Metan, milion úmrtí a evropská norma: čísla za klimatickým videem

Krátké video o metanu, které koluje sociálními sítěmi, končí u jednoduchého obrazu: existuje evropská norma, která by snížila úniky metanu, a existuje skupina států v čele s Českem, která ji chce odložit. Autor videa Daniel Kortus, vystupující pod značkou Klimatomluva, na něm spolupracoval s Hnutím DUHA, s Greenpeace Česká republika a s organizací Climate Action Network. Do několikaminutového shrnutí se ovšem nevejde kontext, bez kterého použitá čísla mění význam — a právě ten kontext je tady podstatný.

Podíl metanu na oteplování: třicet procent je horní hranice

klip od 1:45

Východiskem videa je tvrzení, že metan se aktuálně podílí zhruba na třiceti procentech oteplování. To číslo v literatuře skutečně najdete — je to ale horní okraj rozpětí, ne jediná hodnota, se kterou se pracuje. Odhady se liší podle použité metriky i podle toho, co se do bilance započítá; běžně se uvádí pásmo patnácti až třiceti procent a některé práce mimo IPCC se pohybují ještě níž, kolem pěti až sedmi procent.¹

Molekula metanu zachytí mnohem víc tepelného záření než molekula oxidu uhličitého, i když je jí v atmosféře řádově méně. To je nesporné. Sporné je, že se z celého rozpětí do videa dostala právě ta nejvyšší hodnota — a bez zmínky, že jde o odhad postavený na modelech, ne o změřenou veličinu.

Milion předčasných úmrtí ročně

klip od 2:53

Druhé číslo zní ještě naléhavěji: přízemní ozon, na jehož vzniku se metan podílí, má ročně způsobit asi milion předčasných úmrtí. I tady jde o modelový odhad z epidemiologických studií, ne o sečtené úmrtní listy. Práce, ze kterých se číslo odvozuje, mluví o dlouhodobé expozici, která přispívá k riziku úmrtí na respirační a oběhová onemocnění — tedy o statistickém příspěvku k riziku, ne o identifikovatelných obětech.²

Pomáhá i měřítko. Ročně na světě zemře ze všech příčin zhruba 65 milionů lidí. Milion předčasných úmrtí je pořád velké číslo, ale v tomto kontextu zní jinak než jako osamocený údaj vytržený do titulku.

Nařízení o metanu a odklad, o který žádá i Česko

klip od 4:42

Metan má proti oxidu uhličitému jednu vlastnost, která se v klimatické politice cení: v atmosféře vydrží řádově jen zhruba dvanáct let, ne staletí.³ Když se emise sníží, koncentrace klesne poměrně rychle. Na tom stojí evropské nařízení o emisích metanu v energetice, které je v platnosti od léta 2024. Ukládá firmám hledat a opravovat úniky při těžbě, přepravě a skladování fosilních paliv — a stejná kritéria míří i na dodavatele, kteří chtějí do Evropské unie dovážet ropu a plyn.⁴

Právě tady vzniká spor. Skupina členských států v čele s Českou republikou žádá odklad povinností pro dovozce nejméně o tři roky.⁵ Argumentem je energetická bezpečnost: pokud se přísná kritéria uplatní příliš brzy, může se zúžit okruh dodavatelů, ze kterých Evropa nakupuje. Video tuto obavu odmítá s tím, že podle dostupných analýz nic takového nehrozí.

Prováděcí předpisy chybí. A není to poprvé

klip od 6:46

Odklad se ve videu podává jako svévole. Praxe posledních let ale ukazuje jiný vzorec: normy se odkládají proto, že k nim chybí prováděcí předpisy a technické nástroje, bez kterých je firmy nemají jak splnit. Nařízení proti odlesňování, které po dovozcích kávy nebo kakaa chce doložit původ půdy, se odložilo — a to hned dvakrát.⁶ Obalové nařízení začalo platit letos v srpnu s tím, že část prováděcích aktů má Komise hotovou až na konec roku; sama pak doporučila, aby úřady daly firmám možnost nesoulad napravit, než sáhnou k sankcím.⁷

Stejná logika se opakuje u emisních povolenek pro budovy a dopravu. Jejich start se posunul o rok, na leden 2028, pod tlakem členských států, které se bály dopadu na ceny energií a bydlení.⁸ Jinými slovy: odklad není v evropské legislativě výjimečný nástroj obstrukce, ale běžný způsob, jak se vypořádat s tím, že se termín nestíhá.

Kolik oteplování norma reálně ubere

klip od 9:16

Zajímavější než spor o termín je otázka, co ta norma vlastně změní na tom, kvůli čemu se přijímá. Když se řetězec podílů rozepíše jen z čísel IPCC a Evropské unie, vypadá takto: metan se na globálním oteplování podílí patnácti až třiceti procenty, z toho na metan lidského původu připadá 9 až 19,5 procenta a na metan z produkce uhlí, ropy a plynu 2,7 až 6,8 procenta. Evropský podíl na těchto konkrétních emisích je 0,2 až 0,7 procenta globálního oteplování.⁹

Kdyby tedy norma zabrala okamžitě a beze zbytku, sníží evropský příspěvek ke globálnímu oteplování v této oblasti řádově o desetiny procenta. To není argument pro to nedělat nic; je to argument pro střízlivý poměr mezi náklady opatření a jeho měřitelným efektem — a proti tomu, aby se jeho odklad podával jako rozhodnutí o životě a smrti milionu lidí.

Podobně opatrně je na místě číst tvrzení, že za cenou plynu stojí geopolitika, a nikoli monitoring metanu. Ceny energií vyhnala vzhůru kombinace faktorů a zdražování emisních povolenek začalo ještě před ruskou invazí na Ukrajinu — mimo jiné proto, že přebytečné povolenky z trhu systematicky stahuje tržní stabilizační rezerva.¹⁰

Co přijde po metanu: zpoplatnění emisí ze zemědělství

klip od 12:06

Pokud jedna norma na energetiku ubere jen zlomek procenta, nabízí se otázka, odkud se má vzít zbytek. Odpověď leží v oblasti, o které se mluví podstatně tišeji: v zemědělství. Zemědělství totiž není u metanu okrajový zdroj — v Evropské unii z něj pochází zhruba polovina všech emisí metanu.¹¹

Tlak proto míří na optimalizaci hnojení a na rámec pro certifikaci pohlcování uhlíku, který má vytvořit pravidla pro takzvané uhlíkové zemědělství. Hnojiva se přitom dnes z velké části vyrábějí z fosilních zdrojů a právě ona zvedla výnosnost půdy na dnešní úroveň. Ve zprávě z ledna 2024 doporučil evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu rozšířit zpoplatnění emisí i na zemědělství a využívání půdy po roce 2030, aby zbyl čas na návrh řešení specifických pro toto odvětví.¹² Důvod je prostý: zatímco celkový cíl zní snížit emise do roku 2030 o 55 procent, emise zemědělství od roku 2005 prakticky stagnují a klesly jen o jednotky procent.¹³

Jak to vypadá v praxi, ukazuje Dánsko. Jako první země na světě schválilo daň z emisí z živočišné výroby, která má začít platit od roku 2030, a k tomu program přeměny 140 tisíc hektarů nížinné zemědělské půdy zpět na mokřady a přírodní stanoviště.¹⁴ Zásada „znečišťovatel platí“ se v zemědělství překládá jednoduše: platí zemědělec a přes cenu masa, mléka a hnojených produktů i spotřebitel.

Farmy pod dohledem: pokuty od tří procent obratu

klip od 16:03

Druhou vrstvou je revidovaná směrnice o průmyslových emisích, která nově zahrnuje i velké chovy prasat a drůbeže. Farmář nad prahovou velikostí bude muset shromáždit povolení a dokumentaci k životnímu prostředí, vybrat technologie omezující emise, projít referenční dokumenty pro svůj typ chovu a nastavit si monitoring i lhůty.

Změna se netýká jen papírování. U nejzávažnějších porušení předpisů směrnice počítá s pokutou ve výši nejméně tří procent ročního obratu právnické osoby v Evropské unii a příslušné orgány dostávají větší pravomoc pozastavit provoz zařízení, které není v souladu s předpisy. Extenzivní hospodářství a chov pro vlastní potřebu do působnosti nespadají, největších farem se ale pravidla dotknou na přelomu desetiletí.¹⁵

Kdo platí kampaň, na kterou video odkazuje

klip od 17:23

Video na závěr doporučuje článek kampaně, která metan popisuje jako neviditelného zabijáka klimatu a zdraví a jejímž cílem je prosadit plné provedení evropského nařízení o metanu jako první krok k úplnému ukončení používání fosilního plynu do roku 2035. Stojí za ní Climate Action Network, tedy jedna z organizací uvedených ve spolupráci na videu.

Financování si organizace zveřejňuje sama a je poučné. Mezi dárci figurují Evropská komise se svými programy LIFE, Horizont Evropa a programem rozvojového vzdělávání a zvyšování povědomí, dále belgická vláda, německá klimatická iniciativa EUKI, Evropská klimatická nadace, Bloomberg Philanthropies, Rockefeller Brothers Fund a další nadace.¹⁶ Kampaň za plné a rychlé provedení evropské normy je tedy zčásti placena z peněz instituce, která tu normu vydala. To samo o sobě nedělá z jejích argumentů nepravdu — ale je to informace, která do obrazu patří stejně jako čísla o metanu.

A pak je tu Sibiř

klip od 19:25

Poslední údaj celý spor rámuje. Emise metanu z tající sibiřské půdy se za poslední dekádu více než zdvojnásobily a podle nové studie mohou do roku 2050 vymazat asi pětinu snížení emisí metanu, se kterým státy počítají při plnění svých cílů.¹⁷ Přírodní zpětná vazba tedy může umazat podstatnou část toho, co se lidstvo pracně snaží uspořit.

Závěr

Otázka, jestli česká vláda chce nechat umírat milion lidí, je řečnická konstrukce, ne popis reality. Skutečný spor se vede o to, kdy začnou platit povinnosti, ke kterým zatím chybí prováděcí předpisy, a jaký měřitelný efekt má jedna konkrétní norma na globální oteplování — podle rozpisu podílů jde o desetiny procenta. Pod povrchem debaty o únicích z potrubí přitom leží podstatně dražší část programu: zpoplatnění emisí ze zemědělství, nová pravidla pro chovy a s nimi i vyšší ceny potravin. O té se v krátkých videích mluví nejméně.