Účet za uplynulé volební období se nedá vyčíst z jednoho čísla. Skládá se z cen energií, z rozpočtových závazků na desítky let dopředu a z výdajů, které stát vynakládá na lidi, jež do republiky přivedla válka. Dohromady jde o dluh, jehož splácení nezabere měsíce, ale dva volební cykly.
Čtyřnásobná elektřina a potraviny dražší o desítky procent
Cena elektřiny pro domácnosti se za Fialovy vlády zvýšila zhruba na čtyřnásobek, přestože v tuzemsku vyrábíme jednu z nejlevnějších energií vůbec. Kilowatthodina z jádra vyjde na zhruba pětadvacet haléřů, domácnosti ji ale platí mezi šesti a sedmi korunami padesáti, u nočního proudu o něco méně. Proti stavu před pěti lety zdražil čtyřnásobně i plyn, podražilo uhlí i dřevo.
Potraviny po nástupu Babišovy vlády mírně zlevnily, řada položek přesto stojí o osmdesát až sto procent víc než na začátku období. Kumulovaná inflace spočítaná ve stálých cenách roku 2015 dosáhla mezi koncem roku 2021 a koncem roku 2025 téměř čtyřiceti procent — a nezakryla ji ani změna výpočtu, která od roku 2015 jako základu ustoupila.
Zálohy placené na dluh, F-35 a tanky za tři čtvrtě miliardy
Vedle drahé energie zůstala po vládě i řada nákupů, které se obhajují jen těžko. Stíhačky F-35 pořídily jiné země podstatně levněji a stejnou službu by odvedly gripeny — u nich je navíc mnohonásobně nižší cena jedné hodiny výcviku. První stroje mají dorazit ke konci této dekády, zbytek až v roce 2035.
Vlastní kapitolou jsou zálohy. Platit je lze, jenže část z nich se zaplatila navíc, aniž to bylo nutné. A protože se hradily z peněz, které v rozpočtu volné nebyly, jde o výdaj pořízený na dluh: jen na úrocích z těchto záloh odchází ročně 1,2 miliardy korun navíc. Diskutabilní je i samotná potřeba takové techniky — proti útočným letounům, které jsou zároveň nosiči jaderných zbraní, jež republika nemá a musela by si je nechat dopravit odjinud, stojí naléhavější potřeba protivzdušné obrany.
Podobně vypadá nákup tanků leopard za 750 až 780 milionů korun za kus. Podle sdělení vojenských expertů vydrží takový stroj v boji pět až sedm minut a kvůli jeho hmotnosti je navíc potřeba zpevňovat silnice, aby se po nich vůbec mohl pohybovat. Bezprecedentní selhání provázelo v uplynulém období i bezpečnostní sbory pod Rakušanovým vedením.
Změněná valorizace a inflace, která přišla zvenčí
Do stejného účtu patří i zásah do valorizace důchodů. Valorizační mechanismus se změnil právě v době, kdy inflace šplhala k rekordům — důchodcům tak stát sebral část toho, co by jim podle původního pravidla náleželo.
Sama inflace přitom nevznikla doma. Vyrostla z energetické krize, kterou spustila kombinace pocovidového restartu ekonomik, válečného konfliktu na Ukrajině a sankcí zavedených Evropskou unií. Unijní legislativa navíc dopadá na české domácnosti — a stejně tak na domácnosti v ostatních členských zemích — způsobem, který jim spíš škodí.
Uzbrojování místo diplomacie
Politika válečného štvaní může vyústit až ve třetí světovou válku a v některých zemích si to voliči začínají uvědomovat. Ve Francii se podle novějších průzkumů víc než polovina obyvatel vyslovuje proti tomu, aby země zůstávala v NATO a řídila se pokyny, které odtud přicházejí. Podobná nálada se ukázala loni i letos na jaře ve Španělsku a nejsou to jediné země, kde se s uzbrojováním voliči nesrovnali.
Mírové prostředí se dá vyjednat jedině jednáním a diplomacií. Zbrojení životní úroveň nezvýší — zvýší jen zisky těch, kdo na něm vydělávají, a bohatí zbohatnou ještě víc.
Devět čtvrtletí poklesu reálných mezd
Nejtvrdší číslo celé bilance je ale jinde. Reálné mzdy klesaly devět čtvrtletí po sobě — nejdelší souvislý propad od roku 1990, respektive od vzniku samostatné republiky po rozdělení se Slovenskem. Na úroveň roku 2019, tedy na předcovidový stav, se mzdy vracejí až na začátku roku 2026.
Nepořádek ve veřejných financích se nepodaří uklidit ani letos, ani příští rok. Půjde celkově nejméně o dva volební cykly. Kam přesně peníze státu tečou a jak vzniká schodek, ukazuje přehled toho, kam jdou daně a odkud se bere dluh.
Pět procent HDP na obranu a otázka, co za ně
Závazek dostat obranné výdaje do roku 2035 na pět procent hrubého domácího produktu je ekonomický nesmysl. Čím rychleji poroste nominální HDP, z něhož se podíl počítá, tím rychleji porostou i výdaje, které jsou nesmyslně vysoké už dnes. Zabezpečit vnitřní i vnější bezpečnost je nutné, vyhazovat peníze oknem po vzoru minulých vlád nikoli.
Smysl by dávaly projekty, které slouží i v míru — třeba dostavba nemocnice na pražských Vinohradech, z níž mají užitek civilisté a která je součástí veřejných služeb. Smysl by dávala i obnovená branná příprava ve školách, jak bývala zvykem v dřívějších dekádách, ovšem jako vzdělávání obyvatelstva, ne jako militantní výchova.
To, co se děje teď, nahrává hlavně korupčníkům. Řada zakázek nebyla řádně vysoutěžená, uzavíraly se se spřízněnými firmami a ty nakonec ani nedodaly, co slíbily — chybějí dávno objednané houfnice, chybějí i polní kuchyně. Navyšovat armádní rozpočet pro příští rok proto není samozřejmost; rozhoduje, jaké projekty se z něj zaplatí.
Kolik stojí podpora Ukrajinců v Česku
Z hlediska rozpočtu je potřeba rozlišovat, co se odkud platí. Přímo ze státního rozpočtu odchází na dávkách spojených s pobytem Ukrajinců v průměru 1,2 až 1,3 miliardy korun měsíčně. Jde o platby za lidi, kteří tu jsou a nepracují — stát za ně odvádí pojistné do veřejného zdravotního systému stejně jako za děti nebo za důchodce. Jen na zdravotnictví to dělá přes 330 milionů korun měsíčně, sociální dávky se pohybují v řádu miliard měsíčně.
Kdo je zaměstnaný a nepracuje načerno, za toho zdravotní a sociální pojištění standardně odvádí zaměstnavatel. Část příchozích ale nepracuje vůbec a část pracuje načerno, což ve větší míře prověřuje cizinecká policie. Polsko na stejný problém odpovědělo tím, že výplatu dávek omezilo.
V přepočtu na obyvatele patřila Česká republika loni podle sledování jednoho z německých institutů k nejštědřejším zemím vůbec — hned po Polsku, přičemž Německo se dostalo zhruba na polovinu české částky. Celkově, včetně zbrojních položek, může jít za celé období o víc než 300 miliard korun. Část výdajů navíc není vedena ve volném režimu, ale v utajovaném, ve spisovně ministerstva financí; údaje, které utajené nejsou, by ministerstvo mělo na vyžádání poskytnout.
Sbírky na zbraně a rakety, které dopadly jinam
Přispět ve sbírce na zbraně je rozhodnutí každého člověka zvlášť, včetně toho, zda se chce podílet na zabíjení. V některých případech se navíc ukázalo, že to, na co se peníze vybíraly, byly makety ve stádiu prototypu, které nemohly být funkční.
Ne vždy je také jasné, čí munice kam dopadla. Rakety vypálené z Ukrajiny opakovaně skončily úplně jinde, než měly, a z incidentů bývalo nejdřív obviňováno Rusko — teprve později se ukázalo, že šlo o rakety ukrajinské. Stejně nejasné bývá, odkud přilétají drony, které se objevují nad Polskem, Moldavskem nebo Rumunskem. Pomoc lidem v nouzi je jedna věc, peníze na zbraně, které zabíjejí a mohou zabíjet i vlastní, věc druhá.
Odvody, zběhové a videa z ulic
Eskalace konfliktu může Ukrajinu dovést až na pokraj občanské války. Existují stovky videí, na nichž jsou muži ve věku pro odvod násilím odváděni z domovů i z veřejných prostranství. Na jednom z nich matka bránila odvedení svého syna, upadla a přímo při zákroku zemřela.
Na povrch se dostávají i zprávy o táborech připomínajících koncentrační, kde zadržení trpí nedostatkem jídla, musejí pracovat a jsou vystaveni tvrdému zacházení dozorců. Utajit se to nedá: ukrajinský ministr obrany v polovině letošního ledna uvedl, že před vojenskou službou se vyhýbá víc než dva miliony Ukrajinců a že vojáků, kteří svévolně opustili své jednotky a po nichž specializované jednotky rovněž jdou, je kolem dvou set tisíc.
Korupce, průzkumy a odmítané volby
Ukrajina je prokorumpovaná a představa, že to Zelenskyj neřídí, neobstojí — klíčová rozhodnutí vycházejí z prezidentské kanceláře. Protesty proti rušení protikorupčních institucí, prokuratury i vyšetřovatelů, propukly už loni v létě a letos se zopakovaly.
Nálada se promítá do průzkumů. Ve dvou z nich by Zelenskyj skončil až na šestém, respektive na čtvrtém místě, zatímco vítězem byl pokaždé Zalužnyj — bývalý vrchní velitel ukrajinských vojsk a dnes velvyslanec ve Velké Británii. Ten už v roce 2025 prohlásil, že Ukrajina nemůže počítat s návratem k hranicím z roku 2022, a ostře se vyjadřuje i o Zelenském a o kyjevském starostovi Kličkovi. Jediná schůdná cesta vede přes co nejrychlejší zahájení vyjednávání.
Americká politika přitom kolísá: přesun raket patriot, respektive licence na ně, se nejdřív sliboval a pak rušil, protože ani ve Washingtonu si nedělají iluze o tom, jak se s pomocí na Ukrajině nakládá. Na korupční vazby nejbližších spolupracovníků ukrajinského prezidenta začínají se zpožděním upozorňovat i velká česká zpravodajská média. Volby ale Zelenskyj nechce — koncem srpna prohlásil, že by Ukrajinu rozštěpily.
Bojovat do posledního Ukrajince
Evropa působí odhodlaně bojovat do posledního Ukrajince. Zbrojařské zájmy jsou v tom čitelné, modré přilby ani jiné mírové složky, jaké bývaly u dřívějších konfliktů, vidět nejsou a obrovské lidské ztráty se v té rovnici neobjevují vůbec. Že už toho mají dost samotní Ukrajinci, je přitom stále zřetelnější.
Jednotky, které muže zatýkají a vytrhávají z rodin, se chovají způsobem, který s obranou země nemá nic společného — na videích fackují ženy držící děti a stříkají jim do obličeje pepřový sprej za to, že brání své partnery, manžely nebo bratry. K tomu se přidává obhajoba banderovců a dalších válečných zločinců. Poláci už dávají najevo, že takhle dál ne, a v Polsku dochází i k útokům Poláků na Ukrajince, kteří tam vyvolávají nepokoje.
Macron, Merz a zájmy za evropskou politikou
Konec války blokují konkrétní politici. Skončit by mohla dřív, kdyby v ní nefiguroval Macron a političtí zastánci pokračování bojů z Velké Británie — země, která si neumí udělat pořádek doma a jejíž právní stát upadá. Odvádět pozornost od vlastních problémů ven je pak politicky pohodlné. Do stejné kritiky patří i to, že oba přišli do politiky ze světa velkých financí — Merz z čela dozorčí rady německé odnože investiční skupiny BlackRock, Macron z investiční banky Rothschild.
Merzova popularita klesá a zbavit se ho chtějí i ve vlastní straně. Německé průmyslové svazy zároveň upozorňují, že bez surovin, které se — byť oklikou — dovážejí z Ruska, nemůže fungovat ani vojenský průmysl.
Otevřenou ranou zůstává Nord Stream. Zelenskyj sice prohlásil, že za výbuchem plynovodu Ukrajina nestála, jenže v souvislosti s výbuchem byli zadrženi dva muži a podle této interpretace se k činu doznali a mluví o rozkazu z nejvyšších míst. Polsko přitom jednoho ze zadržených původně propustilo, německá prokuratura ani Poláci už ale nemusí být tak vstřícní.
Co z toho plyne
Bilance je tvrdá v obou směrech. Doma zůstaly čtyřnásobné ceny energií, kumulovaná inflace blízko čtyřiceti procent, devět čtvrtletí propadu reálných mezd a zakázky, u nichž se dodnes neví, co za ně stát dostane. Venku běží válka, kterou Evropa financuje bez ohledu na to, jak vypadá zevnitř a kolik životů stojí. Obojí se platí ze stejné kapsy a účet se bude splácet nejméně dva volební cykly.
