že jeho země chce mít nejlepší možné vztahy se všemi zeměmi západního Balkánu. Je si vědom toho, že jde o malou zemi bez rozhodujícího vlivu na procesy v regionu, o to víc ale chce být konstruktivní. Připomněl multietnický charakter Černé Hory i to, že její občané si přejí udržovat kontakty se sousedy. Zda je to vždy vidět, si podle svých slov jistý není, věří ale, že v dlouhodobé perspektivě to bude zřejmé. Babiš doplnil, že Černá Hora je v přístupových rozhovorech nyní na řadě a je podle něj skvělým kandidátem.
Závěr
Pražské jednání přineslo jeden hmatatelný výsledek v podobě zbrojní zakázky za 24,2 milionu eur a jeden politický signál: Česko se staví do role advokáta černohorského vstupu do Evropské unie v roce 2028 a argumentuje přitom i tím, že se do regionu bez rychlejšího postupu unie tlačí jiné mocnosti. Nejbližší praktické kroky jsou otevření černohorského velvyslanectví v Praze do konce roku a projednání smlouvy ve sněmovně po prázdninách.
