Životní příběh George Jirky Suchánka začíná v pražském Orbisu, pokračuje útěkem z brigády v rakouském autobusu a vrcholí v New Yorku — jako majitel restaurace Zlatá Praha v queenské Astorii a producent prvního koncertu Karla Gotta a Heleny Vondráčkové v Carnegie Hall. Vzpomínkový rozhovor na dálku z Floridy mapuje obloukem skoro sedm desetiletí: od kravína na pohraniční brigádě v 50. letech přes hotel Plaza a hollywoodský Ambassador (kde byl v noci atentátu na Roberta Kennedyho) až po dnešní psaní memoárů a křest knihy v Praze.
Vídeň 1965: útěk z brigády a tři dny na policii
Spouštěč emigrace byl absurdní. V Orbisu na Macešku palác se objevili dva svazáci a vybírali brigádníky na pohraniční žně. Z party kuchařů, kterou tvořil i mladý Suchánek, se ozvala mladá maminka s devítiměsíčním dítětem — nakonec šel místo ní. Týden v rozestavěném kravíně, mokrá sláma se zapařila, hasiči s minimaxy, popálené ruce. Za odměnu dostali svazáci čtyřdenní zájezd do Rakouska; Suchánek, který do ČSM ani KSČ nevstoupil, se z přihlášky vyvlékl jen díky tomu, že ostatní kolegové odmítali jet bez něj. Generální ředitel mu nakonec sám přinesl obálku jen s formulářem do Rakouska — s tím, že „to ostatní vyřídíme, až se vrátíš“.
Návrat ale nepřišel. V hotelu Maria Hilf si poslední večer zlomil závěrku fotoaparátu, ráno ho probudila pokojská, naházel věci do kufru, ten nechal v lobby, vběhl do autobusu jen pro mapu Vídně — a utekl. „Volenz géhen curik,“ opakoval rakouský policista; tři dny pak strávil ve vazbě, než ho autobus svezl spolu s ostatními „flichtingy“ do uprchlického tábora v Traiskirchenu. Po třech a půl měsících karantény přešel do tzv. freilágru a čekal na transport přes American Fund for Czechoslovak Refugees do Spojených států.
Deset dolarů a kuchyně u Vašatů
Před odletem si ještě stihl ve vídeňském krajanském deníku najít adresu newyorské restaurace Vašata a napsat majiteli, že je kuchař. První dopis přišel odmítavý — Vašata měl prý s krajany špatné zkušenosti. Druhý dopis o týden později nabízel místo i vizitku pro taxikáře z letiště. Suchánek přiletěl po šestatřicetihodinové strastiplné cestě Capital Airlines s deseti dolary v kapse od bratra — a Vašata ho rovnou postavil k plotně: „Je 34 minut na 10, vysprchujte se a v 11 buďte v kuchyni.“
U Vašatů jelo dvanáctihodinové, někdy sedmidenní tempo: 96 dolarů týdně plus byt a strava v době, kdy běžný Američan i emigrant bral 75 až 85. S bratrem si v Yorkville, české enklávě na Upper East Side, najali za 42 dolarů měsíčně byt na First Avenue. Po menší roztržce o klíče od skladu, kterou Suchánek popisuje jako nespravedlivé obvinění, přešel do nově otevírané restaurace Praha Franka Holečka — prý kapitána z lodi, který se v hostinském řemesle vůbec nevyznal a celý byznys nechal na něm.
Hotel Plaza, Hollywood a noc atentátu na Roberta Kennedyho
Ambicí ale vždy bylo dostat se do velkých amerických hotelů. V newyorském hotelu Plaza strávil asi rok a půl — místo angličtiny se kvůli portorikánské vlně naučil španělsky. Právě jazyk mu otevřel dveře v Kalifornii: dopis Bédi Havelky (jehož rodiče vlastnili pražský hotel Arko proti Masarykovu nádraží) mu zajistil schůzku v hollywoodském hotelu Ambassador. Osmdesát kuchařů v lajně, banketní oddělení, do něhož ho šéf nejprve postavil jako pomocnou sílu — a brzy z něj udělal svého asistenta, později chef de banquet.
Květen 1968: do Ambasadoru se nastěhoval Robert F. Kennedy během kalifornských primárek; ubytoval se přímo v hotelu, do kuchyně chodil skoro denně objednávat sendviče pro mladé dobrovolníky své kampaně. V noci, kdy vyhrál, vyšel proslov před půlnoci a kuchyňský východ se stal alternativní cestou — Suchánek byl třetí v řadě z personálu, kdo kandidátovi gratuloval. „Netrvalo to ani pět minut a najednou tam běžel Mexikán a křičel: They shot Kennedy.“ Atentát ve spižírně Ambasadoru zasáhl celou kuchyni; Suchánek z místa činu uchoval vlastní fotografie.
Stavební firma, Zlatá Praha a 48 newyorských restaurací
Po návratu na východní pobřeží si Suchánek otevřel vlastní stavební firmu — paralelně k pozici v kuchyni. Jeden kontraktor mu na klíč nabídl restauraci za 160 tisíc dolarů, což si tehdy nemohl dovolit; začal tedy stavět sám. Dělnické party rostly z dvou lidí na deset až dvanáct. První zakázky dostal paradoxně od svých bývalých šéfů — majitelů newyorských restaurací, kde dříve vařil. Vašata, který Suchánkovi nikdy neodpustil odchod, byl výjimkou; ostatní mu otvírali dveře.
Celkem postavil Suchánek v New Yorku 48 restaurací — a tu osmačtyřicátou si nechal pro sebe. Zlatá Praha vznikla ve čtvrti Astoria v Queensu, na 31. ulici (adresa 2848 31st Street), a stala se centrem české a slovenské komunity ve městě. Suchánek v ní organizoval kulturní akce; první zazpívat přijel Waldemar Matuška v roce 1969, brzy ho následovali další — od Karla Gotta a Heleny Vondráčkové až po Karla Zicha, Evu Pilarovou nebo Petra Jandu.
Čtyři a půl roku, než pustili Karla Gotta do Carnegie Hall
Klíčový vztah s Karlem Gottem začal kuriózně už v roce 1957 v Praze, kdy mladý Gott zaskakoval s kapelou, ve které Suchánek hrál na bubny — pod pseudonymem Karel Matějíček. Po setkání v New Yorku v 70. letech Suchánek převzal část amerických koncertů (mimo jiné v Atlantic City) a začal Gottovi vrtat v hlavě, že by měl zpívat v Carnegie Hall — sále, na jehož desce z koncertu Bennyho Goodmana Gott vyrostl.
Cesta trvala čtyři a půl roku. Suchánek byl ze sálu několikrát vyhozen — poprvé portorikánským liftboyem, který ho do výtahu pustit nechtěl. Klíčem se nakonec stala manažerka rezervací paní Weinbergerová (v transkriptu „Mrs. Vibers“): kytka, košer slivovice od Jelínka a vytrvalost po několika návštěvách za ní stačily, aby Suchánkovi nakonec dala kontakt a termín. Argumenty proti Gottovi se hromadily — zpěvák z východního bloku, populární hudba mimo operní žánr, podle dramaturgů sálu hned pět důvodů odmítnutí. Termín nakonec připadl na židovský svátek Roš ha-šana, kdy je Manhattan kulturně i obchodně mrtvý.
Výsledek překvapil i Carnegie Hall: koncert Gotta a Vondráčkové v roce 2000 prodal kompletně i hlavní 8 204místný sál. Dosud držel rekord návštěvnosti na Roš ha-šanu Charles Aznavour, který tehdy nenaplnil ani polovinu. Náklady na produkci přesáhly 126 tisíc dolarů — samotné osvětlení a aparatura 42 tisíc, video přes sto tisíc, licence „live at Carnegie Hall“ na CD dalších deset tisíc nad rámec. Suchánek a Gott byli — podle Suchánkova tvrzení — vůbec první populární zpěváci z východní Evropy, kteří v hlavním sále Carnegie Hall vystoupili.
Donald Trump, knížka v Praze a dnešní Florida
Mezi suvenýry, které Suchánek do streamu z Floridy přinesl, jsou diamantové manžetové knoflíky a kravata se znakem Trump Signature Collection — dárek od Donalda Trumpa k Suchánkovým padesátinám, tedy asi pětatřicet let zpátky. Setkali se v restauraci Československý pavilon Áji Vrzáňové, kamarádky první Trumpovy manželky Ivany. Trump si tehdy z kanceláře přivezl dárek, prý „aby se neurazil, že ho nemá zabalený“. Tváří v tvář se od té doby Suchánek s prezidentem nepotkal, jen na dálku ze sousední lodi v marině, kde tehdy pobývala Ivanina maminka.
V roce 2026 píše Suchánek (ročník přibližně z konce 30. let, dnes na Floridě) knihu, kterou nakladatel přejmenoval z původního názvu „Kde domov můj“ na „Já a Karel Gott a moje emigrace“ — z prodejních důvodů. Křest má proběhnout 25. června v Praze, místo se ještě dohledává po komplikacích s rezervací. Kniha mapuje obloukem celý jeho příběh: kuchařské řemeslo, emigrace, padesátiletá kariéra v New Yorku, kamarádství s Gottem, Matuškou, Pilarovou, Jirkou Krampolem nebo nedávno zesnulým podnikatelem Pepou Janečkou. Restaurace Zlatá Praha je dnes podle veřejných databází uzavřená, příběh ale pokračuje na druhé straně oceánu — v memoárech a v plánu pražského křtu.
