Věříte na oficiální verzi 11. září? Anketu v den výročí útoků vyplnilo přes tisíc diváků živého streamu a 77 % z nich odpovědělo, že ne. Oficiální verzi věří 23 %. Reprezentativní průzkum to není, spíš obrázek publika. Debata ve studiu se proto nesla na dvou kolejích: jedna strana skládá nesrovnalosti a ptá se, proč by jim lidé měli věřit méně než výkladu vlád a médií, druhá se ptá, kolik lidí by o spiknutí muselo vědět a mlčet. Následující text drží obojí odděleně: otázky a pochybnosti, které stream otevírá, a vedle nich to, co je o událostech veřejně doloženo.
Dvě letadla, tři budovy a pas, který přežil
Výroční den otevírá ironická zkratka: dvě letadla shodila tři budovy. Pak přichází výčet věcí, které podle streamu nesedí. Všechno shořelo, ale pas jednoho z únosců se našel. Zpravodajka ohlásila pád budovy číslo sedm, zatímco budova za jejími zády ještě stála. Den před útoky Rumsfeld mluvil o zhruba dvou bilionech dolarů, které se v účetnictví Pentagonu nedaří dohledat, a jedno z letadel pak zasáhlo právě tu část budovy, kde měly sídlit účetní kanceláře. Reportér, který byl u Pentagonu mezi prvními, podle streamu neviděl žádné stopy po letadle a záznam později z internetu zmizel.
Závěr této části zní opatrně: nejde o tvrzení, jak to bylo, ale o dojem, že logika věci s oficiálním výkladem nesedí. „Může to být náhoda, určitě,“ zaznívá u Pentagonu. Jenže náhod je podle streamu pět nebo šest.
Co je doložené: pas únosce se na ulici skutečně našel. Předčasná zpráva o pádu budovy 7 také existuje; britská stanice, která ji odvysílala, ji později označila za chybu vzniklou v chaosu toho dne. Budova 7 se podle vyšetřování amerického institutu NIST z roku 2008 zřítila po několikahodinových požárech, které nemohly hasit sprinklery, protože pád věží přerušil přívod vody. Rumsfeld 10. září 2001 skutečně mluvil o transakcích za 2,3 bilionu dolarů, které Pentagon nedokáže řádně doložit. Šlo ale o účetní záznamy bez dostatečných podkladů, na které inspekce ministerstva upozornila už v roce 2000, nikoli o hotovost, která by zmizela.
Statik, pilot a pojistka
Druhá vrstva pochybností stojí na osobních zkušenostech hosta, který v roce 2001 ještě pracoval u policie jako vyšetřovatel. Týden či dva po útocích mu podle jeho vzpomínky soudní znalec na statiku řekl, že budovy nemohly spadnout tak, jak se popisuje, a že to spíš připomíná řízenou demolici. Znalce nejmenuje. Stejně tak bývalý vojenský a později dopravní pilot, kterého zná, mu prý řekl, že tak přesný zásah by byl i pro zkušeného pilota téměř nemožný, natož pro netrénovaného. Na podobnou námitku upozorňuje i internetová petice pilotů.
K tomu přistupuje peněžní stopa: majitel budov je podle streamu krátce před útoky pojistil na vyšší částky a ten den výjimečně nesnídal v restauraci ve věži, kam obvykle chodil. Ve studiu okamžitě padne protiotázka, zda jsou pojišťovny tak hloupé. Odpověď zní, že pokud by tato verze platila, musely by být do věci zapletené i ony, protože bez šetření neplatí.
Co je doložené: vyšetřování NIST řízenou demolici nepotvrdilo. Pád věží vysvětluje kombinací poškození konstrukce při nárazu a požárů, které oslabily ocelové nosníky. Nový nájemce převzal komplex a sjednal pojištění několik týdnů před útoky; s pojišťovnami se pak léta soudil, zda šlo o jednu, nebo dvě pojistné události. Historka o vynechané snídani se objevuje v rozhovorech a v konspiračních teoriích se z ní stala samostatná „náhoda“.
Kolik lidí by muselo mlčet?
Proti skládání nesrovnalostí stojí ve studiu stejně vytrvalá skepse. O řízené demolici by nemuselo vědět jen deset nebo sto lidí, ale tisíce. Proč se Saúdové, jejichž občany svět označil za únosce, léta nebránili a nežádali důkazy? Proč by američtí vyšetřovatelé něco přehlédli? A pilotům navzdory: někdo ta letadla do věží navedl.
Nejvíc napětí vyvolá zmínka o teorii, podle níž letadla nad New Yorkem byla jen holografická projekce. Host ji uvádí s dovětkem, že ji netvrdí, jen že existuje. Skeptická strana odpovídá vzpomínkou na zesnulého přítele, fotografa, který byl toho dne na Manhattanu se zpěvačkou Věrou Martinovou. Popisoval apokalypsu: prach všude, kusy trosek, zakrvácené lidi, pobíhání a volání jmen blízkých. Hologram odmítl i divák v chatu, podle něhož zbytky letadel v New Yorku byly.
Další otázka se týká prachu z trosek. Stream zmiňuje výpovědi odborníků, kteří v něm údajně našli velké množství termitu, a spěšný úklid trosek po útocích. Co je doložené: prach byl skutečně toxický a hasiči a záchranáři, kteří na místě zasahovali, dodnes trpí nemocemi, jejichž léčbu hradí zvláštní federální program. Nález termitu tvrdila studie skupiny kritiků oficiální verze z roku 2009; odborná komunita ji nepřijala a oficiální vyšetřování stopy výbušnin nenašlo. Z Pentagonu existují fotografie trosek letadla a oběti z paluby byly identifikovány.
Komu útoky prospěly
Další okruh otázek míří na motiv. Kdo z útoků těžil? Následovala válka proti terorismu, invaze do Afghánistánu, svržené vlády a boj o suroviny. Americké tajné služby získaly pravomoci ke sledování a monitorování, jaké předtím neměly. Podle streamu mohlo jít o záminku k omezení ústavních práv a svobod, případně i o zakrytí účetních nesrovnalostí. Obě teorie se prý nevylučují. Motivaci by v tom host viděl, důkaz ne.
Skepse ve studiu i tady opakuje, že věřit se tomu zdráhá. A připomíná, že pochybnosti se rodí kolem každé velké události, jak ukázal třeba útěk Kajínka z Mírova.
Co je doložené: patnáct z devatenácti únosců byli saúdští občané. Afghánistán tehdy ovládal Tálibán, který poskytoval útočiště vedení al-Káidy; invaze byla oficiálně zdůvodněna právě tím. Zákon Patriot Act, přijatý šest týdnů po útocích, skutečně výrazně rozšířil pravomoci amerických úřadů ke sledování.
MK Ultra a Kennedy: proč oficiálním verzím mnozí nevěří
Na posměšky v chatu odpovídá stream připomínkou, že i věci, které zněly jako konspirace, se ukázaly jako pravdivé. Program CIA s krycím názvem MK Ultra zkoumal dvě desetiletí, jak ovládat lidskou mysl pomocí drog včetně LSD a hypnózy, a pokusy prováděl i na lidech, kteří o nich nevěděli. Na veřejnost se dostal až díky vyšetřování v americkém Senátu. Tento program je doložený.
Druhým příkladem je atentát na Kennedyho. Oficiální verze je podle streamu mnohokrát vyvrácená: svědci mluvili o třech střelcích, zásah z dané pušky by byl těžký i pro cvičeného střelce a atentátníka krátce nato zastřelili. Odtud i otázka, proč se s tím Amerika nevyrovnala a proč nikoho neoznačila za organizátora. Odpověď zůstává v rovině úvahy: možná by se ukázalo, kam až to sahá.
Co je doložené: Warrenova komise v roce 1964 dospěla k závěru, že střelec jednal sám. Výbor Sněmovny reprezentantů v roce 1979 připustil pravděpodobné spiknutí, jeho závěr ale stál na akustickém záznamu, který pozdější analýzy zpochybnily. Pochybnosti o atentátu v americké veřejnosti přetrvávají desítky let.
Objednat si počasí? Očkování mraků ano, zázraky ne
Odbočka k chemtrails otevře ostrý spor o ovlivňování počasí. Podle streamu to dnes není konspirace: Spojené státy, Čína, Indie i Spojené arabské emiráty mají firmy, často státní, které očkují mraky. V Německu a Rakousku si prý lze objednat, aby nepadaly kroupy. Patenty jsou známé z první poloviny 20. století a technologie má i vojenské využití, protože protivníkovi lze vodu zadržet, nebo jí naopak pustit hodně.
Protistrana tu formulaci odmítá jako nesmysl. Počasí je souhrn nespočtu vlivů, a kdyby se dalo objednat, bohatí by si platili slunečné víkendy. Proč je tedy sucho? Odpověď zní, že si někdo jinde objednal něco jiného a zásah ovlivňuje i okolní regiony. Divák v chatu doplňuje, že slunečno si objednat nejspíš nelze, ale státy Perského zálivu si déšť vyvolávají a netají se tím; Čína prý mraky rozehnala při zahájení olympiády.
Co je doložené: očkování mraků, nejčastěji jodidem stříbrným, se používá od 40. let a pravidelně ho nasazují Spojené arabské emiráty, Čína i americké státy; protikroupová letadla létají i v Rakousku a Německu. Účinek je ale omezený: z existujících oblaků dokáže vyždímat o něco víc srážek, déšť z jasné oblohy nevytvoří. Tvrzení o plošném rozprašování látek z dopravních letadel, tedy chemtrails, vědecké studie nepotvrdily.
Zaorálek: jednání o Ukrajině nebyla zbytečná
Mimo téma 11. září pouští stream ukázku rozhovoru s Lubomírem Zaorálkem o posledním kole americké diplomacie. Americká delegace s Witkoffem a Kushnerem zamířila nejdřív do Moskvy, kde tři hodiny jednala s Putinem, teprve potom do Kyjeva. Celé kolo uzavřel telefonát Donalda Trumpa s Putinem. Už samotné pořadí je podle Zaorálka důležité.
Hora zdánlivě porodila myš: Putin i lidé kolem něj trvají na svých cílech, tedy na dobytí Donbasu, demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny, a důvod ustoupit nevidí. Něco se ale přece jen stalo. Ukázalo se, že komunikační kanál mezi Amerikou a Ruskem funguje a že na něm oběma stranám záleží. Trump před listopadovými volbami potřebuje předvést, že umí řešit problémy, včetně drahé ropy. Americký ministr financí Scott Bessent kritizoval ukrajinské útoky na ruské rafinerie jako jednu z příčin energetického šoku a vedle Hormuzského průlivu tak podle Zaorálka ukázal i na Ukrajinu.
Na stole mohlo být omezení útoků na energetiku z obou stran. Zaorálek připomíná i Zelenského poznámku, že Putin možná Trumpovi nabídne nějaký diplomatický balíček.
Praha: lídr ANO slibuje koordinátora dopravních staveb
Další ukázka patří Janu Hušbauerovi, novému lídrovi hnutí ANO pro pražské komunální volby. Do čela kandidátky nastoupil jako náhradník, znevýhodněný se ale necítí. Je místostarostou Prahy 4, největší městské části, a na magistrátu vede opoziční klub ANO, takže se považuje i za šéfa opozice.
Praha podle něj za posledních osm let stagnovala a neinvestuje. Opozice na magistrátu nejméně dvaadvacetkrát navrhovala zřídit koordinátora dopravních staveb, aby se uzavírky nekupily a nekomplikovaly dopravu, koalice ale návrh nikdy nepodpořila. Teď s toutéž myšlenkou přichází kandidát Spolu Tomáš Portlík, což Hušbauer označuje za smutný příběh. Pirátům a Zdeňku Hřibovi vyčítá, že si odpovědnost přehazují jeden na druhého. Hnutí ANO přitom den před rozhovorem zahájilo hlavní část kampaně s heslem „Česko bude zase makat“.
Umělá inteligence, kvantové počítače a bankovní účty
Divácký dotaz se ptá, zda umělou inteligenci někdo nezneužije k vymazání bankovních účtů a k nucenému zavedení virtuálních dolarů. Odpověď se drží rizika, o kterém se skutečně mluví: umělá inteligence ve spojení s kvantovými počítači může prolomit dnešní šifrování. Banky a investiční firmy proto musí zabezpečení posouvat výš než dosud a najímají etické hackery, kteří se po dohodě pokoušejí jejich systémy napadnout. Jeden hacker to podle vzpomínky ze studia shrnul slovy, že neprolomitelná věc neexistuje, jde jen o čas a peníze.
Pro běžného uživatele z toho plynou základní pravidla: ne jednoduché heslo, pravidelně ho měnit a mít dvoufázové ověření. Varováním je historka o dámě, která má všude stejné heslo „ahoj“ a podle požadavků systému k němu jen přidává číslice a otazník. U e-mailu to snad projde, u bankovního nebo investičního účtu ne.
Ve studiu padla i zmínka o zlatě: Česká národní banka ho dlouhodobě nakupuje a podle vlastních údajů ho v rezervách drží přes 84 tun.
AfD v Sasku-Anhaltsku a hlasy o zmrazení evropských peněz
Poslední ukázka patří docentu Šmuclerovi a volbám v Sasku-Anhaltsku, kde zvítězila AfD. Z Evropského parlamentu se hned ozvaly hlasy, že by se spolkové zemi mohly zmrazit evropské peníze. Podle Šmuclera je nutné oddělit hlasy od rozhodnutí: rozhoduje až většina. Páka je to ale velká, do Saska-Anhaltska míří z Evropy zhruba tři miliardy eur, proporčně nejvíc v celém Německu.
Zmrazit peníze kvůli výsledku voleb podle něj v demokracii legálně nejde. Kontrolovat účtenky a stavby lze, trestat voliče ne; to by byl konec Evropské unie. Kritizuje i granty, které elity rozdávají na boj s „extrémními názory“, protože podle něj tak lidé platí politiku z vlastních peněz. Jeho recept je jednoduchý: nechte AfD vládnout. Zemská vláda nemá ministerstvo zahraničí ani obrany, bude řešit školství a kulturu. Za čtyři roky se ukáže, zda jde o zázrak, jako se to povedlo Mileiovi v Argentině, nebo o další „kecalisty“, na které se zapomene jako na Věci veřejné.
Co je doložené: AfD ve volbách 6. září získala 43,8 % hlasů a 39 z 83 křesel, samostatnou většinu tedy nemá. O možném zmrazení evropských fondů mluvil europoslanec Zelených s odkazem na postup vůči Maďarsku, pokud by vláda vedená AfD porušovala principy právního státu. Země má z rozpočtu EU na období 2021–2027 dostat přibližně 2,95 miliardy eur.
Závěr
Čtvrt století po útocích na Spojené státy zůstává 11. září pro velkou část publika otevřenou otázkou. Stream pochybnosti nepředkládá jako důkaz, ale jako řadu nesrovnalostí, které by si podle něj zasloužily prošetřit. Doložená fakta přitom řadu z nich vysvětlují jinak. Mezi tím zazněla i aktuální témata: Zaorálkovo čtení jednání o Ukrajině, pražská kampaň ANO, rizika umělé inteligence pro bankovní účty a spor o to, zda smí Brusel sankcionovat spolkovou zemi za to, koho zvolila.
