Francii zachvátila vlna protestů, rabování a žhářství, která podle čtyřčlenného studiového panelu nemá se studentskými požadavky mnoho společného. Debata se postupně přesunula k miliardářům, kteří chtějí rozdávat podíly ve svých firmách, a k ukrajinskému dronu, který má z bojiště odvážet raněné vojáky.
Turisté s kufry mezi hořícími auty
Úvod obstarává video dvou turistek, které si táhnou kufry ulicí, kde kolem nich létají předměty a hoří auta. „Co tady sakra děláme? Tohle je skutečné,“ ozývá se ze záznamu. Panel si dělá legraci z představy dovolené, na kterou se člověk těší kvůli nákupům v luxusních butikech, a místo toho skončí uprostřed pouličních bitek.
Zpráva, kterou moderátor předčítá, popisuje sobotní střety v Paříži: hořící auta, vyrabované obchody, slzný plyn a vodní děla proti násilným demonstrantům, kteří se přidali k celostátním protestům proti rostoucím životním nákladům a na podporu požadavků středoškoláků. Úřad ministra vnitra Laurenta Nuñeze hlásil rostoucí počet násilností včetně napadení policistů, rabování a poškozování veřejných budov, policie zadržela nejméně 272 lidí. Demonstranti reagovali na výzvy na sociálních sítích, aby se vzkřísilo hnutí žlutých vest z roku 2018 – ceny benzinu, energií a potravin v posledních měsících prudce stouply. V Lyonu pochodovalo asi 20 tisíc lidí, v Marseille začala hořet turistická kancelář a demonstranti nakrátko vtrhli do vstupní haly radnice.
Panel pouští i záběr majitelky obchodu, která před svým podnikem prosí výtržníky, ať ho nechají na pokoji, a ti ji odstrkují z cesty. Pochybnosti o tom, že jde o studenty, zaznívají už v úvodu pořadu: ti, kdo rabují, podle moderátora nevypadají jako studenti, ale jako lidé z Afghánistánu nebo z blízkovýchodních zemí, které Evropu a západní způsob života nenávidí. Studentská nespokojenost je podle něj skutečná, jenže ukradené kabelky Louis Vuitton nemají s požadavky studentů nic společného – jiní si v protestech našli příležitost.
Stejný scénář jako při nepokojích BLM
Jeden z panelistů srovnává dění ve Francii s nepokoji hnutí Black Lives Matter v USA. I tehdy podle něj stál na začátku skutečný problém, ke kterému se ale přidali vnější agitátoři s vlastními cíli. Ve Francii vidí stejný vzorec: oprávněné protesty kvůli životním nákladům, přeplněným školám a kvalitě vzdělávání, do kterých se vložili organizátoři násilí. Na záběrech ukazuje palety s prázdnými skleněnými lahvemi a cihlami připravené na ulicích.
Obyčejné demonstranty podle něj poznáte snadno: dav vypadá jako na sportovním utkání, je pestrý a barevný. Pak přijde skupina, kde mají všichni černé kukly, kapuce a černé oblečení – až na dvě turistky s kufříky. Podobně to podle něj proběhlo v Miláně, kde se do ohlášené pokojné demonstrace v centru vmísili agitátoři vyzbrojení projektily, tedy lahvemi a cihlami. Za tím vidí síly, které chtějí Západ zničit, a média, která jim kryjí záda řečmi o studentech a „většinou pokojných“ protestech. S nadsázkou dodává, že stejně tak by se dalo říct, že i druhá světová válka byla většinou pokojná, pokud se sečte každá hodina dne.
„Většinou pokojné“ protesty a Macron na koncertě
Panel pouští záběr z BBC, podle kterého půl milionu lidí zaplnilo francouzská města, aby protestovali kvůli budoucnosti své země, a protesty byly většinou pokojné. Moderátor proti tomu staví čísla, která v pořadu zazněla s odkazem na agentury Reuters a AP: 2400 zatčených, téměř tisíc zraněných policistů, jeden mrtvý demonstrant a tři tisíce poškozených podniků. Velký francouzský řetězec supermarketů hlásil značné škody a v Paříži dostalo dvě stě vyšetřovatelů za úkol procházet záběry ze sociálních sítí a identifikovat viníky násilí. Moderátor se ptá, jestli BBC podobnými formulacemi neztrácí důvěryhodnost.
Pak přichází otázka, kde byl během nepokojů prezident Emmanuel Macron. Panelisté nabízejí krizový štáb, moderátor odpovídá: na koncertě Céline Dion. Z Macronova následného vyjádření panel vybírá pasáž, v níž prezident žádá, aby se lidé, kteří protestovali pokojně, nezaměňovali s rabujícími výtržníky, protože někteří oprávněně cítí, že cena pohonných hmot je příliš vysoká. Ta podle Macrona vzrostla kvůli tomu, co se stalo v Perském zálivu, tedy kvůli válce, které se Francie neúčastnila. Panel to čte jako snahu přesunout vinu na Donalda Trumpa a ptá se, jestli Macronovi po takové poznámce nezavolá.
Od školních blokád k organizovanému násilí
Podle zprávy Fox News Digital, kterou panel cituje, unesly studentské protesty proti škrtům ve školství sítě komunistických aktivistů a odborů. Novinářka Asra Nomaniová zmapovala padesát skupin v tom, co nazvala rudozeleným spojenectvím. Jen patnáct z nich, tedy zhruba každá třetí, byly mládežnické nebo studentské organizace. Zbylých pětatřicet tvoří dospělí: dvanáct odborových skupin, osm komunistických či socialistických organizací, pět skupin hájících občanská a lidská práva, pět dalších zaměřených na témata od daní po média, čtyři politické strany včetně Francouzské komunistické strany a jedna propalestinská skupina. Panel se ptá, kdo platí výstroj, plynové masky a palety s projektily, a je přesvědčen, že za nepokoji stojí bohatí mecenáši, kteří o občanské nepokoje stojí.
Jeden z účastníků upozorňuje na záběr z vyrabovaného supermarketu: výtržníci odnesli všechno jídlo, ale nesáhli na vepřové výrobky a nevzali ani alkohol. Podle něj to vypovídá o tom, kdo v obchodě rabuje – druhá generace přistěhovalců.
Další panelista to podkládá kalendářem. Protesty začaly 1. října, kdy se nepokoje týkaly tisíce z 3700 francouzských lyceí, tedy středních škol. Protestovalo se kvůli přeplněným třídám, kvalitě výuky, přistěhovalcům, kteří zabírají místa, a dalším věcem. U 222 škol občané zablokovali vstup, takže se nevyučovalo. Mezi 15. a 17. říjnem se protesty rozšířily, když se přidaly odbory a bývalé žluté vesty. Organizátorům podle něj stačilo čtrnáct dní, aby pokojné protesty občanů unesli a poslali do ulic lidi v černých kuklách, které nejde identifikovat. Na okraj si neodpustí rýpnutí, že kdo zapálí peugeot, prokáže majiteli službu. Zmínku si vyslouží i americký youtuber Nick Shirley, který se na místě jednoho z demonstrantů zeptal, jestli je z Antify – a ten přisvědčil.
Kdo skončil v poutech a jaké vlajky vlají v davu
Moderátor zkouší panel jednoduchou otázkou: kdyby vedl zemi a měl 2400 zatčených, tři tisíce poškozených podniků a tisíc zraněných policistů, co by o zadržených chtěl vědět? Odpovědi se opakují – odkud jsou, jaké národnosti, zda jsou to francouzští občané, nebo přistěhovalci, a jestli je někdo organizovaně vyplácí z vazby. Ze 2400 zatčených bylo podle čísel citovaných v pořadu jen 88 studentů. Pokud by šlo převážně o rodilé Francouze, má Francie podle moderátora větší problém, než si myslí. Pokud jde o přistěhovalce z posledních let, je podle něj potřeba zjistit, odkud přišli, a zavést zákaz vstupu.
Moderátor připomíná, že počet zadržených na americké hranici je nejnižší za šedesát let, a radí Francii a dalším zemím, ať si jako konzultanta najmou amerického hraničního zmocněnce Toma Homana. Politici podle něj hrají vlastní hru: kritizují policii, že nedělá svou práci, jenže policisté, kteří ji dělat zkusí, končí obviněni sami.
Další panelista se dívá na vlajky. Na shromáždění k 6. lednu prý uvidíte americké vlajky, na shromáždění Unite the Kingdom Tommyho Robinsona britské. Na francouzském studentském protestu by člověk čekal francouzské, jenže v pozadí záběru vlaje palestinská. Kde je palestinská vlajka, tam je podle něj chaos a mentalita „spalme všechno“, která nic nebuduje. Odvolává se na Dennise Pragera, podle něhož je klíčem ke štěstí vděčnost: lidé, kteří přišli z třetího světa do Francie, úhelného kamene západní civilizace, ji podle panelisty chtějí spálit a nemají respekt k zemi, která je přijala. Připomíná projevy Donalda Trumpa v OSN a projev Marca Rubia na Akropoli, jejichž společným tématem je úcta k Západu, který země jako Kanada, Francie nebo Británie podle něj samy podkopávají.
Akcie SpaceX pro každé americké dítě
Elon Musk oznámil na síti X, že příští rok daruje každému dítěti v Americe jednu ze svých akcií SpaceX, a dodal, že to bude první z mnoha. Akcie se aktuálně prodávají za 146 dolarů. Při 72 až 73 milionech Američanů mladších osmnácti let by šlo zhruba o 10,5 až 10,7 miliardy dolarů z Muskova vlastního majetku. Moderátor připomíná, že Musk opakovaně tvrdil, že jednou nebude potřeba se starat o peníze ani o důchod, a podle něj to teď začíná dávat smysl.
Jeden z panelistů krok srovnává s Michaelem Dellem, který část svého jmění vložil do takzvaných Trumpových účtů, tedy státem zřízených investičních účtů pro děti. Jiný oslavuje podstatu kapitalismu: vybudujete něco, vytvoříte bohatství a podělíte se o ně bez vládního prostředníka. Pro srovnání ukazuje na Francii, kde vláda hledá, jak z lidí vymáčknout ještě víc peněz – socialismus chce bohatství přerozdělovat, kapitalismus ho vytváří. Třetí připomíná závazek Billa Gatese a Warrena Buffetta, kteří přislíbili velkou část majetku na dobročinnost, a Kena Griffina, který po sporech s New Yorkem a Chicagem přesouvá miliardové investice do Miami. Levice podle něj dělá chybu, když bohaté lidi, kteří chtějí podporovat to, na čem jim záleží, od sebe odhání.
Na otázku, kolik podle Muska jednou bude SpaceX stát, odpovídá jeden z panelistů, že mnoho bilionů a možná velký podíl světové ekonomiky – od meziplanetárních letů po těžbu na Marsu a telekomunikace. Telekomunikační sektor už podle něj jednou ztratil za jediný den sedm a půl až osm procent, když si trh uvědomil, že by ho Musk mohl nahradit. Panel připodobňuje Muskův přístup k výroku Jeffa Bezose, že u Amazonu je pořád první den. Za pár let bude podle panelu Musk nejvlivnějším člověkem planety, a proto by měl mít tu nejlepší ochranu: pro globalisty je prý hrozbou číslo jedna.
Pět procent Anthropicu pro veřejnost
Druhou zprávou je oznámení společnosti Anthropic, že chce pět procent firmy věnovat americké veřejnosti. Podle informací, které moderátor předčítá, vyžaduje počáteční převod souhlas akcionářů a zatím jde o závazek, ne o dokončenou transakci. Za každé zvýšení hodnoty firmy o polovinu nad stanovenou základnu by správní rada mohla do fondu přidat další dvě procenta. Fond by mohl vyplácet peníze přímo jednotlivcům a firma výslovně zmiňuje rozdělování přínosů vybraným skupinám obyvatel; podmínky nárokovosti ani výši plateb zatím neoznámila. Důležitým motivem má být nezaměstnanost způsobená umělou inteligencí – Anthropic už vyčlenil 200 milionů dolarů na výzkum dopadů AI na trh práce. Fond má mít podobu plně vlastněné společnosti s ručením omezeným, ne klasické neziskové organizace, což dává víc volnosti, ale otevírá otázky: kdo jmenuje správce, kdo určí, které komunity a organizace peníze dostanou, a jestli smí fond akcie prodat. Při ocenění na bilion dolarů by pět procent znamenalo padesát miliard. Akcie pro veřejnost navíc podle zprávy nemají nést stejná práva jako u běžných akcionářů.
Jeden z panelistů je proti. Pokud veřejnost vlastní kus firmy, má podle něj zájem na jejím úspěchu, a to se tluče s regulací: jak regulovat něco, co sám vlastníte? Připomíná dobu covidu, kdy farmaceutické firmy postupovaly ruku v ruce s federální vládou a žádaly imunitu vůči žalobám. Kdyby bylo potřeba zkrotit nějaké AI agenty, ozve se podle něj argument, ať se nesahá na akcie, které drží veřejnost. Znárodňování umělé inteligence podle něj dopadne stejně jako znárodňování ropného průmyslu v mnoha zemích – špatně. Smířil by se jen s tím, kdyby firma akcie bez dalších podmínek darovala do Trumpových účtů. Panel si rýpne i otázkou, jestli peníze nakonec neskončí u zvláštních skupin, jako jsou hospice v Kalifornii nebo školky v Minneapolisu.
Stargate: dron, který odveze raněného z fronty
Agentura AP získala exkluzivní pohled na Stargate, první ukrajinský bezpilotní letoun určený k evakuaci raněných vojáků z bojiště – z míst, kde jsou minová pole a nad frontou krouží nepřátelské drony. Podle záběrů z reportáže dnes evakuace raněného trvá od několika hodin až po dva tři dny, Stargate ji zvládne během minut. Ve frontové medicíně se mluví o zlaté hodině, kdy se dá voják zachránit, pokud se včas dostane k ošetření, a dron mu podle ukrajinské strany tuto šanci dává.
Panelista s vojenskou minulostí nápad chválí, jen by dron zespodu obrnil, protože nepřítel na něj bude střílet. Jiný by jako investor rizikového kapitálu peníze nevložil. Lidí na bojišti podle něj ubývá, drony ovládají operátoři z bezpečné vzdálenosti a válka na Ukrajině je začátkem konce masových armád, které proti sobě vrhají konvenční zbraně. Budoucí válka podle něj nemá frontové linie – drony míří rovnou do týlu a ničí infrastrukturu. Z Číny už přicházejí robotičtí pěšáci, takže dron na odvoz raněných podle něj brzy nebude potřeba, i když každý zachráněný život má cenu. Třetí panelista připomíná, co s moderní válkou dělá Palmer Luckey a jeho firma Anduril: Stargate vnímá jako obrannou stránku útočných dronů a souhlasí, že drony jsou budoucností války, která snad povede k menším ztrátám na životech.
Závěr
Francouzské nepokoje panel nečte jako spontánní vzpouru studentů, ale jako organizovanou akci, která zneužila oprávněnou nespokojenost s cenami a školstvím – s paletami projektilů, černými kuklami a minimem studentů mezi zatčenými. Macronovo vysvětlení zdražováním kvůli válce v Perském zálivu bere jako vyhýbání se odpovědnosti. U plánů Elona Muska a společnosti Anthropic se názory rozcházejí: Muskův dar dětem panel vítá jako ukázku kapitalismu, veřejné vlastnictví podílu v AI firmě vnímá jako zabudovaný střet zájmů. A ukrajinský dron Stargate je pro jedny zázrak techniky, pro jiné důkaz, že se válka mění rychleji, než stačí vznikat stroje na záchranu vojáků.
