Česká republika by neměla přijmout euro ani rušit hotovost — to je ústřední ekonomická teze, kterou docent Ševčík rozvíjí s oporou v datech o vývoji hrubého domácího produktu v zemích eurozóny i mimo ni. V rozhovoru se vedle měnové politiky dostávají i témata sněmovních obstrukcí, státního rozpočtu, výdajů na obranu a přeregulované energetiky.
Euro a česká koruna: data hovoří jasně
Návrhy na přijetí eura přicházející z prezidentského paláce Ševčík odmítá s odkazem na teorii optimálních měnových zón a na vývoj hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly. Slovensko po vstupu do eurozóny v roce 2009 konvergovalo z 53 % na 73 % průměru EU do roku 2008, pak se proces obrátil a v roce 2021 kleslo na 68 %; teprve nedávno se stabilizovalo na 75 %. Česká republika naopak bez eura vzrostla z 73 % v roce 2001 na 93 % v roce 2020. Polsko (ze 51 % na 81 %) a Maďarsko (z 63 % na 76 %) jsou dalšími příklady zemí, které si zachovaly vlastní měnu a konvergovaly rychleji.
Stejný trend divergence lze sledovat u dlouhodobých členů eurozóny: Řecko kleslo z 94 % na 68 %, Itálie ze 110 % na 98 %, Francie ze 110 % na 98 %. Společná měna byla kritizována i nositelem Nobelovy ceny za ekonomii Miltonem Friedmanem (ocenění 1976). Euro je hodnoceno jako neúspěšný ekonomický, ale i politický projekt. Politická rozhodnutí ECB včetně záporných úrokových sazeb jsou z čistě ekonomického hlediska absurdní.
Digitální měna a hotovost: svoboda nebo past
Scénář, ve kterém by byl oběh omezen pouze na digitální měnu, by podle Ševčíka znamenal naprostou kontrolu každé transakce bankami a státem. Jakmile nebude možné držet peníze mimo bankovní systém, otevře se prostor pro záporné úrokové sazby — de facto poplatek za to, že občan má peníze na účtu. Hotovost by proto měla být ústavně chráněna a česká koruna by neměla být rušena v žádném případě.
Prezident a zahraniční zájmové skupiny
Přibližně 70–80 % Čechů si podle průzkumů přeje zachovat korunu, přesto hlava státu přijetí eura prosazuje. Ševčík to vysvětluje vlivem zahraničních zájmových skupin a neziskových organizací, které podle jeho čtení ovlivňují výuku na základních a středních školách. Zmiňuje také prezidentovo loňské vyjádření pro zahraniční časopis, kde použil slovo „vůdcovství" ve vztahu k roli Německa v Evropské unii, a jeho dřívější podporu sudetoněmeckých spolků.
Sněmovna: obstrukce a blokování legislativy
Sněmovna je podle Ševčíka ve svém legislativním procesu výrazně zablokovaná. Opozice využívá obstrukce ve větším rozsahu než v minulém volebním období, kdy ji totéž vyčítala tehdejší vládě. Při nočních schůzích sleduje opozice, zda počet přihlášených poslanců přesáhne kvorum 67 — pokud ano, opozičtí zákonodárci okamžitě vytáhnou kartičky a sněmovna ztrácí usnášeníschopnost. Schválení programu jedné schůze trvalo až osm hodin. Ševčík odmítá hlasovat pro kandidátku na místopředsedkyni sněmovny: namítá její vazby na okruh kolem zesnulého funkcionáře STAN a tamní exministr vnitra podle něj bude v kanceláři místopředsedy de facto sedět.
Státní rozpočet, dluhy a výdaje na obranu
Za vlád let 2015–2019 byl průměrný roční deficit 6,56 miliardy korun, přičemž dva roky skončily přebytkově. Po covidovém období přetrvávaly deficity 288,5 miliardy (2022), 271,5 miliardy (2023) a téměř 291 miliard korun (2025). Na obsluhu státního dluhu jde dnes přes 110 miliard ročně; na konci Babišovy vlády to bylo přes 40 miliard. Letošní deficit se nyní pohybuje okolo 170 miliard a po doplácení daní do konce června by se mohl mírně zlepšit.
Výdaje na obranu by neměly být odvozeny od výše HDP, protože vede k zbytečnému předplácení zbrojní techniky, která bude dodána za deset let a bude mezitím zastaralá. Za příklad poslouží nákup tanků Leopard za 780 milionů kusů — podle zkušeností z válečných konfliktů má tank v přímém boji životnost pět až sedm minut. Smysluplné jsou naopak výdaje na protivzdušnou obranu a vnitřní bezpečnost.
Green Deal, větrníky a uhlí
Evropská klimatická politika (Green Deal, Fit for 55) přivádí českou ekonomiku do stavu řízeného z Bruselu srovnatelného s centrálním plánováním, tvrdí Ševčík. Větrné elektrárny jsou v českých podmínkách ekonomicky neefektivní — elektřina z uhlí by se dala vyrábět pětkrát až šestkrát levněji než za výkupní ceny z větrníků. Větrníky navíc způsobují zvukové emise škodlivé pro zdraví obyvatel v okolí. Česká republika by měla prosazovat zrušení systému emisních povolenek ETS — na Národohospodářské fakultě byl na toto téma zpracován projekt. Přijetí ETS kvůli přístupu k evropským fondům hodnotí Ševčík jako chybnou strategii a vyzývá k návratu EU k původním principům Evropského hospodářského společenství: volný pohyb zboží, práce, služeb a kapitálu.
Přeregulovaná Evropa, BRICS a výhled
BRICS má 3,6 miliardy obyvatel, „Západ" (USA, EU, Británie, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea) přibližně 1,25 miliardy. Čína rostla od roku 1995 do roku 2020 průměrným tempem téměř 10 % HDP ročně a technologicky se vyrovnala Západu. Přerozdělovací procesy v EU přirovnává Ševčík ke stavu první poloviny 80. let v socialistickém Československu — soukromé vlastnictví sice existuje, ale ceny jsou stále více deformovány dotacemi. Zbývají jen trhy, kde stát nestačí zasáhnout — jako trh piva nebo výměna zahrádkářů.
Přesto Ševčík zachovává opatrný optimismus: průběžná racionalizace v rámci koalice může tlumit ty nejhorší impulsy přicházející z Bruselu. Letošní důchodový účet je poprvé v přebytku několika set milionů korun a v příštích letech by měl zůstat vyvážený, protože do důchodu odchází méně silných ročníků. Výzva k závěru je osobní: léto strávit bez sociálních sítí, obnovit reálné mezilidské kontakty a nevzdávat se.
