Nově zvolený předseda poslanecké vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr Jindřich Rajchl popisuje, proč musí vzniknout parlamentní šetření paralelně se soudem, jaká pochybení v kauze považuje za nejzávažnější a koho komise plánuje předvolat. Mezi prvními jmény, která se nabízejí, je ministr vnitra Vít Rakušan a nová místopředsedkyně Sněmovny Urbanová ze Starostů.
Proč komise vzniká paralelně se soudem
Vyšetřovací komise nemá nahrazovat soud — má řešit systémovou rovinu kauzy. Komise nedisponuje stejnými nástroji jako trestní řízení, ale není bezbranná: může předvolávat státní zástupce, policisty i další osoby a ptát se, proč některé linie vyšetřování zůstaly stranou. Klíčový důvod jejího vzniku je rozšířený rozsah kauzy. Dozimetr se podle Rajchla netýkal pouze pražského dopravního podniku, ale také Všeobecné zdravotní pojišťovny a Středočeského kraje — především zakázek na stavbu silnic. Otázka pro komisi tedy zní, proč se trestní stíhání zastavilo v jednom patře a nepokračovalo výš. Občané podle Rajchla mají právo znát odpověď.
Pět svědectví o tocích peněz do Stanu a TOP 09
Mezi nejzávažnější nezodpovězené otázky patří podle Rajchla několik bodů. První je úmrtí Věslava Michalíka — místopředsedy hnutí STAN a podle kauzy klíčové postavy, po níž se Dozimetr jmenuje. Michalík zemřel krátce předtím, než měl vypovídat; v okolí kauzy je celkem pět podezřelých úmrtí, která dál nikdo nezkoumá. Druhým bodem jsou personální vazby: obvinění jako Pavel Kos či Matěj Augustín by se podle Rajchla do svých pozic nikdy nedostali, kdyby hnutí STAN a TOP 09 neuplatnily svůj politický vliv v Praze. Třetím je veřejně zaznělé obvinění bývalého předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka, který v televizi řekl Starostům, že je „překroužkovali černými penězi z Dozimetru" — že si z peněz nakradených v dopravním podniku zaplatili kroužkovací kampaň. Nic z toho podle Rajchla nevedlo k vyšetřování. Pro srovnání: u jiných obviněných stačilo jedno svědectví spolupracujícího obviněného, aby bylo zahájeno trestní stíhání Marka Schneidera, bývalého poslance ODS, nebo bývalého ředitele dopravního podniku Martina Dvořáka. V případě toků do Stanu a TOP 09 je svědectví pět, a přesto se nic neděje.
Politické důsledky a složení komise
Pokud by se podezření potvrdilo, znamenalo by to, že dvě parlamentní strany organizovaly rozsáhlé korupční schéma a samy stály na vrcholu pyramidy — ne až jednotliví obvinění u soudu. Takový stav by se podle Rajchla blížil mafiánskému státu. Proto je nutné podezření buď vyvrátit, nebo potvrdit a vyvodit z něj důsledky. Komise je složená ze zástupců všech stran, a poslanec Papajanovský ze Starostů sice již avizoval, že komise „nic nevyšetří, je zbytečná", ostatní členové jsou ale podle Rajchla připraveni do práce. Skeptický postoj k dosavadním vyšetřovacím komisím (D47, OKD a další) Rajchl nezakrývá, ale věří, že tentokrát alespoň dílčí část důvěry v právní stát obnovit lze.
Schůzka vedení STAN a Rakušan v roli ministra vnitra
Jednou z dalších otázek je medializovaný přepis schůzky vedení STAN, na níž měl Vít Rakušan v roli ministra vnitra mluvit o tom, že se chystá šest až osm sdělení obvinění v kauze Dozimetr, a ptát se, co měli jednotliví účastníci společného s Michalem Redlem. Účastníci schůzky potvrdili, že se konala a že se na ní toto téma probíralo. Nikdo nevyvrátil, že tato slova padla. Pokud zazněla, znamenalo by to podle Rajchla, že ministr vnitra měl přístup do živého policejního spisu — tedy zneužití pravomoci úřední osoby. Rakušan se hájí tím, že už tehdy psala novinářka Sabina Slonková o chystaném sdělení obvinění Hlubučkovi. To je sice pravda, ale jen ohledně Hlubučka — informaci o šesti až osmi dalších sděleních z otevřených zdrojů získat nešlo. Rajchl k tomu přidává paralelu: u údajných odposlechů Matochy a Bradáče (bývalých členů Rady České televize) se vede veřejná debata, že tam dotyční „nesmí kandidovat". U přepisu schůzky Rakušana, který směřuje k podezření z trestného činu, se neděje nic. Rajchl by rád měřil stejným metrem. Připojuje i otázku, proč se zastavily reportáže o Dozimetru na Seznamu a v České televizi — podle jeho informací o tom hovořil bývalý ředitel programu ČT2 a novinářka Markéta Dobiášová, která téma na Seznam přinesla. V obou redakcích materiál odmítli vysílat.
Předvolání Rakušana a místopředsedkyně Urbanové
Ve stejný den, kdy vznikla vyšetřovací komise, byla místopředsedkyní Sněmovny zvolena Urbanová ze Starostů. Podle moderátora ji nelze přímo spojovat s kauzou Dozimetr, je však známo, že byla spolupracovnicí Věslava Michalíka. Rajchl potvrzuje, že Rakušana komise předvolá zcela určitě, a otevírá možnost, že předvolána může být i Urbanová — finální rozhodnutí ale bude na komisi samotné, která se má sejít k organizační poradě a na první zasedání bude svolávat předseda. K námitce, že komise má většinu vládních poslanců, Rajchl odkazuje na paritu zastoupení v Poslanecké sněmovně — hnutí ANO má 80 poslanců, takže logicky drží nejvíc křesel v komisi. Stejný princip platil i u předchozí komise k tragické střelbě na filozofické fakultě, kde tehdejší koalice (dnešní opozice) měla většinu.
Délka šetření a očekávaný výstup
Komise původně chtěla šetřit pouze dopravní podnik, ale ve sněmovně dostala za úkol prošetřit i větev Všeobecné zdravotní pojišťovny a Středočeského kraje. Agenda je proto rozsáhlá. Výstupem bude závěrečná zpráva, o které komise odhlasuje, a pokud ji schválí, předseda ji přednese ve Sněmovně s návrhy řešení. Rok od zřízení komise je podle Rajchla nutné minimum — termín se navíc může prodloužit, protože samotné navolení komise blokovala opozice. Cílem je podle Rajchla alespoň částečně vrátit občanům důvěru v to, že právní stát funguje a že platí princip „padni komu padni". Bez této důvěry stát nemůže fungovat z principu.
Závěr
Vyšetřovací komise k Dozimetru se podle nového předsedy nesoustředí na konkrétní obviněné u soudu, ale na systémovou otázku, proč se kauza zastavila v jednom patře a proč nebylo prošetřeno pět svědectví o tocích peněz do hnutí STAN a TOP 09. K prvním předvolaným patří ministr vnitra Vít Rakušan, otevřená je i možnost předvolání nové místopředsedkyně Sněmovny Urbanové. Mandát komise je rok od zřízení, výstupem bude závěrečná zpráva projednaná ve Sněmovně.
