Sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr má za sebou druhé zasedání a hned na jeho začátku narazila na překážku, kterou sama označuje za zásadní: vyšetřovací spis, bez něhož se podle ní ke kontrole nedostane, jí vrchní státní zastupitelství odmítlo vydat. Komise proto přijala sadu usnesení — obrátí se na soudy, navrhne změnu trestního řádu a bez čekání na spis začne předvolávat svědky.
Dvě žádosti, dvakrát zamítnuto
O vydání vyšetřovacích i pomocných spisů vyšetřovatele komunikovala komise s vrchním státním zastupitelstvím celé prázdniny. První žádost skončila zamítavou odpovědí, druhá — podle předsedy komise Jindřicha Rajchla podrobně právně odůvodněná — dopadla stejně.
Komise proto přijala usnesení, v němž konstatuje, že vyšetřovací spis pro svou další činnost nezbytně potřebuje. Oporu vidí v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, konkrétně v paragrafu 48 odstavci 4: „K objasnění důležitých skutečností může vyšetřovací komise opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky a podle povahy věci přibrat znalce a tlumočníka.“ Z tohoto zmocnění podle Rajchla plyne, že ostatní orgány jsou povinny komisi součinnost poskytnout.
Spis chce komise získat u soudů a pojistit novelou
Druhé usnesení posílá žádost o spis oběma soudům, u kterých se dnes vedou řízení v kauzách shrnovaných pod názvem Dozimetr. Komise si od nich slibuje vstřícnější přístup: vrchní státní zastupitelství argumentovalo mimo jiné procesní zásadou rovnosti zbraní, jenže soud stranou sporu není.
Souběžně komise navrhne zpřesnění trestního řádu. Povinnost orgánů činných v trestním řízení poskytovat vyšetřovacím komisím součinnost v něm výslovně zapsaná není a právě do této mezery podle komise státní zastupitelství míří. Změna má jít jako pozměňovací návrh k novele trestního řádu, která je v Poslanecké sněmovně už načtená a míří do druhého čtení; s návrhem chce komise seznámit ministerstvo spravedlnosti. Pokud vše vyjde, nabyla by úprava účinnosti 1. ledna 2027 — a ke spisu by se komise dostala nejdřív na začátku příštího roku.
Svědky komise předvolá, jejich jména neprozradí
Na spis komise čekat nebude, vyšetřování má běžet paralelně. Předsedu zmocnila, aby na příští zasedání připravil možnosti předvolání konkrétních svědků; sejde se 17. září, výjimečně ve čtvrtek v 16:30. Scházet se komise bude vždy ve výborových týdnech, tedy zhruba jednou za čtrnáct dní.
Konkrétní jména předvolávaných svědků ale komise médiím sdělovat nehodlá. Podle Rajchla by to mohlo narušit její činnost a bylo by to vzhledem k zadání, které jí dalo plénum Sněmovny, kontraproduktivní.
U Bečvy spis komise dostala, u Dozimetru ne
Postup žalobců označil předseda komise za nešťastný a hlavně nekonzistentní. Argumentuje srovnáním s vyšetřovací komisí ke kauze ekologické katastrofy na Bečvě: té podle něj materiály poskytnuty byly, přestože i tehdy šlo o živou kauzu, o níž se vedlo řízení.
Argument živé kauzy tak podle Rajchla nestačí: kdyby komise čekala, až věc pravomocně skončí, dostala by se ke kontrolní činnosti až za několik let a ta by v tu chvíli byla bezpředmětná. Smyslem sněmovní vyšetřovací komise je přitom podle něj i systémová kontrola orgánů, které mají v trestním řízení pravomoci — tedy i těch, které jí teď spis odepřely.
Opozice: ničemu jsme se nevyhýbali
Za opoziční část komise vystoupil Pavel Žáček, který na tiskové konferenci zastupoval místopředsedkyni komise Hanu Ančincovou. Jednotný názor podle něj nepanoval na všechno, na samotném postupu se ale členové prakticky shodli. Komise si vyjasňovala své postavení vůči orgánům činným v trestním řízení, státnímu zastupitelství a soudům a debatovala i o tom, zda je zadání od pléna Sněmovny dostatečné.
Opozice se podle Žáčka ničemu nevyhýbala a nic nesabotovala; u jednoho hlasování se zdržela, proti nehlasovala. Potvrdil to i místopředseda komise Tomáš Helebrant — všechna usnesení až na jediné prošla jednomyslně a ani v tom jednom případě opoziční poslanci nehlasovali proti. Rajchl k tomu dodal, že komise chce přispět k obnovení důvěry veřejnosti v justiční systém, a proto na jednání všem záleží.
Čtyři svědci nevypovídali, žalobci nesdělili ani jejich adresy
Novinářka České televize se ptala, proč komise nevyslechla čtveřici svědků, jejichž výslech byl na dnešní jednání avizován už v červenci. Důvod je prozaický: komise požádala vrchní státní zastupitelství o identifikační údaje těchto lidí, konkrétně o adresy trvalého bydliště, a žalobci jí odmítli sdělit i tuto informaci.
Rajchl to označil za zcela mimo a za postup, pro který podle jeho názoru neexistuje právní opora. Adresy si teď komise obstará jinudy — prostřednictvím orgánu, který má přístup do základních registrů.
Závěry do března? Předseda počítá s prodloužením mandátu
Mandát dostala komise na jeden rok od svého zřízení. Její ustavení se ale podle Rajchla protáhlo o měsíce, protože volební body ve Sněmovně byly odkládány, když se řešila Rada České televize — místo dvou týdnů to trvalo podstatně déle.
Stihnout původní termín proto Rajchl za realistické nepovažuje, zvlášť když se spis podle jeho odhadu do rukou komise dostane až na začátku roku 2027. Předpokládá, že komise předstoupí před plénum Sněmovny a požádá o prodloužení mandátu. Překážky označil za objektivní: scházet se častěji než ve výborových týdnech komise nemůže.
Přílepky a kritika advokátní komory
Jeden z dotazů mířil mimo Dozimetr: vládní koalice čelí kritice České advokátní komory, že nadužívá poslanecké návrhy a takzvané přílepky, což může jít na úkor kvality zákonů. Helebrant odpověděl, že názor profesní organizace respektuje, nic nestandardního v tom ale nevidí — v některých případech je potřeba procesy zrychlit a stejný postup se používal i za předchozích vlád. Rychlost podle něj sama o sobě neznamená špatně odvedenou práci.
Rajchl, sám advokát, dodal, že pozměňovací návrhy jsou běžnou součástí druhého čtení a Sněmovna je jako suverén buď přijme, nebo ne; otevírat kvůli každé změně zákon znovu mu přijde nelogické. Co přílepek udělá s výsledným zněním zákona, ukazuje přehled legislativního procesu a jeho zkratek. Právě touto cestou, tedy pozměňovacím návrhem k projednávané novele, chce komise prosadit i vlastní úpravu součinnosti v trestním řádu.
Závěr
Druhé zasedání komise skončilo bez jediného papíru z vyšetřovacího spisu, zato se třemi směry, kterými se komise pokusí patovou situaci rozetnout — žádostí u soudů, novelou trestního řádu a předvoláním svědků bez ohledu na spis. Další zasedání je naplánováno na čtvrtek 17. září od 16:30 a nemá trvat déle než dvě hodiny.
