Cena zlata po rekordní sérii prudce klesla a řada drobných střadatelů neví, co si o tom myslet. Obchodník se zlatem Robert Vlášek čte propad opačně: jako běžnou korekci v dlouhodobě rostoucím trendu, jakou zlato v minulosti zažilo po každém velkém otřesu. Rozhovor prochází historii krizí, kupní sílu zlata a měn, časové horizonty i prognózy do roku 2030.
Co zlato dělalo v minulých krizích
Přehled, se kterým host pracuje, sleduje čtyři zlomové okamžiky a vždy stejný vzorec: nejdřív šokový pokles, pak růst. V roce 1971, kdy Nixonův šok ukončil vazbu dolaru na zlato a tím i poslední spojení peněz se zlatem, cena nejprve spadla o 7 %, po třech měsících se obrátila a následně vyrostla o 207 %.
Při ropném šoku v roce 1973, kdy OPEC přiškrtil těžbu a cena ropy dramaticky vzrostla, zlato skokově ztratilo 29 %. Po dvou měsících ale začalo růst a za třináct měsíců přidalo 118 %. Finanční krize v roce 2008 přinesla rovněž rychlý propad o 29 %, obrat přišel po sedmi měsících a během tří let cena vzrostla o 166 %. V době covidu, kdy Fed a Evropská centrální banka masivně tiskly peníze, kleslo zlato za deset dní o 12 %, zhruba po měsíci se odrazilo a vyrostlo o 40 %.
Dnešní propad připomíná ropný šok
Ze všech čtyř epizod se dnešní situaci nejvíc podobá ropný šok sedmdesátých let. Důvody vzestupu ropy jsou sice jiné, mechanismus však stejný: spekulativní kapitál odchází ze zlata do ropy, a cenu kovu tak tlačí dolů. Zlato skokově kleslo zhruba o 24 %, tedy o něco méně než v roce 1973, a zatím se neodrazilo.
Pro Vláška je proto otázkou jen to, kdy růst přijde, nikoli zda. Dlouhodobý trend považuje za jednoznačně růstový a takové okamžiky za vhodné k nákupu.
Krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont
Rozlišovat se vyplatí podle délky období. Krátkodobý výkyv se měří v měsících, zhruba od jednoho měsíce do roka. Střednědobý horizont sahá od roka do tří až pěti let a dlouhodobý trend začíná nad pěti lety. Stoletý pohled je už extrémně dlouhý úsek, který slouží spíš k pochopení chování kovu.
V dlouhodobém trendu podle hosta zlato roste, nejpozději od roku 2008 prakticky kontinuálně. Globální prognózy, na které se odvolává, počítají s tím, že by cena do roku 2030 mohla vyrůst ještě zhruba o sto procent. Jde o odhad, nikoli o jistotu.
Co se dá koupit za jednu unci
Druhý pohled sleduje, co si člověk za unci zlata pořídí. Výchozím bodem je inflace: Mezinárodní měnový fond podle čísel, která host cituje, odhaduje globální inflaci na 4,7 % pro rok 2026 a 4,1 % pro rok 2027. Kdyby se inflace na podobné úrovni udržela dvacet let, přijdou úspory uložené v penězích zhruba o polovinu hodnoty.
Zlato se proti tomu vyvíjelo opačně. Zatímco dřív odpovídala jedna unce zhruba 0,8 průměrné hrubé mzdy, dnes je to 1,7 – tedy asi dvojnásobek. V roce 2000 stačila unce na 1,4 měsíce nájmu šedesátimetrového bytu v Praze, v roce 2026 na 3,3 měsíce. Zemního plynu šlo tehdy koupit 2 064 metrů krychlových, dnes 4 830. Podobně dopadá i benzin, a to navzdory zdražení pohonných hmot. Kdo si zlato v roce 2000 pořídil, kupní sílu podle těchto čísel nejen uchoval, ale posílil.
Koruně zbylo 12 % kupní síly
Ze srovnání plyne závěr, že peníze se znehodnocují inflací a zároveň ztrácejí vůči zlatu. Měřeno ve zlatě zbylo české koruně z kupní síly roku 2000 do roku 2026 jen zhruba 12 %, zbylých 88 % zmizelo. Peníze jsou v hostově pojetí uchovatelem ekonomické energie a inflace ji z nich odčerpává.
Zlato se vůči měnám dlouhodobě zhodnocovalo v průměru kolem 10 % ročně. Některé roky byly výrazně silnější – například v eurech zlato za poslední tři roky vyrostlo zhruba o sto procent –, dlouhodobý průměr se ale drží kolem deseti procent.
Průměrování ceny při postupném nákupu
Kdo nakupuje průběžně po menších částkách, rozkládá nákup v čase a průměruje cenu: jednou koupí levněji, jindy dráž, když cena roste. Pokles má podle hosta i čistě aritmetickou výhodu. Když unce stála 100 000 korun a zlevní na 90 000, dostane kupující za stejných 100 000 korun o 11,1 % víc zlata – a pokud cena později vzroste, vydělá víc i tento větší objem kovu.
Bez záruky, ale se třemi pilíři
Jistota, že zlato za rok přidá deset procent, neexistuje, a host to sám připouští. K dispozici jsou jen historická data a globální prognózy, a proto se na zlato dívá v horizontu pěti a více let. Budoucí růst podle něj stojí na třech pilířích.
Prvním je relativně vysoká predikce inflace. Druhým masivní nákupy zlata centrálními bankami. Třetím probíhající dedolarizace, při které dolar postupně, byť drobně, ztrácí postavení hlavní rezervní měny. Všechny tři faktory z dlouhodobého hlediska podporují cenu zlata.
Kolik zlata mít doma pro případ krize
S ohledem na dění ve Francii a v Itálii se nabízí otázka, jak se zlatem naložit v mimořádné situaci, třeba když padesátigramový slitek nepůjde snadno rozměnit. Host doporučuje kombinaci: část úspor držet tak, aby šly rychle převést na peníze, a část mít fyzicky doma. Zlato v ruce zůstává k dispozici, i když nejde elektřina, nastane blackout nebo nefunguje doprava či internet.
Pro takové účely se podle něj hodí spíš menší gramáže, takzvané multigramy – destičky s několika zatavenými jednogramovými slitky. Jednogramové slitky jsou dražší, v destičce však vycházejí výrazně levněji než jednotlivě a dobře se hodí ke směně. Obecně podle hosta není špatné mít doma hotovost na zhruba šest měsíců a k tomu zlato, které pokryje náklady na další tři měsíce; konkrétní výši ovšem určují životní náklady každého.
Výhled do konce roku 2026
Pro konec roku 2026 se host drží prognózy, kterou připisuje Světové radě pro zlato (World Gold Council): 4 500 až 5 000 dolarů za trojskou unci. Prognóza podle něj vyšla už na začátku roku, v průběhu roku ji nikdo nekorigoval, naopak byla potvrzována, a lze ji tak brát jako vodítko.
Sám však za podstatnější považuje, co zlato udělá do roku 2030 a dál. Tlaky na globální ekonomiku i na dolar a rizika s nimi spojená jsou podle něj poměrně velké – a právě ty pro zlato působí příznivě.
Závěr
Současný pokles ceny zlata zapadá v hostově výkladu do opakujícího se vzorce: po každém velkém otřesu přišel nejdřív propad a pak růst. Argumenty pro dlouhodobý vzestup stojí na inflaci, nákupech centrálních bank a ústupu dolaru, prognózy do roku 2030 počítají zhruba s dvojnásobnou cenou. Jde o pohled obchodníka se zlatem, o historická data a o odhady – minulý vývoj nezaručuje budoucí a nejde o investiční doporučení.
